Archiv

Městská hnutí a místní politika v zemích střední a východní Evropy: nedávný vývoj a koncepční rozpolcenost

Mezinárodní workshop

DATUM: 4-6.11.2021
(čtvrtek večer: hlavní projev a recepce; Pátek: prezentace, sobota ráno: kritická městská prohlídka v okrese Karlon: od dělnické čtvrti až po symbol gentrifikace)

Konec přihlášek: 30.5.2021

Pořádá CEFRES (Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách) v Praze ve spolupráci s Ústavem sociologických věd (Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze), Fundacjou Zatokou (PL) a Periférií (HU)
Workshop se zabývá úlohou politických institucí a sociálních hnutí v procesu městských změn v zemích střední a východní Evropy. Případ Prahy ukazuje, že postkomunistické města mají po roce 1989 zvláštní historickou hodnotu z hlediska rozvoje měst. Na jedné straně je přes noc zavedena ideologie volného trhu, na druhé straně existují nepřipravené instituce, které nejsou schopny pojem o občanech pojem “Městský prostor” – státní a obecní moc je buď technokratická a elitářská, nebo vylučující vůči občanským organizacím (Horok 2007; 2012 je Bouzarovski). Vzájemná delegitimizace státních úředníků a aktivistů, nedostatek důvěry v komunální politiku, zneužití komunální politiky jako kanálu pro prosazování zájmů developerů jsou jevy ovlivňující rozvoj měst v 90.
Specifický historický, institucionální a politický vývoj v zemích střední a východní Evropy vyvolal kritiku slepého uplatňování koncepčního aparátu ze západních společenských věd bez dalšího kritického přehodnocení. Příběhy “dohánění západu” jsou přehodnocovány z perspektiv složitějších přístupů, včetně Západu a Východu jako složek stejného globálního systému (Gagyi 2015). Zvláštní místní politická kultura také představuje záležitost zájmu (C’sa 2008). Pokud jde o rozvoj měst, faktory, jako je demokratický deficit na komunální úrovni, který vede k chybějícím mechanismům zapojení veřejnosti, nebo obraz městského plánování jako nepřátelského ideologii volného trhu jsou pro postkomunistické země specifické jen málo faktorů (Jacobsson 2015; Pixov 2018, 2020; 2012 je Bouzarovski. Temelovo 2009). Jak v této souvislosti aplikujeme a přemyslíme koncepty studia sociálních hnutí, včetně radikálních sociálních hnutí?

 

Závěrem, urbanita není jen o vládnutí a odporu, ale také o fyzické městské mapě. Infrastrukturu pro sociální hnutí tvoří různé otevřené prostory, squaty, sociální a mládežnická centra. Vezmeme-li v neuvažování o sociálně-prostorové dialektice, kterou zavedl Edward Soja (prostor a sociální vztahy mají vzájemný vliv) (Soja 1989), bylo by možné sledovat vztah mezi správou městského prostoru, dostupností městského prostoru místním iniciativám a aktivistickým projektům a rozvojem sociálních hnutí.
K účasti na této akci jsou zváni vědci zabývající se rozvojem/politikami měst, radikálními a umírněnými městskými hnutími, městskými občanskými iniciativami a samoorganizovanými skupinami, hnutími nájemníků, autonomními a dekommodizovanými prostory. Jsou vítány kritické sociální a historické úvahy o rozvoji měst v zemích střední a východní Evropy, jakož i osobně zapojení výzkumní pracovníci a aktivisté-výzkumníci. Cílem workshopu je sdílet znalosti a postupy podél tří os (ale ne výhradně):
  • historickost institucionálních mechanismů v zemích střední a východní Evropy a správa městského prostoru ve velkých městech: přetrvávající tendence a noví aktéři?
Místní rozvoj měst v 90. a v první desetiletí 21.století poznamenán několika nevynalezenými jevy. Abychom jmenovali některé: nízká účast veřejnosti, vzájemná delegitimizace aktivistů, státních úředníků a místních politiků, velkých politických stran spíše než iniciativ na místní úrovni přítomných v komunální politice – případ Prahy (Horok 2007). Tyto tendence podnítily změnu na komunální úrovni, například aktivisté vstupující do politiky s cílem otevřít struktury politických příležitostí řadovým aktérům (Pixov 2020), novým místně založeným progresivním politickým hnutím a stranám vznikajícím ve velkých městech. Jak dnes ovlivňují politiku ve městech další institucionální, politické a sociální jevy, které lze vysledovat z 90. Jakou roli hrají velká města v progresivní politice v zemích cee? Můžeme pozorovat tendence, které by mohly být považovány za “nového komunálního” (viz Purcell 2006; Russell 2019)? A jaká je role periferie v procesu městských změn?
  • aplikace pojmů používaných pro studium městského aktivismu v západních okresech a jeho kritického přehodnocení v zemích  CEE/EE.
Jsou “obvyklí konceptuální podezřelí” ze studií sociálního hnutí (struktura politických příležitostí, mobilizace postihu atd.) vhodné pro kontext zemí střední a východní Evropy? Co můžeme říci o takových pojmech, jako je předobjevení a přímá akce uplatňovaná ve výzkumu radikálních hnutí? I když jsou obě sady konceptů použity v kontextu společného střední a východní Evropy, kritické přehodnocení jejich kompatibility s místním kontextem stále chybí.
  • socioprostorová dialektika – žádný prostor – žádný pohyb?
Zatímco v Polsku je hnutí squatterů a nájemníků poměrně silné, v jiných zemích střední a východní Evropy je situace odlišná. Česká republika je zemí jednoho politického společenského centra, ale s pluralitou samoorganizované městské iniciativy. Jak je tento vývoj spojen s fyzickým prostorem (infrastrukturou), který je pohyb schopen získat a udržet? Jak různé typy městských prostor ovlivňují sílu pohybu a jaký typ prostorů můžeme pozorovat v zemích střední a východní Evropy? S čím bojují? Zatímco kapitalistický rozvoj měst tlačí místní obyvatele na periferii financializací vytesanou do kamene, jaké prostorové strategie odporu zůstávají?
Jazykem workshopu je angličtina. Zašlete návrhy (abstrakt max 300 slov) pro 20 minutové prezentace a krátkou biografii (150 slov)  na adresu : Yuliya Moskvina (yuliya.moskvina@fsv.cuni.cz). Pomoc s cestovními a ubytovacími náklady může být nabídnuta účastníkům, kteří nejsou schopni zajistit financování ze svých institucí. Workshop se bude konat v Praze ve 4.-6.11.2021 v CEFRESu. 
   
Vědecká komise:

Jérôme Heurtaux (CEFRES, Praha)

Yuliya Moskvina (FSV, Univerzita Karlova v Praze)

Lukáš Kotyk (FSV, Univerzita Karlova v Praze)

Zsuzsanna Pósfai (Periféria Policy and Research Center, Budapest)

Grzegorz Piotrowski (Institut sociologie, Univerzita v Gdańsku)

Yoann Morvan (CNRS, Paříž)

 

Městská hnutí a místní politika v zemích střední a východní Evropy: nedávný vývoj a koncepční rozpolcenost

CEFRES pořádá mezinárodní workshop ve spolupráci s Institutem sociologických studií FSV UK.

Datum: 4-6.11.2021
Místo: CEFRES, Prague nebo online (pro přístup kontaktujte:  claire(@)cefres.cz)
Jazyk: angličtina

Program

Čtvrtek 4. listopadu

17:30 Přivítání

18:00 – 19:00  Keynote: Agnes Gagyi, Univerzita v Göteborgu, Housing struggles in Eastern Europe as a structural field of contention

19:00 Aperitif

Pátek 5. listopadu

9:30 – 11:00 Housing crisis: alternative housing and resisting actors 

Zsuzsanna Pósfai, Výzkumné centrum Periféria, Potential financial mechanisms for new forms of affordable housing

Yuliya Moskvina, Ludmila Böhmova, Univerzita Karlova, Jakub Černý, Ostravská univerzita, Písnice as a space of resistance to privatization

Jakub Černý, Ostravská univerzita, Processes of (collective) resistence in the context of residential displacement in Czechia: case study “Bedřiška”

Moderující: Yoann Morvan (CNRS)

11:00 – 11:30 Pauza na kávu

11:30 – 13:00 Urban initiatives and movements 

Alexandra Bitušíková, Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici, Not in our town: Urban activism in Slovakia (The case of Banská Bystrica)

Justyna Kościńska, Varšavská univerzita, Theorizing urban movements in Pierre Bourdieu’s terms of capital and habitus

Klemen Ploštajner, Lublaňská univerzita, Between political and post-political: Two urban movements in Ljubljana

Moderující: Ronan Hervouet (CEFRES / CNRS / Univerzita v Bordeaux)

13:00 – 14:30 Pauza na oběd

14:30 – 16:00 Institutional formations in the cities: neoliberalism and beyond 

Michaela Pixová, Univerzita Karlova, Governance of crises in crisis: dialogue, cooperation and radical forms of democracy as a way of overcoming inaction

Václav Orcígr, Univerzita Karlova, Recent development and planning in Prague – NGO perspective

Pavel Šuška, Slovenská akademie věd, From Local ideology to tactical urbanism and strategic integration: Changing place-frames within urban political landscape of post-socialist Bratislava

Svetlana Moskaleva, Petrohradská státní univerzita, Institutionalization of urban planning in post-soviet Russia

Moderující: Yuliya Moskvina (UK)

16:00 – 16:30 Pauza na kávu

16:30 – 17:30 Spatial practices 

Lýdia Grešáková, Zuzana Tabačková, Spolka, Spatial practices from the margins

Adela Petrovic, Greta Kukeli, Univerzita Karlova, From a former industrial neighborhood to a creative-class oasis: A case study of Karlín, the inner-city neighborhood of Prague

Moderující: Václav Orcígr (UK)

Sobota 6. listopadu

10:00 Kritická městská prohlídka v okrese Karlín: „Od dělnické čtvrti až po symbol gentrifikace“

Pro více informací, klikněte na tento odkaz.

Memory of the Past and Politics of the Present

International conference

Date: 28 & 29 November 2022
Venue: Goethe-Institut, Masarykovo nábřeží 32, Prague 1
Organizer: Institute of Contemporary History of the Czech Academy of Sciences within the Strategy AV21
Partners: Centre français de recherche en sciences sociales, Deutsches Historisches Institut Warschau, European Network Remembrance and Solidarity, Stiftung Sächsische Gedenkstätten Pokračování textu Memory of the Past and Politics of the Present →

Medicine, Value, and Knowledge Across the Species Line:  Contemporary U.S. Veterinary Medicine as Cultural Practice

Gellnerovský seminář

Přednáška Jane Desmond (University of Illinois) v rámci Gellnerovského semináře organizovaného Českou asociací pro sociální antropologii (CASA) spolu s Českou sociologickou společností  a ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR a CEFRES.

Kdy: 16. května 2019, 16:30
Kde: Etnologický ústav, konferenční místnost v 5. patře (Na Florenci 3, Praha 1)
Jazyk: angličtina

Abstrakt (EN)

Although the anthropological study of human medicine is a well developed field, research by anthropologists and sociologists on the structures and practice of medicine for animals around the world is a nascent field of inquiry.  Yet, whether caring for cherished pets or working to contain the spread of zoonoses, or monitoring a nation’s food supply, veterinarians play a central role in most countries.  In this presentation, based on preliminary fieldwork in two U.S. colleges of veterinary medicine, I map the relationships between client, patient, doctor, and technology, and the intersections of affect, species, money, scientific knowledge and cultural value when the patient is a dog… or a horse, or a cow, or even a snake. I conclude by raising questions about how the medical humanities and social sciences will have to expand to accommodate new notions of subjectivity, agency, narrativity, and ethnography in analyzing a more-than-human medicine.

Jane Desmond is Professor of Anthropology and of Gender and Women’s Studies, and Co-founder and Executive Director of the International Forum for U.S. Studies: a Center for the Transnational Study of the United States, at the University of Illinois at Urbana-Champaign, U.S.A.

Her primary areas of interest focus on issues of embodiment, display, and social identity, as well as transnational U.S. Studies. Her areas of expertise include performance studies, visual culture, the analysis of the U.S. in global perspectives, and the political economy of human/animal relations.  She is the Founding Resident Director of the international Summer Institute in Animal Studies at UIUC, and Founding Editor of the _Animal LIves_ Book Series at the University of Chicago Press.  In addition to academic publications, she has written about human-animal relations for a number of public venues such as CNN.com, The Washington Post.com, and the Huffington Post. The author or editor of five scholarly books,  she holds a Ph.D. in American Studies from Yale, and most recently published the monograph _Displaying Death and Animating Life:  Human-Animal Relations in Art, Science, and Everyday Life_ (University of Chicago Press, 2016).  Her current book project is called Medicine Across the Species Line:  Cultural Dimensions of Veterinary Medicine.

Making Hungary Great Again: Ironie globální paměti holocaustu a útok na uprchlíky

Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Masarykovým ústavem a Archivem Akademie věd České republiky ve spolupráci s Pražským centrem židovských studií a CEFRES přednese Raz Segal (Holocaust and Genocide Studies, Stockton University, New Jersey).

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 16:00-17:30
Jazyk: angličtina

Abstrakt

Tato přednáška se zaměří na paradoxní spojení mezi globální pamětí holocaustu a současným útokem na „jiné“ národního státu: na uprchlíky. Konkrétně prozkoumá, jak se dnes v Maďarsku používají centrální prvky kultury globální paměti o holocaustu, aby se pokračovalo v šíření myšlenky etno-národního „Velkého Maďarska“, tj. vize, která vedla ke genocidnímu útoku Maďarského státu během Druhé světové války proti Židům, Romům a jiným skupinám, které stát vnímá jako nebezpečné, cizí či „jiné než maďarské“. Tato vize se nyní zaměřuje také na uprchlíky.

Maďarská vláda tvrdí, že holocaust byl pouze nacistickým projektem, takže protižidovské násilí a ničení ve válečném Maďarsku v žádném případě nevyplývalo z maďarského budování národního státu. Toto vymazání násilí státu ironicky odráží ústřední myšlenku kultury globální paměti o holocaustu: že to byla jedinečná událost, protože nacismus a nacistický antisemitismus byly jedinečné jevy, které nijak nesouvisely s moderním státem. Maďarská vláda tak dnes cynicky zobrazuje Židy, kteří žili v válečných hranicích Maďarska a které stát prohlásil za cizí a nebezpečné a zahájil proti nim genocidní útok jako maďarské Židy zničené pouze nacistickým Německem. Toto historické zkreslení tedy posiluje maďarský nárok na tato území — ztracená území „Velkého Maďarska“ —, které jsou dnes součástí Ukrajiny, Rumunska a Srbska. Vymazání státního násilí z dějin válečného Maďarska tak umožňuje maďarské vládě využívat globální paměť holocaustu ve službách samotné politické vize, která vylučovala Židy a chtěla je zničit. Rovněž rozostřuje nepřátelský antisemitský politický diskurz v Maďarsku v posledních několika letech, který spojuje Židy s uprchlíky tím, že líčil Židy jako hrozbu pro jejich údajný pokus zničit Maďarsko podporou vstupu uprchlíků do státu. Přednáška se zaměří na tuto paradoxní situaci.