Mezinárodní konference organizovaná UMR EUR’ORBEM a CEFRESem

Kde: Maison de la Recherche – 28 rue Serpente, 75006 Paříž.

Cílem konference je osvětlit přechod od renesance zažitých “klasických” forem zábavní kultury ze západu na východ. Jedná se o literární žánry (směšnohrdinské, parodie, satiry, epigramy atd.), média (časopisy, letáky, knihy, divadlo, kabaret, fotografie, film) a modality (kanonizované kultury, nahodilé kultury, módní fenomény atd.). Tyto formy jsou často odkazovány ke svým antickým předchůdcům a přebírány kulturami západní Evropy (italskou, španělskou, francouzskou, anglickou).    Častokrát jsou přenášeny dále do středoevropského prostoru, prostřednictvím kultury německé, kde se z nich také stávají vzory. Do jaké míry však dochází k imitaci, adaptaci nebo parodii těchto forem?

Pokusíme se o kvalifikaci tohoto přenosu. Jedná se o recepci ve smyslu, jaký je používán Kostnickou školou, kde podle Ingardena a Isera participuje čtenář na vytvoření předmětu, který si osvojuje? Jde o kulturní transfery, které podle Michela Espagne a Michaela Wernera jsou podporovány nejen prostřednictvím difuze děl, ale také díky kulturním praktikám a institucionálním a společenským sítím (školám a univerzitám, čtenářským a knihovnickým kroužkům, asociacím atd.)? Nebo je třeba, podle logiky aplikovaných postkoloniálních studií aplikované na předefinování kulturního trans-evropského pole, mluvit o akulturaci a difuzi dominantních kulturních modelů?

Vědci se mohou přidat k jednomu z těchto přístupů a nebo se pokusit o jejich propojení a sladění.  V každém případě vítáme uchopení problematiky sítí a způsobů cirkulace, prostřednictvím kterých jsou tyto vzory šířeny a identifikaci kultury, která je s nimi konfrontována. Jaká je? Jedná se o “místní kulturu”, “lidovou”, určenou k tomu, aby setrvávala při kontaktu s těmito formami jako “substrát”? A existuje mimo to erudovaná kultura, která se legitimizuje dědictvím klasiky a především antiky, jen aby se odlišila od východního kánonu? Jak můžeme mluvit o recepci nebo dokonce o integraci rozdílných zdrojů těchto forem? Vezměme si třeba příklad sternovských nebo diderotovských autoreferenčních narativů, kde je ironie narátora považována za zásadní prvek textu. Zahrnuje tento text (nebo nezahrnuje) prvky vlastní kulturám střední a východní Evropy, kterým se vnucuje: motivy, postavy, rétorickou soustavu vlastní jejich kánonickým textům, ale také jejich folklóru a slovesné kultuře? Jaké jsou cesty, po kterých se tyto vzory šířily (zde přichází na mysl především “ruský vzor”, který prozářil celou druhou polovinu 19. století)?

Tato konference je prvním výstupem výzkumného programu s názvem  « Les cultures du divertissement, circulation des modèles et des pratiques. Une autre histoire européenne, d’Ouest en Est, des Lumières aux Guerres mondiales ». Ten má za cíl zhodnotit místo, jaké zaujímala zábava v kulturách moderní a současné Evropy. Díky interdisciplinární metodologii bychom chtěli zachytit sémantické spektrum pojmu “zábava” v celé jeho šíři, od jeho teologického a metafyzického významu (zábava jako světská záležitost) až po soupis malicherností a prostého potěšení z povyražení: mezi těmito dvěma extrémy se pak naskýtá rozmanitost synonym (odvedení pozornosti, rozvracení, volný čas, zahálka), strategií, praktik a společenských institucí. Do jaké míry pak tvoří opak velkých dějin a velkých vyprávění?

Předpokládáme, že zábavní kulturu zasvětily společnosti k překročení konvencí. Tato transgrese mohla být využitá k tabuizování obrazů pořádku (instituce moci a kontroly atd.), a podněcovala praktiky, které se zpětně projevily jako alternativní sociability. Může také kolísat mezi různými styly – ironií, zesměšňováním, rouháním – a je pro společnost jakousi zkouškou: na jedné straně výzvou, na druhé straně prubířským kamenem pro současníky.

Přejeme si, aby tato první konference byla příležitostí ke koncipování ambiciózního výzkumného programu zaměřeného na kulturní přenosy v celé jejich evropské šíři. Účastníci konference  budou vyzváni k zapojení se do evropského týmu určeného k podání žádostí do výzkumného projektu (typ ANR, ERC, H2020).

Kontakty:

Xavier Galmiche – xavier.galmiche@paris-sorbonne.fr;
Clara Royer – clararoyer@cefres.cz.