Proměna české ekonomiky v posledních dvou desetiletích měla významný dopad na trh práce. Tyto změny se mimo jiné projevily nárůstem prekérních forem zaměstnání, pracující chudoby a strukturální, dlouhodobé nezaměstnanosti, kterým byla doposud věnována spíše okrajová pozornost. Ve svém disertačním projektu se věnuji vztahu mezi těmito změnami na trhu práce a konstrukcí systémů sociální ochrany nízko-přijmových domácností v Česku. Český systém sociálních dávek pro nízko-příjmové domácnosti se vyznačuje nízkou mírou legitimity v očích veřejnosti. Způsob, jakým jsou sociální a zejména dávkové politiky utvářeny, je stále silněji podřizován kontrolní a represivní logice a workfaristickým přístupům.
Tento výzkumný projekt se zabývá přítomností a hodnotou, jaká byla přisuzována tělu ve východoevropské kinematografii vznikající v poslední fázi komunistické éry (1968–1989). Snaží se propojovat estetickou a antropologickou perspektivu a pracuje s tezí, podle níž jsou vyobrazení citových, rodinných a sexuálních vztahů jednou ze sfér, v nichž můžeme vypozorovat rozdíly v „odolnosti“ vlastní občanské společnosti.
Moje doktorská disertační práce zkoumá intelektuální, teologické a diskurzivní metody a argumenty využívané k podporování a legitimizaci náboženského násilí a jejich historickou proměnlivost a radikalizaci. Můj výzkum se zaměřuje na kontext českých zemí v pozdním středověku, konkrétně na neortodoxní sektu (Husity), která zde působila, a sleduje využití jak tradičního, tak i inovativního diskurzu o násilí, aby vytvořil univerzalistickou teorii násilné, apokalyptické revoluce. Jako centrální se objevují ortoxní i neortodoxní biblické hermeneutické metody a především hermeneutika apokalyptických narativů a aktérů. Pokračování textu Martin Pjecha: výzkum a CV→
Ve své dizertaci se zabývám protichůdnými představami vytvořenými kritickými aktéry a institucemi občanského zřízení. Tyto protichůdné představy jsou reprezentovány na jedné straně squattery, kteří obsadili pražskou rozpadající se budovu, na druhé straně státní institucí (vlastníkem). Obě strany mají představu o podobě společnosti a o roli občana v ní. Pokračování textu Yuliya Moskvina: výzkum a CV→
Disertační práce pod titulem Devátý životopis – dimenze autobiografického prostoru ve tvorbě Oty Filipa se zaměřuje na diskusi o českých dílech Oty Filipa (nar. 1930, český spisovatel, který v roce 1974 emigroval do Spolkové republiky Německo, kde také začal psát v němčině) v kontextu uchopení jejich autobiografického charakteru.
S radostí oznamujeme výherce první Zvláštní ceny Platformy CEFRES za nejlepší článek v oboru společenských a humanitních věd publikovaný ve vědeckém mezinárodním recenzovaném časopisu. (viz CFP zde):
Slavomíra Ferenčuhová (FSS MUNI Brno – sociologie), za článek “Accounts from Behind the Curtains: History and Geography in the Critical Analysis of Urban Theory”, publikovaný v časopisu International Journal of Urban and Regional Research, 2016/40 (1): 113-131
Filip Herza (FHS UK Praha – historická antropologie), za článek “Anthropologists And Their Monsters: Ethnicity, Body, And Ab/normality in Early Czech Anthropology”, publikovaný v časopisu East Central Europe, Leiden/Brill, 2016/43(1-2): 64-98
Tomáš Jirsa (FF UPOL Olomouc – literární teorie), za článek “Reading Kafka Visually: Gothic Ornament and the Motion of Writing in Kafka’s Der Proceß“, publikovaný v časopisu Central Europe, 2015/13(1-2): 36-50.
Poprvé byla udělována také Cena Jacquese Derridy pro humanitní a společenské vědy, v rámci které byly oceněny práce dvou doktorandů potýkající se s tématem města:
Jana Kočková (FSS MUNI Brno – sociologie): The transformation of the post-socialist large housing estate: comparative study
Václav Walach (FSS MUNI Brno – politologie) : The Meaning of Security in a Socially Excluded Locality
Slavnostní předávání cen se konalo 16. června 2017 na Francouzském velvyslanectví v Praze za přítomnosti francouzského velvyslance pana Rolanda Galharaguea a laureáta Nobelovy ceny za chemii pana Jeana-Marieho Lehna. Ceny byly podpořeny Mgr. Karlem Janečkem, MBA, PhD.
Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách
Proměna české ekonomiky v posledních dvou desetiletích měla významný dopad na trh práce. Tyto změny se mimo jiné projevily nárůstem prekérních forem zaměstnání, pracující chudoby a strukturální, dlouhodobé nezaměstnanosti, kterým byla doposud věnována spíše okrajová pozornost. Ve svém disertačním projektu se věnuji vztahu mezi těmito změnami na trhu práce a konstrukcí systémů sociální ochrany nízko-přijmových domácností v Česku. Český systém sociálních dávek pro nízko-příjmové domácnosti se vyznačuje nízkou mírou legitimity v očích veřejnosti. Způsob, jakým jsou sociální a zejména dávkové politiky utvářeny, je stále silněji podřizován kontrolní a represivní logice a workfaristickým přístupům.
