Archiv autora: Cefres

Ostatní aktivity, Výzva k podávání přihlášek

Zvláštní cena Platformy CEFRES 2017

za nejlepší článek (publikovaný v angličtine nebo ve francouzštině) v oboru společenských a humanitních věd

Uzávěrka pro podání přihlášek: 30. dubna 2017
Odměna: 213 Kč (9 261 Kč)
Slavnostní udělení ceny: 16. června 2017
Jazyk přihlášek: anglicky

Zvláštní cena Platformy CEFRES je součástí Ceny Jacquese Derridy, zavedené Mgr. Karlem Janečkem, MBA, PhD. a Velvyslanectvím Francouzské republiky v České republice, jejímž smyslem je ocenit nejlepší výzkumné práce českých studentů doktorského studia v oblasti společenských a humanitních věd.

Zvláštní cena Platformy CEFRES se zrodila z přání podpořit mladé vědce z České republiky, kteří se snaží prosadit svůj výzkumný projekt v rámci evropských i mezinárodních kruhů. Cílem iniciativy je odměnit článek z oboru společenských a humanitních věd publikovaný v odborném recenzovaném časopise.

Platforma CEFRES od roku 2014 sjednocuje Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách, Akademii věd České republiky a Univerzitu Karlovu v Praze na bázi jednotné vědecké spolupráce.

Mladí badatelé ze všech vědních oborů v rámci společenských a humanitních věd se mohou ucházet o tuto zvláštní cenu Platformy CEFRES, ať už je jejich předmět výzkumu jakýkoliv.

Uchazeči mohou posílat přihlášky přímo na adresu platformaward@cefres.cz

Podmínky přijetí:

  • probíhající doktorské studium nebo obhájení disertační práce v roce 2010 a později na jedné z univerzit v České republice  (do soutěže jsou přijímány i práce psané pod dvojím vedením; zapojit se mohou i čeští a slovenští badatelé, kteří jsou v současnosti zapsáni na zahraniční univerzitě) 
  • předložení jednoho článku publikovaného ve francouzštině nebo v angličtině v odborném recenzovaném časopise, jenž je součástí databáze Web of Science nebo Scopus nebo se nachází v seznamu vědeckých časopisů European Reference Index for the Humanities and Social Sciences (ERIH plus)
  • publikování tohoto článku mezi lety 2014 a 2017 (články teprve přijaté k publikaci budou ze soutěže vyřazeny, neboť soutěž probíhá každoročně)
  • předložení jediného článku: veškeré přihlášky obsahující dva a více článků budou vyřazeny ze soutěže

Přihlášky

Děkujeme za zaslání náležitě vyplněných následujících informací:

  • Jméno a příjmení
  • Datum a místo narození
  • Soukromý email
  • Číslo soukromého telefonu
  • Adresa
  • Pracovní email
  • Číslo pracovního telefonu
  • Adresa zaměstnání
  • Název disertační práce
  • Datum obhajoby práce (již proběhlé nebo nadcházející)
  • Rok zápisu k doktorskému studiu a fakulta
  • Vedoucí práce
  • Obor(y)

Přihláška musí dále obsahovat:

  1. vědecký životopis včetně seznamu publikací
  2. separát článku přihlášený do soutěže (pouze jeden článek; přihlášky obsahující dva a více článků budou ze soutěže vyřazeny)
  3. kompletní bibliografické údaje a krátké resumé článku ve francouzštině nebo v angličtině
  4. text v angličtině, který vysvětlí výjimečnost a perspektivy výzkumu, o kterém přihlášený článek hovoří

Výherce ceny bude vybrán interdisciplinární porotou zahrnující představitele Platformy CEFRES v čele s ředitelkou CEFRESu. Výsledky výběrového řízení budou zveřejněny 1. června 2017. Od výherce ceny se očekává účast na slavnostním předání ceny.

Cenu podpoří Mgr. Karel Janeček, MBA, PhD. Předání ceny proběhne 16. června 2017 v Buquoyském paláci, sídle francouzského velvyslanectví v České republice, a to ve stejný čas jako předání ostatních vědeckých cen francouzského velvyslanectví.

 

 

Calls for Papers

Soudní rozhodnutí, veřejné události: zločinci druhé světové války před soudem

Deadline pro zaslání návrhů: 30. března 2017
Zveřejnění výsledků: 1. června 2017
Kde a kdy: 12.-14. října 2017, CEFRES, Praha

Jazyk: anglicky

Konference vznikla na základě tří projektů: rusko-francouzského projektu o soudních řízeních v Sovětském svazu (FMSH/RGNF), mikroprojektu Labex Création, Arts, Patrimoines ‘Images de la justice” a projektu WW2CRIMESONTRIAL1943-1991 podpořeném francouzskou Národní agenturou pro výzkum.

Partneři: CEFRES, Centre Marc Bloch, CERCEC, CEFR, GDR CEM, CERHEC

Vědecká rada: D. Astashkin, A. Blum, A. Kichelewski, S. Lindeperg, F. Mayer, G. Mouralis, M. Steinle, I. Tcherneva

Návrhy prosím podávejte v angličtině do 30. března 2017 na adrese https://ww2justice.sciencesconf.org/submission/submit. Návrh by měl mít rozsah 300 slov a obsahovat název, vybranou bibliografii a krátké resumé.

Kontakty:
Audrey Kichelewski: kichelewski@unistra.fr
Irina Tcherneva: irina.tcherneva@ehess.fr

Cestovní náklady a náklady na ubytování hradí organizátor přednostně za badatele, kteří nemají pevnou pracovní pozici.

Abstrakt v angličtině

The social history of trials of war crimes and of crimes against humanity,[1] which took place in the aftermath of WWII and its following decades, opens up two new investigation fields. First, taking into account the legal, political and social dimensions of these trials calls forth the inclusion of the various actors who co-produced the legal action. Recent historiography has indeed started to investigate the practices and discourses of the professionals working in the justice system, as well as of the political authorities and of the witnesses who somehow shaped the trials. Second, the diversity of the media mobilized to cover the trials, along with the diversity and temporalities of their hybrid usages, are still a brand new field of exploration. Therefore, the studies focusing on the platforms disseminating the information about these trials cast a new light on the frictions between the ‘legal dramaturgy’ and those provided by journalistic, literary, and visual narratives.

The aim of this conference is to join these two fields of investigation focusing on the trials which were designed as public events. By including the many professional and social actors who got involved and shaped such public, or publicized, trials, we endeavour to question the notion of publicization. The political and institutional choices not to have closed hearings had an impact on the ways such trials were made public. A specific policy accompanied the distribution of the information in order to channel their perception by the population as well as the interactions . On an epistemological level, putting at a distance the notions of communication and mediatization allows for a reappraisal of these actors, who were more than those implementing political decisions. It also enables to consider the press, written or filmed, the radio and the theatre, not only as sheer channels of political information through other media. Analysing the forms of involvement of these various actors (magistrates and police force, whistle-blowers, witnesses, defendants…) should therefore be crossed with a study of the part played by the media supports in the organization, the development and the reception of the trials. The conference will thus highlight the specificity of these publicized trials within the procedures conducted against criminals against humanity.

The tensions between the legal and historical nature of such trials shall not only be studied through the intents and practices of the political and legal authorities, but also through the part played by the other co-makers of the event. Special emphasis will be put for instance on the search for perpetrators by former victims who called on investigative bodies to bring them to justice, on the involvement of commemorative associations in organizing the trials, on the reactions of the public, on the media coverage of the trials. the readers of the newspapers which published such promotional materials, demanded heavier sentences and a large coverage of the prosecutions of war criminals. Was such public participation only organized from the top? Moreover, legal and media actors, witnesses and memory communities took part in the shaping of WWII narratives promoted in the public space in part by legal action.

If we consider these trials as social facts, another challenge must be met that concerns more specifically the trials taking place in the East of Europe, in the states undergoing Soviet satellization. An analytical method seeks to understand how public space was thought up in socialist regimes. Benefiting from the outcomes of the research led on the forms of autonomy of social actors under socialism, we strive to intertwine this perspective with a comparative approach as we investigate the trials taking place in Eastern and Western Europe. Such approach will enable to deal both with the political dimension of public trials and with the forms of mobilization of professional and social actors in the context of the Cold War.

The political time frame pertaining to each country will be taken into consideration. For instance, the legacy of the Soviet trials of the 1930s shall not be overlooked, although the transformations introduced in the after-war should not be underestimated. How were such trials of crimes against humanity employed in order to consolidate the internal legitimacy of the various regimes, to unfold political pedagogy and stir popular participation within the societal project aimed at? Did individual requests or popular unrest influence the choice to make these trials public or not? The proposed method should enable to position them in connection with the national narratives on WWII cast after the war and to give a sense of the responses according to the various types of political regimes.

[1]  The generic term ‘war crimes’ was commonly used in the texts and proceedings of this period referring to acts and violations of the rights and customs of war (definition of “war crimes” in the August Statute of the International Military Tribunal, 1945), and to ‘crimes against humanity’ (ibidem).

[2] Interrogation which continues the analyses on Western media transforming the information on such trials. A. Pinchevski & T. Liebes 2010, M. Steinle 2004, J. Maeck & M. Steinle 2016.

Topics

The conference will be built around three research topics. Which professional, institutional and individual actors got involved as these trials unfolded within the different historical and national contexts, and what was the extent of their autonomy? To what political and social aims did the publicization practices of these trials answer to? How did the arts and the press media shape the reception of these trials?

The first research topic of this conference shall be devoted to identifying of the involved actors, and to understanding the forms and extent of their involvement, and the mutual interactions of such actors with uneven political and symbolic assets. It shall follow the steps of the publicization of the trials: the mobilization of actors (broadly speaking, e.g. including close and distant audiences of the trials); the making of media (films, photography exhibitions, etc.); the reception.
Papers dealing with the following topics will be especially welcome: what relationships did political makers engage with the population? What could prompt new actors (institutional, associative…) to get involved as the trials were set up? What interactions can be observed during the reception of these trials? In socialist regimes, could the political pedagogy conducted by political authorities during the trials stir social initiatives? According to which criteria, the degrees of the autonomy of the bottom up legal elaboration can be determined for different national contexts?

The second research topic shall investigate the aims granted by the State to such public trials and their political consequences. The reinterpretation of WWII during the trials stands out within the range of legitimacy strategies followed by the State. Was the public nature of these trials connected with commemorative endeavours, even with small-scaled investigations? More broadly, how were such decisions to make these trials public received? In this wake, what practices were unfolded by legal and professional actors or by witnesses? What spaces of autonomy were at stake as knowledge and expertises met? What pedagogy of power can be disclosed as the work of the legal system received such emphasis?

Special focus shall be put in a third topic area on the communication tools used to cover the trials and on their content. Connecting studies on cinema, the written press, the radio, leaflets, and the arts, can help understanding the specificity and temporality of the usages of each medium.
Media professionals, who put into words and images the portraits of the victims, the perpetrators and the witnesses, shall be put under scrutiny, along with the processes they resorted to. How did they interact with the know-how and the documentation that were provided by other professional actors implied in setting up the legal procedures? In which social, political and professional contexts did the visual and textual representations get shaped? How did the media impact the trial dramaturgy, the attorneys, judges, defendants and witnesses?[2] What portraits of the public did they sketch? Observing the possible correlations, or even confrontations, between the ‘legal dramaturgy’ elaborated by legal actors and the police, on the one hand, by the media on the other, shall be at the core of this topic.

Papers can consist in case studies of trials or approach transversal dynamics can focus on types of involved actors, forms of public engagement and of mediatization of the trials. The analysis of international dimensions of such trials is particularly welcome, both in terms of aims sought by a large-scale media coverage and in terms of international exchange of information, legal know-how, witnesses, exhibits.

Selective Bibliography

  • Astaškin, Dmitrij. 2014. ‘Otkrytyj sudebnyj process nad nacistskimi voennymi prestupnikami v Novgorode (1947 god)’, in: Janin, V. (Ed.), Novgorodskij Istoričeskij Sbornik. Sbornik Naučnyh Trudov. Velikij Novgorod, Institut istorii RAN / Novg. gos. universitet, Velikij Novgorod: 352-375.
  • Astaškin, Dmitrij. 2015. Sovetskij Njurnberg. Processy nad nacistskimi prestupnikami na territorii SSSR v 1943-1949 gg.. Rossijskoe istoričeskoe obščestvo / Gosudarstvennyj central’nyj Muzej sovremennoj istorii, Moskva.
  • Bankier, David & Michman, Dan (Eds.), 2010. Holocaust and justice: representation and historiography of the Holocaust in post-war trials. Yad Vashem, Jerusalem, Israel.
  • Barbat, Victor. 2017. ‘Une guerre en marge. Le conflit sino-japonais sur les écrans soviétiques, 1938-1941’. Conserveries mémorielles. To be published in 2017.
  • Berkhoff, Karel C. 2009. ‘“Total Annihilation of the Jewish Population”: The Holocaust in the Soviet Media, 1941-45’. Kritika: Explorations in Russian and Eurasian History Kritika: Explorations in Russian and Eurasian History 10 (1): 61 ‑ 105.
  • Berkhoff, Karel C. 2012. Motherland in Danger Soviet Propaganda during World War II. Cambridge, Massachusetts: Harvard University Press.
  • Bosch. William. 1970. Judgement on Nuremberg. American Attitudes toward the Major German War-Crime Trials. Chapel Hill, University of North Carolina Press.
  • Cassiday, Julie A. 2000. The Enemy on Trial: Early Soviet Courts on Stage and Screen. DeKalb, Ill.: Northern Illinois University Press.
  • Cehreli, Ayse Sila. 2014. Les magistrats ouest-allemands font l’histoire: la “Zentrale Stelle” de Ludwigsburg. Paris, France: L’Harmattan.
  • Christian, Michel & Emmanuel Droit. 2005. “Écrire l’histoire du communisme : l’histoire sociale de la RDA et de la Pologne communiste en Allemagne, en Pologne et en France”. Genèses no 61 (4): 118‑33.
  • Delage, Christian. 2006. La vérité par l’image: de Nuremberg au procès Milosevic. Paris: Denoel.
  • Delpla, Isabelle. 2011. Le mal en procès: Eichmann et les théodicées modernes. Paris: Hermann.
  • Douglas, Lawrence. 2001. The Memory of Judgement Making Law and History in the Trials of the Holocaust. New Haven [CT]: Yale University Press. http://site.ebrary.com/id/10217106.
  • Douglas, Lawrence, Martha Merrill Umphrey & Austin Sarat. 2005. Law on the Screen. Stanford: Stanford University Press.
  • Douglas, Lawrence, 2016. The right wrong man: John Demjanjuk and the last great Nazi war crimes trial. Princeton University Press, Princeton.
  • Dufour, Diane & Christian Delage. 2015. Images of conviction: the construction of visual evidence. Paris: Le Bal : Éditions Xavier Barral.
  • Feferman, Kiril. 2014. ‘Soviet legal procedures against the Nazi criminals and Soviet collaborators as Historical Sources’. Legacy, no 6: 34‑ 43.
  • Feltman. Brian K. 2004. ‘Legimizing Justice: The American Press and the InternationalMilitary Tribunal, 1945–1946’. Historian, 66 (2): 300–319.
  • Fischer, Axel. 2014. ‘Promoting International Criminal Law: The Nuremberg Trial Film Project and US Information Policy after the Second World War’. In Historical Origins of International Criminal Law: Volume 1, Morten Bergsmo, Wui Ling Cheah, et Ping Yi: 623‑53.
  • Friedman, Alexander. 2016. ‘Krankenmorde im Raum Minsk und ihre Aufarbeitung in der Sowjetunion und in der Bundesrepublik Deutschland’ in Alexander Friedman and Rainer Hudemann (eds.): Diskriminiert – vernichtet – vergessen. Behinderte und Kranke in der Sowjetunion, in den besetzten sowjetischen Gebieten und im Ostblock, Stuttgart: Franz Steiner Verlag: 395-414.
  • Friedman, Alexander, 2016. “”Objektiv unausweichliche Maßnahmen“. Die Ermordung von Menschen mit körperlichen und geistigen Behinderungen In den besetzten sowjetischen Gebieten: Die Beispiele Šumjači (Gebiet Smolensk) und Makar’evo (Gebiet Leningrad)’ In Alexander Friedman and Rainer Hudemann (eds.): Diskriminiert – vernichtet – vergessen. Behinderte und Kranke in der Sowjetunion, in den besetzten sowjetischen Gebieten und im Ostblock, Stuttgart: Franz Steiner Verlag, 385–393.
  • Hicks, Jeremy. 2012. First Films of the Holocaust: Soviet Cinema and the Genocide of the Jews, 1938–1946. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.
  • Holmila. Antero. 2011. Reporting on the Holocaust in the British, Swedish and Finnish Press, 1945-50. London. Palgrave Macmillan: 89–106.
  • Smith, Jeremy & Melanie J. Ilic. 2011. Khrushchev in the Kremlin : Policy and Government in the Soviet Union, 1953–1964. Milton Park, Abingdon, Oxon ; New York, NY : Routledge.
  • Kantorovitch, Nati. 2007. ‘Soviet Reactions to the Eichmann Trial: A Preliminary Investigation 1960–1965’, Yad Vashem Studies, t. 35. 91–122.
  • Koskenniemi, Martti. 2002. The Gentle Civilizer of Nations: The Rise and Fall of International Law, 1870–1960. Cambridge, UK; New York: Cambridge University Press.
  • Koskenniemi, Martti 2002. Between Impunity and Show Trials. Max Planck Yearbook of United Nations Law 6, 1–35.
  • Kozlovsky-Golan, Yvonne. 2011. “L’image visuelle de la Shoah et les procès de Nuremberg. Le film Les Camps de concentration nazis et son impact”. Les Écrans de la Shoah. La Shoah au regard du cinéma, Revue d’histoire de la Shoah, no 195: 61‑104.
  • Krakovsky, Roman. 2014. Réinventer le monde. Les cadres sociaux d’espace et de temps en Tchécoslovaquie communiste. Paris: Publications Sorbonne.
  • Lindeperg, Sylvie & Annette Wieviorka. 2008. “Les deux scènes du procès Eichmann”. Annales. Histoire, Sciences Sociales 63 (6): 1249‑74.
  • Lindeperg, Sylvie & Annette Wievorka, éd. 2016. Le Moment Eichmann. Bibliothèque histoire. Paris: Albin Michel.
  • Maeck, Julie, et Matthias Steinle. 2016. L’image d’archives : Une image en devenir. PU Rennes.
  • Marrus. M. R.. 2000. “L’histoire de l’Holocauste dans le prétoire”. In Bayard. Florent, (dir.), Le génocide des Juifs entre procès et histoire. 1943-2000. Bruxelles. Complexe: 26–56.
  • Michalczyk, John J. 2014. Filming the End of the Holocaust: Allied Documentaries, Nuremberg and the Liberation of the Concentration Camps.
  • Moine, Nathalie. 2011. ‘Defining “war Crimes against Humanity” in the Soviet Union Nazi Arson of Soviet Villages and the Soviet Narrative on Jewish and Non-Jewish Soviet War Victims, 1941–1947’. Cahiers Du Monde Russe 52 (2-3): 441‑73.
  • Moine, Nathalie. 2013. ‘‘Fascists Have Destroyed the Fruit of My Honest Work”. The Great Patriotic War, International Law and the Property of Soviet Citizens’. Jahrbücher Für Geschichte Osteuropas 61 (2): 172‑95.
  • Mouralis, Guillaume. 2008. Une épuration allemande: la RDA en procès, 1949-2004. Paris: Fayard.
  • Mouralis, Guillaume. 2015. “Outsiders du droit international. Trajectoires professionnelles et innovation juridique à Londres, Washington et Nuremberg, 1943-1945”. Monde(s) 1: 113-34.
  • Mouralis, Guillaume. 2012. ‘Lawyers versus Jurisconsults: Sociography of the Main Nuremberg Trial’, In: X., D.K.M., Leuwers, H. Luyten, D. et Rousseaux, (Ed.), Justice in Wartime and Revolutions: Europe, 1795–1950 : Europe, 1795–1950, Justice and Society. Archives générales du Royaume, Bruxelles: 325–36.
  • Pendas, David O. 2006. The Frankfurt Auschwitz trial, 1963-65: genocide, history and the limits of the law. Cambridge University Press, Cambridge, New York.
  • Pinchevski, Amit, & Tamar Liebes. 2010. ‘Severed Voices: Radio and the Mediation of Trauma in the Eichmann Trial’. Public Culture 22 (2): 265 ‑ 91. doi:10.1215/08992363-2009-028.
  • Schulberg. Sandra. 2012. ‘Filmmakers for the Prosecution. The Making of Nuremberg: Its lessons for Today’. American Bar Association. Chicago. http://www.americanbar.org
  • Shneer, David. 2011. Through Soviet Jewish Eyes: Photography, War, and the Holocaust, Rutgers U.P.
  • Shneer, David. 2015. ‘Is Seeing Believing ?: Photographs, Eyewitness Testimony, and Evidence of the Holocaust’, In East European Jewish Affairs, vol. 45, no. 1.
  • Steinle, Matthias. 2004. “Images inter-allemandes pendant la guerre froide: les séries “Archive sagen aus” (DEFA) et “Mitteldeutsches Tagebuch” (SFB).” Allemagne d’aujourd’hui: 178‑90.
  • Voisin, V., 2012. ““Au nom des vivants”, de Léon Mazroukho : une rencontre entre discours officiel et hommage personnel”, In Pozner, V., Laurent, N. (Eds.), Kinojudaica: les représentations des Juifs dans le cinéma de Russie et d’Union Soviétique des années 1910 aux années 1980. Nouveau monde ; Cinémathèque de Toulouse, Paris; Toulouse: 365-407.
  • Voisin, Vanessa. 2015. L’URSS contre ses traîtres: l’Épuration soviétique (1941-1955). Paris, France: Publications de la Sorbonne.
  • Voisin, Vanessa. 2016. “Le procès de Jérusalem et la représentation de la Shoah en URSS”. In Lindeperg. Sylvie, Wieviorka. Annette (eds.). Le Moment Eichmann. Paris: Albin Michel, 139 ‑ 68.
  • Weiss-Wendt, Anton. 2009. Murder without hatred Estonians and the Holocaust, Syracuse, N.Y., Syracuse University Press.
  • Weiss-Wendt, Anton. 2004. ‘Extermination of the Gypsies in Estonia during World War II’. In Collaboration and Resistance During the Holocaust: Belarus, Estonia, Latvia, Lithuania, eds.: David Gaunt et al., Bern: Peter Lang: 383‑402.
  • Wittmann, Rebecca. 2005. Beyond Justice the Auschwitz Trial. Cambridge: Harvard University Press.

 

Mobilita, V4 > Francie, Výzva k podávání přihlášek

Výzva k podávání přihlášek na Institut d’études avancées de Paris

Začátek programu: různý
URL: http://www.paris-iea.fr/fr/evenements/appels-a-candidature

Institut dalšího vzdělávání (IEA) provádí nábor výzkumných pracovníků na špičkové úrovni z různých zemí, a to z oblasti společenských a humanitních věd a přidružených oborů na období pěti nebo devíti měsíců.

IEA nabízí badatelům všech národností zaměstnaným mimo území Francie možnost rozvíjet a dále pracovat na výzkumném projektu v rámci programu „blanc“ nebo tematického programu zaměřeného na neurovědu a těžit tak z pobytu ve význačném vědeckém prostředí. Institut nabídne podporu ve formě utváření kontaktů s vědci z univerzitních a výzkumných institucí z Paříže a z regionu Île-de-France.

IEA  vyhlásila tři výzvy k podávání přihlášek na výzkumné pobyty určené vědcům všech národností zaměstnaným mimo území Francie. Jedná se o následující tři druhy přihlášek:

– výzva v rámci programu „blanc“ pro pobyty v délce pěti nebo devíti měsíců otevřená vědcům ze všech humanitních a společenskovědních oborů.

– výzva v rámci programu „mozek, kultura a společnost“ pro pobyty v délce pěti nebo devíti měsíců. Tato výzva je určena pro výzkumné pracovníky, kteří chtějí pracovat na výzkumném projektu, který propojuje neurovědy, kognitivní vědy a humanitní a společenské vědy.

–přihlášky na katedru „Jean d’Alembert“ Paris-Saclay – IEA, Paříž pro pobyty v délce šesti měsíců. Katedra umožní jednomu badateli pracovat na jeho výzkumném projektu týkajícího se následujících oblastí: „Trh, podniky, práce a inovace“, „Dědictví, kultura a vědění“ nebo „Věda a společnost“, a to ve spolupráci přednostně s jednou či více laboratořemi na Univerzitě Paris-Saclay.

Tým CEFRESu

Alessandro Milani: výzkum a CV

Přístup k etnickým a náboženským menšinám ve dvou nově vzniklých státech s rozdílnou náboženskou politikou – v Polsku a v Československu

Výzkumná osa 1: Přemístění, vykořenění a odchýlení

Postdoktorský výzkumný pracovník kvalifikovaný jako „Maître de Conférences“ v sekci 22 CNU (Historie a civilizace, Současná historie). Post doktorand přidružený k École Pratique des Hautes Études/ Groupe, Sociétés, religions, Laïcités, CNRS, v Paříži.

Jeho postdoktorský výzkumný projekt si klade za cíl představit paralelní srovnání přístupů k etnickým a náboženským menšinám ve dvou nově vzniklých státech s odlišnou náboženskou politikou − v Polsku a v Československu. Důraz je kladen zejména na roli, kterou během utváření těchto států sehrála biskupství. Biskupové latinského a řeckého ritu tradičně stáli na pomezí náboženské a politické sféry a v menší míře pak zasahovali i do jiných významných odvětví – příkladem toho mohou být významní političtí činitelé a církevní i laičtí odborníci, kteří se aktivně účastnili vyjednávání konkordátních smluv v letech 1919-1929. Polsko, v té době bašta římskokatolické církve mezi protestantským Německem a tehdy ortodoxním (a posléze proti-náboženským) Ruskem, využívalo katolické identity k asimilaci etnických menšin („pokatoličtění“ zde bylo prvním krokem k „popolštění“). Nicméně katolická víra odjakživa spojovala mnoho protichůdných identit. Řada katolíků (biskupů, duchovních i laiků) příslušících k různým menšinám neuznávala svrchovanost Polska – ať už šlo o řecké katolíky (haličské Ukrajince) nebo o stoupence latinské církve (slezské Němce, Litevce na severu). V Československu se zase naopak rozmáhal sekularismus, jehož cílem bylo omezit vliv (nejen katolických) prelátů − Čechách a na Moravě se jednalo o omezení vlivu německých prelátů a na Slovensku a v Podkarpatské Rusi prelátů maďarských. Papež Pius XI. pochopitelně ani jednu z těchto politik neschvaloval. Po svých předchozích zkušenostech, kdy působil jako apoštolský nuncius v Polsku (1918-1921) a jako vyslanec v Rusku, si byl plně vědom nebezpečí, které pro náboženskou sféru tyto intruzivní politiky představovaly.

CV

Současná situace

2018/19: Mihaychuk Fellow in Ukrainian Studies, Harvard University, Cambridge, Massachusetts (US)

2014: Postdoktorské studium na l’EPHE v oboru náboženských věd (Sciences religieuses), při GSRL Groupe Sociétés, Religions, Laïcités du CNRS

Vzdělání

2011: Doktorský titul v oboru historie současného křesťanství z univerzity Ca‘ Foscari v Benátkách. Název práce: „La Galizia orientale polacca 1918-1927. Aspetti politici e religiosi delle problematiche interrituali nelle relazioni tra la Santa Sede e la Polonia dall’indipendenza all’inizio della Sanacja”.

2009: Diplom v oboru knihovnictví, Scuola Vaticana di Biblioteconomia (SCV).

2008: Osvědčení v oboru geopolitika, SIOI/Società Italiana Organizzazione Internazionale, Řím (I). Osvědčení v oboru mezinárodní vztahy, SIOI/Società Italiana Organizzazione Internazionale, Neapol (I). Osvědčení v oboru europrojektace SIOI/Società Italiana Organizzazione Internazionale, Neapol (I).

2007: Magisterský titul v oboru parlamentní studia, LUISS Libera Università Studi Sociali “Guido Carli”, Řím (I).

2006: Diplom v oboru archivnictví, Scuola Vaticana di Paleografia, Diplomatica Archivistica

2005: Magisterský titul v oboru teologie se zaměřením na dějiny náboženství, Università “L’Orientale”, Neapol (I).

2003: Titul Laurea vecchio ordinamento v oboru mezinárodní a diplomatická studia, Università degli Studi di Trieste, Terst.

Granty a stipendia

2017: postdoktorský spolupracovník Marc Bloch Centre for the Social Sciences, Berlín

2017: postdoktorský spolupracovník CEFRESu, Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách, Praha

2015: Stipendista v Muzeum Historii Polski, Varšava, Polsko.

2013: Vědecký pracovník na pozici senior research associate v Modern European History Research Centre (MEHRC), Oxford, Velká Británie.

2012: Stipendista v Instytut Historyczny, Varšavská univerzita, Polsko.

2008: Stipendista v Istituto Italiano Studi Storici “Benedetto Croce”, Neapol.

Publikace

Monografie
  • La Galizia orientale. Dalla dominazione asburgica all’annessione polacca (1771- 1923). Aspetti politici e religiosi delle problematiche interrituali, Ed. Cà Foscari, Benátky, 2017 [připraveno k publikaci]
  • Il ruolo del cardinale Slipyj nella chiesa del silenzio ucraina, Ed. La Sapienza, Roma, 2009. ISBN 978-88-8700-7
Nejnovější články
  • L’occupazione asburgica della Galizia e la questione etno-religiosa (1772-1918) , “Slavia”, ed. Slavia, Roma, n.3/2017, pp.79-91.
  • Tra Mosca e la Mitteleuropa: il nazionalismo ucraino nella sua dimensione storica, “Geopolitica”, n. II luglio-dicembre, Roma, 2016, pp.50-56
Tým CEFRESu

Ayşe Yuva: výzkum a CV

Hranice filosofie a psaní její historie v Praze v 19. století

Výzkumná osa 1: Přemístění, vykořenění a odchýlení

Kontakt: ayse.yuva@cefres.cz

Můj výzkumný projekt se zabývá historickými, zeměpisnými, ale také epistemologickými hranicemi, připisovanými filosofii v 19. století  napříč tím, jak byla psána její historie. V době, kdy filosofie byla stále více povážovaná za “národní”, stojí za to se podívat na místo přidělené geografii filosofie v rámci slovanského českého prostoru a na její vztah s filosofií německou. Pražští univerzitní filosofové, obzvláště ti, kteří mluvili německy a již jsou předmětem mého výzkumného zájmu, byli součástí jedinečného rámce: procesu psaní ve vícenárodnostním státě. Vybrali si psaní v němčině, v jazyce, který byl ve filosofii uznávaný, přestože žili v oblasti slovanské, která se tak nacházela na okraji filosofie.

Prostřednictvím klasifikace a hodnocení systémů uvnitř samotných textů – viz především debaty okolo “materialismu” – takovéto dějiny filosofie také zahrnovaly praktické, pedagogické nebo politické záměry. Mým cílem je porozumět tomu, co byla “nová filosofie”, která se stala nadějí na vytvoření “filosofického míru” s možnými sociálními protějšky. Zvláštní pozornost bude věnovaná období okolo roku 1848. Spíše než komparaci konceptů z různých politických, národních a kulturních prostorů, které bývají považovány za dané, navrhuji studovat tyto koncepty prostřednictvím jejich posunů a přemístění, vzhledem k tomu, že jejich hranice samotné jsou prostorem různých vyjednávání.

CV

Vzdělání

2010: doktorské studium filosofie na univerzitě Paris 1 Panthéon-Sorbonne (pod vedením Bertranda Binocheho)
Název: L’efficace de la philosophie en temps de révolution. Principes de gouvernement, enseignement, opinion publique en France et en Allemagne (1794-1815). Ocenění za disertační práci od C.I.E.R.A.

2005: magisterský diplom z filosofie na univerzitě Paris 1 Panthéon-Sorbonne (pod vedením Bertranda Binocheho)
Název: Schiller et l’histoire. La leçon inaugurale de 1789 « Qu’appelle-t-on et à quelle fin étudie-t-on l’histoire universelle? »

2002: diplom z Institut d’Etudes Politiques de Paris

2001: magisterské studium filosofie na univerzitě Paris 1 Panthéon-Sorbonne (pod vedením A. Moeglin-Delcroix)
Název: L’intériorité chez Henri Michaux

2000: bakalářské studium filosofie na univerzitě Paris 1 Panthéon-Sorbonne

Odborné zkušenosti a vyučování

2014-2016: výuka a výzkum v odvětví morální a politické filosofie na Université de Lorraine

2016: kvalifikace na funkci přednášejícího v sekci 17 (filosofie) a v sekci 12 (německý jazyk a literatura) v rámci Conseil National des Universités

2013-2014: hostující vědecká pracovnice v rámci Interdisciplinárního centra pro výzkum osvícenské Evropy, Univerzita Halle/Wittenberg

2011-2013: postdoktorandka na Centre Marc Bloch (Berlin) v rámci francouzsko-německého projektu Esthétique. Aisthesis. Histoire d’un transfert d’idées franco-allemand (1740-1810)

2011: kvalifikace na funkci přednášející filosofie (sekce 17)

2008-2010: výuka a výzkum na univerzitě Paris 1 Panthéon-Sorbonne

2005-2008: stipendistka-instruktorka na univerzitě Paris 1 Panthéon Sorbonne

Publikace

Monografie
  • Tranformer le monde ? L’efficace de la philosophie en temps de révolution, Paris, Éditions de la Maisons des Sciences de l’Homme, 2016.
Koordinace monografií
  • ve spolupráci s Anne Baillot : France-Allemagne : les figures de l’intellectuel, entre Révolution et réaction (1780-1848), Villeneuve d’Ascq, Presses Universitaires du Septentrion, 2014.
Příspěvky v kolektivních monografiích
  • « Le récit historique permet-il de résoudre les questions philosophiques ? Les histoires de la philosophie de Tennemann et Degérando », in D. Fulda, E. Décultot (dir.) : Die Vielfalt der Sattelzeit. Strukturen und Tendenzen des historischen Erzählens um 1800 im deutschfranzösischen Vergleich, Berlin/Boston, De Gruyter, p.272-287.
  • « Comment éclairer le peuple souverain ? Sabahattin Eyuboğlu ou les réflexions d’un intellectuel kémaliste » in P. Pellerin, J. Domenech (dir.) : La place des Lumières dans les pays arabo-musulmans XVIIIè-XXIè siècles. Nationalisme, indépendances et printemps arabes, à paraître en 2016 aux Classiques Garnier, collection « Rencontres – Le dix-huitième siècle ».
  • « L’utilité indirecte de la philosophie chez J.-M. de Gérando » in J.-L. Chappey, C.Christen, I. Moullier (dir.) Observer, normaliser et réformer la société du premier XIXe siècle. Joseph-Marie de Gérando (1772-1842) au carrefour des savoirs, Rennes, Presses Universitaires de Rennes, 2014, p.63-77.
  • « La raison pure peut-elle être pratique ? La figure du philosophe allemand au début du XIXème siècle en France », in A. Baillot, A. Yuva (dir.) : France-Allemagne : les figures de l’intellectuel, entre Révolution et réaction (1780-1848), Villeneuve d’Ascq, Presses Universitaires du Septentrion, 2014, p.115-134.
  • « Ecriture et histoire : le caractère anti-systématique des Sylves critiques », in E. Décultot (dir.) : Herder und die Künste. Ästhetik, Kunsttheorie, Kunstgeschichte, Heidelberg, Carl Winter Verlag, 2013, p.121-138.
  • « Philosophie populaire et philosophie popularisée : les critiques à l’encontre de l’opinion publique à la fin du XVIIIème siècle chez Garve, Fichte et Kant » in B. Binoche et A. Lemaître (dir.) : L’opinion publique à l’âge des Lumières. Stratégies et concepts, Paris, Armand Colin, 2013, p.211-229.
  • « L’efficace politique des discours philosophiques chez G. de Staël, B. Constant et J.G. Fichte, du Directoire aux guerres napoléoniennes », Actes du colloque La rhétorique démocratique en temps de crise », Nice, 20 et 21 janvier 2011, portail des Revues électroniques de l’Université de Nice, adresse URL : http://revel.unice.fr/symposia/rhetoriquedemocratique/index.html?id=848
Články

« La fécondité d’une philosophie et ses effets sur le présent : la réception de Descartes et Leibniz chez Bonald, Staël, Degérando et Chateaubriand » in « La mer retentissante ». Descartes et Leibniz au XIXème siècle in Corpus n°68 Paris, Fayard, p.57-76.

« L’efficace politique des littératures étrangères : G. de Staël et l’Allemagne » in Les Cahiers Staëliens, Paris, Honoré Champion, Genève, Slatkine, 2012, p.151-176.

« Rousseau ou le rôle politique de l’écrivain étranger » in Littera edebiyat yazıları, Ankara, n°30, 2013, p.53-65

«Mme de Staël, Benjamin Constant et les « philosophes du XVIIIe siècle » : un héritage contrarié », in Philonsorbonne, 2009-2010, Paris, Publications de la Sorbonne, p.85-107. Article également consultable à l’adresse URL : http://edph.univ-paris1.fr/phs4/numero4.pdf.

« Les républicains de Thermidor, ou produire du nouveau sans “homme nouveau”», La Révolution française. Cahiers de l’I.H.R.F., 6/2014, numéro intitulé « La Révolution ou l’invention de la femme et de l’homme nouveaux ». Adresse URL : http://lrf.revues.org/

Překlady
  • J.G. Herder, « Kritische Wälder » in Herder. Schriften zur Ästhetik und Literatur. 1767- 1781, Frankfurt/Main, Deutscher Klassikler Verlag, 1993, p.11-442. La remise du manuscrit est prévue pour 2017.
  • Fabian Link, « Peuple (Volk) et Race (Rasse) » in Olivier Christin (dir.), Dictionnaires des concepts nomades, vol. 2, Paris, Editions Métailié, 2016, pp. 67-82.
  • « Qu’appelle-t-on et à quelle fin étudie-t-on l’histoire
    universelle? », traduction et présentation du texte de F. Schiller, in Philosophie, Paris, Editions de Minuit, numéro 96, hiver 2007, p. 3-24.
Recenze
  • Stephan Jaeger, Performative Geschichtsschreibung. Forster, Herder, Schiller, Archenholz und die Brüder Schlegel, Berlin/Boston, De Gruyter, 2011, à paraître dans le Herder.

 

 

Tým CEFRESu

Aurore Navarro: výzkum a CV

Řemeslo a maloobchod s potravinami v České republice: znovuobjevování alimentární
“tradice” a teritoriální rozvoj

Výzkumná osa 1: Přemístění, vykořenění a odchýlení

Kontakt: aurore.navarro@cefres.cz

aurore navarroAurore Navarro je geografka zabývající se rurálními tématy. Svou doktorskou disertační práci, která se týká role trhů s potravinami v rámci utváření míst, obhájila v listopadu 2015. Přestože se v 80. letech zdálo, že tyto trhy vymizely, udržely se na některých místech v obměněných formách. I přes jejich pohyblivý a prchavý charakter hrají tyto trhy důležitou roli v utváření a reprezentaci některých míst. Svou disertační práci, která je sociálně-geografickou esejí týkající se aktérů a vnitřního fungování trhu, zpracovala na základě kvalitativního výzkumu uskutečněného ve Francii a v Itálii.

Postdoktorský projekt má za cíl analyzovat nový zájem o stravování a stravovací “tradice” v České republice. V průběhu posledních deseti let se jak ve Spojených státech, tak i v západní Evropě objevily mnohé specializované obchody a farmářské trhy. Noví producenti, řemeslníci a obchodníci v oblasti stravování nabízejí alternativu k masové distribuci tím, že nabízejí “kvalitní”, “lokální” nebo “tradiční” výrobky. Tento výzkum se pomocí hloubkového studia diskurzu, praktik a reprezentací bude snažit podtrhnout způsob, jakým tito aktéři přispívají k definici nebo ke znovuobjevování nejen stravovací kultury, ale také sociokulturní a prostorové dynamiky. Výzkum bude zjišťovat a analyzovat specifickou roli tohoto nového typu nezávislého podnikání v územním rozvoji.

CV

Současná situace

Postdoktorandka na Laboratoire d’études rurales – Université Lyon 2, EA 3728.

Vzdělání

2015: doktorská disertační práce v oboru geografie, Université de Lyon 2, pod vedením Claire Delfosse. Název práce: « Le marché de plein vent alimentaire et la fabrique des lieux. Un commerce de proximité multifonctionnel au cœur de la recomposition des territoires »

2010-2011: magisterský titul v oboru geografie, Université Lyon 2

2009-2010: bakalářský titul v oboru dějin umění, Université de Paris IV-La Sorbonne

2007-2008: magisterské studium v oboru historie (středověk), Université de Rennes II – Università degli studi di Siena

2006-2007: bakalářský titul v oboru historie, Université de Rennes II

Odborné zkušenosti

září 2016 – leden 2017: postdoktorandka, Laboratoire d’études rurales, Université Lyon 2/ Service d’Art et d’Histoire d’Annecy/DRAC

březen 2016 – květen 2016: výzkumný technik – Associazione As.Ca.MM

2014-2015: výzkumný technik – Musée du Revermont /Divagri/ Laboratoire d’études rurales

2012-2013: vyučující, Université Lyon 2

září 2013 – únor 2014: hostující doktorandka, CNR-CERIS, Turín

Publikace

Monografie nebo kapitoly v monografiích
  • I castagneti della Montagnola senese e della Val di Merse. Sunto storico dal Medioevo ai nostri giorni, 2016, Tipografia senese, Siena.
  • Claire Delfosse, Aurore Navarro, 2012, « Une nouvelle gouvernance pour les marchés de détail ? », In : Au plus près de l’assiette…Développer, structurer et pérenniser les circuits courts alimentaires, Anne-Hélène Prigent-Simonin, Hérault-Fournier Catherine (dir.).
Články
  • « Les marchés de plein vent. Le cas des commerces de l’alimentations », In: Ethnologie française, XLVII, n°01/2017, p. 111-120.
  • « Actualité des marchés de plein vent », In : Pour, n°2015-216, november 2012.
  • Lucile Garçon, Aurore Navarro, 2012, « La société des territorialistes italienne », In : Tracés. Revue des sciences humaines, n°22.
  • Claire Delfosse, Aurore Navarro, 2011, « Spécificité et renouveau des marchés dans le cadre des circuits courts », Les Carnets Pro de Liproco, n°9, 12 p.