Čtvrté setkání epistemologického semináře v roce 2018 organizovaného CEFRESem a IMS FSV UK.
Ania Gnot (University of Opole / Institute of Czech Literature AV ČR / CEFRES)
Point of View: Autofiction As a Genre
Kde: CEFRES library – Na Florenci 3, 110 00 Prague 1
Kdy: čtvrtek 5. dubna 2018 od 15:30 do 17:00
Jazyk: angličtina
Text:
Annette Wieviorka je nepopiratelně jednou z nejznámějších francouzských historiků zabývajících se holokaustem a také odbornicí na dějiny francouzských Židů. V současnosti je emeritní ředitelkou výzkumu při CNRS a nedávno vyšla její práce 1945, la découverte (Seuil, 2017), ve které zpracovává na základě svědectví dvou válečných dopisovatelů odhalení nacistických koncentračních táborů spojenci v dubnu a květnu 1945. O svém životě promluvila v obsáhlém rozhovoru vedeném Séverine Nikelovou, který vyšel knižně pod názvem L’heure d’exactitude (2011). Mezi její práce patří vedle Déportation et génocide : entre la mémoire et l’oubli (1992) a Le Procès Eichmann : 1961 (1989) i dosud nepřekonané dílo L’Ère du témoin (1998). V Praze přednese Annette Wieviorka své nejnovější úvahy o postavě svědka v době války.
Poslechněte si nejnovější vystoupení Annette Wievorkové na stanici France Culture!
Kde: FF UK, nám. J. Palacha, č. 200
Kdy: 17:30-19:30
Pořadatelé: Kateřina Čapková, Clara Royer a Milan Žonca
Partněři: CEFRES, Pražské centrum židovských studií FF UK a Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, s podporou Francouzského institutu v Praze
Jazyk: francouzština, simultánní tlumočení do češtiny
Ilustrace: “Taking photos of the victims in the ghetto (Budapest, 19. January 1945)”. Zdorj: http://phdn.org/archives/holocaust-history.org/hungarian-photos/
Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Masarykovým ústavem přednese Enrico Lucca (Simon Dubnow Institut , Lipsko).
Kde: Na Florenci 3, 110 00 Praha1
Kdy: 17:00-18:30
Jazyk: angličtina
Abstrakt
Franz Kafka (1883-1924) a Hugo Bergman (1883-1975) se seznámili již ve školních lavicích a už od prvních let na universitě byli důvěrnými přáteli. Teprve na sklonku svého života začal Berman psát o Kafkovi a věnoval mu v různých časopisech několik esejí v němčině i hebrejštině. Enrico Lucca promluví o tomto vrtkavém přátelství a také o Bergmanově pohledu na Kafkova díla. Pokusí se také o výklad Kafky a Bergmanova duchovního vývoje.
První setkání mezioborového semináře “Actualité critique” v roce 2018, které pořádá École normale supérieure ve spolupráci s CEFRESem a Univerzitou Karlovou za podpory Francouzského institutu v Praze .
Kde: Francouzský Institut v Praze, 5. patro
Kdy: 17:30 – 19:30
Pořadatelé: Clara Royer, Ondřej Švec (FF UK)
Jazyk: angličtina
Tak jak internetová fóra a sociální sítě začínají být v dnešní době pro značnou část populace hlavním zdrojem informací, a nahrazují tak tradiční média jako denní tisk, rozhlas nebo televize, je pro věřejnou diskuzi čím dál tím příznačnější vyostřený dialog. K tomu navíc přispívá bezhlavý a “omezující” způsob, kterým někteří politikové komunikují a jehož cílem není vzájemná shoda, ale ponížení protivníka nebo domnělého nepřítele.
Výsledná vulgarizace věřejné diskuze (projevující se v našich zemích rostoucím počtem slovních a fyzických napadení, nízkou volební účastí a obecnou nedůvěrou občanů vůči jejich politickým zástupcům) představuje úskalí, kterému se musí akademická obec postavit čelem a nabídnout jak nové způsoby rozboru diskurzu, tak nové způsoby, jak vstoupit do veřejného prostoru, aby bylo možno předejít zneužívání informací. Náš zájem se soutředí jednak na prostředky, kterými lze lépe porozumět zvláštním nebezpečím plynoucím z šíření takzvaných alternativních informací azjednodušujících argumentů, jednak na zodpovědnost, která z kolující záplavy falešných informací plyne pro badatele ve společenskovědních oborech. Jaká je role sociologů, politologů, historiků a filosofů v době zvané postfaktická?
Přednášející:
Několik referencí k diskusi:
Kdo by mohl popřít, že současná doba je kritická a musí být kritizována? Avšak v obou případech může tato kritika nabýt patologického rozměru, nebo se dokonce stát smrtelně nebezpečnou. V době, kdy panuje stav ohrožení, všeobecná podezřívavost a dvojvládí “nejnovějšícj zpráv” a “údajně pravdivých informací”, může kritická současnot vyústit ve zmanipulované krize a zvrácenou kritiku.
Proto potřebujeme novou kritiku, abychom mohli dnešní kritické době čelit. Kritiku, která rozlišujemzi krytickými a nekritickými informacemi; kritiku, která nachází vztahy mezi fakty a jejich interpretací, a to jak z historického, mezioborového nebo mezinárodního úhlu pohledu. Rozbor informací totiž mohou ovlivnit národnostní zájmy a žádnou situaci nelze vnímat výhradně universalisticky a abstraktně. Z toho důvodu je možné, a dokonce nutné nahlížet na kritickou současnot z celoevropského a mezioborového hlediska.
Publikace k přispívání do diskuse:
Projekt Actualité critique européenne vychází ze semináře Actualité critique organizovaného École normale supérieure de Paris. Seminář se koná každý týden a scházejí se na něm studenti a badatelé, aby diskutovali o kriticky důležitých tématech od politiky přes přírodní vědy, hospodářství, až po společnost a umění. Evropská odnož tohoto projektu si klade za cíl dát zaměřit se na celoevropské otázky, a dát tak tomuto semináři celoevropské měřítko.
Projekt Actualité critique européenne podpořila sít Francouzských isntitutů i další instituce, jako například CEFRES. Bude zahájen v roce 2018 a bude se postupně konat v Praze, Varšavě a Římě zárověň s pařížským seminářem. Během prvního semestru se bude v rámci této “university” rozebírat z různých úhlů pohledu například téma akademických svobod, postavení evropských sturdentů, myšlenka evropské university atd.
École Normale Supérieure a Francouzský institut vybízejí evropské university, aby se přidaly ke vznikající síti a společně se chopily kritické současnosti, která představuje zásadní výzvu dnešní doby.
Ilustrace:
“I’m sorry, Jeannie, your answer was correct, but Kevin shouted his incorrect answer over yours, so he gets the points.”
Interní seminář ústavu CEFRES u příležitosti přivítání nových post doktorských výzkumných pracovníků Aníbala Arreguiho (CEFRES a Univerzita Karlova), Thomase Merciera (CEFRES a Univerzita Karlova) a Marianny Szczygielské (AV ČR)
Místo konání: konferenční místnost, Na Florenci, budova A, 3. patro
Jazyk: angličtina
14: 15-15: 30 Archivy a interkulturalita
15: 45-17: 15 Zdivočelí divočáci
Organizátorky: Kristýna Hochmuth (ÚDU FF UK, NG) a Adéla Klinerová (ÚDU FF UK, EPHE, CEFRES)
Partneři: CEFRES, ÚDU FF UK, ÚDU AV ČR, NG
Datum a místo konání: 26.–27. června 2018, AV ČR, Národní 3, Praha 1
Jazyky: francouzština, angličtina
Workshop, otevřený doktorandům, postdoktorandům a mladým badatelům pořádá Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES) spolu s Ústavem pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (ÚDU FF UK), Národní galerií v Praze (NG) a Ústavem dějin umění Akademie věd České republiky (ÚDU AV ČR). Událost bude zahájena přednáškou našeho hosta, profesora Marka Zgórniaka (Ústav dějin umění, Jagellonská Univerzita, Krakov) a doplněna doprovodným programem určeným všem účastníkům.
Záměrem setkání je nahlédnout tradiční téma oboru dějin umění – tedy rozkvět a přitažlivost francouzského uměleckého prostředí – z pozice teorie kulturních transferů. Jedná se tedy především o různé aspekty šíření francouzské kultury v oblasti umění.
Call for papers můžete najít zde.
Detailní program události naleznete níže.
Historik umění Marek Zgórniak působí jako profesor Jagellonské univerzity v Krakově. Mezi jeho oblasti zájmu patří především architektura 19. století (zvláště pak novorenesanční architektura) a také francouzské umění předcházející impresionismu (disertační práce na téma benátských motivů ve francouzském malířství). Novější studie Marka Zgórniaka jsou věnovány polskému malíři Janu Matejkovi, vystavujícímu na pařížských Salonech, nebo také dílu francouzského sochaře Emmanuela Frémieta, konkrétně otázce Frémietových goril unášejích ženy.
Prof. Marek Zgórniak se bude ve své přednášce věnovat vývoji francouzsko-polských vztahů v oblasti umělecké výměny od konce 18. až do začátku 20. století a představí tak problematiku konference na polském příkladu, který je specifický vzhledem k proměnlivým společenským a etnickým faktorům i politické situaci země, rozdělené mezi třemi sousedními mocnostmi. Je tak nutné vzít v potaz kontext nejméně tří odlišných územních celků. Autor dále představí současný a bohužel stále neúplný stav bádání v této oblasti.
9h–9h30 Registrace účastníků
9h30–10h Zahájení a úvodní slovo
10h–11h
Zahajovací přednáška Marka Zgórniaka (Jagellonian University, Kraków)
Umělecká výměna mezi Francií a Polskem v 19. století
Pauza na kávu
11h30–13h30
I. Transmission of style, models, ideas
Chair: Richard Biegel (Charles University, Prague)
Karolina Stefanski (Technical University of Berlin)
Transformation of French Empire Style in Silver from Berlin, Warsaw and Vienna, 1797-1848
Emeline Houssard (Sorbonne University, Paris / Centre André Chastel, Paris)
Paris-Berlin-Vienne, nouveau regard sur les marchés couverts de quartier (1838-1884)
Adéla Klinerová (Charles University, Prague / École Pratique des Hautes Études, Paris / CEFRES)
La référence française dans les revues d’architecture du XIXe siècle : le cas des revues publiées par la Société des architectes et ingénieurs du Royaume de Bohême
Oběd
15h–18h
II. Experience of the Parisian milieu: Art education, salons, artists’ colonies
Chair: Michael Werner (CNRS / École des Hautes Études en sciences sociales, Paris)
Konrad Niemira (École normale supérieure, Paris / University of Warsaw)
Shopping in Paris? Michał Hieronim Radziwiłł and French Art Market 1788-1802
Kristýna Hochmuth (Charles University, Prague / National Gallery in Prague)
Couture ou Cogniet? La première vague d’artistes tchèques en France
Pauza na kávu
Stéphanie Baumewerd (Technical university of Berlin)
« Steffeck et son école d’après le modèle parisien ». L’atelier de Carl Steffeck (1818-1890) comme exemple de la formation artistique transnationale au XIXe siècle
Stéphane Paccoud (Museum of Fine Arts, Lyon)
« L’école de Paul Delaroche ». Un modèle français pour une peinture d’histoire nationale en Europe centrale
9h–11h
III. Network: Individual mediators
Chair: Taťána Petrasová (Czech Academy of Sciences)
Réka Krasznai (Eötvös Loránd University, Budapest / Hungarian National Gallery, Budapest)
Réseaux et médiateurs – de Gautier à Munkácsy – et leur rôle dans les stratégies d’émergence et de carrière des peintres hongrois à Paris
Kati Renner (Technical University of Dresden / Berlinische Galerie)
Bringing Paris to Florence. Otto Hettner (1875-1931) and the Dissemination of Modern Artistic Ideas around 1900
Barbara Vujanović (University of Zagreb / Museums of Ivan Meštrović – Meštrović Atelier, Zagreb)
Ivan Meštrović. Exemples de diplomatie culturelle entre Paris et Prague
Pauza na kávu
11h30–13h
IV. Network: Transmission of savoir-faire
Chair: Taťána Petrasová (Czech Academy of Sciences)
Anežka Mikulcová (Charles University, Prague)
French “silhouette” versus Czech “shadow image”
Małgorzata Grąbczewska (University of Gdańsk / Royal Łazienki Museum, Warsaw)
La diffusion de la pensée et du savoir-faire photographique entre la France et la Pologne au XIXe siècle
13h Závěrečné shrnutí
15h
Komentovaná prohlídka Národní galerie v Praze (Veletržní palác) s Kristýnou Hochmuth
Součástí prohlídky bude část stálé expozice spolu s výstavou Konec zlatých časů. Gustav Klimt, Egon Schiele a vídeňská moderna.
Místo setkání: vstupní hala muzea, Dukelských hrdinů 47, Praha 7
18h–19h30
Přednáška Michaela Wernera (CNRS-EHESS)
Hudba jako univerzální umění? Internacionalizace hudebního života a formování národní identity v Evropě 19. století
Anotace přednášky (ve francouzštině):
Dans la conférence, on reviendra sur les transformations de la vie musicale en Europe au 19e siècle, en particulier relatives au concert. On assiste en effet à un phénomène paradoxe : d’un côté une véritable internationalisation, fondée, entre autres, sur la mobilité des musiciens, la constitution d’un répertoire, l’émergence d’un marché et d’une presse spécialisée ou encore la professionnalisation des métiers de la musique. De l’autre une nationalisation progressive des schèmes interprétatifs de la musique et des phénomènes de réception, voire l’appropriation de la musique par les mouvements nationaux. On proposera quelques outils d’analyse permettant d’éclairer ces mutations et de les inscrire dans une histoire croisée des cultures en Europe.
Místo konání: Francouzský institut v Praze, Štěpánská 35, Praha 1, 5. patro
Jazyk přednášky: francouzština se simultánním tlumočením do češtiny
