State, Kinship, Care: Towards a relational Approach

Gellnerovský seminář

Přednáška Tatjany Thelen (Professor in the Department for Social and Cultural Anthropology, University of Vienna) v rámci Gellnerovského semináře organizovaného Českou asociací pro sociální antropologii (CASA) spolu s Českou sociologickou společností a ve spolupráci s Katedrou obecné antropologie (FHS UK) a CEFRES.

Kdy: 14. listopadu 2019, 17:30
Kde: Knihovna CEFRESu (Na Florenci 3, Praha 1)
Jazyk: angličtina

Abstrakt (EN)

State, Kinship, Care: Towards a relational Approach

In October of this year (2019), the first two so-called ISIS-children arrived in Austria. Their mother was separated from her children, had disappeared during the war. Nothing is known about the father. Lacking birth certificates, citizenship was granted based on a DNA-test that established the kinship with their Austrian mother. The Kurdish self-government then gave them over to the Austrian state representatives at the Syrian border. Meanwhile, custody has been transferred to their maternal grandmother. This is only one recent example of the deep entanglement between kinship, state and care. Despite and constant co-production, kinship and state are still often dealt with conceptually separately, or even contrasting domains, which creates unhelpful blind spots. In my talk I will propose a relational approach that uses care as an entry road into ethnographically researching their intricate relationship. The aim is to show how kinship is not only influenced by the state but also shapes political structures. Ultimately, I argue that overcoming the stereotypical divide and myth of the “modern” family as functionless in politics, can be an important contribution of anthropology in public debates. 

Tatjana Thelen is Professor in the Department for Social and Cultural Anthropology, University of Vienna. She has carried out fieldwork in Hungary, Romania, Serbia, and eastern Germany on questions of property reform, care, kinship and the state. The epistemic foundations and significance of boundary work between kinship and state formations increasingly form the focus of her research. This was at the heart of the interdisciplinary research group on Kinship and Politics, which she co-led at the Center for Interdisciplinary research in Bielefeld (ZIF). Recently, she co-edited Reconnecting State and Kinship (University of Pennsylvania Press 2018) and Stategraphy: Toward a Relational Anthropology of the State (Berghahn 2017).

Občanská neposlušnost: konceptuální vývoj

Druhé setkání epistemologického semináře organizovaného CEFRESem a Institutem mezinárodních studií FSV UK veden

Eraldo Souza dos Santos (Université Paris 1 Panthéon-Sorbonne/přidružený doktorand CEFRESu)
Téma
Občanská neposlušnost: konceptuální vývoj

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Prague 1
Čas: středa 13. listopadu 2019, od 16:30
Jazyk: angličtina

Text:

  • Alexander LIVINGSTON. “Fidelity to Truth: Gandhi and the Genealogy of Civil Disobedience.” Political Theory 46 (4), 2018, pp. 511-536.

Návrat domů: Přeživší holocaustu obnovují životy v poválečné Vídni

Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Masarykovým ústavem a Archivem Akademie věd České republiky ve spolupráci s Pražským centrem židovských studií a CEFRES přednese Elizabeth Anthony (US Holocaust Memorial Museum).

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:30-19:00
Jazyk: angličtina

Abstrakt

90 % z celkového počtu 200 000 rakouských Židů žilo před Anšlusem ve Vídni. Byli to ti, kteří se za rakouské Židy sami považovali nebo je tak označila „rasová” politika Národně socialistické strany Rakouska. Asi 130 000 Židů se podařilo uprchnout, nacisté zavraždili nejméně 65 000. Do 8. května 1945 zůstalo v hlavním městě méně než 6 000 přeživších. Někteří z těch, co přežili, vyšli ze svých úkrytů po dobytí města sovětskou armádou a krátce nato se k nim připojili i ti, kteří přežili internaci v koncentračních táborech. Většina rakouských Židů žijících za války v exilu zůstala v zahraničí. Přesto se několik tisíc Židů z exilu vrátilo, aby obnovili svoje životy ve Vídni.

Proč se znovu vrátili do země, ze které byli deportováni či vyhnáni?Proč se rozhodli žít mezi bývalými krajany, kteří na ně nečekali a ani si nepřáli jejich návrat? Co od Vídně očekávali? S čím se ve Vídni setkali? A proč tam vlastně zůstali?

Tato prezentace nám objasní různé koncepty rodinného, politického a profesionálního domova, jenž podnítily skupinu vídeňských Židů k ​​návratu do jejich rodného města. Bude analyzovat tyto návraty a příležitosti, kterých se přeživší chopili, aby bezprostředně po válce pomocí nezávislosti obnovili svoje emocionální, politické a profesionální vazby k vídeňské společnosti.

Zdivočelí divočáci: Současný vývoj populací prasete divokého a jeho vliv na evropské socio-ekologické systémy

Kolokvium pořádané Etnologickým ústavem AV ČR, v. v. i. a CEFRES s podporou Strategie 21 – ROZE

Místo: Vila Lanna, V Sadech 1, 160 00 Praha 6
Datum a čas: 8. listopadu 2019, 10:00-16:00

Prasata divoká (Sus scrofa) se pravidelně objevují v evropském veřejném diskurzu, neboť jejich počet velkolepě narůstá po celém kontinentu. Zatímco v některých částech Evropy vzbuzuje tento synantropní druh sympatie, v dalších mu lidé „vyhlásili válku“ kvůli rozsáhlým škodám, které působí v krajině, zemědělství, na dopravních sítích, i kvůli chorobám, které se v zahušťující populaci divokých prasat mohou snadno šířit a ohrozit i chovy jejich domestikovaných příbuzných. V každém případě se zdá, že se vzrůstajícím početním stavem mají divoká prasata jako druh také sílící vliv na evropské socio-ekologické systémy. Pochopit důvody i důsledky tohoto trendu vyžaduje mezioborovou spolupráci napříč přírodovědnými a sociálněvědními obory.

Smyslem kolokvia je nalézt a prodiskutovat tematické překryvy mezi badateli z různých oborů, jejichž současný výzkum je nějakým, často ne zřejmým způsobem, relevantní pro pochopení příčin a důsledků překotného početního nárůstu stavů prasete divokého ve střední Evropě. Zároveň budou na kolokviu přítomni odborníci, pro jejichž praktickou činnost je takovéto pochopení zásadní a jejichž zkušenosti a názory by tak měly v hledání výzkumných synergií a při navazování spolupráce zaznít.

Oběd a občerstvení zajištěno.

Kontakt: broz@eu.cas.cz

Sametová revoluce a disent intelektuálů. Charta 77 a Nadace Jana Husa

Přednášku povede Thomas C. Mercier (post-doktorand CEFRES/UK) v rámci česko-francouzského semináře organizovaného Ústavem pro české dějiny Filozofické fakulty Karlovy Univerzity.
S účastí Ninon Derouet (CEFRES).

Kdy: 7.11.2019 od 9:10
Kde: Filozofická fakulta, nám. Jana Palacha 2, Praha 1, sál č. 201
Jazyk: francouzština

Résumé

Tento seminář se bude zabývat některými významnými epizodami intelektuálního disentu v Československu před samotnou Sametovou revolucí. Zaměří se na disidentské filosofy, jejich diskurzy a praktiky v návaznosti na Chartu 77 a nadnárodní síť Association Jan Hus, spojující článek mezi Československem, Anglií a Francií od roku 1980 do roku 1989 a dále.
Slavný příběh o zatčení Jacquese Derridy v Praze v roce 1981, kdy byl cestoval jakožto viceprezident Association Jan Hus do ČSR za účelem podpory československých disidentů nám umožní nastínit některé prvky teoretické analýzy kolem pojmů „disent“ a „revoluce“.