Překladatelské a ediční praktiky při recepci belgické literatury v česky a německy mluvících kulturních prostorech v období modernismu (1880–1940)

Workshop organizují Petra James, Hubert Roland, Quintus Immisch di Padua a Martina Mecco, MODERNITAS (MSH – Université Libre de Bruxelles) – UCLouvain a CEFRES – Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách ve spolupráci s Ústavem české literatury a komparatistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Ústavem pro českou literaturu AV ČR a Ústavem slovenskej literatúry, SAV.

Termín pro zasílání anotace: 30. prosince 2025
Kdy: 15.– 17. dubna 2026
Kde: CEFRES, Praha
Jazyky: angličtina, francouzština, čeština, němčina
Anotaci (max. 300 slov) zasílejte na adresu: martina.mecco@ulb.be

Workshop je součástí projektu FNRS (Fonds de la Recherche Scientifique, Belgie) s názvem „Belgie ‘čtená’ v němčině a češtině“ (2024–2027), vedeného Petrou James (Université libre de Bruxelles) a Hubertem Rolandem (UCLouvain).

Téma workshopu:

V období modernismu (přibližně 80. léta 19. století až 40. léta 20. století) vznikl mezi Belgií, Čechami a německojazyčnými zeměmi dynamický systém kulturního zprostředkování (mediace), charakterizovaný intenzivní překladatelskou činností a podporovaný periodiky, nakladatelstvími a kulturními institucemi. V tomto období probíhal proces autonomizace literárního pole (Bourdieu 1992; Casanova 2008; Sapiro 2023). Současný výzkum však upozorňuje na omezení bourdieovského modelu a na jeho problematickou aplikovatelnost mimo francouzský kontext, jakož i na komplexní vztah mezi autonomií a heteronomií (Šebek 2019; Albers – Hahn – Ponten 2022; Hrdina 2024; Robert 2024). V belgickém kontextu je obzvlášť důležitá kritika Paula Arona vůči Bourdieuově pojetí „belgického literárního pole“ jakožto pouhého „sub-pole“ francouzského (Aron 1999 ; Durand – Habrand 2018).

Jedním z klíčových faktorů tohoto autonomizačního procesu byla činnost kulturních zprostředkovatelů. V tomto ohledu bývají ženy, které sehrály zásadní roli v překladatelské, ediční i kritické činnosti, v literárních dějinách často marginalizovány. Na první pohled se totiž jeví, že sítě zprostředkovatelů tvořili především muži (Géry 2020). Postavení žen – autorek, překladatelek, redaktorek, novinářek – bylo v 19. a 20. století v celé Evropě velmi nestabilní, jak kriticky poznamenala Libuše Heczková (2009) v souvislosti s českým prostředím: „Žena byla volána ‘ku pomoci’ a byla ‘sestrou’mužům v jejich bohulibém konání“. Dosavadní výzkum kulturního transferu zaměřeného na recepci belgické literatury v německojazyčném prostředí většinou akcentuje známé mužské postavy jako byli Stefan Zweig a Otto Hauser, či Karl Anton Klammer a Friedrich von Oppeln-Bronikowski. Podobně v českém prostředí zaujímají stěžejní místo osobnosti jako Otokar Fischer (Thirouin 2020) nebo Václav Tille. Na belgické straně sehrál důležitou roli Henri Grégoire a časopis Le Flambeau v propagaci slovanských kultur, avšak jak upozorňuje Laurent Béghin (2014), Grégoirova činnost byla úzce spjata s úsilím jeho sestry Junie Letty.

Na základě teoretické perspekivy, kterou představila Elaine Showalter (1977) a kterou dále rozvinula feministická literární kritika, je nutné revidovat dosavadní mužsky orientovaný narativ a analyzovat modernismus jakožto multikulturní a vícejazyčný fenomén (srv. časopis Feminist Modernist Studies). Do popředí je třeba postavit také upozaděné ženské osobnosti, jako byla překladatelka Maurice Maeterlincka Marie Kalašová, literární kritička Libuše Sobotková nebo významná překladatelka vlámské literatury Lída Faltová. V německojazyčném kontextu zasluhují pozornost například Eva Rechel-Mertens, překladatelka Marie Gevers (van de Pol-Tegge 2025), či Anna Valeton, překladatelka Stijna Streuvelse.

Překlad byl pouze jedním z mechanismů širšího kulturního transferu. V modernistickém trojúhelníku mezi českojazyčnými, německojazyčnými zeměmi a Belgií sehrály klíčovou roli periodika (Joyeux-Prunel – Carboni – Barras 2024), nakladatelství i kulturní instituce. Recepce belgické literatury v Čechách a v německojazyčných zemích byla mimořádně rozsáhlá. V německojazyčních kontextech hrála důležitou roli periodika PAN, Das literarische Echo a vydenský Die Zeit zatímco v českém prostředí to byly například časopisy Osvěta, Rozpravy Aventina a Prager Presse.

Mnohojazyčnost představuje v rámci překladatelských studií zásadní výzvu (Meylaerts 2013). V rámci námi sledovaného kulturního trojúhelníku je důležité zdůraznit nebilateralitu interakcí v rámci jednotlivých jazykových literárních sfér. Modernismus byl obdobím intenzivního šíření vlámské literatury v mezinárodním prostoru, což nabízí cenný vhled do jazykových, politických i ideologických vyjednávání. Češko- i německojazyčné postředí sehrály v tomto procesu zásadní roli. Až do roku 1948 byly klíčovým centrem recepce vlámské literatury ve střední a východní Evropě, zejména v českém katolickém prostředí, například díky působení Otto F. Bablera (Engelbrecht 2014; Engelbrecht – Vaidová – Jančíková 2015), stejně jako ambiciózní ediční programy, například ty od Antonína Kippenberga z nakladatelství Insel-Verlag nebo německojazyčných katolických časopisů. V českém prostředí tento proces zesílil ve 20. letech 20. století díky překladům Felixe Timmermanse od Rudolfa J. Vonky nebo Augusta Vermeylena, jehož dílo překládal Otokar Fischer (1926). V německojazyčném prostředí sehrála významnou roli raná překladatelská činnost Otty Hausera ve Vídni a publikace ovlivněné Flamenpolitik (Roland 2013).

Témata příspěvků mohou zahrnovat (ale nejsou omezena na):

• Kasuistické studie o roli žen při formování, zprostředkování a redefinici recepce belgické literatury v období modernismu (1880-1940) v česko- a německojazyčných prostorech; vítány jsou příspěvky vycházející z recepčních studií, genderových studií nebo komparatistiky;
• Roli periodik, nakladatelství a kulturních institucí při zprostředkování belgické literatury v česko- a německojazyčných prostorech, včetně překladatelských a edičních praktik;
• Belgické zprostředkovatelky, periodika, nakladatelství a kulturní instituce podílející se na recepci české či německojazyčné literatury v Belgii v období modernismu;
• Recepci vlámské literatury v českém a německojazyčným prostoru.

Geografický trojúhelník mezi Belgií, česko- a německojazyčnými kontexty lze rozšířit o sousední regiony a multikulturní kontexty, jako jsou Slovensko, Polsko, Maďarsko či Rumunsko. Komparativní přístupy propojující tyto oblasti s německým a českým prostředím jsou obzvláště vítány.

Odborný tým konference: Marnix Beyen, Laurence Boudart, Elke Brems, Mateusz Chmurski, Clément Dessy, Michel Dumoulin, Jürgen Elvert, Libuše Heczková, Martin Hrdina, Dan Hučková, Christophe Meurée, Helga Mitterbauer, Sabine Schmitz, Alice Stašková, Stéphanie Vanasten.

Hlavní přednášející: Paul Aron, Libuše Heczková, Mario Zanucchi