Úvod do postkoloniálních teorií a literatury: Frankofonní perspektivy

Seminář organizovaný Ústavem románských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy

Místo a čas:  ve středu, 17:30–19:00, č. 217, Filozoficka Fakulta, Náměstí Jana Palacha 2
PřednášejícíChiara Mengozzi, Ph.D. and Mgr. Vojtěch Šarše
Jazyk: Francouzština

Sylabus

Předpona „post“ v adjektivu postkoloniální neznačí pouze období, které následovalo po kolonizaci, ale odkazuje především na sérii možností rezistence vůči kolonialismu, jeho politice a ideologii, a také na aktuální formy nadvlády a podrobení. Smyslem kurzu je porozumět politickým, kulturním a jazykovým problémům, rozdmýchaným evropskou kolonizací a jejím dědictvím. Budeme alternovat četbu významných teoretických textů považovaných za základ postkoloniálního myšlení (Césaire, Fanon, Saïd, Spivak, Mbembe, Bhabha, Thiong’o) s analýzou francouzských a frankofonních literárních děl (převážně afrických a karibských autorů). Chceme tak dosáhnout dvojího cíle: na straně jedné analyzovat a přehodnotit literární kánon z pohledu mocenských vztahů jak mezi jednotlivci, tak i mezi jazyky a kulturami; na straně druhé vymezit stylistické a tematické charakteristiky románů napsaných autory, kteří pocházejí z bývalých francouzských kolonií či ze zámořských departamentů (vztah k francouzskému jazyku, exkluze/inkluze, pocit přináležitosti ke dvěma odlišným celkům, národní alegorie, ujmutí se slova ze strany podřízených, dialektika pána a otroka, přehodnocení historie).

Praktické informace
  • Seminář je otevřený všem studentům francouzského jazyka a literatury. Po jeho úspěšném absolvování získají studenti 6 kreditů.
  • Docházka a aktivní účast jsou podmínkou úspěšného absolvování semináře.
  • Jako povinnou část semináře studenti připraví ústní prezentaci na jeden z textů obsažených v bibliografii, popřípadě napíší commentaire composé
  • Závěrečná ústní zkouška bude obsahovat materiály z celého kurzu
Bibliografie
  • Ashcroft, Bill; Griffiths, Gareth; Tiffin, Helen:  The Empire Writes Back : Theory and Practice in Post-colonial Literatures
  • Ahmad, Aijaz : In Theory: Classes, Nations, Literatures
  • Beti, Mongo : Ville cruelle
  • Beti, Mongo : Le pauvre Christ de Bomba
  • Beti, Mongo : Afrique noire, littérature noire
  • Beti, Mongo : Main basse sur le Cameroun : autopsie d’une décolonisation
  • Camus, Albert : L’Étranger
  • Césaire, Aimé : Cahier d’un retour au pays natal
  • Césaire, Aimé : Discours sur le colonialisme, suivi de discours sur la négritude
  • Césaire, Aimé : Une Tempête, d’après La Tempête de William Shakespeare : adaptation pour un théâtre nègre
  • Elis, Bret Easton : American psycho
  • Fanon, Frantz : Peau noire, masques blancs
  • Fanon Frantz : Les damnés de la terre
  • Jameson, Fredric : Third-World Literature in the Era of Multinational Capitalism
  • Kane, Cheikh Hamidou : L’aventure ambiguë
  • Laye, Camara : L’enfant noir
  • Loba, Aké : Koucoumba, l’étudiant noir
  • Mabanckou, Alain : Bleu-Blanc-Rouge
  • Mabanckou, Alain : African Psycho
  • Mabanckou, Alain : Black Bazar
  • Mbembe, Joseph-Achille : Sortir de la grande nuit : essai sur l’Afrique décolonisée
  • Mbembe, Joseph-Achille : Critique de la raison nègre
  • Moura, Jean-Marc : Littératures francophones et théories postcoloniales
  • Nganang, Patrice : Manifeste d’une nouvelle littérature africaine
  • Nganang, Patrice : La république de l’imagination
  • Oyono, Ferdinand : Une vie de boy
  • Oyono, Ferdinand : Un vieux nègre et la médaille
  • Oyono, Ferdinand : Le chemin d’Europe
  • Said, Edward : Orientalism
  • Said, Edward : Culture and Imperialism
  • Sartre, Jean-Paul : Orphée noir, préface à l’ Anthologie de la nouvelle poésie nègre et malgache de Senghor.
  • Sembene, Ousmane : Les bouts de bois de dieu
  • Spivak, Gayatri: A Critique of Post-Colonial Reason: Toward a History of the Vanishing Present
  • Thiong’o, Ngugi wa : Decolonising the Mind: The Politics of Language in African Literature
  • Tournier, Michel : Vendredi ou les limbes du Pacifique
  • Young, Robert : Postcolonialism. A Very Short Introduction

Ilustrace : Abdoulaye Konaté, Génération biométrique (Mali), textil, Afropixel 2010 Biennale de Dakar

Archivy a Interkulturalita

Tým pracující na projektu “Archivy a interkulturalita” má za cíl porozumět současné filozofii skrze studium filozofických rukopisů a archivů. Jakou roli hraje psaní v konceptuálním tvůrčím procesu? Tento přístup umožňuje pochopit existenciální a historické zakotvení široké myšlenkové praxe známé jako “filozofie” a tak lépe pochopit texty a myšlenky spolu s jejich zakotvením v kulturním prostředí, které je formovalo. Pokračování textu Archivy a Interkulturalita

VIRGINIE VATÉ: VÝZKUM A CV

Virginie Vaté je výzkumná pracovnice v Centre National de la Recherche Scientifique (C.N.R.S), kde je členkou GSRL (Groupe “Sociétés, Religions, Laïcités” UMR). Od února 2018 spolupracuje v rámci CEFRESu na projektu Tandem s názvem “Zdivočelí divočáci: měnící se kosmopolitika lovu v Evropě i mimo ni“.

Virginie Vaté získala svůj doktorát v roce 2003 na katedře antropologie Univerzity Paříž X Nanterre. V roce 2003 a mezi lety 2004-2007 byla výzkumnou pracovnicí Institutu Maxe Plancka pro sociální antropologii v německém Halle, s jehož oddělením “Integrace a konflikt” i nadále spolupracuje. V roce 2004 získala post doktorský grant Fyssen, během kterého se účastnila činnosti CIERA (Centre Interuniversitaire d’Etudes et de Recherches autochtones) na Univerzitě Laval v kanadském Quebecu. V roce 2009 obdržela bronzovou medaili CNRS.

Spolupracovala na řadě národních a mezinárodních kolektivních výzkumných projektů. Byla například výzkumnou pracovnicí projektu “Pravoslavné křesťanství a domorodí lidé v současné Aljašce a Čukotce” (OCIP), který podporoval Institut Paul-Emile Victor (IPEV). Ve svém dosavadním výzkumu se Virginie Vaté zaměřila na náboženské praktiky v různých lokalitách Beringova průlivu (Čukotka, Rusko a Aljaška, USA). Ve své doktorské disertační práci analyzovala lovecké rituály Čukčů na Čukotce, přičemž věnovala zvláštní pozornost významu genderového rozdělení rolí a vztahu člověka k “přírodě”. Později v rámci projektu A.N.R. MYSTOU vedeným C. Ponsem studovala konverzi ke křesťanství mezi domorodým obyvatelstvem Čukotky a nově vzniklé vazby mezi pokřesťanštěným obyvatelstvem na Aljašce a původními obyvateli Čukotky. V rámci projektu OCIP spolu se svou spolupracovnicí Dr. Marie-Amélie Salabelle prováděla etnografický výzkum v regionu Beringova průlivu  za účelem porovnání vztahů domorodého obyvatelstva Čukotky a Aljašky s pravoslavným křesťanstvím. Její nejnovější terénní výzkum byl proveden v Kodiaku na Aljašce v letech 2015, 2016 a 2017.

Projekt “Zdivočelí divočáci” umožní V. Vaté opět studovat vztahy mezi lidmi a zvířaty – tentokrát v novém kontextu. Jejím cílem je prostudovat praktiky, znalosti a diskurzy týkající se divočáků v oblasti Burgundska, Francie. Zvláště se zajímá o pozici divočáka ve středu mnoha sporů mezi farmáři, lovci, ekology, politickými vůdci a vládními činiteli – kategoriemi aktérů, které nejsou ani jasně ohraničeny ani vnitřně jednotné. Jako výchozí bod při zkoumání praktik týkajících se správy volně žijících zvířat a vztahů mezi lidmi a zvířaty v Evropě je divočák obzvláště zajímavou případovou studií vyvolávající vášnivé debaty na veřejnosti, které se pravidelně odrážejí v médiích.

CV

Vzdělání

Doktorát (Ph.D.) v Antropologii, 2003, Univerzita Paris X-Nanterre

DEA (Diplom aplikovaných studií) v Antropologii, 1996, Univerzita Paris X-Nanterre.

Magisterský diplom (M.A.) v antropologii, 1995, Univerzita Paris X-Nanterre.

Bakalářský diplom v ruském jazyce a literatuře, 1993, Univerzita Paris IV-Sorbonne.

DEUG (Diplom z všeobecných univerzitních studií) v anglickém jazyce a literatuře, 1992, Univerzita Paris X-Nanterre.

Vybrané publikace od roku 2009
Vydané publikace & speciální vydání časopisů

2013 [paperback in 2015] co-editor with D. G. Anderson & R. P. Wishart of About the Hearth: Perspectives on the Home, Hearth and Household in the Circumpolar North, New York & Oxford, Berghahn, 324 pp.

2010 Guest editor, with J.O. Habeck & O. Povoroznyuk, of a special issue of the journal Anthropology of East Europe Review 28 (2), entitled Gender Shift in the Russian North.

Odborné články

2013 (with P. Plattet & T. Wendling), « La prise du don. Jeux rituels et prix dans le Nord-Est sibérien », K. Buffetrille, Jean-Luc Lambert, Nathalie Luca & Anne de Sales (eds), D’une anthropologie du chamanisme vers une anthropologie du croire. Hommage à l’œuvre de Roberte Hamayon, special issue of Etudes Mongoles, Sibériennes, Centrasiatiques et Tibétaines, pp. 483-514.

Kapitoly ve vydaných publikacích

2013 “Building a Home for the Hearth: An Analysis of a Chukchi Reindeer Herding Ritual”, in D.G. Anderson, R.P. Wishart & V. Vaté (eds), About the Hearth: Perspectives on the Home, Hearth and Household in the Circumpolar North, New York & Oxford, Berghahn, pp. 183-199.

2013 “Epilogue. L’Enfer, c’est les autres? Distance, relation à autrui et à Jésus des convertis au protestantisme évangélique”, in C. Pons (ed.), Jésus, moi et les autres. La construction collective d’une relation personnelle à Jésus dans les églises évangéliques : Europe, Océanie, Maghreb, Paris, CNRS editions, pp. 259-271.

2011 (with G. Diachkova) “From Collective Enthusiasm to Individual Self-Realization: History and Life Experiences of the House of Culture of Anadyr (Chukotka)”, in B. Donahoe & J.O. Habeck (eds), Reconstructing the House of Culture: Community, Self, and the Makings of Culture in Russia and Beyond, New York & Oxford, Berghahn, pp. 29-54.

2011 (with B. Donahoe, J.O. Habeck, A. Halemba, K. Istomin & I. Santha). “Research Design and Methodology of the Comparative Research Project ‘The Social Significance of the House of Culture’”, in B. Donahoe & J.O. Habeck (eds), Reconstructing the House of Culture: Community, Self, and the Makings of Culture in Russia and Beyond, New York & Oxford, Berghahn, pp. 277-291.

2011 “Dwelling in the Landscape among the Reindeer Chukchis”, in P. Jordan (ed), Landscape and Culture in Northern Eurasia, Walnut Creek, CA, Left Coast Press, pp. 135-160.

2009 “Redefining Chukchi Practices in Contexts of Conversion to Pentecostalism (Russian North)”, in Mathijs Pelkmans (ed), Christian Conversion after Socialism: Disruptions, Modernisms and Technologies of Faith, New York & Oxford, Berghahn, pp. 39-57.

Diskuze vydané v odborných časopisech

2017 « Forum: Religion, Anthropology and the « Anthropology of Religion » (1) », Antropologicheskij forum, 34, pp. 59-68.

 

Voltaire mezi Rýnem a Dunají (18. – 19. století)

Voltairovy dny

Uzávěrka přihlášek: 20. února 2018
Pořadatel: Guillaume Métayer (CELLF – CNRS)
Partneři: CELLF (UMR 8599), Société des Études Voltairiennes, CEFRES, CERCLL (Univerzita Julese Verna, Pikaride)
Kdy a kde: 22. – 23. června 2018, Univerzita Paris-Sorbonne
Jazyk: francouzština a angličtina
Kontakt: gme.metayer@gmail.com

Nikdo mezi osvícenskými francouzskými spisovateli a filozofy neměl tak rozsáhlé vztahy s německy mluvícím světem jako Voltaire. Vedle mnoha pobytů v Německu a  dobře známého jmenování komorníkem Fridricha II. na pruském dvoře pobýval Voltaire také v Gotě a Cáchách. Jeho návštěvy, vztahy a především četby inspirovaly mnoho nejrůznějších děl, mezi něž patří i Candide (1759). Vestfálsko bylo také filozofickou inspirací pro významnou kapitolu Eseje o mravech a duchu národů (L’Essai sur les Mœurs ) (1756) a Voltaire napsal na žádost princezny Sasko-Gothajské další a podrobnější historický výčet nazvaný Annales de l‘Empire (1753). Historie války (L’Histoire de la guerre) z roku 1741 (obsažená v Précis du Siècle de Louis XV) také bere v potaz tuto politickou a kulturní jednotu s jejími měnícími se hranicemi. Jako historik se Voltaire zabýval zásadními tématy, jako je boj mezi temporálními a duchovními silami – zejména mezi papežstvím a Svatou říší, reformací a obšírněji evropskou politickou a náboženskou identitou.

Voltairův intenzivní zájem o Německo je ovšem nejednoznačný: zajímá se o říšskou politiku, historii a naději spojenou s příchodem “krále filozofa” v Berlíně na úkor německé literatury, jazyka a umění, kterými pohrdá. Tato nekonzistentnost vysvětluje složitou a polemickou povahu Voltairova ohlasu v německy mluvícím světě. Ze začátku převládali jeho příznivci, jejichž chválu ale s několika výjimkami (Schiller, Goethe, Heine) brzy vystřídala kritika reprezentantů německého literárního a filozofického obrození. Dokonce ještě před nástupem romantismu udal Lessing tón této kritické tradici, ve které pokračoval i August Wilhelm Schlegel. Teprve od sedmdesátých let devatenáctého století s přehodnocením Davida Friedricha Strausse, Dubois-Reymonda a především Nietzscheho, začíná postava Voltaira utvářet základní kámen evropského Osvícenství.

Interakce mezi Voltairovým německým pohledem na svět a německým (později středoevropským) přijetím filosofa- spisovatele bude jádrem této konference, konající se čtyřicet let po konferenci v Mannheimu*. Příspěvky zabývající se studiemi příjmu, cirkulace a překladu nebo seminárními monografiemi a týkající se obou dimenzí tohoto hermeneutického “Wechselwirkungu” budou vítány. Osud Voltairovy myšlenky v  Rakousku ( především Maďarsko a Galicie) by také nabídl velmi zajímavé případové studie.

Voltaire und Deutschland. Quellen und Untersuchungen zur Rezeption der Französischen Aufklärung. Internationales Kolloquium der Universität Mannheim zum 200. Todestag Voltaires [Mannheim, 1978], Stuttgart 1979.

Když všechny cesty vedly do Paříže. Umělecké výměny mezi Francií a střední Evropou v 19. století

Uzávěrka podání přihlášek: 18. března 2018
Organizátorky: Kristýna Hochmuth (UDU FF UK, NG) a Adéla Klinerová (UDU FF UK, EPHE, CEFRES)
Partneři: CEFRES, UDU FF UK, UDU AV ČR, NG
Datum a místo konání: 26.–27. června 2018, AV ČR, Národní 1009/3, Praha 1, sál 205
Jazyky: francouzština, angličtina

PRAKTICKÉ INFORMACE

Workshop, otevřený doktorandům, postdoktorandům a mladým badatelům pořádá Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES) spolu s Ústavem pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (ÚDU FF UK), Národní galerií v Praze (NG) a Ústavem dějin umění Akademie věd České republiky (ÚDU AV ČR). Událost bude zahájena přednáškou našeho hosta, profesora Marka Zgórniaka (Ústav dějin umění, Jagellonská Univerzita, Krakov ) a doplněna doprovodným programem určeným všem účastníkům.

Pokračování textu Když všechny cesty vedly do Paříže. Umělecké výměny mezi Francií a střední Evropou v 19. století

Zdivočelí divočáci: měnící se kosmopolitika lovu v Evropě i mimo ni

Projekt je součástí programu TANDEM, který spojuje Akademii věd České republiky (AV ČR), Karlovu Univerzitu (UK) a CEFRES/CNRS v rámci Platformy CEFRES usilující o excelenci ve společenských a humanitních vědách.

Prasata divoká (Sus scrofa) se pravidelně objevují v evropském veřejném diskurzu, neboť jejich počet velkolepě vzrůstá po celém kontinentu. Zatímco v některých částech Evropy vzbuzuje tento synantropní druh sympatie, v dalších mu lidé „vyhlásili válku“ kvůli rozsáhlým škodám, které působí v krajině, zemědělství, dopravních sítích, i kvůli chorobám, které se v zahušťující populaci divokých prasat mohou snadno šířit a ohrozit i chovy jejich domestikovaných příbuzných. V této souvislosti se ptáme, jak v dynamicky se měnících socio-environmentálních souvislostech figurovalo a figuruje prase divoké v životech lidí a naopak, lidé v životech prasat. Náš výzkum se bude ubírat dvěma směry.

Pokračování textu Zdivočelí divočáci: měnící se kosmopolitika lovu v Evropě i mimo ni

Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách