CFP: Teologie revoluce: Evropa od středověku po moderní dobu

Graduate a Post-Graduate Workshop

Datum:  20. a 21. května 2019
Místo:
 CEFRES (Na Florenci 3, Praha 1), Centrum medievistických studií (Jilská 1, Praha 1)
Deadline pro podávání přihlášek: 15. ledna 2019
Organizátor: Martin Pjecha (CEU, CEFRES)
Organizován ve spolupráci s: CEFRES, Centrum medevistických studií (CMS), Central European University (CEU)
Jazyk: angličtina

The second millennium of the Church is one of a connected series of “total revolutions”, enacted by those who had been promised Christ’s return and blissful paradise, yet experienced only desperation. Their hatred of this status quo, hatred of heaven’s absence, reached such a state that they fought to bring heaven into the world.[1]

Dnes již klasický Eugenův Rosenstock-Huessyho výklad evropských revolucí, [2] od středověkých až po moderní, kladl především důraz na náboženskou perspektivu. Dříve bylo násilné svržení vládců nebo zničení hierarchií (zejména lidem) téměř nemyslitelné vzhledem k jejich důležitosti pro zachování “politického” a “náboženského” řádu. Po Rosenstocku-Huessym se však badatelé snažili upřednostňovat sociálně-ekonomická, politicko-ideologická, etno-lingvistická a obecně materialistická vysvětlení (závisejících na současných trendech) pro takové násilí. Toto vznikalo na úkor náboženského a teologického vysvětlení násilí. Íránská revoluce v roce 1979 ovšem náboženskou perspektivu zanesla zpět do akademického povědomí. Z interdisciplinárního pohledu bylo (a je) to, co je dnes označováno jako “náboženské”, považováno za jakousi vnitřní významovou strukturu, kterou revoluční činitelé vyjadřovali a informovali o svém jednání. Zároveň se tím zařazovali do existujících božích nebo nad-lidských myšlenkových směrů (augustiniánský, apokalyptický, mystický, atd.) nebo je pod vlivem nových či v té době znovu objevených myšlenkových proudů (humanista, sv. Jáchym, křesťanský platonista, atd.) dále rozvíjeli.

Moderní badatelé stále nemohou vybalancovat emické a etické vysvětlení revolučního jednání. Přesto přinejmenším od 14. století začala vznikat různá hnutí a myslitelé, kteří jasně definovali své násilné revoluční jednání teologickými termíny nebo způsobem, ve kterých pojmy “náboženský” a ” politický” nemůžeme oddělit na dvě odlišné sféry: Apostolic Brethren nebo Cola de Rienzo v Itálii, husité v Čechách, Thomas Müntzer v německých zemích, György Dozsa v Maďarsku, Lollards a Oliver Cromwell v Anglii. Do seznamu bychom ovšem mohli zahrnout i takové události, jako jsou francouzská, panevropská (1848) a ruské revoluce, které tradičně postrádají teologickou analýzu. Taková hnutí stavěla a vyvíjela se na dosavadních základních pravdách, jako je lidské bytí a dějiny, dokonalost světa a lidský vztah k Bohu. Jejich účelem bylo nejen legitimizovat násilné činy (post facto), ale i činitele motivovat, vést a informovat je při jejich cestě.

Cílem našeho workshopu je diskutovat o těchto otázkách a dále rozvést tato a další témata související s revolucemi od středověku po moderní období v západní i východní Evropě. Pokusíme se znovu otevřít historickou debatu o revolucích, které vážně zohledňují politickou i náboženskou stránku problematiky. Chtěli bychom zejména zdůraznit širokou geografickou a chronologickou oblast a uvést nové a interdisciplinární přístupy, které by zpochybnily již zavedené historiografické narativy. Ve workshopu budou účastníci rozděleni do tematických skupin a budou vyzváni reagovat na příspěvky ostatních. Mezi témata/otázky, které nás budou zajímat, patří:

  • Mají “totální revoluce” druhého tisíciletí společnou náboženskou formu?
  • Je moderní člověk narozen mimo revoluci?
  • Do jaké míry mohou být revoluce porovnávány, považovány za součást trendu či viděny jako jedinečné?
  • V čem byly “novátorské” kulturně / intelektuálně / nábožensky heterodoxní symboly, jenž vedly povstání a revoluce?
  • Pokud jde o vzpoury a revoluce, existují nějaká zvláštní období pro evropskou historii?
  • Do jaké míry “nové” myšlenky a tradice, které se vynořují z dřívějších období, ovlivňují pozdější nábožensko-politického myšlení až do současnosti?

Hlavní hosté:

  • Dr. Phillip Haberkern (Boston University)
  • Dr. Matthias Riedl (Central European University, Budapešť)
Vědecká komise:
  • Dr. Jérôme Heurtaux (CEFRES, Praha)
  • Dr. Matthias Riedl (Central European University, Budapešť)
  • Dr. Pavel Soukup (Centrum medievistických studií, Praha)
  • Martin Pjecha (CEU/CEFRES)

Žádáme zájemce, aby poslali do 15. ledna 2019 Martinovi Pjechovi (Pjecha_Martin@phd.ceu.edu) stručný abstrakt jejich 20-ti minutového příspěvku (200-300 slov). Měli by se zejména zaměřit na to, jak jejich příspěvek může přispět k tématu workshopu. Přednášející by měli být připraveni zapojit se do živých diskusí v angličtině týkajících se příspěvků účastníků a dalších témat.

Omezené finanční příspěvky na cestu do Prahy budou k dispozici pro ty, kteří nemají příležitosti využít financování od své instituce. Prosím zašlete nám svou žádost o finanční příspěvek spolu s abstraktem.

[1] Wayne Cristaudo, “Eugen Rosenstock-Huessy”, The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Winter 2017 Edition), Edward N. Zalta (ed.), URL = <https://plato.stanford.edu/archives/win2017/entries/rosenstock-huessy/>.

[2] Zvláště v jeho Die europäischen Revolutionen und der Charakter der Nationen (1931).

Filosofie, literatura a umění poezie umění v Indii a v Evropě

Vyučující: Benedetta Zaccarello (CNRS / CEFRES)
Zápis
: FHS UK, Department of German and French Philosophy  #YMFPR143
Kdy a kde: Thursdays 9:30–12:20 or 11–12:20, CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1
Jazyk: Francouzština

Sylabus
Ce cours propose d’abord une exploration d’importantes théories de la littérature, et notamment de la poésie, dans l’histoire de la philosophie européenne – du romantisme allemand à la théorie de la performativité formulée par le penseur italien Luigi Pareyson ou à la notion de “opera aperta” élaborée par Umberto Eco, en passant par la poétique du Symbolisme français et le développement des courants critiques du Criticisme et du Structuralisme. À partir du XIXème siècle en effet, la critique littéraire ainsi que les méthodologies des “textual studies”, se développent en véritables théories du langage et de la communication. En même temps la production littéraire et poétique fournit de plus en plus matière à la méditation philosophique, donnant lieu à une véritable hybridation entre philosophie et littérature dans la production théorique française du XXème siècle par exemple, réassignant de nouveaux objectifs à la discipline et dessinant pour elle une différente épistémologie. C’est ce que fait Maurice Merleau-Ponty dans ses Recherches sur l’usage littéraire du langage, qui fournira au cours des éléments d’analyse. Une interaction semblable entre philosophie, théorie de la poésie et philologie semble être à l’oeuvre en Inde au passage entre XIXème et XXème siècle. Le philosophe et poète d’origine Bengali Aurobindo Ghose travaille en effet à sa notion de “quantitative meter”, qu’il met par ailleurs en pratique dans la composition de ses vers, pendant qu’il re-interprète le concept de “mantra”, traditionnel dans la philosophie indienne. Par là, la théorie d’Aurobindo Ghose vient à inspirer de nouvelles mouvances dans l’esthétique indienne, nourrie également de l’apport d’autres contemporains illustres. Le cours analysera dans un deuxième moment ce mouvement historique de la pensée indienne, brassant philosophie, exégèse et littérature, grâce notamment à l’analyse de textes tirés de The Future poetry de Aurobindo Ghose, “Pathway to Mukti” de Rabindranath Tagore et de Art Experience fr Mysore Hiryanna. Nous proposerons enfin un esquisse de comparaison des paysages culturels et des outils conceptuels élaborés dans ces deux différents cadres, européen et indien.

V případě zájmu, prosím napíšte Benedetta Zaccarello.

Kritická teorie medií. 1.

Vyučující: Benedetta Zaccarello (CNRS / CEFRES)
Zápis: EKS Department, FHS UK
Kdy a kde: Úterý 11:00-12:20, 3. patro, José Martího 31, Praha 6 – Veleslavín
Jazyk: angličtina

Abstract
Throughout a close reading of some texts of Walter Benjamin, Max Horkheimer and Theodor Adorno, the course aims to understand the contemporary use of mass media as the result of an historical process of evolution in our approaches to creativity and communication. Constantly reshaped by the forms of our social living and influenced by different kinds of power and authority, the idea of technique is understood through this course in its relation to knowledge, art, freedom and power. Students will be guided through an understanding of how technology influences our representation of the world, the ways in which we perceive our own experience, and the set of forms and signs we use to communicate.

Themes of the sessions
1. W. Benjamin, introduction to his life and work.
2. The essay on work of art, historical situation and theoretical novelty.
3. The concept of aura and its decay.
4. New forms of art, cinema as the non-auratic mode of art.
5. Adorno and Horkeimer: historical introduction to the Frankfurt School.
6. History, dialectics, culture.
7. Dialectic of enlightenment: the concept of enlightenment.
8. Enlightenment and technique.
9. Myth versus science: roots of our aim to domination.
10. From dictatorships to mass persuasion.
11. The cultural industry as our reflection.
12. Strategies of persuasion in cultural industry.

Složení Řídícího výboru 2017-2018

Statutární členové Řídícího výboru

  • Pavel Baran, místopředseda AV ČR pověřený komplexní koordinací III. vědní oblasti
  • Lenka Rovná, prorektorka UK pro evropskou problematiku
  • Clara Royer, ředitelka CEFRES

Zástupci Univerzity Karlovy v Praze

Zástupci Akademie věd České republiky

Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách