Memory of the Past and Politics of the Present

International conference

Date: 28 & 29 November 2022
Venue
: Goethe-Institut, Masarykovo nábřeží 32, Prague 1
Organizer: Institute of Contemporary History of the Czech Academy of Sciences within the Strategy AV21
Partners: Centre français de recherche en sciences sociales, Deutsches Historisches Institut Warschau, European Network Remembrance and Solidarity, Stiftung Sächsische Gedenkstätten Pokračování textu Memory of the Past and Politics of the Present

Medicine, Value, and Knowledge Across the Species Line:  Contemporary U.S. Veterinary Medicine as Cultural Practice

Gellnerovský seminář

Přednáška Jane Desmond (University of Illinois) v rámci Gellnerovského semináře organizovaného Českou asociací pro sociální antropologii (CASA) spolu s Českou sociologickou společností  a ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR a CEFRES.

Kdy: 16. května 2019, 16:30
Kde: Etnologický ústav, konferenční místnost v 5. patře (Na Florenci 3, Praha 1)
Jazyk: angličtina

Abstrakt (EN)

Although the anthropological study of human medicine is a well developed field, research by anthropologists and sociologists on the structures and practice of medicine for animals around the world is a nascent field of inquiry.  Yet, whether caring for cherished pets or working to contain the spread of zoonoses, or monitoring a nation’s food supply, veterinarians play a central role in most countries.  In this presentation, based on preliminary fieldwork in two U.S. colleges of veterinary medicine, I map the relationships between client, patient, doctor, and technology, and the intersections of affect, species, money, scientific knowledge and cultural value when the patient is a dog… or a horse, or a cow, or even a snake. I conclude by raising questions about how the medical humanities and social sciences will have to expand to accommodate new notions of subjectivity, agency, narrativity, and ethnography in analyzing a more-than-human medicine.

Jane Desmond is Professor of Anthropology and of Gender and Women’s Studies, and Co-founder and Executive Director of the International Forum for U.S. Studies: a Center for the Transnational Study of the United States, at the University of Illinois at Urbana-Champaign, U.S.A.

Her primary areas of interest focus on issues of embodiment, display, and social identity, as well as transnational U.S. Studies. Her areas of expertise include performance studies, visual culture, the analysis of the U.S. in global perspectives, and the political economy of human/animal relations.  She is the Founding Resident Director of the international Summer Institute in Animal Studies at UIUC, and Founding Editor of the _Animal LIves_ Book Series at the University of Chicago Press.  In addition to academic publications, she has written about human-animal relations for a number of public venues such as CNN.com, The Washington Post.com, and the Huffington Post. The author or editor of five scholarly books,  she holds a Ph.D. in American Studies from Yale, and most recently published the monograph _Displaying Death and Animating Life:  Human-Animal Relations in Art, Science, and Everyday Life_ (University of Chicago Press, 2016).  Her current book project is called Medicine Across the Species Line:  Cultural Dimensions of Veterinary Medicine.

Making Hungary Great Again: Ironie globální paměti holocaustu a útok na uprchlíky

Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Masarykovým ústavem a Archivem Akademie věd České republiky ve spolupráci s Pražským centrem židovských studií a CEFRES přednese Raz Segal (Holocaust and Genocide Studies, Stockton University, New Jersey).

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 16:00-17:30
Jazyk: angličtina

Abstrakt

Tato přednáška se zaměří na paradoxní spojení mezi globální pamětí holocaustu a současným útokem na „jiné“ národního státu: na uprchlíky. Konkrétně prozkoumá, jak se dnes v Maďarsku používají centrální prvky kultury globální paměti o holocaustu, aby se pokračovalo v šíření myšlenky etno-národního „Velkého Maďarska“, tj. vize, která vedla ke genocidnímu útoku Maďarského státu během Druhé světové války proti Židům, Romům a jiným skupinám, které stát vnímá jako nebezpečné, cizí či „jiné než maďarské“. Tato vize se nyní zaměřuje také na uprchlíky.

Maďarská vláda tvrdí, že holocaust byl pouze nacistickým projektem, takže protižidovské násilí a ničení ve válečném Maďarsku v žádném případě nevyplývalo z maďarského budování národního státu. Toto vymazání násilí státu ironicky odráží ústřední myšlenku kultury globální paměti o holocaustu: že to byla jedinečná událost, protože nacismus a nacistický antisemitismus byly jedinečné jevy, které nijak nesouvisely s moderním státem. Maďarská vláda tak dnes cynicky zobrazuje Židy, kteří žili v válečných hranicích Maďarska a které stát prohlásil za cizí a nebezpečné a zahájil proti nim genocidní útok jako maďarské Židy zničené pouze nacistickým Německem. Toto historické zkreslení tedy posiluje maďarský nárok na tato území — ztracená území „Velkého Maďarska“ —, které jsou dnes součástí Ukrajiny, Rumunska a Srbska. Vymazání státního násilí z dějin válečného Maďarska tak umožňuje maďarské vládě využívat globální paměť holocaustu ve službách samotné politické vize, která vylučovala Židy a chtěla je zničit. Rovněž rozostřuje nepřátelský antisemitský politický diskurz v Maďarsku v posledních několika letech, který spojuje Židy s uprchlíky tím, že líčil Židy jako hrozbu pro jejich údajný pokus zničit Maďarsko podporou vstupu uprchlíků do státu. Přednáška se zaměří na tuto paradoxní situaci.

Má Prusko atlantickou historii či Jak psát globální historii roku 1772

Čtvrté setkání Česko-francouzského historického semináře, organizovaného Ústavem českých dějin Filosofické fakulty UK ve spolupráci s CEFRESem, povede:

Bernhard Struck (CEFRES, University of St Andrews)

Téma: Má Prusko atlantickou historii či Jak psát globální historii roku 1772: Úvahy o Evropě v období moderních dějin z nadnárodní perspektivy.

Kde: Online.
Pro přihlášení kontaktujte prosím: jaroslav.svatek(@)ff.cuni.cz.
Kdy: čtvrtek 26. listopadu, 9:00-12:30
Jazyk: francouzština

Setkání je pořádáno Jaroslavem Svátkem a Martinem Nejedlým v rámci Česko-francouzského historického semináře.

Více informací o semináři naleznete na stránkách Filozofické fakulty.

Lze porovnávat revoluce?

Přednášku povede Jérôme Heurtaux (CEFRES)  v rámci česko-francouzského semináře organizovaného Ústavem pro české dějiny Filozofické fakulty Karlovy Univerzity.

Kdy: 21.11.2019 od 9:10
Kde: Filozofická fakulta, nám. Jana Palacha 2, Praha 1, sál č. 201
Jazyk: francouzština

Résumé

Fenomén revolucí, jakožto kanonický objekt společenských věd, vyvolal četné komparativní přístupy v sociologii, historii a politických vědách. Jaké tvrzení můžeme vyvodit z mezinárodního srovnání revolucí? Na základě vědecké literatury a vlastního výzkumu o pádu komunismu v Polsku a o tuniské revoluci, se Jérôme Heurtaux zaměří komparatistické metody a poukáže na jejich výhody i limity.

Jérôme Heurtaux je ředitelem Francouzského centra pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES) v Praze. Je specialistou problematiku změnu režimů a demokratických přechodů. Mezi jeho publikace můžeme zmínit La démocratie par le droit. Pologne 1989-2016 (Presses de Sciences Po, 2017), Introduction à l’Europe postcommuniste (s Frédéricem Zalewski, De Boeck, 2012) a 1989 à l’Est de l’Europe. Une mémoire controversée (společně s Cédricem Pellen, L’Aube, 2009). V 2019 mu vychází kniha Pologne, 1989. Comment le communisme s’est effondré (Éditions Codex).