Otevřené archivy, Publikace

Les Études du CEFRES

Études du CEFRES slouží k šíření prací Francouzského ústavu pro výzkum ve společenských vědách. Především však dává prostor stipendistům ústavu (doktorandům a mladým vědcům) průběžně uveřejňovat výsledky svých prací nebo vyjadřovat se k aktuálním otázkám v oboru.

— Miklos Székely :
Contemporary Art Museums in Central Europe. Between International Discourse and National (Re)building Strategies, Étude du CEFRES n° 17, 2014, 34 p.

— Viera Knutelská :
The Czech Coordination System of European Affairs and Its Inclusiveness, Étude du CEFRES n° 16, 2013, 25 p.

— A partir de l’Europe centrale, analyser un monde qui change. Textes issus du colloque organisé à l’occasion du 20e anniversaire du Centre français de recherche en sciences sociales, Étude du CEFRES n° 15, 2012, 58 p.

— Éloïse Adde (dir.) :
Aux sources de l’idée d’union européenne. Étude du CEFRES n° 14, 2009, 54 p.

— EU 27 : How to cope with the new challenges of agriculture and rural development ?, Étude du CEFRES n° 13e, 2008.

— Comment affronter à vingt-sept les nouveaux défis de l’agriculture et du développement rural ?, Étude du CEFRES n° 13, 2008, 25 p.

— Gérard Lenclud :
Claude Lévi-Strauss aujourd’hui, Étude du CEFRES n° 12, 2008, 26 p.

— Igor Tchoukarine (dir.) :
Entre mythe et réalité : les relations culturelles et politiques entre les Tchèques et les Slaves du sud de l’ex-Yougoslavie aux 19e et 20e siècles, Étude du CEFRES n° 11, 2008, 82 p.

— Jana Kopřivová, Vincent Moreau, Philippe Rusin :
Les collectivités territoriales en République tchèque : compétences, fonctionnement et finances locales. Éléments de comparaison avec la France, Étude du CEFRES n° 10, 2007, 38 p.

— Philippe Rusin :
Pologne ’libérale’ versus Pologne ’solidaire’ – Les deux facettes de la transition vers l’économie de marché, Étude du CEFRES n° 9, 2007, 27 p.

— Gérard Lenclud :
Pour comprendre une culture, faudrait-il adopter son point de vue ?, n° 8, 2006, 18 p.

— Annabelle Coustaury :
L´ODS et l’Europe, Étude du CEFRES n° 7, 35 p.

— Tereza Hyánková,
L’immigration des Kabyles d’Algérie en République tchèque, Étude du CEFRES n° 6, 2005.

— Bertrand Badie,
Raymond Aron, penseur des relations internationales. Un penseur « à la française » ?, Étude du CEFRES n° 5, 2005.

— Olivier Plumandon,
Organisations patronales et tripartisme en République tchèque, Étude du CEFRES n° 4, 2005,

— Proměny „sladké Francie“. Otázky francouzských dějin 30. a 40. let 20. století, Étude du CEFRES n° 3, 2004.

— Carole Pommois :
La consommation à Prague : impacts sur l’espace urbain, Étude du CEFRES n° 2, 2004.

— Cyrille Billaud et François Richard :
Les élections européennes de juin 2004 en Pologne, République tchèque et Slovaquie, Étude du CEFRES n° 1, 2004.

Zapojte se

Stáže v CEFRESu

CEFRES rád přijme stážisty na dobu od 1 do 3 měsíců z řad studentů minimálně magisterského programu. Stáže mohou být vědecké (terénní výzkum nebo bádání v archivech související s výzkumným projektem, navazování kontaktů v rámci vědecké sociální sítě ústavu) nebo administrativní povahy (výpomoc s organizací vědeckých aktivit ústavu, práce v knihovně nebo zajišťování internetové stránky a digitální komunikace).

Pracovní náplň stáže je založená na vzájemné dohodě uzavřené mezi CEFRESem a stážisty. Ta je předběžně stanovena na základě domluvy mezi stážistou a jeho tutorem. Stážisté budou po celou dobu trvání stáže zaštítěni tutorem, jehož jméno bude předem zapsané do dohody o stáži. Různí tutoři si mohou vzít na starosti stážisty na základě jejich tématu nebo vybrané pracovní náplně. Tutoři se zavazují, že budou stážistům nápomocni ve vysvětlení vědeckých metod a přístupů souvisejících s jejich prací. Pro vlastní aktivity budou mít stážisté v CEFRESu k dispozici pracovní zázemí. CEFRES může nakonec stážistům poskytnout finanční odměnu.

Od stážistů se vyžaduje sepsání závěrečné zprávy týkající se jejich zkušeností a nových dovedností ve formě vědecké práce nebo zprávy ze stáže. Tato závěrečná zpráva bude sloužit ke zhodnocení výsledků, které stážisté v CEFRESu dosáhli. Po skončení získá stážista od svého tutora potvrzení o absolvování stáže.

Přihlášky mohou být zasílány v průběhu celého roku, nejméně 3 měsíce před zamýšleným začátkem stáže. Všechny přihlášky zasílejte ve francouzském nebo anglickém jazyce na e-mail: cefres(@)cefres.cz

Uchazeči předkládají žádost zahrnující:

  • životopis
  • motivační dopis zahrnující popis projektu a očekávání v dosažených zkušenostech a nových dovednostech a zamýšlenou dobu stáže
  • smlouvu o výkonu stáže od své univerzity.

 

Otevřené archivy

The Czech Coordination System of European Affairs and Its Inclusiveness

Viera KNUTELSKÁ, The Czech Coordination System of European Affairs and Its Inclusiveness, Etudes du CEFRES, N° 16, 2013, 27 p.

The paper aims to analyse the inclusiveness of position formation in the area of European affairs in the Czech Republic. It first offers a brief description of the Czech coordination mechanism in European affairs, and then analyses mutual relations and debate between the key institutions (Office of the Government and the Ministry of Foreign Affairs) and main Czech think-tanks in the area of European affairs (mainly Europeum, AMO, Evropské hodnoty). The openness of the system to accept outside expert input is manifested on some key cases, such as the Fiscal Compact, Czech Strategy in European Union, etc. The access of think-tanks to governmental institutions is found to be generally very good, although the reflection of their input by the decision-makers seems to be rather limited, which is attributed mainly to diverging opinions within the coordination system itself and the low salience of European affairs on political level.

Autorka

Viera Knutelská je přednášející na Katedře mezinárodních vztahů Institutu politologických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Během letního semestru 2012/2013 (1. února – 31. července 2013) byla držitelkou postdoktorandského stipendia v CEFRESu.

Zde ke stažení: https://halshs.archives-ouvertes.fr/CEFRES/halshs-00871987

Výzkumné osy

Osa I – Přemístění, vykořenění, odchýlení: lidé, vědění, praktiky

Výzkum v této oblasti usiluje o porozumění fenoménu přemísťování v souvislosti s lidmi, věděním a praktikami, aniž by opomíjel způsoby jejich proměny v čase a prostoru. Pojem přemístění pokrývá veškerou škálu termínů užívaných pro mobilitu, proudění a cirkulaci osob nebo materiální či kulturní produkce. To vede ke znovu vyjednávání a k adaptaci obsahů, jichž se týká. Zakládá se totiž na překračování hranic – ať již konkrétních nebo symbolických – na kterých se mohou odehrávat interakce, výměny, kontakty a frikce. Pokračování textu Osa I – Přemístění, vykořenění, odchýlení: lidé, vědění, praktiky →

Výzkumné osy

Osa II – Normy a transgrese

Slovo transgrese se objevuje v současných debatách v souvislosti se svobodou slova, multikulturalismem, emigrací nebo sexualitou. Transgrese může být považována za strategii, kterou si vzali za své rozdílní aktéři – náboženští, kulturní, společenští – aby vyžadovali a legitimizovali normy považované za alternativy k hierarchii, konvencím, tradicím, kánonům a zákonům. Tento fenomén může být součástí diskursu a/nebo praktik. V rámci diskursu, popírá transgrese absolutní autoritu existujících norem a zpochybňuje jejich performativní sílu, prostřednictvím norem vlastních. V praxi, se potom opírá o široký repertoár jednání (od násilí, přes ticho až po humor), která se ne vždy projevují nějakým vyjádřením a dokonce nejsou ani vždy uvědomělá: sociální praktiky transgrese se neomezují na pouhé morální poznámky. Pokračování textu Osa II – Normy a transgrese →

Výzkumné osy

Osa III – Věci, stopy, mapování: prostor v jeho každodennosti

Tento výzkumný záměr se zakládá na empirické i symbolické definici prostoru (sociálního, geografického, historiografického), považovaného za konstrukci vycházející z praxe a zkušenosti.

Poznávání prostoru je determinováno dispozicí stanovenou věcmi – architektonickými, instrumentálními, všedními – jak ukazují také současné výzkumy o sociálním životě věcí, které umožňují hmotné předměty vnímat prostřednictvím jejich interakcí s jedinci a skupinami. Avšak toto uchopení věcí v jejich každodennosti se prolíná se symbolickými strukturami spojenými s prostorem: s mentálním mapováním (mental mapping), díky kterému si můžeme prostor vyměřit a představit; se stopami, které se nabízejí archeologii určité události, již zmizelé ale zároveň vynořující se, představující určitou přítomnost/nepřítomnost; s palimpsesty, které na sobě hromadí časové vrstvy; a s hranicemi, konkrétními i symbolickými, které definují, klasifikují, organizují i osvojují prostor. Pokračování textu Osa III – Věci, stopy, mapování: prostor v jeho každodennosti →

Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách