Místo: Praha Datum: 6. listopadu 2020 Deadline pro zaslání přihlášek: 30. června 2020 Kontakt: jakub.strelec@fsv.cuni.cz Organizátoři: CEFRES, ÚSD AV ČR, Collegium Carolinum v Praze
The history of psy-sciences under communist rule in the former Eastern Bloc has been widely perceived as a mirror image of state socialist mental health policies. In the last years, however, the situation has changed: the history of psy-sciences in communist Europe has become an evolving field of research dealing with a variety of topics ranging from the transnational history of psychiatry to the history of social control and criminality.
Interpersonální vztahy a vztahy mezi organizacemi v rámci obchodních a průmyslových organizacích
Výzkumná osa I: Přemístění, vykořenění, odchýlení: Lidé, vědění, praktiky
Kontakt: vincent.montenero(@)cefres.cz
Vincent Montenero pracuje na interpersonálních vztazích a vztazích mezi organizacemi v rámci obchodního a průmyslového sektoru. Poté co se 25 let živil jako manažer interkulturních týmů v různých zemích (týmy měly až 80 osob), rozhodl se, že se stane učitelem a výzkumným pracovníkem. Aby svého snu mohl docílit, vystudoval doktorát z Managementu na Univerzitě Dauphine (PSL Paříž). Záhy poté zahájil svůj výzkum v oblasti mezilidských vztahů v multinárodních korporacích.
EU aktuálně prochází několika krizemi. Kromě přetrvávající ekonomické krize je tu i krize politická způsobená euroskeptismem a Brexitem. Mimo jiné evropská integrace čelí i zvyšující se teroristické hrozbě.
Tento výzkumný projekt má za úkol analyzovat boj EU proti praní peněz stejně tak jako ochranu jejích finančních zájmů. Cílem projektu je ukázat potřebu jednotného přístupu pro obě tyto oblasti evropského práva. Projekt bude stavět nejen na analýzách existujících právních rámců, ale i na různých probíhajících reformačních procesech. Zmíněný jednotný přístup vyžaduje začlenění různých aspektů hnutí proti těmto dvěma trestním činům i hlubší integraci mezi obě oblasti. Kromě toho je v boji třeba vyšší spolupráce všech aktérů nejen na národní, ale i na evropské úrovni, ideálně spolupráce mezi oběma (národními a evropskými) autoritami. Různé probíhající reformy týkající se tohoto odvětví dokazují, jak je výzkum této tématiky v současné době důležitý.
Date and place : every Thursday at 9h10, room C17, Sociology Department, Charles University (Celetná 13, Praha 1) Lecturer : Julien Wacquez (CEFRES/EHESS Paris) Language : English
During the last decades, scholars within the Humanities and social sciences have shown a growing interest in science fiction literature. Unlike most overview studies concerning science fiction literature, in this course we will treat science-fiction not only as an object of investigation (is it possible to embrace the huge diversity of stories published under the label ‘science fiction’ as a whole? Is it possible to grasp it as just a ‘literature’ or should it be considered as a ‘culture,’ a ‘social movement?’ What is its relation to science?) but also as a field to work with, as a tool to produce new concepts which would help us to better understand our reality.
Throughout the semester, and through the lens of science fiction literature, we will explore a vast range of current and urgent themes on which much research in Humanities and social sciences is focused on, such as the Anthropocene, Feminism, Posthumanism, Postcolonialism, Science, and Technology.
For each session, two kinds of readings will be assigned: 1) a text by a scholar (or two) who uses science fiction narratives in her/his theoretical research, and 2) some science-fiction novels that allow to reflect upon a particular theme (animals, gender roles, climate change, etc.) We will observe how this scholar reads the stories, and which place (or function) s/he gives to these stories in her/his work. This method of investigation will enable us to think in two directions:
(i) what can we learn about science fiction literature through its usage by scholars coming from different fields of study? (ii) what can we learn about academic research through these practices of reading science fiction stories? What does it mean to read science fiction as a scholar working on the Anthropocene, feminism, postcolonialism?
Since one of the aims of this course is also to introduce science fiction to those students who are not familiar with this literary field, we will mostly focus on the classics and the most renowned authors (Karel Čapek, Philip K. Dick, William Gibson, Ursula K. Le Guin, Olaf Stapledon, H. G. Wells), chosen from among different genres of science fiction (Hard Science, Cyberpunk, Space Opera, Climate Fiction), from the 19th century to today. The course also aims to give students the basic tools to undertake their own research on science fiction, be it in Humanities or social sciences.
Requirements:
– Class participation. Students are strongly encouraged to attend all classes. (20 % of the final grade) – One short presentation of the assigned readings (10 minutes) for each student. The presentation should provide a summary of the texts, backed up by a critical analysis. (35 % of the final grade) – Final paper. (50 % of the final grade)
Michèle Baussant, antropoložka působící jako výzkumná ředitelka v CNRS, vystudovala doktorát z antropologie a historie na Univerzitě Paris Nanterre. Postdoktorské studium stejného oboru v letech 2003 až 2005 úspěšně dokončila na Univerzitě Laval v Kanadě (Quebec). Ve své kariéře se Michèle Baussant zaměřovala již od samého počátku na svůj výzkum z antropologické perspektivy využívajíc přístupů různých vědních disciplín (historie, politická sociologie, geografie, digitální humanitní vědy a další) a komparatistiky. Propojení různých oborů ji přivedlo k jejímu hlavnímu výzkumnému tématu: role paměti jakožto zdroj pro, na jedné straně, vytváření vzájemnosti založené na žijící a/či přenesené minulosti, a na druhé straně, zdroj pro vytváření mechanismů odmítnutí, vyloučení a odloučení. Toto téma je dále charakterizováno oblastmi jejího výzkumu: od Alžírska s jeho vazbami na Francii, přes Egypt a Libanon, až po izraelsko-palestinské oblasti.
Evropa: rozhořčená konfederace poražených národů? Nezpracované a zaniklé vzpomínky na postimperiální (evropské) menšiny
Výzkumná osa 1 – Přemístění, vykořenění, odchýlení: Lidé, vědění, praktiky
Kontakt: johana.wyss@gmail.com
Johana Wyss je vědeckou pracovnicí v CEFRESu a Etnologickém ústavu AV ČR od února 2020. V současné době spolupracuje s Michèle Baussant na projektu TANDEM ‘Evropa: rozhořčená konfederace poražených národů? Nezpracované a zaniklé vzpomínky na postimperiální (evropské) menšiny. Zároveň se její badatelská činnost pojí také k vědeckému sdružení V4 na Institutu Maxe Plancka pro sociální antropologii v Halle/Saale v souvislosti s jejím samostatným postdoktorským projektem „Paměť a vzpomínkové rituály v Českém Slezsku“.
