Přednáška Jana Zouplny (Orientální ústav AV ČR) v rámci semináře Soudobé dějiny Židů, který pořádá Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a CEFRES ve spolupráci s Židovským muzeem.

Jazyk: česky
Kde: knihovna CEFRESu, Na Florenci 1420/3, Praha 1

Rodokmen izraelské pravice byl bezpochyby pestrý. V rozmezí 20. až 40. let 20. století pravice představovala volně definovaný svazek, jež zahrnoval jak intelektuály požadující demokratizaci veřejného života tak
polo-vojenské oddíly vyznávajících politický terorismus. Názorové spektrum zahrnovalo ideu plné integrace židovské národní domoviny do Britského impéria i apel na vyhnání Britů z Palestiny. Vnitřní rozbroje provázely
výměny vedení a oscilace mezi dvěma protipóly – liberálním a revolučním nacionalismem. Jaké byly příčiny těchto neustálých zvratů? Nakolik můžeme považovat disidentské kruhy meziválečné éry za předobraz pozdější izraelské pravice? Jaký je jejich společný ideový základ? V čem se liší současný stav bádání od tradiční historiografie?