Joseph Neal Mangarella: Research & CV

Research area 3 – Objects, traces, mapping : evereyday experience of spaces

Joseph holds a PhD in political anthropology from Leiden University (2019). His research interests include the intersections of extraction, environment, climate change and governance in and around the Congo Rainforest and Basin. As the 2nd largest tropical rainforest in the world, The Congo Basin is critical to global ecological systems and the longevity of human life on Earth, yet the Basin remains under threat. While six different states—Cameroon, Central African Republic, Democratic Republic of the Congo, Republic of the Congo, Equatorial Guinea and Gabon—occupy the Congo Basin, all pursue extractive and conservationist policies to quite varying degrees.

How and why do these policies and attitudes evolve? How does the past inform the present, and hopefully the future? Last but not least, which ethnological, political anthropological, and political economic approaches can best help us understand the path to global resilience and sustainability?

Joseph is also working with CEFRES and Charles University to help build CUNI’s study of, and research capacities for, African Studies. Africa’s importance to world affairs has grown with trends in immigration, climate change, demographics, and renewed scrambles for African resources in the past decades, and CUNI is well placed to potentially become a leader in these fields. Please contact Joseph if you are interested in joining the Africa-Charles Project.

CV

Refereed Publications

“Rural Rentierism? The Rentier State Theory and Its Applicability to Local Spaces in Gabon.” In Oil-Age Africa, pp. 59-83. Brill, 2022.

“The Pitfalls of conservation in an African rentier state: The case of Gamba, Gabon (1960s-2015).” The Extractive Industries and Society 8, no. 4 (2021): 100995.

“Workshop Report: Tracing Legacies of Violence in French Equatorial Africa.” Africa Spectrum 54, no. 2 (2019): 162-172.

“Equatorial Guinea.” In Africa Yearbook Volumes 11-18. Brill, 2015-2022. (8 chapters)

“Equatorial Guinea Country Report.” Bertelsmann Transformation Index (2020,2022). https://bti-project.org/fileadmin/api/content/en/downloads/reports/country_report_2022_GNQ.pdf (2 reports)

 

Blog Posts

“Neoliberalism and the March of Impunity in Equatorial Guinea.” Africa is a Country, July 2019. https://africasacountry.com/2019/07/neoliberalism-and-the-march-of-impunity-in-equatorial-guinea

“Tropical Oppressors: State Violence in Equatorial Guinea.” ASCL Africanist Blog, 27 May 2019.  https://www.ascleiden.nl/content/ascl-blogs/tropical-oppressors-state-violence-equatorial-guinea

 

Professional Background

Liaison Officer, Project Rethink, Czech Business Council for Sustainable Development—Prague (2021-2022)

Guest Researcher, Leiden University (2019-present)

Country Expert, ViEWS, A Political Violence Early-Warning System, Uppsala

University (2019 – 2021, Remote)

Lecturer of Academic Writing, University of Regensburg (2018)

Lecturer of Business and Economics in Africa, Institut National Supérieur des Etudes Economiques et

Commerciales – Paris (2013-2016)

Lecturer of Legal English, Université de Panthéon-Assas Paris 2 (2013-2017)

Lecturer of Legal English, Université de Panthéon-Sorbonne Paris 1 (2013-2015)

 

 

Call for papers – samuel Beckett ve střední Evropě

Samuel Beckett ve střední Evropě. Režie a recepce jeho díla navzdory cenzuře.

Zveme všechny badatele, jež se zaměřují na Samuela Becketta a na divadlo ve střední Evropě, na seminář, který proběhne v dubnu v CEFRESu a na Karlově Univerzitě. Ten se bude zabývat tím, jaké politické, estetické a někdy též právní a společenské otázky mohou souviset s divadelními texty, přičemž hry Samuela Becketta budou pojednány jako případová studie.

Kdy: čtvrtek 20. a pátek 21. dubna 2023
Kde: knihovna CEFRESu a Univerzita Karlova
Organizuje : CEFRES ve spolupráci se Sorbonnou, Univerzitou v Bordeaux a Univerzitou Karlovou
Jazyk: Angličtina
Organizátoři: Alice Clabautová, Charles Guillorit
Datum pro zasílání abstraktů: 31. ledna 2023

Abstrakt 

Hry Samuela Becketta se počínaje padesátými léty prosazovaly na všech mezinárodních divadelních scénách.  Hry jako Čekání na Godota, Konec hry či Happy Days se staly součástí kánonu a ve většině divadel bylo možné shlédnout nejen je, ale spatřit i vliv, který s sebou nesly. Beckett, který sám sebe nazýval avantgardistou a pohyboval se na okraji tradičního divadla, byl ve svých počátcích považován za absurdního, dnes je ale pokládán za autora, jehož hry spoluutváří divadelní repertoáry. Nicméně v zemích za železnou oponou byl Beckett persona non grata a jeho díla často podléhala silné cenzuře – v některých zemích tomu tak bylo až do velice nedávné doby. Tato politická cenzura – jejíž míra byla v každé zemi odlišná – příchod jeho díla zpomalila, což mělo nepochybně dopad rovněž na jeho recepci. Do jaké míry bylo v zemích bývalé komunistické střední Evropy příchodu Beckettova díla zabraňováno, a jak moc byl tento příchod zpomalován a zatajován? A do jaké míry může být toto patrné v režiích jeho děl a při jejich četbě? A jak tomu můžeme rozumět?

Odlišně tomu bylo ve Francii a Anglii. Tam Beckettovo divadlo oficiální politické cenzuře podrobováno nebylo, ale doléhaly na něj následky institucionální a estetické rigidity. Těm je vystavil dramaturg, který si je sám stanovil. Beckett si utvořil představu o tom, jak mají být jeho dramata hrána, a během svého života neváhal zakázat jakoukoli produkci, která této představě neodpovídala. Beckettovi pokračovatelé šli v jeho stopách a tuto estetickou rigiditu udržují až dodnes, což vyvolává mnohé otázky související s intelektuálním vlastnictvím divadelních her.  Jsou ale produkce Beckettových her zatěžkány pouze nyní již tradiční estetikou, která je dědictvím z padesátých let?  Nebylo určitým druhem cenzury již to, že pro režiséry bylo nesmírně těžké přijít s naprosto novým zpracováním, aniž by vystavili inscenaci nebezpečí zákazu uvádění?

Nicméně ve střední Evropě měli Beckettovi následovníci nad uváděním produkcí moc menší, a tak se zde vedle tradičních režií se objevovaly i režie zcela neotřelé. Jak velký vliv měla tradiční beckettovská režie na divadlo ve střední Evropě? A do jaké míry tyto inovativní režie oživují a obohacují čtení Becketta v dnešní Evropě? A konečně, je rozdělování Evropy na Evropu východní a západní stále relevantní i v době po konci komunismu?

Abstrakty v rozsahu tří set slov zasílejte na adresu beckettineurope@gmail.com a uveďte, zda budete chtít zajistit ubytování.

Vybrané kandidáté poprosíme o zaslání textů jejich příspěvků nejpozději dva týdny před zahájením semináře. Tyto texty pak budou k dispozici ostatním účastníkům během semináře a mohou sloužit jako podklad pro pozdější publikaci.

Hlavní přispěvatelé : Alice Clabautová, Charles Guillorit