Archiv autora: Cefres

Vojtěch Pojar: Výzkum & CV

Experti v procesu postimperiální tranzice: Společné vazby a divergentní trajektorie eugeniků mezi Habsburskou monarchií a národními státy, 1912–1939

Výzkumná osa 1 – Přemístění, vykořenění, odchýlení: lidé, vědění, praktiky

Kontakt: vojtech.pojar@cefres.cz

Moje disertace analyzuje roli expertního vědění v procesu postimperiálních tranzicí. Opírá se při tom o metody intelektuálních dějin a dějin vědy. Sleduje epistemické komunity jež vznikly v posledních letech existence Rakouska-Uherska, a to především ty, které překračovaly nacionální hranice. Ukazuje se, že tyto sdílené, transnacionální kontakty ve středoevropském prostoru pokračovaly v nezmenšené intenzitě i po rozpadu monarchie. Analýza poukazuje také na překvapivou míru kontinuity politických a epistemických agend těchto expertů, na jejichž formování se rozhodujícím způsobem podílela jejich sdílená zkušenost s prostředím mnohonárodnostní monarchie. Pokračování textu Vojtěch Pojar: Výzkum & CV

Agnieszka Sobolewska: výzkum a CV

Textualized Memories. Toward a Generic History of Psychoanalytic Discourses and Practices

Research Area 2 – Norms & Transgressions

This project explores biographical and autobiographical narrative strategies developed by psychoanalysts and describes the varied roles played by biographies, memoirs, and autobiographies within psychoanalytic literature. By analyzing both published and unpublished egodocuments this project introduces and develops the theory of “lifewriting turn” in the history of psychoanalytic literature with a special emphasis on the generic specificity of psychoanalysts’ life writing. Sigmund Freud’s close collaborators such as Fritz Wittels, Helena Deutsch, Siegfried Bernfeld, Marie Bonaparte, Edoardo Weiss, Max Schur, and Theodor Reik, alongside Ernest Jones, have contributed significantly to the reinterpretation and transformation of the genre of biography, memoir, and autobiography in 20th century.

This project proposes the first systematic description of the biographical and autobiographical narrative strategies developed by Freud’s eminent disciples. The in-depth and systematic description will be based on a throughout research in their published and unpublished egodocuments such as autobiographies, memoirs, biographies, autobiographical and self-analytical notes. The numerous published biographies, memoirs, and autobiographies of Freud’s close associates, as well as their previously unpublished – and largely unknown – archival notes, drafts, and interviews’ manuscripts, have not received sufficient interest and reflection in the light of genre theory, as well as the cultural history of writing practices.

CV
Education and professional experience

2022-2025: Research-and-teaching assistant at the University of Warsaw, Institute of Polish Culture

2019–2023: Ph. D., Cultural Studies, Paris-Sorbonne/University of Warsaw, summa cum laude
Dissertation title: “Narrative Assemblages. Theories and Practices of Psychoanalysis in Central Europe Between Self-Analysis, Life Writing, and Fiction”
Jury members: Professor Antal Bókay, Professor Adam Lipszyc, Professor Josef Fulka, Professor Marta Rakoczy (UW), Professor Małgorzata Smorąg-Goldberg (Paris-Sorbonne), Professor Adam Bžoch, Professor Paweł Rodak, Professor Agnieszka Karpowicz, Professor Clara Royer, Professor Justyna Kowalska-Leder, Professor Roman Chymkowski

2017–2019: MA in cultural studies and literary studies, Paris-Sorbonne – University of Warsaw, summa cum laude

2016–2017: BA in cultural studies, University of Warsaw (Institute of Polish Culture), summa cum laude

Publications (selection):
Books

2023 : Theories and Practices of Psychoanalysis in Central Europe. Narrative Assemblages of Self-Analysis, Life Writing, and Fiction, Routledge (Publication date: October 13, 2023)

2021: Auto-ekonomie zapisu Juliana Ochorowicza. Codzienne praktyki piśmienne i badawcze psychologa [Julian Ochorowicz’s Self-Economies. The Psychologist’s Everyday Writing Practices], University of Warsaw Press.

2020: Obrazy czarności. Wyobraźnia imperialna i różnica rasowa w niemieckiej kulturze XIX i XX wieku. Siedem szkiców z antropologii wrogości, Wydawnictwa Uniwersytetu Warszawskiego [The Images of Blackness. Imperial Imagination and Racial Differences in German Culture of the 19th and 20th centuries. Anthropology of Hostility — Seven Sketches], University of Warsaw Press.

Edited Books

2021: Imago psychoanalizy. Antologia [Imago of Psychoanalysis. An Anthology], ed. by Agnieszka Sobolewska. Trans. Marek Chojnacki and Tadeusz Zatorski, Słowo/obraz terytoria.

Peer-reviewed articles in academic journals

2024: “Psychoanalytic Readings of the Soul: The Birth of Psychography and the New Strategies of Psycholiterary Portraiture,” Biography: An Interdisciplinary Quarterly, vol. 46, no. 2.

2022: “Theories and Practices of Psychoanalysis in Central Europe Immediately after World War II”, The International Journal of Psychoanalysis, forthcoming.

2022: “Freud’s Queer Fellow: Georg Groddeck Between Psychoanalytic Theory and Literary Modernism,” Oxford German Studies, vol. 51, no. 1, pp. 45-76.

2021: “Isidor Sadger’s Images as the Other. Psychoanalysis Between Life Writing and Literary Experimentalism,” Biography: An Interdisciplinary Quarterly, vol. 44, no. 4, pp. 561-578.

2020: “The Images of Blackness: Savages, Workers and the Emergence of the Counterimagination in Germany (1884-1925),” Theoretical Practice, vol. 36, no. 2, pp. 137–74.

2019: “Freud’s Disciples Between Biography and Autobiography. Towards a Collective History of the Psychoanalytic Movement,” Autobiography, vol. 13, no. 2, pp. 19–30.

2019: “Freud Museums. Art, Materiality, and Psychoanalysis,” Theories and Practices of Visual Culture, 2019, no. 23.

Grants and Scholarships

2023-2024: Research Association at CEFRES, Prague

2023-2024: a visiting scholar at the University of Illinois Chicago under the Bekker Scholarship (NAWA Programme)

2023: FNP START 2023 scholarship for the best young Polish scientists (with distinction for outstanding achievements)

2022-2025: Scholarships of the Ministry of Science and Higher Education for outstanding young scientists

2022-2023 Research Association at CEFRES, Prague

2022: Józef Tischner Award and Junior Visiting Fellow at the Institute for Human Sciences,Vienna

2021–2022: Research Fellowship and Mobility Grant at CEFRES, Prague.
2021–2023: National Science Center Scholarship in Grant Project “Life writing competitions. Memoir-writing practices in Poland 1918-1939 (analysis – reception – meaning),” 2020/37/B/HS2/02154

2019–2023: Scholarship for Ph. D. students at the University of Warsaw.

2018–2022: Diamond Grant Award funded by the Polish Ministry of Science and Higher Education for the research project “Between Autoanalysis and Autobiography. Everyday Writing Practices of Freud’s First Disciples,” DI2017 004647.

Noví doktorandi v CEFRESu 2021-2022

Interdisciplinární komise na podporu mobility doktorandů se sešla 2. června 2021 a vyslechla 12 uchazečů. Poté rozhodla následovně:

Program “Mladých vědců”

  1. Vojtech Pojar (CEU): Experts in Post-imperial Transitions: Entanglements and Diverging Trajectories of Eugenicists between the Habsburg Empire and the Nation States, 1912 – 1939
  2. Agnieszka Sobolewska (University of Warsaw): Entre l’autoanalyse et l’autobiographie. Pratiques quotidiennes de l’écriture des premiers psychanalystes et l’importance des documents intimes pour le développement de la théorie freudienne
  3. Nikola Ludlová (CEU): Roma as an Object of Science and State Polices. Knowledge and Citizens in the Making in Post-war Czechoslovakia, 1945–1989
  4. Véronique Gruca (Univ. Paris-Nanterre): Chamanisme, mort et mines en Mongolie post-communiste

Program Platformy CEFRES

  1. Jan Kremer (UK): Digital Game as a Representation of History

Doktorandi přidružení k CEFRESu

Honoré Banidjé (UK): La construction nationale au Bénin (1894-1975), un exemple centre européen?
Adrien Beauduin (CEU): Réarticulations de genre, sexualité, race et classe dans la droite radicale populiste en Tchéquie et en Pologne
Eva Kotasková (Masarykova univerzita): From Coal Mining Production to Wilderness Industry: Ethnography of Svalbard Archipelago
Barbora Kyereko (UK): « Cocoa is Ghana, Ghana is Cocoa »: ethnography of research institut
Dusan Ljuboja (Eötvös Loránd University): The State, Nationalism and Pan-Slavism in the “Age of Metternich” (1815-1848) – the case of the Serbs of Pest and Buda

CFP – Městská hnutí a místní politika v zemích střední a východní Evropy: nedávný vývoj a koncepční rozpolcenost

CEFRES pořádá mezinárodní workshop ve spolupráci s Institutem sociologických studií FSV UK, Fundacjou Zatokou (PL) a Periférií (HU)

Datum: 4-6.11.2021
Místo: CEFRES, Prague
Jazyk
: angličtina
Konec přihlášek
: 30.5.2021
Rámcový program:
čtvrtek večer: Keynote a recepce,
Pátek: prezentace,
Sobota ráno: kritická městská prohlídka v okrese Karlín: “Od dělnické čtvrti až po symbol gentrifikace”
Workshop se zabývá úlohou politických institucí a sociálních hnutí v procesu městských změn v zemích střední a východní Evropy. Případ Prahy ukazuje, že postkomunistické města mají po roce 1989 zvláštní historickou hodnotu z hlediska rozvoje měst.
Na jedné straně je přes noc zavedena ideologie volného trhu, na druhé straně existují nepřipravené instituce, které nejsou schopny pojem o občanech pojem “Městský prostor” – státní a obecní moc je buď technokratická a elitářská, nebo vylučující vůči občanským organizacím (Horok 2007; 2012 je Bouzarovski). Vzájemná delegitimizace státních úředníků a aktivistů, nedostatek důvěry v komunální politiku, zneužití komunální politiky jako kanálu pro prosazování zájmů developerů jsou jevy ovlivňující rozvoj měst v 90.
Specifický historický, institucionální a politický vývoj v zemích střední a východní Evropy vyvolal kritiku slepého uplatňování koncepčního aparátu ze západních společenských věd bez dalšího kritického přehodnocení. Příběhy “dohánění západu” jsou přehodnocovány z perspektiv složitějších přístupů, včetně Západu a Východu jako složek stejného globálního systému (Gagyi 2015). Zvláštní místní politická kultura také představuje záležitost zájmu (C’sa 2008). Pokud jde o rozvoj měst, faktory, jako je demokratický deficit na komunální úrovni, který vede k chybějícím mechanismům zapojení veřejnosti, nebo obraz městského plánování jako nepřátelského ideologii volného trhu jsou pro postkomunistické země specifické jen málo faktorů (Jacobsson 2015; Pixov 2018, 2020; 2012 je Bouzarovski. Temelovo 2009). Jak v této souvislosti aplikujeme a přemyslíme koncepty studia sociálních hnutí, včetně radikálních sociálních hnutí?

Pokračování textu CFP – Městská hnutí a místní politika v zemích střední a východní Evropy: nedávný vývoj a koncepční rozpolcenost

Honore Banidje : Výzkum & CV

Budování národa v Beninu v letech 1894 až 1975 ve středoevropské perspektivě

Kontakt: honore.banidje(@)cefres.cz

Honoré Banidjè je doktorandem v oboru historie na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.

je doktorandem historie na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Jeho výzkum se zabývá tématem Budování národa v Beninu v letech 1894 až 1975 ve středoevropské perspektivě. Porovnává národní vývoj nástupnických států po zániku centrálních cisářství, v Africe hlavně Beninské republiky, a ve střední Evropě Československa. Pokračování textu Honore Banidje : Výzkum & CV

JÉRÔME HEURTAUX: CV a výzkum

ředitel CEFRESu

CV: pdf verze zde

Jérôme Heurtaux je od září 2018 detašovaným pracovníkem francouzského Ministerstva zahraničních věcí a ředitelem Francouzského ústavu pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES) v Praze. Od roku 2008 se jako maître de conférences na univerzitě Paris-Dauphine věnuje politické sociologii změn režimů, především ve střední Evropě (Polsko) a v zemích Maghrebu (Tunisko). V letech 2013-2017 byl zaměstnán jako vědecký pracovník tuniského Ústavu pro výzkum soudobého Maghrebu (IRMC, Institut de recherche sur le Maghreb contemporain). Mimo to působil jako vyučující a koordinátor semináře společenských věd francouzské EHESS (École des hautes études en sciences sociales) ve Varšavě. V roce 2016 založil a do roku 2018 vedl putovní doktorskou školu pro studium společenských věd v severní a subsaharské Africe. Podílel se jako core reseacher na projektech Evropské výzkumné rady „TARICA“ a „EUNPACK“ (Horizon 2020). Pravidelně spolupracuje s Mezinárodní organizací frankofonie (Organisation internationale de la francophonie).

Vyučuje či vyučoval kurzy komparativní politiky, politické sociologie, mezinárodních vztahů, nadnárodní politiky a sociologie krizí na Paris Dauphine, Institut pratique du journalisme (IPJ), Paris Dauphine campus Tunis, Sorbonne Abu Dhabi (PSUAD) a Centre international de formation européenne (CIFE).

Publikoval vícero děl, mezi nimi například tituly La démocratie par le droit. Pologne 1989-2016 (Presses de Sciences Po, 2017), Introduction à l’Europe postcommuniste (ve spolupráci s Frédéricem Zalewskim, De Boeck, 2012), 1989 à l’Est de l’Europe. Une mémoire controversée (společně s Cédricem Pellenem, L’Aube, 2009), Paris en campagne (společně s Éricem Agrikolianskym a Brigitte Le Grignou, Croquant, 2011), Les sens du vote. Enquête sur des électeurs français (Collectif SPEL, PUR, 2016). Jeho poslední titul, Pologne, 1989. Comment le communisme s’est effondré, byl vydán v edici Codex v roce 2019 (s předmluvou Georgese Minka).

V díle Pologne, 1989. Comment le communisme s’est effondré obhajuje mikrosociologický náhled na změnu režimu. Díky využití dosud neznámých zdrojů a kritickému přístupu k historiografii dílo objasňuje politicko–paměťovou kontroverzi kolem legitimity událostí roku 1989 v Polsku a nabízí nový pohled na dění spojené s přechodem k demokracii. Zvolený mikrosociologický přístup slouží k ověření dvojí teze: zaprvé, pád komunismu v Polsku byl nečekaným a paradoxním důsledkem politického vývoje, který měl za cíl zachránit režim před zhroucením. Zadruhé, volby v červnu 1989 hrály v rámci tohoto politického procesu zásadní roli, často opomíjenou či podceňovanou narativy zaměřenými na pakty mezi elitami a na jednání u kulatého stolu.  Volební kampaň i hlasování samotné byly okamžiky intenzivní společenské mobilizace a představovaly návrat veřejnosti do politického procesu. A to do té míry, že je možné analyzovat “polský rok 1989” jako první “voličskou revoluci” v bývalém komunistickém bloku. Z tohoto úhlu pohledu představuje Polsko zvláštní případ: v žádné jiné zemi regionu nehrály volby při rozpadu režimu takovou roli. Je třeba vzít v úvahu, že velkou roli zde hrála také nahodilost a nejistota. To nám umožňuje pochopit, jakým způsobem doboví aktéři neplánovaně způsobili prudké zhroucení režimu. Pro Jérôma Heurtauxe se publikace tohoto díla zapsala do kontextu oslav třicetiletého výročí pádu komunismu, v jejichž rámci spoluorganizoval tři mezinárodní konference (v Paříži, Varšavě a v Praze) a zúčastil se osmi dalších vědeckých událostí na toto téma (v Praze, Paříži, Bukurešti, Budapešti, Berlíně atd.)

Jérôme Heurtaux zároveň položil základ habilitační práci s tématem “poražených” změny režimu. Jak revoluce ovlivnila život vedoucích pracovníků bývalého režimu? Jaký vliv měli tito vedoucí pracovníci na revoluci? Kromě diskurzu vítězů je třeba vážně se zabývat i diskurzem poražených. Vezmeme-li jej v úvahu jako zdroj a předmět bádání, umožní nám to získat vícečetný pohled na revoluci a obohatit tak její dějiny. Danou historickou událost tak můžeme vidět pod různými úhly, nejen skrz omezené prisma jednoho aktéra či skupiny aktérů. Projekt též zkoumá způsoby opětovné aktivizace bývalých vůdčích osobností v kontextu politiky paměti, praktikované po revoluci. Výzkum vedený současně na třech různých místech (v post-autoritářském Tunisku, post-komunistickém Polsku a na Mali v období po pádu prezidenta Moussa Traoré) počítá se sepsáním habilitační práce a s publikací několika dalších prací.