Vzorce legitimizace lobbingu v zemích střední Evropy a její rozpory
Výzkumná osa 2: Normy a transgrese
Projekt si klade za cíl na pozadí stále výraznějšího zapojení soukromých aktérů do procesů veřejného rozhodování, ať už prostřednictvím tzv. fór stakeholderů či expertních skupin, porozumět tomu, jaké jsou důsledky tohoto zapojení de facto, na úrovni symbolické, tedy pro samotné vymezení statusu soukromých i veřejných aktérů ve veřejném rozhodování. Předmětem zkoumání jsou za tímto účelem proměny, kterými prochází soubor praktik ovlivňování – ve srovnání s novými cestami zapojení soukromých aktérů do veřejného rozhodování – spíše klasických, lobbing. Na případech České republiky a Polska projekt analyzuje, jak si aktéři praktik, které jsou ve veřejných míněních vnímány jako málo legitimní až transgresivní, snaží vybudovat a vyjednat status a politickou legitimitu. V mnoha zemích Evropy lze totiž v posledním desetiletí pozorovat procesy profesionalizace a institucionalizace lobbingu. Právě tyto procesy pak tento projekt navrhuje zkoumat jako místa, kde se vyjednává o rolích a povinnostech dotčených aktérů a o legitimitě praktik lobbingu.
CV
Vzdělání
2011— Doktorské studium (cotutelle), Politologie, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav politologie, školitel: doc. Milan Znoj; Université Paris Ouest Nanterre La Défense, školitel: Georges Mink.
2004-2010 : Magisterské studium politologie a francouzské filologie (dvouobor), Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta.
Akademické profesní zkušenosti
leden 2012 – leden 2013 : Akademická asistentka na College of Europe (Collège d’Europe), kampus v Natolinu, Katedra interdisciplinárních evropských studií.
leden 2011 – prosinec 2011 : Mladý badatel, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Centrum globálních studií (Centrum excelence).
Výuka
- Sociologie politiky (povinný kurz, bakalářské studium)
- Soukromí aktéři v politice (výběrový kurz, magisterské studium)
- Úvod do analýzy diskurzu (výběrový kurz, bakalářské studium)
Jazyky
angličtina, francouzština, čeština, slovenština, polština, němčina
Publikace
Kapitoly monografií
- “Deliberativní demokracie: rozpravou za hranice liberální demokracie?”, in M. Znoj, J. Bíba, J. Vargovčíková, Demokracie v postliberální konstelaci, Praha, Karolinum, 2015.
Odborné články
- “Professional Lobbyists as Representative Claim-Makers”, Human Affairs 25, n° 2, 2015, p. 142-152.
- “Politická participace jako nezaujatá angažovanost v díle Hannah Arendtové”, Reflexe 44, n° 1, 2013.
- “Le Groupe de Visegrad, 20 ans d’une alliance à géométrie variable”, Politique étrangère, n° 1, 2012.
- “Diskursivní pojetí lobbingu jako proměnná ve výběru jeho regulačních mechanismů”, Politologická revue, n° 2, 2011.
V rámci projektu bude zkoumán pojem soudu na základě studiaV rámci projektu bude zkoumán pojem soudu na základě studia Senekových tragédií. Zkoumání si bere za předmět soud ve třech podobách: v rámci problematiky rozhodování ve stoické filosofii, jakožto soudní rozhodnutí v rámci soudního systému římské říše a soud jako motiv a téma tragédií. Vzhledem k tomu, že soudní proces je určitou formalizací činění rozhodnutí, změny v soudním systému, které nastaly se vznikem římského císařství, vyvolávají obecnější otázky po povaze soudu, včetně soudu morálního a estetického. Cílem projektu je tedy v první řadě popsat, jakým způsobem jsou v Římě, který stojí u počátků tradice evropského práva, zkoumány různé formalizace posuzování a rozhodování, a dále na základě toho rozvinout reflexi soudu a soudnosti. Studium soudu v Senekových tragédiích vychází z oborového rámce klasické filologie a otevírá některé základní otázky sociálních věd a teorie práva. Senekových tragédií. Zkoumání si bere za předmět soud ve třech podobách: v rámci problematiky rozhodování ve stoické filosofii, jakožto soudní rozhodnutí v rámci soudního systému římské říše a soud jako motiv a téma tragédií. Vzhledem k tomu, že soudní proces je určitou formalizací činění rozhodnutí, změny v soudním systému, které nastaly se vznikem římského císařství, vyvolávají obecnější otázky po povaze soudu, včetně soudu morálního a estetického. Cílem projektu je tedy v první řadě popsat, jakým způsobem jsou v Římě, který stojí u počátků tradice evropského práva, zkoumány různé formalizace posuzování a rozhodování, a dále na základě toho rozvinout reflexi soudu a soudnosti. Studium soudu v Senekových tragédiích vychází z oborového rámce klasické filologie a otevírá některé základní otázky sociálních věd a teorie práva.
Filip získal PhD v oboru sociologie na University of Bristol. Jeho doktorandský výzkum kriticky zkoumal některé současné autory, kteří se zabývají problematikou sociálního času a akcelerace v pozdním kapitalismu (především práce Hartmuta Rosy) a řešil jak, a s jakými následky, se projevuje imperativ akcelerace v prostředí současné univerzity.
Můj výzkumný projekt se zaměřuje na vznik střední “produktivistické” třídy a na její boj o získání společenského uznání, intelektuální autority a identity střední třídy v rámci habsburské monarchie od roku 1867 do konce Velké války. Analyzuji zde aktéry tohoto boje, povahu jejich motivace (vědecké, sociální, ekonomické) a sociální témata a otázky, které považují v jejich profesním i osobním přístupu za důležité. Především se zajímám o vztahy mezi vzdělávacím systémem a jeho vlastní rolí v produkci vědění v rámci specializovaných disciplín, a ekonomickou a sociální modernizací dualistické monarchie. Soustředím se zde na způsoby, jakými mohly být změny v edukačním systému interpretovány napříč prizmatem jejich sociálních důsledků, ba dokonce ekonomické kauzality. Mé výzkumy rovněž zahrnují analýzu různých typů “bílých límečků” v začátcích urbánního kapitalismu, především okolo reprezentací a vyjednávání bojů vztahujícím se k třídám, statusům a moci, a to v rámci veřejné sféry i vědeckých institucích, které se k těmto aktérům vážou. V této perspektivě se vybrané případové studie dotýkají také účetních a finančních praktik trhu pojišťovnictví, inženýrství a dopravy.