Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Masarykovým ústavem přednese Jan Láníček (Univerzita New South Wales v Sydney).
Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:00-18:30
Jazyk: angličtina
Abstrakt
Krátce po skončení druhé světové války se evropská společnost pokoušela vyrovnat s dědictvím genocidy spáchané nacistickým Německem a jeho kolaboranty. Soudní tresty hrály při opětovném smíření společnosti zásadní roli. Mezi těmi, kteří byli obviněni z kolaborace, existovala poměrně úzká skupina lidí, které považoval nacistický režim za Židy či Romy. Bývalí členové židovské samosprávy a takzvaní privilegovaní vězni koncentračního tábora čelili dlouhému seznamu obvinění pocházejících od židovské komunity i státních zástupců. Tato přednáška bude analyzovat vybrané soudní procesy a ukáže, jak se rekonstruované menšinové společnosti vypořádaly s případy údajných kolaborantů ve svých vlastních kruzích.
Čtvrté setkání epistemologického semináře v roce 2018 organizovaného CEFRESem a IMS FSV UK.
Ania Gnot (University of Opole / Institute of Czech Literature AV ČR / CEFRES)
Point of View: Autofiction As a Genre
Kde: CEFRES library – Na Florenci 3, 110 00 Prague 1
Kdy: čtvrtek 5. dubna 2018 od 15:30 do 17:00
Jazyk: angličtina
Text:
- Małgorzata Czermińska, “‘Point of View’ as an Anthropological and Narrative Category in Nonfiction Prose”, Teksty Drugie 2012-2, s. 140-155.
Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Masarykovým ústavem přednese Lisa Peschel (Univerzita v Yorku).
Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:00-18:30
Jazyk: angličtina
Abstrakt
V rámci 40ti měsíčního projektu “Performing the Jewish Archive” jsme experimentovali s novým stylem představení (nazvaným stylem “co-textuálním”), abychom podnítili intenzivnější zapojení diváků do hry. Opětovným studováním scénářů napsaných židovskými autory během druhé světové války jsme se utvrdili v tom, že je historický kontext jedním z nejdůležitějších aspektů divadelních her. Myslíme si proto, že dnešní divák může být plně zapojen do hry, jen když zná historické pozadí událostí. Jak ale můžeme historický kontext divákovi nejlépe prezentovat? Navrhli jsme, aby scény týkající se historie, které jsme prezentovali jako “co-texty” – tedy texty začleněné do scénáře a neméně důležité jako scénář samotný – byly více využity v ději (což se neděje v tradičních předmluvách před představeními a tyto texty se neobjevují ani v poznámkách v programu). Na této přednášce bude Lisa Peschel popisovat, jak se nám podařilo vytvořit tento styl “co-textuálního představení” a jak jsme testovali jeho vliv na publikum.
Třetí setkání epistemologického semináře v roce 2018 pořádaného CEFRESem a IMS FSV UK.
Katerina Zheltova (IMS FSV UK)
Approaching the Borderlands: Cultural Intimacy as Theory and Practice
Kde: knihovna CEFRESu – Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Kdy: čtvrtek 22. března 2018 od 15h30 do 17h
Jazyk: anglicky
Text:
- Michael Herzfeld, “Introducing Cultural Intimacy”, in Cultural Intimacy: Social Poetics in the Nation-State, New York and London, Routledge, 2004, str. 1-33.
Changes in Cultural Landscape of Czech-German Borderlands since 1918 until Nowadays on the Example of Dolní Žandov Commune od Karoliny Ćwiek-Rogalske
Čas a místo: 15. března 2018, 16:30, Knihovna CEFRES
Organizátorka: Ania Gnot (Opolská univerzita, Ústav pro českou literaturu AV ČR, přidružená doktorandka k CEFRESu)
Diskutující: Paul Bauer (FSV UK)
Jazyk: angličtina
Tato kniha se zaměřuje na změny kulturní krajiny českých pohraničních oblastí na příkladu obce Dolní Ždanov (dříve Unter Sandau). Na vytvoření této oblasti se významně podílelo německy mluvící obyvatelstvo, jež po vysídlení v roce 1945 prakticky vymizelo. To bylo příčinou změn jak v kultuře, tak ve společnosti a v krajině této oblasti. Tento výzkum se rovněž zabývá lidmi, kteří v oblasti Dolní Ždanov usadili – nebo do oblasti byli umístěni – a také těmi, kteří tam žili před rokem 1945.
Informace o autorce
Karolina Ćwiek-Rogalska je PhD. odbornice na kulturní studia, slavistiku a etnologii. Mezi její výzkumné zájmy patří antropologie krajiny, kultura pohraničních oblastí a nucené vysídlení v Polsku a v Československu po roce 1945, stejně tak i “hantologie” jako nástroj antropologického výzkumu. Karolina Ćwiek-Rogalska v současné době pracuje jako asistující profesorka v Ústavu slovanských studií Polské akademie věd ve Varšavě. Její první kniha Zapamiętane w krajobrazie. Karjobraz czesko-niemieckiego pogranicza w czasach przemian byla vydána v roce 2017. V současné době vede nový projekt s názvem “Recycling of memory. German War Memorials in Central Pomerania region”, který je financován Národním vědeckým centrem v Polsku.
Kontakt: karolina.rogalska@ispan.waw.pl
Karolina Ćwiek-Rogalska : Zapamiętane w krajobrazie. Krajobraz czesko-niemieckiego pogranicza w czasach przemian, Scholar, 2017.
Zde si můžete přečíst více informací o knize.
Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Masarykovým ústavem přednese Enrico Lucca (Simon Dubnow Institut , Lipsko).
Kde: Na Florenci 3, 110 00 Praha1
Kdy: 17:00-18:30
Jazyk: angličtina
Abstrakt
Franz Kafka (1883-1924) a Hugo Bergman (1883-1975) se seznámili již ve školních lavicích a už od prvních let na universitě byli důvěrnými přáteli. Teprve na sklonku svého života začal Berman psát o Kafkovi a věnoval mu v různých časopisech několik esejí v němčině i hebrejštině. Enrico Lucca promluví o tomto vrtkavém přátelství a také o Bergmanově pohledu na Kafkova díla. Pokusí se také o výklad Kafky a Bergmanova duchovního vývoje.
