Ségolène Plyer: výzkum a CV

Východní Čechy v době první globalizace (1870-1940)

Osa I – Přemístění, vykořenění, odchýlení: lidé, vědění, praktiky

Kontakt: s.plyer@cefres.cz

Portrait du 17 avril 2014 par Michael Wögerbauer, Strahov (2)Můj výzkum se zaměřuje na východní Čechy od 70. let 19. století do 40. let 20. století. Na slezské hranici, mezi Labem a Moravou, se nachází oblast, která si i přes svůj okrajový charakter vytváří nejmodernější podobu textilního průmyslu z celé dualistické monarchie, a tak se plně zapojuje do oběhu světové výměny konce 19. století. Zároveň, společností východních Čech otřásají násilné střety mezi česky a německy hovořícím obyvatelstvem.  Odsun Němců mezi lety 1945 a 1946 pak zakončí období rozdělené mezi globalizaci, demokratizaci a tendence nacionalistických zákrut.

Podle dostupných zdrojů byla lokální společnost organizovaná do informačních, obchodních a společenských sítí (čemuž dosvědčují například manželské svazky podnikatelů v textilním průmyslu, pracovní migrace dělníků nebo také šíření lokálního tisku), které se všechny vměstnaly více méně do stejných geografických hranic regionů.

Tyto sítě – a prostřednictvím nich také místní aktéři – využívaly různá prostorová měřítka jako zdroje nebo také jako východiska v dobách krize. Jsou to právě snahy některých o vnucení dominantní úrovně jednání – například spolu s touhou po zapojení lokálních žabomyších válek do “velké” nacionální politiky, nebo také naopak osvojením si slovníku národnostních kategorií pro čistě lokální účely, nebo ještě zvolením si emigrace za moře – a spojení těchto snah s nacionalizujícím diskursem, které budu studovat za účelem ukázat, jak se pracovalo s multikulturalitou na regionální úrovni v kontextu první globalizace.

CV

Aktuální situace

Od roku 2010, přednášející na Univerzitě ve Štrasburku.

Vzdělání a profesní zkušenosti

2007: doktorská disertační práce « Sudetští a němečtí Němci: proměny skupinové identity (na příkladě Braunau/Broumova v Čechách) », pod vedením Roberta Franka a Étienna Françoise, Université Paris I.

1995: agrégation v oboru historie.

Výuka

Od roku 2010 : příprava na výběrové řízení pro vyučující kurzů bakalářského a magisterského stupně studia a přednášek pro doktorandy na Univerzitě ve Štrasburku.

2014-2015 : spoluorganizace dvou mezinárodních letních škol “Spojuje nás odlišnost?” spolu s univerzitou Friedrich-Wilhelm v Bonnu, univerzitou Paris-Sorbonne, univerzitami ve Varšavě a Vratislavi, Bonn 2014, Štrasburk 2015. Kurz v roce 2015 : “Města”. Kurz v roce 2014 : “Informační společnost” a “Migrace a granice”.

2002-2008 : středoškolská výuka na Versailleské akademii.

Členství

  • Členka výzkumného centra EA 3400 (Fakulta historie, Univerzita ve Štrasburku).
  • členka výzkumné skupiny č. 3607 v rámci CNRS “Poznání střední Evropy”.
  • členka redakční komise Revue d’Allemagne.
  • přidružená vědecká pracovnice vědeckého centra UMR SIRICE-Sorbonne “Evropské identity,  mezinárodní vztahy a civilizace”.

Nejnovější publikace

  • « Récits de vie et expulsion : l’exemple des Allemands des Sudètes », in Dominique Herbet a Caroline Hähnel-Mesnard (dir.), Fuite et expulsion des Allemands : transnationalité et représentations, XXe-XXIe siècle, Lille, Presses universitaires du Septentrion, 2015, s. 367-388.
  • « Restaurer la sensibilité au paysage. Deux mouvements de patrimonialisation aux confins de la Bohême pendant la seconde moitié du XXe siècle », Revue d’Allemagne, t. 47, n° 2, 2015, s. 151-168.
  • « Expulsion, grands récits nationaux et petits récits européens. Mémoires individuelles et construction des communautés en Europe centrale depuis 1945 », Source(s). Cahiers de l’équipe de recherche ARCHE, n°4, červen 2014.
  • Notices : “Charte 77”, “Luxembourg (Rosa)”, “Spartakisme”, “Mur de Berlin”, “Rideau de fer”, “Contraception (et avortement)”, “Féminisme et mouvements féministes”, “J’écris ton nom Liberté”, in Georges Bischoff et Nicolas Bourguinat (dir.), Dictionnaire historique de la liberté, Nouveau monde éditions, 2015.

Kompletní seznam publikací Ségolène Plyer zde.

 

Chiara Mengozzi: výzkum a CV

Animal matters: přehodnocení antropologické diference a literárních norem

Výzkumná osa 2: Normy a transgrese

Kontakt: chiara.mengozzi@cefres.cz

Mengozzi - photoMůj současný projekt se soustředí na otázku zvířete coby politickou, etickou a estetickou otázku literatury 20. a 21. století. Má analýza zahrnuje jak komparativní (interpretuji romány anglické, francouzské, italské a české literatury), tak interdisciplinární přístup (vycházím ze současných diskusí o otázce zvířete v rozličných sférách, sahajících od filosofie po bioetiku, od práva po sociologii, od kulturní antropologie po etologii).

Mým záměrem není kompilace bestiáře současné literatury, natož pak vysvětlování zvířecí symboliky v poetice rozličných autorů, nýbrž zodpovězení následující otázky: Jakým způsobem dokáže literatura (universum řeči, vyprávění a slov) zpochybnit sebe samu, čelí-li zvířatům, jejich mlčení a jejich neredukovatelné a znepokojující cizosti? Konkrétně půjde o pochopení toho, jak může vpád zvířat do psaní zpochybnit a) diskursivní normy (jak zachytit jedinečnost zvířecího bytí-ve-světě?) b) etiku psaní (jak mluvit místo těch, kteří nemohou mluvit ve vlastním jméně?) c) ideu lidství (kam umístit hranici mezi lidským a nelidským?)

CV

Vzdělání

2011 : Ph.D. v oboru teorie literatury a srovnávací literatury na Universitě v Terstu Název disertace: Narrazioni contese. Pratiche e dispositivi di (auto)rappresentazione nelle scritture italiane della migrazione.

2009 : Diplom v oboru archivnictví, paleografie a diplomacie – Státní archiv v Terstu

2005 : Magisterský diplom z moderní a srovnávací literatury na Universitě v Terstu Název magisterské práce: Animalità e scrittura. Animali non umani e figure dell’alterità.

2004 : studijní pobyt Erasmus na universitě Paris VIII.

Praxe (2013-2015)

2014— : odborná asistentka francouzské literatury na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové.

Září 2015 : vedení semináře La vie posthume d’Antigone na Varšavské univerzitě v rámci European Summer School Faire Justice – quand la philosophie devient politique, pořádané sítí OFFRES.

Květen-červen 2015 : Visiting Assistant Professor na Hosei University (Tokyo)  – přednáškový cyklus: The Struggle for Recognition Between Philosophy and Literature: Post-Colonial Scenarios.

Červenec 2014 : vedení semináře Le récit du corps malade entre métaphore et objectivation na Université Libre de Bruxelles v rámci European Summer School Les discours de la santé et de la maladie, pořádané sítí OFFRES.

2013-2014: Asistentka francouzského jazyka – Gymnázium Boženy Němcové v Hradci Králové (evropské stipendium Comenius)

Červenec 2013: vedení semináře La dialectique du maître et de l’esclave entre la philosophie et la littérature, na Trnavské v rámci European Summer School Logiques et langages du conflit organisée pořádané sítí OFFRES.

Stipendia a členství:

2012— : členka vědecké rady sítě OFFRES (Organisation Francophone pour la Formation et la Recherche en Sciences Sociales).

2012— : koordinátorka kulturních akcí v pražské pobočce asociace Dante Alighieri

2011— : editorka časopisu Between, Journal of the Italian Association for the Theory and Comparative History of Literature).

2007 : stipendium pro výzkumný pobyt věnovaný frankofonní literatuře Maghrebu. Členka výzkumného týmu CICLIM (“Coordination Internationale des Chercheurs sur les Littératures Maghrébines”). Vedoucí výzkumu: Pr. Charles Bonn.

Publikace

Monografie
Články v mezinárodních odborných časopisech
  • Ch. Mengozzi, “La guerra di Flaiano, o l’etica della farsa”, Italia Studies, 74.1 (2018), pp. 57-70
  • Ch. Mengozzi, “Aux frontières de l’humanité: (in)efficaticé de l’empathie et de l’expérience esthétique”, Romanistika Pragensia, n. 1, vol. XXII, 2018, pp. 165-78
  • Ch. Mengozzi, “Les marges de l’homme en jeu aux limbes du Pacifique”, Revue romane. International Journal of Romance Languages and Literatures, 52.2 (2017), pp. 260-281
  • Ch. Mengozzi, “Le leggi del mercato e le preferenze dei lettori. Ipotesi sulla circolazione e il successo della narrative italiana ultra-contemporanea in Repubblica ceca”, Narrativa. Nuova serie, Presses Universitaires de Paris Ouest, 38 (2017), pp. 101-113
  • Ch. Mengozzi, “Pinocchio, ragazzo di strada. Il teatro di Baliani nelle bidonville di Nairobi, Arabeschi, 10 (2017), Online journal: http://www.arabeschi.it/42-pinocchio-ragazzo-di-strada-il-teatro-baliani-nelle-bidonville-nairobi/
  • Ch. Mengozzi, “Lo sguardo e la colpa: Tempo di uccidere di Ennio Flaiano e la dialettica servo-signore alla prova del colonialismo”, Modern Language Notes – Italian issue – John Hopkins University Press, 31.1 (2016), pp. 175-195
  • Ch. Mengozzi, “Pinocchio migrant et postcolonial. Parcours de subjectivation entre Europe centrale, Italie et Afrique”, Jeunesse: Young People, Texts, Cultures, 8.2 (2016), pp. 36-61
  • Ch. Mengozzi, “De L’utilité et de l’inconvénient du concept de World Literature”, Revue de littérature comparée, 3 (2016), pp. 335-349
  • Ch. Mengozzi, “Scrivere la storia significa incasinare la geografia: mappe postcoloniali”, Etudes romanes de Brno, 37. 2 (2016), pp. 31-44
  • Ch. Mengozzi, “What little I know of the world I assume. Cornici nazionali e mondiali per le scritture migranti e postcoloniali“, Modernità letteraria, 8 (2015), pp. 27-42
  • Mengozzi, “Minor is beautiful. Il concetto di letteratura minore come strategia di (auto)legittimazione per le scritture migrant”, Studi culturali, IX.1 (2012), pp. 28-48
  • Mengozzi, “Scena interlocutoria e paradigma giudiziario nelle scritture italiane della migrazione”, Between, II.3 (2012), online journal http://ojs.unica.it/index.php/between/article/view/376/364
  • Mengozzi, “Strategie e forme di rappresentazione di sé nella “letteratura italiana della migrazione”, Italies. Littérature. Civilisation. Société, 14 (2010), pp. 381-399
  • Mengozzi – E. Pizzinat, “Mito infranto. Il miraggio italiano e la prospettiva coloniale nel romanzo di una scrittrice etiopica”, Zapruder. Storie in movimento, 23 (2010), pp. 116-123.
  • Mengozzi – R. Kirchmayr “Sartre e le retoriche dell’oppressione. Dall’Orfeo Negro alla Prefazione ai Dannati della terra di Fanon”, aut aut, 339 (2008), pp. 104-120
  • Mengozzi, “Se focaliser sur les animaux. Une lecture de En attendant les barbares de J. M. Coetzee”, Le bateau fantôme, 7 (2008), pp. 69-91.
Články přeloženy
  • Ch. Mengozzi, “A World Literature fogalmának hasznáról és káráról az irodalomtudományban”, Helikon: Transnational Perspectives in Literary Studies, n. 2, 2015, pp. 157-173 (translated from French to Hungarian by Berkovits Balázs)
  • Ch. Mengozzi, “Le roman des autres: trente ans de littérature italienne de la migration”, Du Colonial au mondial. Anthologie théorique transculturelle, Silvia Contarini – Claire Joubert – Jean-Marc Moura (eds.), Mimesis France, 2019 (translated from Italian to French by Ramona Onnis – being published)
Kapitoly v kolektivních monografiích:
  • Mengozzi, “The Blind Spot of the Plot. Thinking Beyond Human with Karel Čapek”, Outside the Anthropological Machine. Crossing the Human-Animal Divide and Other Exit Strategies, London-New York, Routledge, 2019 (being published)
  • Mengozzi, “Il romanzo degli altri. Trent’anni di narrativa italiana postcoloniale e della migranza”, Storia del romanzo in Italia, eds. G. Alfano, F. De Cristofaro, Roma, Carocci, vol. IV, 2018, pp. 435-47
  • Mengozzi, “Griot Fulêr. L’émigration/immigration à l’épreuve d’une (im)possible traduction”, Récits de migration. En quête de nouveaux regards, J. Ghidina, N. Violle (eds.), Clermont-Ferrand, Presses Universitaires Blaise Pascal, 2014, pp. 257-272.
  • “Archivio, mercato e strategie del vissuto. Su alcune scritture collaborative degli anni Duemila”, Transkurturelle italophone Literatur / Letteratura italofona transculturale, Kleinhans – R. Schwaderer (eds.), Würzburg, Königshausen & Neumann, 2013, pp. 37-55
  • “Paris est un livre toujours ouvert. Les Nuits de Paris di Rétif de la Bretonne: flâneries e narrazioni”, Metropolis, A. Masecchia, (ed.),  Quaderni di Synapsis, vol. IX, Firenze, Le Monnier, 2010, pp. 75-87
  • “Città e modernità. Nuovi scenari urbani nell’immaginario della “letteratura italiana della migrazione“, Moderno e modernità: la letteratura italiana, C. Gurreri et al. (eds.), Roma, 2008, online http://www.italianisti.it/FileServices/Mengozzi%20Chiara.pdf (4 citations on google scholar)
Editorská práce
  • Mengozzi (ed.), Outside the Anthropological Machine. Crossing the Human-Animal Divide and Other Exit Strategies, London-New York, Routledge (being published)
  • Mengozzi, P. Vurm (eds.), (E)migrations, transferts : métissages et dynamiques de la ville / Dinamiche urbane : migrazioni, dislocazioni, creolizzazioni”, special issue Études romanes de Brno, vol. 37, n° 2, 2016.
  • Mengozzi, G. Zanfabro (eds.) “Davanti alla legge. Tra letteratura e diritto”, special issue Between, II. 3 (2012).
Recenze
  • Ch. Mengozzi, “Paolo Vignola, La lingua animale. Deleuze attraverso la letteratura”, Between, I, 2, 2011, http://www.between-journal.it.
  • Ch. Mengozzi, Review of “Scuola e Laboratorio di Cultura delle Donne” (Duino, 25 giugno-1 luglio 2011), Archivi dei sentimenti e culture pubbliche. Un percorso di lettura, http://www.interculturadigenere.org/
  • Ch. Mengozzi, “Riccardo Bonavita, Spettri dell’altro. Letteratura e razzismo nell’Italia contemporanea”, Between, I, 1, 2011, http://www.between-journal.it.
  • Ch. Mengozzi, “Franca Sinopoli, Silvia Tatti (eds.), I confini della scrittura. Il dispatrio nei testi letterari”, Semicerchio. Rivista di poesia comparata, 40 (2009), http://semicerchio.bytenet.it/articolo.asp?id=158.

Modernizace v 19. století ve střední Evropě

Kurz vyučovaný Mátyásem Erdélyim, doctorandem CEFRESu

"Locomotive en grève"
“Locomotive en grève” – une du journal satirique “Kakas Márton”, 24 avril 1904.

Katedra historické sociologie Fakulty humanitních studií (FHS UK). Ouvert aux étudiants de licence et de Master.

Horaires et lieu : le mardi, de 15h30 à 16h50, à Jinonice, salle  Y2083.

Voir la présentation et la bibliographie (en anglais) ici.

Présentation

Le propos de ce cours est de familiariser les étudiants avec les problèmes et sujets majeures de l’histoire de l’Europe centrale dans le long XIXe siècle. On suit un plan thématique au croisement de l’histoire sociale et de la sociologie historique, sans égards pour la chronologie ou l’exhaustivité. Chaque section commence par la présentation de concepts théoriques fondamentaux, suivie d’un débat à partir des lectures proposées. Le programme se concentre sur des problématiques en lien avec les changements sociaux et économiques qui eurent cours en Europe centrale lors du XIXe siècle. Le concept-clé de la discussion est celui de “théorie de la modernisation” et les diverses facettes de la modernisation comprises comme un procédé de changement socio-économique dans la période étudiée. Au lieu d’interpréter la “modernisation” comme un modèle de développement normatif, ce cours veut montrer comment la modernisation peut être analysée comme un procédé hétérogène et non linéaire, qui dénote toujours la possibilité de replis, comme le révèle l’histoire de l’Europe centrale, et contient un mélange d’éléments “traditionnels” et “modernes”.

Contrôle des connaissances

Assiduité aux cours. Présentation sur un sujet choisi de 10 à 15 minutes, accompagnée d’un travail écrit (1 500 mots) à la fin du semestre.

Tým výzkumných pracovníků CEFRESu 2015-2016

István Pál Ádám

Kontakt: istvan.adam@cefres.cz

od 1. ledna 2016 působí jako postdoktorand v CEFRESu díky spolufinancování z fondu Univerzity Karlovy na podporu pobytů zahraničních výzkumníků. Jeho výzkum se pojí se studiem prostorové kontroly, kterou disponovali středoevropští domovníci a tvoří součást výzkumné osy III.

Chiara Mengozzi

Kontakt: chiara.mengozzi@cefres.cz

od 1. ledna 2016 je postdoktorantkou v CEFRESu díky spolufinancování z fondu Univerzity Karlovy na podporu zahraničních výzkumníků. Její výzkum nazvaný Animal Matters: tázání se po antropologických rozdílech a literarních normách tvoří součást osy II výzkumného záměru CEFRESu.

Giuseppe Bianco

Kontakt: giuseppe.bianco@cefres.cz

získal finanční podporu v CEFRESu v rámci programu pro krátkodobou mobilitu na období 4 měsíců (květen-srpen 2016). Působí jako postdoktorand na univerzitě Lyon III a zabývá se studiem mezinárodních filosofických kongresů mezi lety 1900 a 1950. Jeho výzkum je začleněný do osy 1 výzkumného záměru CEFRESu.

Ioana Cîrstocea

Kontakt: ioana.cirstocea@cefres.cz

vědecká pracovnice v rámci CNRS (UMR 8209 CESSP Paris), je na krátkodobém vědeckém pobytu v CEFRESu od 15. dubna do 15. června 2016. V rámci svých výzkumů se zabývá tématem Gender jako nadnárodní platforma. Sociologie šíření feministického vědění ve východní Evropě v 90. letech 20. století. Její práce jsou začleněny do výzkumné osy 1.

Perin Emel Yavuz

Kontakt: perin-emel.yavuz@cefres.cz

šestiměsíční pobyt (březen 2016 – srpen 2016) v CEFRESu v rámci programu na podporu mobility, přidružená k Výzkumnému centru pro umění a jazyk (CRAL-EHESS UMR 8566). V rámci svého výzkumného projektu se zaměřuje na téma Konceptuálně orientovaného avantgardního umění v Bratislavě 60.-80. let. Její výzkum tvoří součást především 1. a 2. osy výzkumného záměru CEFRESu, ale dotýká se také výzkumné osy 3.

Ségolène Plyer

Kontakt: s.plyer@cefres.cz

je odborná asistentka na Univerzitě ve Štrasburku a v CEFRESu působí v rámci Programu na podporu krátkodobých mobilit v období od 5. února do 5. května 2016 za účelem svého výzkumu na téma Východní Čechy v době první globalizace (mezi lety 1870-1940). Její práce tvoří součást výzkumné osy I.

Cécile Guillaume-Pey

Kontakt: cecile.guillaume-pey@cefres.cz

získala finanční podporu v CEFRESu v rámci programu na podporu mobility výzkumných pracovníků na 6 měsíců (září 2015 – únor 2016). Působí na Centre d’Anthropologie Sociale v Toulouse (CAS-LISST). V rámci svého výzkumného projektu se zabývá zbůsoby recepce a osvojení písma u Sorů a dalších kmenových skupin Indie. Její výzkum tvoří součást osy I a Il výzkumného záměru CEFRESu.

Filip Vostal

Kontakt: filip.vostal@cefres.cz

postdoktorand v CEFRESu, který zároveň působí na Filosofickém ústavu Akademie věd České republiky.  V rámci svého výzkumu se zabývá tématem, které nese název: “Zpomalování” modernity:  riskantní, bezvýsledné nebo progresivní?. Jeho výzkumný projekt je součástí osy II výzkumného záměru CEFRESu.

Střední Evropa na křižovatkách

Doktorský workshop v Praze spoluorganizovaný programem PhD “Passages” (Eur’ORBEM, Univerzita Paris Sorbonne), Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy a CEFRESem.

Datum a místo: 14. dubna (v CEFRESu, Na Florenci 3) a 15. dubna 2016 (na FF UK).
Jazyk: francouzština a angličtina.
Termín pro odevzdávání příspěvků: 15. prosince 2015. Koncepty musí být odevzdány do konce ledna 2016.

Představení

Cílem těchto dvou doktorských dnů v Praze je nabídnout pohled na střední Evropu skrze kulturní transféry a intertextualitu na základě vztahů se západní a východní Evropou: tyto vztahy jsou tak naprosto klíčové pro uspořádání evropského geopolitického, ale také literárního a kulturního světa.

Praha má z tohoto hlediska speciální postavení v Evropě, jelikož je laboratoří a zároveň zdrojem inspirace pro evropské literární a poetické programy. Tato “obousměrná výměna” politických, sociálních a kulturních vlivů charakterizuje střední Evropů jako místo setkání nejrůznějších dynamik.

Toto setkání se nejprve zaměří na výměny, které vytváří mezinárodní aspekt této křižovatky, dále pak na perspektivu konfrontace a hranic, které ovlivnily geopolitiku, jak ji známe dnes.

Skutečnost, že je tato oblast mezi Západem a Východem opomíjena, vede k zamyšlení se nad nadnárodní či mimo-politickou kulturní entitou.

Během studené války spisovatelé a intelektuálové Milan Kundera a György Konrád považovali střední Evropu (Mitteleuropu) za uměleckou entitu, která je součástí tradice. Imre Kertész se zastává toho, že mezi Západem a Východem existuje specifický prostor a toto “imaginární duchovno” literárního světa považuje za dokonalý příklad kulturní kontinuity skrze intertextualitu.

Dalším bodem programu bude pohled na hranice této oblasti, které prošly mnoha změnami kvůli bitvám, které se na tomto území vedly, s ohledem na nepřátelství a nevraživost (vojenskou, ale také etnickou a sociální), která ovlivnila historii až do dnešních dnů.

Toto problematické místo na rozcestí slovanských světů a dalších národů inspirovalo k originálnímu konceptu hranic, centra a příhrančiních oblastí, jako bylo například Rakousko-Uhersko.

Nesmíme zapomenout na vnější hranice této oblasti a vymezit tak hranice střední Evropy a její vztah k západnímu a východnímu světu, který ji obklopuje. Transféry s vnějším světem tak mohou odkrýt zvláštnost a posun, ale také dialog, který spolu evropské oblasti vedou.

Během těchto dvou dnů se zaměříme na tyto dva problémy, tedy na vnitřní definici střední Evropy, jakožto autonomního kulturního světa, a na pojetí této oblasti jako místa setkávání západního a východní kulturního světa.

Kontakt:
Jean Boutan jean.boutan@gmail.com;

Claire Delaunay claire_delaunay@hotmail.fr.

Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách