Archiv

“Old” vs. “New” Towns. Memories, Histories and Heritage after Population Transfers and Border Changes

International academic conference

Kde: Faculty of Humanities, University of Primorska, Koper/Capodistria
Kdy: Monday, October 11th 2021
Jazyk: English
Organizátoři: Katja Hrobat Virloget, Aleksej Kalc, and Michèle Baussant
The conference is the result of two joint research projects, the Slovenian-French bilateral Proteus project entitled “Pasts without history and displaced histories of people without traces” (Baussant, Hrobat Virloget) and the Slovenian SRA project “Migrations and social changes in a comparative perspective: the case of Western Slovenia after WW II” (Kalc) from University of Primorska, Faculty of Humanities, Koper-Capodistria, ZRC SAZU, Slovenian Migration Institute, Ljubljana and CNRS, CEFRES, Prague

Program a abstrakty jednotlivých příspěvků ke stažení najdete  zde.

Program

09:00 ‒ 10:50

Opening and welcome addresses

MIRJAM MILHARČIČ HLADNIK (ZRC SAZU, Slovenian Migration Institute, Ljubljana): The new town Nova Gorica on the new border and the old routes of migration – Memories of defection and the imaginings of “new” life.

ALEKSEJ KALC (ZRC SAZU, Slovenian Migration Institute, Ljubljana, University of Primorska, Faculty of Humanities, Koper-Capodistria): Society and immigration in Slovenian coastal towns in the 1950s. Some reflections on research approaches.

KATJA HROBAT VIRLOGET (University of Primorska, Faculty of Humanities, Koper-Capodistria): The discourse of urban vs. rural, social relations and heritage in Istrian urban society before and after »exodus«.

Discussion

11:10 ‒ 12.50

MICHÈLE BAUSSANT (CNRS, CEFRES (USR3138, CNRS, Mae), Prague, ICM Fellow): A place that changes its place: Alexandria, between place and milieu of memory

ŠPELA LEDINEK LOZEJ (ZRC SAZU, Institute of Slovenian Ethnology, Nova Gorica): Under the Campanilles of Saint Marco vs. Town withou Bell Towers.

MARIA KOKKINOU (CEFRES, Charles University, Prague, postdoctoral fellow): Persistent memories of transformed spaces.

Discussion

14:30 ‒ 16:00

JANJA SEDLAČEK: The role of the Port of Koper in economic and social transformations of the city of Koper after the second world war.

NEŽA ČEBRON LIPOVEC (University of Primorska, Faculty of Humanities, Koper-Capodistria, postdoctoral fellow): The bathtub quest: The living standard and ideological discourses in the modernisation process of housing in post-war Koper/Capodistria

Discussion / Conclusions

“O duchu zákonů”. Prezentace překladu

Hana Fořtová představí v knihovně CEFRESu svůj český překlad knihy O duchu zákonů, a to při příležitosti vydání druhého dílu knihy nakladatelstvím OIKOYMENH.
Toto první vědecké vydání významného textu evropského myšlení dává  českému publiku poprvé přístup k vlastním poznámkám Montesquieua a k současnému kritickému poznámkovému aparátu.

Montesquieu, O duchu zákonů II., Obrana Ducha zákonů ; přeložila a poznámkami opatřila Hana Fořtová, Praha, OIKOYMENH, 2015, 584 s.

Pokračování textu “O duchu zákonů”. Prezentace překladu →

“Násilí”, staré a nové formy

Čtvrté setkání epistemologického semináře organizovaného CEFRESem a Institutem mezinárodních studií FSV UK veden

Pavel Baloun (FHS UK / CEFRES)
Martin Pjecha (CEU / CEFRES)
Téma: “Násilí”, staré a nové formy

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Prague 1
Čas: středa 5. prosince 2018, od 16:30
Jazyk: angličtina

Text: 

  • Zygmunt Bauman: Modernity and the Holocaust, Polity Press, Cambridge 1989: 46-72.

“Imaginární území” a komunita: konstrukce a význam národa ve 14. století v Čechách a Brabantsku

Druhé sezení frankofonního mezioborového semináře CEFRESu “Mapa a hranice”
V roce 2023 bychom chtěli začít zpochybněním aktu vymezování a zobrazování (ať už se jedná o území, období nebo trajektorie), tedy prostřednictvím interdisciplinarity jednotlivých disciplín zpochybnit mapy a hranice.

Místo konání: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, Praha 1
Kdy: pátek, 12. května, 10:00-11:30
Jazyk: francouzština

Eloïse ADDE (CEU), diskutuje Jan ZDICHYNEC (Univerzita Karlova)

Území je jedním z hlavních definičních znaků národa; spolu se státem a populací tvoří jeho základní oporu. Často odpovídá přírodním jevům, které lze prostorově vymezit – horské hřebeny nebo říční toky. Území je obecně považováno za samozřejmé a je proto zřídka zpochybňováno. Podobně jako národ, i jeho území je konstrukcí, představou, která se mění v závislosti na tom, jak se s ním nakládá, a jeho existence je mnohem podmíněnější, než se může zdát. Území je úzce spojeno s politickou praxí; je tím, co sjednocuje “politickou komunitu”, ale ta mu také dává jeho tvar. V této přednášce bude Eloïse Adde rozebírat funkci území a způsob, jakým bylo vnímáno a konstruováno v rámci dvou projektů zaměřených na založení a konsolidaci národa v Čechách a Brabantsku na počátku 14. století.

Celý program semináře naleznete zde.

“Fake news”. Společenské vědy v postfaktické době

První setkání mezioborového semináře “Actualité critique” v roce 2018, které pořádá École normale supérieure ve spolupráci s CEFRESem a Univerzitou Karlovou za podpory Francouzského institutu v Praze .

Kde: Francouzský Institut v Praze, 5. patro
Kdy: 17:30 – 19:30
Pořadatelé: Clara Royer, Ondřej Švec (FF UK)
Jazyk: angličtina

Diskuze o společenských vědách v postfaktické době

Tak jak internetová fóra a sociální sítě začínají být v dnešní době pro značnou část populace hlavním zdrojem informací, a nahrazují tak tradiční média jako denní tisk, rozhlas nebo televize, je pro věřejnou diskuzi čím dál tím příznačnější vyostřený dialog. K tomu navíc přispívá bezhlavý a “omezující” způsob, kterým někteří politikové komunikují a jehož cílem není vzájemná shoda, ale ponížení protivníka nebo domnělého nepřítele.

Výsledná vulgarizace věřejné diskuze (projevující se v našich zemích rostoucím počtem slovních a fyzických napadení, nízkou volební účastí a obecnou nedůvěrou občanů vůči jejich politickým zástupcům) představuje úskalí, kterému se musí akademická obec postavit čelem a nabídnout jak nové způsoby rozboru diskurzu, tak nové způsoby, jak vstoupit do veřejného prostoru, aby bylo možno předejít zneužívání informací. Náš zájem se soutředí jednak na prostředky, kterými lze lépe porozumět zvláštním nebezpečím plynoucím z šíření takzvaných alternativních informací azjednodušujících argumentů, jednak na zodpovědnost, která z kolující záplavy falešných informací plyne pro badatele ve  společenskovědních oborech. Jaká je role sociologů, politologů, historiků a filosofů v době zvané postfaktická?

Přednášející:

  • Jakub Jirsa, filosof a ředitel Ústavu filosofie a religionistiky (FF UK), odborník na politickou filosofii; editor kolektivní práce Idea university (Praha, 2015). Viz téze jeho příspěvku.
  • Václav Štětka, sociolog (FSV UK; Loughborough University), vedoucí vědecké skupiny zaměřené na politickou komunikaci (PolCoRe), autor prací The Rise of Oligarchs as Media Owners.,In: Media and Politics in New Democracies. Europe in a Comparative Perspective, Oxford 2015, The Powers That Tweet: Social Media as News Sources in the Czech Republic (spolu s R. Hladíkem) a Journalism Studies, 2015. Viz téze jeho příspěvku.
  • Ondřej Švec, filosof (FF UK), autor projektu La Rationalité et les pratiques d’argumentation dans l’espace public a editor (spolu s J. Čapkem) práce Pragmatic Perspectives in Phenomenology (Routledge, 2017). Viz téze jeho příspěvku.
  • Frédéric Worms, filosof, náměstek ředitele École normale supérieure de Paris, ředitel Centre international d’étude de la philosophie française contemporaine a  člen Comité consultatif national d’éthique, autor práce 100 mots de la République (PUF, coll. « Que sais-je ? », 2017) Viz téze jeho příspěvku.

Několik referencí k diskusi:

Seminář Actualité critique

Kdo by mohl popřít, že současná doba je kritická a musí být kritizována? Avšak v obou případech může tato kritika nabýt patologického rozměru, nebo se dokonce stát smrtelně nebezpečnou. V době, kdy panuje stav ohrožení, všeobecná podezřívavost a dvojvládí “nejnovějšícj zpráv” a “údajně pravdivých informací”, může kritická současnot  vyústit ve zmanipulované krize a zvrácenou kritiku.

Proto potřebujeme novou kritiku, abychom mohli dnešní kritické době čelit. Kritiku, která rozlišujemzi krytickými a nekritickými informacemi; kritiku, která nachází vztahy mezi fakty a jejich interpretací, a to jak z historického, mezioborového nebo mezinárodního úhlu pohledu. Rozbor informací totiž mohou ovlivnit národnostní zájmy a žádnou situaci nelze vnímat výhradně universalisticky a abstraktně. Z toho důvodu je možné, a dokonce nutné nahlížet na kritickou současnot z celoevropského a mezioborového hlediska.

Publikace k přispívání do diskuse:

Projekt Actualité critique européenne vychází ze semináře Actualité critique organizovaného École normale supérieure de Paris. Seminář se koná každý týden a scházejí se na něm studenti a badatelé, aby diskutovali o kriticky důležitých tématech od politiky přes přírodní vědy, hospodářství, až po společnost a umění. Evropská odnož tohoto projektu si klade za cíl dát zaměřit se na celoevropské otázky, a dát tak tomuto semináři celoevropské měřítko.

Projekt Actualité critique européenne podpořila sít Francouzských isntitutů i další instituce, jako například CEFRES. Bude zahájen v roce 2018 a bude se postupně konat v Praze, Varšavě a Římě zárověň s pařížským seminářem. Během prvního semestru se bude v rámci této “university” rozebírat z různých úhlů pohledu například téma akademických svobod, postavení evropských sturdentů, myšlenka evropské university atd.

École Normale Supérieure a Francouzský institut vybízejí evropské university, aby se přidaly ke vznikající síti a společně se chopily kritické současnosti, která představuje zásadní výzvu dnešní doby.

Ilustrace:

“I’m sorry, Jeannie, your answer was correct, but Kevin shouted his incorrect answer over yours, so he gets the points.”

New Yorker, 22. listopadu 2016
Zdroj: https://www.newyorker.com/cartoon/a20602