Revize zkušenosti selhání v růstové společnosti a její hegelovská východiska

Čtvrtý seminář CEFRESu
Mezioborový seminář si klade za cíl otevírat diskusi o vědeckých metodách, přístupech a konceptech. Účastníkům umožňuje vzájemně porovnávat své vědecké přístupy a seznamovat se s aktuálními tématy výzkumu napříč obory humanitních věd. 

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, Praha 1
Datum: úterý, 3 prosinec, 2024, 4:30
Jazyk konání akce: angličtina
Registrace: cefres[@]cefres.cz

Seminář povede
Josefína Formanová (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Diskutující : Ivan LANDA (Filozofický ústav, Akademie věd)

Podkladem naší diskuse bude text:
Wiliiam DESMOND: “Philosophy and Failure” Journal of Speculative Philosophy, 1988, New Series, vol. 2. No. 4 (1988)

Abstrakt :

Současná sociální filosofie si všímá toho, že konzumní pozdně moderní civilizace postrádá „zkušenost prahu“ (Deleuze 1990, Géryk 2023) a setrvává v modu „dynamické stabilizace“ (Rosa, 2005), která má však dlouhodobě destabilizující ekonomické, ekologické, sociální či politické následky. Soudobá společnost se tak stále efektivněji vyvíjí k neomezenému růstu a prohlubuje svou averzi k omezení a uzavírání. Konce či meze však mají na obecné úrovni nenahraditelný význam, umožňují totiž vyvažování nerovností vznikajících v různých oblastech společnosti a ekosystému a vůbec představují podmínku možnosti efektivní reflexe a společenské změny (Bělohradský, 2007). Důsledkem absence mezí je vposled vyprázdnění smyslu pokroku a růstu jako takového, kdy pokrok má nanejvýš normativní status, nezajišťuje však skutečnou optimalizaci systémových struktur, jež je přitom motivována právě pokrokem. V této paradoxní situaci pak již méně paradoxně vyznívá teze, že optimalizace, resp. stabilizace individuálního i sociálního způsobu existence vede skrze revizi zkušenosti selhání, již meritokratická společnost dlouhodobě znehodnocuje. Zkušenost selhání se tak nabízí jako odpověď na oslabenou schopnost vztahovat se ke světu jako k nadindividuální síti vztahů a jako počátek rehabilitace významu společenských prahů a omezení. Filosofický základ této revize položil již otec moderní filosofie a filosofie dějin Georg W. F. Hegel a dnes jej přebírá také tradice sociální a politické filosofie, která se soustředí na kritiku étosu zásluh a analýzu sociálních mechanismů uznání (např. Han 2010, Sandel, 2022). Ve svém příspěvku nejprve představím některé principy Hegelovy filosofie jako východisko pro konstrukci vlastního pojmu selhání; následně tento pojem rozvinu ve vztahu k pokrokové společnosti.

Kompletní program semináře pro rok 2024/2025 viz zde.