Okolo migrací 20. století – perspektiva z obou břehů kanálu La Manche

Kdy a kde: 27. dubna 2017, 14:00 – 19:00, Hybernská 3, Praha 1, místnost č. 303
Jazyk: anglicky, francouzsky
Organizátoři: Luďa Klusáková a Jaroslav Ira (Ústav světových dějin FF UK)
Diskutanti:

Laure Teulières (FRAMESPA, Université Toulouse-Jean-Jaurès): Representations of the foreigner in France after the First World War

Anotace

Po první světové válce zažila Francie bezprecedentní příliv imigrantů a téma imigrace se stalo předmětem četných veřejných diskurzů (novinových článků, vědeckých studií, esejí, veřejných zpráv, politických deklarací a dalších). Abychom pochopili kolektivní reprezentace, které tyto diskurzy reflektovaly, musíme nejprve porozumět řadě komplexních kulturních referencí a podrobit je analýze z různých úhlů pohledu. Cílem této prezentace je zhodnotit typologický přístup a pochopit kulturně společenský rámec těchto reprezentací. Vzhledem k tomu, že jedním ze zkoumaných parametrů je i regionální rozměr, prezentace se zaměří na jednu vybranou oblast – jihozápad Francie. “Cizí” není pouze člověk jiné národnosti nebo etnického původu, vnímání “cizosti”  závisí i na zažité reputaci a stereotypech. Je nutné též přihlédnout k odlišnostem, které nejsou tak často zmiňovány, včetně rozdílů mezi měšťany a farmáři, sedentárními a kočovnými obyvateli, rodinami a lidmi žijícími o samotě… Tato diachronická perspektiva, která zkoumá období od současnosti až po druhou světovou válku, nám umožňuje lépe rozlišit, jaké z těchto jevů byly trvalého a jaké pouze přechodného charakteru.

Simon Gunn (Centre for Urban History, University of Leicester): From Workers to Communities: Migration and the Politics of Ethnicity in Bradford, England, c.1945-1980

Anotace

V průběhu dvaceti let od konce druhé světové války přicházely do severoanglického Bradfordu za prací v továrnách na výrobu vlny různé skupiny lidí z Evropy, Karibiku a jižní Asie. Díky tomu se z Bradfordu stalo jedno z prvních a nejvýznamějších postkoloniálních měst, ve kterém nejpočetnější etnickou minoritu představovali Pakistánci. Tato studie sleduje, jak se měnila identita asijských přistěhovalců v Bradfordu – od “pracovníků” z 50. let 20. století až po “komunity” v 60. a 70. letech. Během této transformace hrála čím dál tím větší roli “kultura” asijské populace, která představovala důležitý prvek při utváření její vlastní identity. Ve své studii obhajuji názor, že tento proces “kuturalizace” měl i své stinné stránky – přinesl s sebou problémy, které vyeskalovaly během bradfordských “rasových nepokojů” v letech 1995 a 2001.

Tereza Horáčková: Diversity of a diaspora integrated through economic strategies: Vietnamese in the Czech Republic since the 1950s

Nóra Abdel-Salám: Diverging Migratory Tendencies of the Youth in Central Europe – Case Studies of the Hungarian and Czech Models

Laure Teulières: “Étrangers d’ici”

Přednáška Laure Teulières pro širokou veřejnost s názvem:
“Étrangers d’ici” : migrants et migrations en France à travers des films de la Cinémathèque de Toulouse

Kdy: středa 26. dubna, 18:30-20:00
Kde: Francouzský institut v Praze (5. patro), Štěpánská 35, Praha 1
Jazyk: francouzsky

Přijďte se podívat na přednášku s videoprojekcí a dozvědět se více o dějinách imigrace do Francie. Filmotéka v Toulouse, která spravuje jeden z hlavních filmových archivů ve Francii, provedla pilotní výzkum svých sbírek na téma přistěhovalci a migrace. Videoprojekce “Étrangers d’ici” vznikla s cílem představit její objevy veřejnosti. Nejedná se o úryvky ze známých velkofilmů, ale o doposud velmi málo promítané snímky, zahrnující fiktivní dokumenty, aktuální snímky, reklamní a politická videa či rodinné filmy.

Na kompletní program přednášek Laure Teulières v rámci Visegrádského fóra ve Varšavě a v Praze se můžete podívat v kalendáři CEFRESu.

Visegrádské fórum: Laure Teulières, mezi Varšavou a Prahou

Program

Úterý 25. dubna – Varšava

Immigration in order to repopulated: measures, narratives and migrant social paths in France post-WW1Studijní den s Laure Teulières v Centru francouzské civilizace a frankofonních studií Varšavské univerzity
Jazyk: anglicky

Středa 26. dubna – Praha

18:30-20:00
“Etrangers d’ici” : migrants et migrations en France à travers des films de la Cinémathèque de Toulouse. 
Přednáška Laure Teulières pro širokou veřejnost organizovaná CEFRESem.
Kde: Francouzský institut v Praze (5. patro), Štěpánská 35, Praha 1
Jazyk: francouzsky

Čtvrtek 27. dubna – Praha

14:00-19:00
Okolo migrací od poloviny 20. století – perspektiva z obou břehů kanálu La Manche. Studijní den s Laure Teulières a Simonem Gunnem.
Kde: Hybernská 3, Praha 1 (místnost 303)
Jazyk: anglicky

Městské okraje v budapešťském kontextu

Páté setkání epistemologického semináře v letním semestru pořádáného CEFRESem a IMS FSV UK pod vedením Ludovica Lepeltier-Kutasiho (Univerzita v Tours / přidružený doktorand v CEFRESu).

  • Wacquant L., « Ghettos and Anti-Ghettos: An Anatomy of the New Urban Poverty », Thesis Eleven, 1 août 2008, vol. 94, no 1, p. 113‑118.
  • Auyero Javier et Lara Agustín Burbano de, « In harm’s way at the urban margins », Ethnography, décembre 2012, vol. 13, no 4, p. 531‑557.

Kde: knihovna CEFRESu – Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Kdy: 15:30 – 17:00
Jazyk: anglicky

 

Strategie identity: dědictví a diverzita

V rámci Týdne diverzity organizuje Ústav světových dějin ve spolupráci se svými partnery workshop na téma Strategie identity: dědictví a diverzita

Kde: Hybernská 3, Praha 1 (místnost 303)

Co mají společného kulturní dědictví, identita a diverzita? To si ukážeme na workshopu Strategie Identity. O jakých strategiích vypovídá výběr a prezentace památek na seznamu UNESCO? O tom více pohovoří Linda Kovářová, která srovnává UNESCO památky v ČR, Itálii a Japonsku. Identity procházejí žaludkem: jídlo dělí i sjednocuje, vymezuje a označuje, o čemž nás přesvědčí Aurore Navarro ve své prezentaci o výzkumu prodejců tzv. kvalitních potravin v Praze.  Proč se bohatá bretonská kultura a tradice nestala základem sebevědomého regionalismu? Zvolily bretonské elity špatnou strategii? Na to se bude ptát Martina Reiterová. Kdo se zajímal o okcitánštinu na prahu Francouzské revoluce a proč se tento jazyk nestal pojítkem pro francouzskou jižanskou identitu, to nám prozradí Alena Křivánková. A že takový zaostalý a periferní region, jakým byla Vysočina, představuje vlastně ideální prostor pro modernizační strategie, to věděl už František Radouš, jehož technokratické sny z 30. let minulého století nám představí Jan Krajíček. Přijďte a zapojte se i Vy do našeho kolektivního brainstormingu.

Máte-li další příklady, rádi si je na workshopu poslechneme.

Program

Linda KOVÁŘOVÁ (FF UK) UNESCO a koncept diverzity na příkladě Kutné Hory, Hirošimy a Villa Romana di Casale

Aurore NAVARRO (CEFRES/Université de Lyon) Food quality and retail trade in Prague: heritage, reinvention and innovation.

Martina REITEROVÁ (FF UK):  Problematické dědictví? Identifikační strategie bretonských regionalistů přelomu 19. a 20. století.

Alena KŘIVÁNKOVÁ (FF UK): „Okcitánština“ – počátky vědeckého zájmu a sporů o jeden (?) jazyk

Martin THARP (FHS UK): Thomasius’ Legacy or the Language Paradox of European Universities

Jakub NEUMANN (FF UK): Proměny kladenské industriální krajiny ve 20. století

Jan KRAJÍČEK (FF UK): Periferní region jako technologický projekt: modernizace Vysočiny podle Františka Radouše (1939)

Více informací a anotace jednotlivých příspěvků zde.

 

Židé a populární kultura v Československu v době 60. let

Přednáška Ilany Miller (Chicagská univerzita) v rámci semináře Soudobé dějiny Židů, který pořádá Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a CEFRES ve spolupráci s Židovským muzeem.

Kde: knihovna CEFRESu, Na Florenci 1420/3, Praha 1
Kdy: 17:00 – 19:00
Jazyk: anglicky

Abstrakt v angličtině

Was there such a thing as “Jewish popular culture” under communism? In this presentation, I use data collected from the publishing and film industries to examine moments of increased popularity in Jewish themes in Czechoslovak culture. While the rapid rise in interest in Jewish themes in post-communist culture has been written about extensively, few have taken seriously the possibility of widespread interest in Jewish themes under communism. By examining trends in mainstream literary and cinematic culture, I show that the 1960’s boom in interest in Jewish themes rivalled the post-communist period. While the post-communist period was heavily influenced by foreign and external cultural trends, communist era literature and films were far more domestic—both in their creation as well as in their themes and focus. Using distribution and publication data, reviews, movie posters and illustrations, this presentation explores the characteristics and qualities of Jewish popular culture under communism, particularly the role that Jewish themes played during the era of communist reform.

Ilustrace Zdeňka Chotěnovského v knize Hana Bělohradská, Bez krásy, bez límce (1964).