seminare

Seminář “Uvahy o krizi” – 2020

Současné otázky. Úvahy o krizi

Seminář Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a CEFRESu

Organizátoři: Maria Kokkinou (post-doktorandka CEFRES / Univerzita Karlova), Jérôme Heurtaux (CEFRES)
Kdy: Zimní semestr 2020/2021, středa od 12:30 do 13:50
Kde: online, pro registraci prosím kontaktujte organizátory: maria.kokkinou(@)cefres.cz
Jazyk: francouzština

Prezentace semináře:

“Krize” nepřestává nabývat na významu: výskyt a nebývalé rozšíření koronaviru Covid-19 v roce 2020 dodalo tomuto pojmu aktuálnost, kterou nepamatujeme od doby finanční krize v roce 2009. Vedle těchto pozoruhodných událostí, jež svým významem zasáhly celou planetu, počet událostí a jevů kvalifikovaných jako krize neustále stoupá.

Tento pojem, nerozlučně se pojící s moderní dobou, zaměstnává celou naši společnost, a to všemi svými aspekty. Jeho mnohoznačné užití a značná aktuálnost nás vedou k úvahám nad jeho jednotlivými významy a užitími. Právě tomuto úkolu je věnován seminář “Úvahy o krizi”, do něhož se zapojí badatelé z nejrůznějších odvětví – politické sociologie, historie, historie umění, antropologie, filozofie a dalších.

Které skutečnosti jsou označovány jako “krize” a v čem jsou “kritické”? Co je to krize a jak vysvětlit její vznik? Jak se krize vyvíjí a jaké jsou její dopady a důsledky? Proč krize vyvolávají konflikty ohledně interpretace svého významu? Je pojem “krize” centrálním tvůrcem naší modernity a klíčem k porozumění témat, která se prolínají současnou společností?

Program:

Úterý 30. září, 12:30 – 13:50
Úvodní seminář
Maria Kokkinou, CEFRES / IMS FSV UK
Jérôme Heurtaux, Paris-Dauphine Université / CEFRES

Středa 7. října, 12:30-13:50
Revoluce, politické krize, změny režimu
Jérôme Heurtaux, Paris-Dauphine Université / CEFRES

Středa 14. října, 12:30-13:50
Hospodářská krize a politické změny v Řecku v letech 2010-2020
Dimitrios Kosmopoulos, Université Paris-Dauphine

Středa 21. října, 12:30-13:50
Populismus u moci a krize demokracie v Brazílii
Felipe Fernandes, EHESS / CEFRES

Středa 4. listopadu, 12:30-13:50
1958, 1968, 2002: politické krize ve Francii
Jérôme Heurtaux, Université Paris-Dauphine / CEFRES

Středa 11. listopadu, 12:30-13:50
Znázornění živoucího: zhroucení ekosystémů a rekonfigurace vědomostí
Chiara Mengozzi, FF UK / CEFRES
Julien Wacquez, CEFRES

Středa 18. listopadu, 12:30-13:50
Fotografie, které upozornily na hospodářskou krizi
Fedora Parkmann, ÚDU AV ČR / CEFRES

Středa 25. listopadu, 12:30-13:50
Úvahy o krizi v historii: případ inflace
Mátyás Erdélyi, CEFRES / UK

Středa 2. prosince, 12:30-13:50
“Here is a place that has left its place”: vzpomínky poražených, stopy krizí a dekolonizačních válek
Michèle Baussant, CNRS / CEFRES

Středa 9. prosince, 12:30-13:50
Krize četby nebo mediální revoluce?
Claire Madl, CEFRES

Středa 16. prosince, 12:30-13:50
Migrační krize z pohledu historie a antropologie
Maria Kokkinou, CEFRES / IMS FSV UK
Florence Vychytil, EHESS / CEFRES

Středa 6. ledna, 12:30 – 13:50
Prezentace prací studentů

Způsob hodnocení:

Studenti budou číst jeden text týdně, předem zaslaný vyučujícím. Na závěr připraví 5-stránkový text ve francouzštině o některé z probíhajících “krizí”, jejichž problematika nebyla doposud zpracována, a to na základě nejméně tří zdrojů (1 akademického a 2 neakademických). Závěrečné texty musí být odevzdány do 4. ledna a představeny ústně 6. ledna během poslední lekce (5 minut na každý text).

Bibliographie:

  • Arendt, Hannah, La crise de la culture, Paris, Gallimard, 1991.
  • Dobry, Michel, Sociologie des crises politiques, Paris, Presses de Sciences Po, 1986.
  • Gaïti, Brigitte, « Les incertitudes des origines. Mai 1958 et la Ve République », Politix, n° 47, 1999, p. 27-62.
  • Gobille, Boris, « L’événement Mai 68. Pour une sociohistoire du temps court », Annales HSS, mars-avril 2008, n° 2, p. 321-349.
  • Grossman, Evelyne, La créativité de la crise, Paris, Minuit, 2020.
  • Heurtaux, Jérôme, Pologne 1989. Comment le communisme s’est effondré, Paris, Codex, 2019.
  • Lacroix, Bernard, « La ‘crise de la démocratie représentative en France’. Eléments pour une discussion sociologique du problème », Scalpel, vol. 1, 1994, p. 6-29.
  • Morin, Edgar, « Pour une crisologie », Communications, n° 91, 2012.
  • Politix, « Protagonisme et crises politiques », n° 112, vol. 8, 2015.
  • Revault d’Allonnes, Myriam, « Comment la crise vient à la philosophie », Esprit, n° 3, mars-avril 2012/3.
  • Revault d’Allonnes, Myriam, « Hannah Arendt penseur de la crise », Etudes, n° 4153, 2011.
  • Revault d’Allonnes, Myriam, La Crise sans fin : essai sur l’expérience moderne du temps, Paris, Seuil, 2012.
  • Ricoeur, Paul, « La crise : un phénomène spécifiquement moderne », Revue de théologie et de philosophie, n° 120, 1988.
Calls for Papers

CFP: HISTORY of French Cultural Diplomacy

For the centenary of the creation of the French Association for Artistic Action (AFAA) and the French Works Abroad Service (SOFE), the Ministry for Europe and Foreign Affairs and the French Institute are organizing a series of events jointly with Sorbonne-Nouvelle University to study the history of French cultural diplomacy. Other higher education and research establishments may become partners in this initiative.

An academic conference is planned in spring 2022 at Sorbonne-Nouvelle University, focusing on the history and action of the French cultural network abroad, which includes Cooperation and Cultural Action Services, Instituts Français and Alliance Française branches. It will also look at the public policies underpinning this action. The papers from the conference will be published.

The scientific committee responsible for the conference is launching a call for submissions open to academics of all languages, nationalities and disciplines, although the general focus of the conference is historic.

Submissions could cover various fields of French cultural diplomacy (such as language, artistic exchanges, cultural and creative industries, academic research, teaching and debate), its actors, including figures, public, semi-public and private institutions (departments of the Ministry for Europe and Foreign Affairs and the Ministry of Culture, Alliance Française branches, foundations, major cultural institutions, cultural and creative industry companies, portraits of major figures and studies of staff) and the major focuses of its action (audiences, vehicles and means of distribution, purposes and goals, and multilateralism). A comparative approach looking at other national models could also be proposed, as could a country- or geographical region-based approach (French cultural diplomacy in Latin America, Asia, Europe, etc.).

The scientific committee will favour submissions which exploit the wealth of archive material available at the Ministry for Europe and Foreign Affairs, in the La Courneuve and Nantes archive centres (documents from consular services, Instituts Français, Alliance Française branches, cultural centres, the AFAA, the SOFE, the Directorate-General of Cultural Affairs, etc.) and which could be enhanced via contributions from various diplomatic missions contacted in view of the conference.

Submissions should be sent in French or English (1,000 to 3,000 characters) to the scientific committee by 4 December 2020 at the address HistDiplo2022@gmail.com,  accompanied by the CV of the author.

The authors of submissions selected by the scientific committee will be informed by 20 December 2020.

Scientific committee:

  • Bruno-Nassim Aboudrar (Sorbonne-Nouvelle University, France)
  • Bernard Cerquiglini (University of Paris, France)
  • François Chaubet (Paris-Nanterre University, France)
  • Charlotte Faucher (University of Manchester, UK)
  • Janet Horne (University of Virginia, USA)
  • Philippe Lane (Rouen-Normandie University, France)
  • Bruno-Nassim Aboudrar (Sorbonne-Nouvelle University, France)
  • Laurent Martin (Sorbonne-Nouvelle University, France)
  • Gisèle Sapiro (EHESS / CNRS, France)

See the call on the French Institute’s website

Tým CEFRESu

Bernhard Struck: výzkum & CV

Esperanto a internacionalismus, 1880–1920

Výzkumná osa 3. Věci, stopy, mapování: prostor v jeho každodennosti

Kontakt: bernhard.struck(@)cefres.cz

Bernhard Struck je reader/associate professor moderních evropských dějin na Univerzitě St Andrews a zakládajícím ředitelem Institutu pro nadnárodní a prostorovou historii (Institute for Transnational & Spatial History). Ve svém výzkumu se zaměřuje na německou, francouzskou a polskou historii, historii cestování, pohraniční oblasti, kartografii a prostor. Je autorem knih Nicht West – nicht Ost. Frankreich und Polen in der Wahrnehmung deutscher Reisender, 1750-1850 (2006)a Revolution, Krieg und Verflechtung. Deutsch-Französische Geschichte 1789-1815 (2008, společně s Claire Gantet). Dále je spoluautorem knihy Shaping the Transnational Sphere. Experts, Networks and Issues from the 1840s to the 1930s (2015).

Odkaz na jeho současný výzkum

Pokračování textu Bernhard Struck: výzkum & CV →
Tým CEFRESu

Astrid Greve Kristensen : výzkum & CV

Cizinci v cizí zemi. Návraty sirotků v německé a české literatuře první dekády 21. století.
Srovnávací studie děl Jáchyma Topola, Radky Danemarkové a W. G. Sebalda.

Výzkumná osa 3 – Věci, stopy, mapování: prostor v jeho každodennosti

Kontakt: astridgrevek(@)gmail.com

Tento projekt si dává za cíl přinést nové chápání literární a kulturní postavy sirotka, tak jak ji představuje soudobá historická fikce. Klade důraz na fikci, která vypráví příběhy sirotků v Čechách ve čtyřicátých až šedesátých letech 20. století, tedy v období dvou velkých „ismů“, fašismu a socialismu. Texty zvolené ke komparaci jsou: Peníze od Hitlera (Money from Hitler, 2006) Radky Danemarkové, Austerlitz (2001) W. G. Sebalda a Kloktat dehet (Gargling with Tar, 2005) od Jáchyma Topola. Srovnáváním textů, nabízejích velmi odlišné přístupy k traumatu a ztrátě, zamýšlím objevit různost „hlasů“, které autoři postavám sirotků dávají. Můj teoretický přístup je interdisciplinární a je založen na kombinaci teorie fikčních světů a teorií prostoru a paměti. Pokračování textu Astrid Greve Kristensen : výzkum & CV →

Tým CEFRESu

Adrien Beauduin: Výzkum a CV

Reartikulace genderu, sexuality, rasy a třídy u populistické radikální pravice v Česku a v Polsku

Výzkumné osy 2 & 3 – Normy a transgrese & Věci, stopy, mapování: prostor v jeho každodennosti

Kontakt: adrien.beauduin(@)cefres.cz

Adrien Beauduin, doktorand na Středoevropské univerzitě v Budapešti, se v rámci své disertační práce zabývá politickými stranami nové pravice v České republice a v Polsku. Ve své práci zkoumá osobní dráhy aktivistů těchto stran, faktory jejich politické angažovanosti a jejich sociopolitické názory. Zvláštní pozornost věnuje otázkám genderu a sexuality, a způsobům, jakými se tyto témata prolínají s rasovými a socio-ekonomickými otázkami.

Pokračování textu Adrien Beauduin: Výzkum a CV →

Tým CEFRESu

Véronique Gruca: výzkum a CV

Rodinné příběhy. Společenskost, rituály a každodenní život mezi mongolskými Buryaty

Výzkumná osa 1 – Přemístění, vykořenění, odchýlení: lidé, vědění, praktiky

Kontakt : veronique.gruca(@)cefres.cz

Můj výzkum se zaměřuje na společenskou, šamanské a pohřební rituály a každodenní rodinné záležitosti mongolských Buryatů. Zkoumám zvláštní strukturu sociálních vztahů specifických pro pastorační způsob života, stejně jako udržování solidárních vazeb mezi lidmi, duchy a mrtvými v současném Mongolsku. Tento výzkum je založen na 20 měsících rozšířených terénních prací prováděných v letech 2015 až 2020 u rodin Buryatů v severovýchodním Mongolsku. Výzkum zahrnuje studium několika aspektů společenského života: šamanských rituálů, pohřebních obřadů, kočovného pastoralismu a způsobu, jakým se lidé vztahují ke své “vlasti” (nutag). Etnografické údaje byly shromážděny od několika domácností ( ail ), všechny vzájemně příbuzné, protože patří do jedné velké rozšířené rodiny (hamaatan), jejíž členové jsou rozptýleni po celém území. Pokračování textu Véronique Gruca: výzkum a CV →

Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách