Calls for Papers

CFP – Městská hnutí a místní politika v zemích střední a východní Evropy: nedávný vývoj a koncepční rozpolcenost

CEFRES pořádá mezinárodní workshop ve spolupráci s Institutem sociologických studií FSV UK, Fundacjou Zatokou (PL) a Periférií (HU)

Datum: 4-6.11.2021
Místo: CEFRES, Prague
Jazyk: angličtina
Konec přihlášek: 30.5.2021
Rámcový program:
čtvrtek večer: Keynote a recepce,
Pátek: prezentace,
Sobota ráno: kritická městská prohlídka v okrese Karlín: “Od dělnické čtvrti až po symbol gentrifikace”
Workshop se zabývá úlohou politických institucí a sociálních hnutí v procesu městských změn v zemích střední a východní Evropy. Případ Prahy ukazuje, že postkomunistické města mají po roce 1989 zvláštní historickou hodnotu z hlediska rozvoje měst.
Na jedné straně je přes noc zavedena ideologie volného trhu, na druhé straně existují nepřipravené instituce, které nejsou schopny pojem o občanech pojem “Městský prostor” – státní a obecní moc je buď technokratická a elitářská, nebo vylučující vůči občanským organizacím (Horok 2007; 2012 je Bouzarovski). Vzájemná delegitimizace státních úředníků a aktivistů, nedostatek důvěry v komunální politiku, zneužití komunální politiky jako kanálu pro prosazování zájmů developerů jsou jevy ovlivňující rozvoj měst v 90.
Specifický historický, institucionální a politický vývoj v zemích střední a východní Evropy vyvolal kritiku slepého uplatňování koncepčního aparátu ze západních společenských věd bez dalšího kritického přehodnocení. Příběhy “dohánění západu” jsou přehodnocovány z perspektiv složitějších přístupů, včetně Západu a Východu jako složek stejného globálního systému (Gagyi 2015). Zvláštní místní politická kultura také představuje záležitost zájmu (C’sa 2008). Pokud jde o rozvoj měst, faktory, jako je demokratický deficit na komunální úrovni, který vede k chybějícím mechanismům zapojení veřejnosti, nebo obraz městského plánování jako nepřátelského ideologii volného trhu jsou pro postkomunistické země specifické jen málo faktorů (Jacobsson 2015; Pixov 2018, 2020; 2012 je Bouzarovski. Temelovo 2009). Jak v této souvislosti aplikujeme a přemyslíme koncepty studia sociálních hnutí, včetně radikálních sociálních hnutí?

Pokračování textu CFP – Městská hnutí a místní politika v zemích střední a východní Evropy: nedávný vývoj a koncepční rozpolcenost →

Calls for Papers

CFP – Lidstvo a společenské vědy čelící nečekanému

Studentský doktorandský workshop bude organizován pařížským EHESS a CEFRESem na téma Lidstvo a společenské vědy čelící nečekanému.

Datum: 12. dubna 2021 (9:30-19:00)
Termín odevzdání: 15. března 2021
Místo konání: online a CEFRES, Na Florenci 3 (Praha)
Jazyk: Angličtina

Koordinace: Falk Bretschneider (EHESS), Jérôme Heurtaux (CEFRES)

Vedoucí: Michèle Baussant (CNRS/CEFRES), Falk Bretschneider (EHESS), Emmanuel Désveaux (EHESS), Jérôme Heurtaux (CEFRES), Pavel Himl (FHS UK), Claire Madl (CEFRES), Silvia Sebastiani (EHESS)

Sanitární krize způsobená pandemií Covid-19 uvrhla celý svět do hluboké nejistoty a radikálně otřásla téměř všemi našimi zvyky. To platí i pro výzkum. Uzavření zemí, cestovní omezení, zákaz vycházení, uzavření knihoven nebo archivů a další opatření o udržování rozestupů a ochraně mají přímý a někdy brutální dopad na mnoho vědeckých projektů, zejména na projekty mnoha mladých výzkumných pracovníků, které mají smlouvy na dobu určitou. Tento kontext nás proto vede k otázce způsobů, jakými se humanitní a společenské vědy mohou vypořádat s nejistotou, neočekávaným a nepředvídaným, a to dvěma směry:

Na jedné straně je to otázka našich vlastních výzkumných praktik, tj. technik a metod – které ještě musí být vytvořeny – abychom se vyrovnali s realitou, která se tak rychle změnila. Zejména, jak se vypořádat s náhlou nemožností přístupu k výzkumné oblasti nebo archivu (ať už je to kvůli současné pandemii nebo jiné neočekávané události)? Jak reagovat tváří v tvář vnějším podmínkám, které znemožňují provedení projektu, jak bylo původně plánováno? Jaké příležitosti nabízejí nové prostředky dálkového výzkumu, ale také jaká rizika s sebou nesou – a jak můžeme o těchto dvou jevech společně přemýšlet v metodické reflexi, která je jasná i produktivní?

(2) Na druhé straně je důležité vznést otázku rychlých změn, které někdy ovlivňují naše výzkumné objekty, někdy vedou k jejich radikálnímu přeformulování. Výskyt nečekané události nebo brutálního zvratu – lidská historie oplývá válkami, revolucemi, pandemiemi či jinými katastrofami, které pokaždé vyvolávají více či méně úplný zvrat současných norem a praktik v dotčených společnostech. Jak můžeme analyzovat dopady těchto transformací na minulé i současné společnosti, a to jak kolektivně, tak individuálně (biografické trhliny atd.) a povědět o formách rezistence a adaptace? Jak můžeme přemýšlet o těchto narušeních, reakcích, které vyvolávají, a o formách odolnosti, které vyvolávají?

Zveme všechny doktorandy z  CEFRESu, EHESSu nebo z českou univerzity, aby podali svou přihlášku, která bude obsahovat v jednom PDF souboru životopis (maximálně dvě stránky) a stručný popis plánovaného zásahu (přibližně 1 500 znaků včetně mezer). Workshop bude uspořádán kolem prezentaci mladých výzkumných pracovníků a jejich diskuzí s vedoucími pracovníky a dalšími účastníky. Kromě toho bude čas na výměnu individuálních zkušeností o globální pandemii. Přihlášku zašlete do 15. března 2021 na následující adresy: falk.bretschneider@ehess.fr a jerome.heurtaux@cefres.cz

Pro více informací:

falk.bretschneider@ehess.fr

jerome.heurtaux@cefres.cz

Non classé, Tým CEFRESu

Honore Banidje : Výzkum & CV

Budování národa v Beninu v letech 1894 až 1975 ve středoevropské perspektivě

Kontakt: honore.banidje(@)cefres.cz

Honoré Banidjè je doktorandem v oboru historie na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.

je doktorandem historie na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Jeho výzkum se zabývá tématem Budování národa v Beninu v letech 1894 až 1975 ve středoevropské perspektivě. Porovnává národní vývoj nástupnických států po zániku centrálních cisářství, v Africe hlavně Beninské republiky, a ve střední Evropě Československa. Pokračování textu Honore Banidje : Výzkum & CV →

seminare

A History of Quantification: Problems and Perspectives in Central Europe

Date: Thursdays, at 9:30 am
Place: Room YT211, Faculty of Humanities, Charles University
Lecturer: Mátyás Erdélyi (CEFRES / FHS UK)
Language: English

Our task in this course is to explore the application and diffusion of statistical thinking in Central Europe in the long nineteenth century. Statistical thinking is not merely investigated as an academic discipline, but the course will look at practical uses of statistical methods ranging from the public sphere to the private economy that constantly exploited advances in statistical mathematics and probability theory. It thus plans to reconcile specific forms of statistical knowledge about society and economy with their equally diverse forms of application by natural and social scientists, private and public clerks, and other intellectuals.

Pokračování textu A History of Quantification: Problems and Perspectives in Central Europe →

Tým CEFRESu

JÉRÔME HEURTAUX: CV a výzkum

ředitel CEFRESu

CV: pdf verze zde

Jérôme Heurtaux je od září 2018 detašovaným pracovníkem francouzského Ministerstva zahraničních věcí a ředitelem Francouzského ústavu pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES) v Praze. Od roku 2008 se jako maître de conférences na univerzitě Paris-Dauphine věnuje politické sociologii změn režimů, především ve střední Evropě (Polsko) a v zemích Maghrebu (Tunisko). V letech 2013-2017 byl zaměstnán jako vědecký pracovník tuniského Ústavu pro výzkum soudobého Maghrebu (IRMC, Institut de recherche sur le Maghreb contemporain). Mimo to působil jako vyučující a koordinátor semináře společenských věd francouzské EHESS (École des hautes études en sciences sociales) ve Varšavě. V roce 2016 založil a do roku 2018 vedl putovní doktorskou školu pro studium společenských věd v severní a subsaharské Africe. Podílel se jako core reseacher na projektech Evropské výzkumné rady „TARICA“ a „EUNPACK“ (Horizon 2020). Pravidelně spolupracuje s Mezinárodní organizací frankofonie (Organisation internationale de la francophonie).

Vyučuje či vyučoval kurzy komparativní politiky, politické sociologie, mezinárodních vztahů, nadnárodní politiky a sociologie krizí na Paris Dauphine, Institut pratique du journalisme (IPJ), Paris Dauphine campus Tunis, Sorbonne Abu Dhabi (PSUAD) a Centre international de formation européenne (CIFE).

Publikoval vícero děl, mezi nimi například tituly La démocratie par le droit. Pologne 1989-2016 (Presses de Sciences Po, 2017), Introduction à l’Europe postcommuniste (ve spolupráci s Frédéricem Zalewskim, De Boeck, 2012), 1989 à l’Est de l’Europe. Une mémoire controversée (společně s Cédricem Pellenem, L’Aube, 2009), Paris en campagne (společně s Éricem Agrikolianskym a Brigitte Le Grignou, Croquant, 2011), Les sens du vote. Enquête sur des électeurs français (Collectif SPEL, PUR, 2016). Jeho poslední titul, Pologne, 1989. Comment le communisme s’est effondré, byl vydán v edici Codex v roce 2019 (s předmluvou Georgese Minka).

V díle Pologne, 1989. Comment le communisme s’est effondré obhajuje mikrosociologický náhled na změnu režimu. Díky využití dosud neznámých zdrojů a kritickému přístupu k historiografii dílo objasňuje politicko–paměťovou kontroverzi kolem legitimity událostí roku 1989 v Polsku a nabízí nový pohled na dění spojené s přechodem k demokracii. Zvolený mikrosociologický přístup slouží k ověření dvojí teze: zaprvé, pád komunismu v Polsku byl nečekaným a paradoxním důsledkem politického vývoje, který měl za cíl zachránit režim před zhroucením. Zadruhé, volby v červnu 1989 hrály v rámci tohoto politického procesu zásadní roli, často opomíjenou či podceňovanou narativy zaměřenými na pakty mezi elitami a na jednání u kulatého stolu.  Volební kampaň i hlasování samotné byly okamžiky intenzivní společenské mobilizace a představovaly návrat veřejnosti do politického procesu. A to do té míry, že je možné analyzovat “polský rok 1989” jako první “voličskou revoluci” v bývalém komunistickém bloku. Z tohoto úhlu pohledu představuje Polsko zvláštní případ: v žádné jiné zemi regionu nehrály volby při rozpadu režimu takovou roli. Je třeba vzít v úvahu, že velkou roli zde hrála také nahodilost a nejistota. To nám umožňuje pochopit, jakým způsobem doboví aktéři neplánovaně způsobili prudké zhroucení režimu. Pro Jérôma Heurtauxe se publikace tohoto díla zapsala do kontextu oslav třicetiletého výročí pádu komunismu, v jejichž rámci spoluorganizoval tři mezinárodní konference (v Paříži, Varšavě a v Praze) a zúčastil se osmi dalších vědeckých událostí na toto téma (v Praze, Paříži, Bukurešti, Budapešti, Berlíně atd.)

Jérôme Heurtaux zároveň položil základ habilitační práci s tématem “poražených” změny režimu. Jak revoluce ovlivnila život vedoucích pracovníků bývalého režimu? Jaký vliv měli tito vedoucí pracovníci na revoluci? Kromě diskurzu vítězů je třeba vážně se zabývat i diskurzem poražených. Vezmeme-li jej v úvahu jako zdroj a předmět bádání, umožní nám to získat vícečetný pohled na revoluci a obohatit tak její dějiny. Danou historickou událost tak můžeme vidět pod různými úhly, nejen skrz omezené prisma jednoho aktéra či skupiny aktérů. Projekt též zkoumá způsoby opětovné aktivizace bývalých vůdčích osobností v kontextu politiky paměti, praktikované po revoluci. Výzkum vedený současně na třech různých místech (v post-autoritářském Tunisku, post-komunistickém Polsku a na Mali v období po pádu prezidenta Moussa Traoré) počítá se sepsáním habilitační práce a s publikací několika dalších prací.

Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách