Archiv autora: Cefres

Tým CEFRESu

Benedetta Zaccarello: výzkum a CV

Zakoušení cesty: hybridizace paradigmat a cirkulace tradic v rámci psaní současné filosofie

Výzkumná osa 1: Přemístění, vykořenění a odchýlení

Kontakt: benedetta.zaccarello@cefres.cz

Výzkumná pracovnice z CNRS, Benedetta Zaccarello, se zabývá současnou filosofií na základě studia rukopisů a archivních dokumentů. Její práce se snaží o pochopení toho, jakou roli hraje psaní v procesu konceptuální tvorby. Ve skutečnosti tento přístup umožňuje odhalit existenční, historické a kulturní základy proměnlivých souborů praktik myšlení, které utvářejí současnou filosofii. Jejím cílem je také lepší pochopení samotných textů a myšlenek. Z této perspektivy je filosof zároveň spisovatelem: zakořeněný v kultuře, vedoucí dialog s tradicí, hledající kompromis mezi svou vlastní ambicí a profesní praxí. Takovýto dynamický, diachronní a genetický přístup psaní filosofie přivedl Benedettu Zaccarello ke studiu forem, žánrů a literárních strategií na základě abstraktních textů, aby tak dokázala pochopit epistemologické limity, ambice a vnímání sebe sama podle konceptuálního výzkum v naší současné době.

Poté, co pracovala na rukopisech Paula Valéryho (které spolu s mezinárodním týmem vědců editovala pod názvem Cahiers 1894-1914  pro nakladatelství Gallimard), stejně jako na rukopisech Maurice Merleau-Pontyho, Marguerite Duras a Michela Foucaulta, začala Benedetta Zaccarello pracovat na doposud neobjeveném aspektu otázky vyjádření filosofie. Jmenovitě, na křížení různorodých tradic, ke kterému dochází v abstraktním psaní.

Jako výzkumná pracovnice v CEFRESu se bude zaměřovat především na případové studie filosofů, kteří se ve své vlastní filosofii potýkali s různými jazyky a tradicemi. Filosofie, jako interkulturní fenomén sám o sobě, zaznamenala od konce 19. století znásobení paradigmat, kdy se začal vytrácet model systematizace, tak jak ho nejlépe reprezentoval Hegel. Dokonce i v rámci kulturních tradic, považovaných za homogenní, se rozvíjely různé představy o filosofii: samotné praktiky západní filosofie jsou dnes rozdělovány částečně na tzv. analytický a kontinentální typ psaní. S předpokladem, že tyto kódy, styly a tradice v současné filosofické tvorbě navzájem neustále interagují, chce Benedetta Zaccarello sledovat takovéto interkulturní mechanismy skrze studium filosofů “prostředníků”, jako byl Jan Patočka nebo Aurobindo Ghose.

CV

Výzkumná pracovnice v CEFRESu

Doktorský titul z Univerzity Alma Mater Studiorum v Bologni a z Univerzity Blaise Pascala, Clermont-Ferrand II

Disciplíny a hlavní výzkumné oblasti: 

Formy a praktiky abstraktního psaní; vztah mezi filosofií a literární kritikou ve Francii 20. století; estetika, teorie literatury a literární interpretace; dějiny současné filosofie; genetická kritika a autorská filologie.

Výuka

2013-2016: vyučující na pozici associate professor na FHS UK, Katedra elektonické kultury a sémiotiky

2006-2007: výuka estetiky, Univerzita Sidi Mohammed Ben Abdellah ve Fásu, Maroko

2008-2009: výuka estetiky, Univerzita IUAV v Benátkách, Itálie

Kolektivní práce

Členka recenzní komise mezinárodního estetického časopisu Aisthesis

Členka vědecké komise Mezinárodního divadelního institutu v Itálii

2010-2014: Spoluorganizátorka (spolu s Emmanuelem de Saint Aubertem, Husserlovy archivy) série mezinárodních workshopů a konferencí na téma Qu’est-ce que la littérature ? Merleau-Ponty et la philosophie à l’épreuve de l’écriture

2010-2013: hostující na semináři genetiky v rámci Valéryho týmu na ITEM

2006-2014: koeditorka Paula Valéryho, Cahiers 1894-1914, Paříž, Gallimard

Granty

2016: Podpora v rámci mezinárodní mobility (SMI) CNRS na výzkumný pobyt v Praze

2011: Ocenění od Institutu Émilie du Châtelet

2009: Grant na projekt “Výzkum v Paříži” od Pařížské radnice

2007: Ocenění Vittorio Sainati: speciální ocenění pro doktorské studenty filosofie udílené prezidentem Itálie, Univerzitou v Pise a nakladatelstvím ETS

2004: Stipendium na École thématique en critique génétique et analyse des manuscrits, ITEM (CNRS-ENS)/ IMEC, Abbaye d’Ardennes

2004: Grant od Francouzsko-italské univerzity v Grenoblu/Turínu pro doktorské studenty pod mezinárodním dvojím vedením “cotutelle”

2003-2006: Grant od italského ministerstva školství na 3 roky doktorského studia Estetické filosofie na Univerzitě v Bologni

2002: Grant od Fondazione del Collegio San Carlo di Modena na pořádání  “Festival Filosofia” v roce 2002.

1999-2000: Stipendium Erasmus od Florentské univerzity na výzkumný pobyt na Univerzitě Panthéon Sorbonne (Paris I)

Publikace

Monografie
  • Marguerite Duras, La Chaise longue (édition annotée et commentée d’un scénario inédit).
  • Funzione e Mistero di Paul Valéry: tracce dei Cahiers nella filosofia contemporanea, Pisa, Edizioni ETS, 2016
  • Maurice Merleau-Ponty, Recherches sur l’usage littéraire du langage, Genève, MêtisPresses, 2012 (cours inédit au Collège de France, édité, annoté et commenté), 251 p.
  • « Piccoli poemi astratti » : i Cahiers come progetto filosofico, Verona, Fiorini Edizioni, 2010, 149 p.
Editor knih nebo kolektivní práce
  • Puissances et possibilités d’une île. Etudes sur un projet dramatique inédit de Paul Valéry : L’Isle sans nom, Benedetta Zaccarello and Franz Johansson (eds.), Paris, Classiques Garnier, 2016 (forthcoming) – editor, předmluva.
  • Du divin et des dieux : Recherches sur le Peri ton tou theou de Paul Valéry, Francfort/Main, Peter Lang, coll. “Rostocker Romanistische Arbeiten”, 2013, Benedetta Zaccarello, Franz Johansson and Fabienne Mérel (eds.) – editor, předmluva, článek.
  • “Paul Valéry : strategie del sensibile”, numéro de Aisthesis, no. 1/2012, Benedetta Zaccarello, Jean-Michel Rey and Fabrizio Desideri (eds.) — editor, předmluva, článek. http://www.fupress.net/index.php/aisthesis/issue/view/842 – 
  • Paul Valéry, Cahiers 1894-1914, vol. X-XIII, Paris, Gallimard, 2006, 2009, 2012 a 2014.
  • Enciclopedia Filosofica della Fondazione centro studi filosofici di Gallarate, Milano, Bompiani, 2006 (24 článků).
Výběr recenzovaných článků
  • « La poésie comme activité ‘spirituelle’ : sur la correspondance entre Aurobindo Ghose et Dilip Kumar Roy », in Crossed Correspondences: Writers as Readers and Critics of their Peers, Vanessa Guignery (ed.), Cambridge, Cambridge Scholars Publishing, 2016, pp. 98-117.
  • « L’écriture de la philosophie : traces, pratiques, horizons », Littérature, 2015/2, no. 178, pp. 55-63.
  • « La leçon au Collège de France. Notes sur la transmission orale des savoirs à partir de quelques avant-dire de Valéry, Merleau-Ponty et Foucault », Genesis, no. 39, 2014, pp. 71- 85. 27.
  • « Paul Valéry : pour une logique organique du tracé » dans Genesis, no. 37, 2013, pp. 68-81. 26.
  • « Que veut dire ‘Théta’ ? », in Du divin et des dieux : Recherches sur le Peri ton tou theou de Paul Valéry, Francfort sur le Main, Peter Lang, coll. « Rostocker Romanistische Arbeiten », 2013, pp. 289-306.
  • « La philosophie et son double : notes sur Merleau-Ponty, Valéry et la littérature », in Du sensible à l’œuvre. Esthétiques de Merleau-Ponty, Bruxelles, La Lettre Volée, 2012.
  • « Principes d’analogie pure et appliquée », Tangences, no. 95, Paul Valéry, identité et analogie, Winter 2011, pp. 29-41.
  • « Valéry théoricien de la littérature selon Maurice Merleau-Ponty», in Paul Valéry et l’idée de littérature, conference proceedings of Paris Ouest University. http://www.fabula.org/colloques/document1422.php
  • « Le ‘Drame intérieur’ et l’ ‘ornement’ dans les brouillons de l’Introduction à la méthode de Léonard de Vinci », in Valéry et Léonard : le drame d’une rencontre, Zürich, Peter Lang, coll. «Rostocker Romaistische Arbeiten», 2007, pp. 107-124.
  • « L’Ombre de la pensée : individuation de la conscience et irréductibilité de l’individualité dans la stratégie philosophique des Cahiers », Bulletin des Etudes Valéryennes, no. 98, 2004, pp. 46-75.
  • « Drame, Lutte, Tragédie : une symbolique théâtrale à l’œuvre dans le Cours de Poétique », Revue des Lettres modernes. Cahiers Paul Valéry : 10, pp. 95-133.
  • « Alcuni modelli di rappresentazione del pensiero nei primi Cahiers di Paul Valéry », in Atti dell’Accademia di Scienze Morali e Politiche, Volume CXI – 2000, pp. 159-189.
Calls for Papers, workshop

CFP: Vznik obchodních škol v Evropě: sociální, ekonomické a vědecké kontexty (1818-1939)

Workshop Platformy CEFRES pro mladé vědce

Uzávěrka na zasílání návrhů: 28. února 2017
Zveřejnění výsledků: 15. března 2017
Datum odevzdání příspěvků: 15. května 2017
Kde a kdy: v CEFRESu, 6. června 2017
Jazyk: anglicky

Organizátor: Mátyás Erdélyi (CEFRES & CEU)
Partneři: CEFRES a Pracoviště historické sociologie FHS UK

Diskutanti, kteří potvrdili svou účast: Marianne Blanchard (Université de Toulouse, ESPE Midi-Pyrénées /CERTOP); Marcela Efmertová (ČVUT); Jiří Hnilica (Pedagogická fakulta UK); Victor Karady (Central European University)

Návrhy svých příspěvků zasílejte včetně názvu v podobě résumé (400 slov) a stručného akademického životopisu na e-mail: matyas.erdelyi@cefres.cz. Možnost uhrazení ubytování v Praze po dobu konference.

Výzva k zasílání příspěvků (v angličtině)

The emergence of business or trade education makes an essential, although seldom recognized, part of the overall modernization of European societies in the nineteenth century. The significant growth of business schools in the middle of the nineteenth century can be directly connected to the second phase of industrialization and, consequently, to the growing needs of a professionally trained workforce in industry and trade. The present workshop is interested in the history of all types of business education – schools teaching uniquely business courses and other vocational-technical schools offering business courses (e.g. the Technische Hochschulen). It thus seeks to provide a comparative overview of the emergence of business education in its historical context focusing on the following problem areas: the business school in the educational field, its economic context, its social environment, and its scientific pretensions in the Europe between 1818 and 1938.

The workshop will bring together junior researchers (PhD candidates and early career researchers) engaged in the field of the history of science, social history, economic history, the history of ideas, or sociology.

A) The Institutionalization and Systematization of Business Education 

In the educational context, the emergence of business education can be studied in relation to the general systematization of secondary and higher education, as part of the social transformation of the educational system in the nineteenth century, and as one of the main forms of institutional diversification. We are interested in case studies of institutions and national systems of business education that reflect upon the historical development and the functioning of business schools, the legislative, economic, cultural environment of their foundation, the origins of the curriculum, the transfer and influence of institutional patterns in the European context, the conflict between state and private institutions, the professionalization of business education (professional associations, teacher training colleges, professional journals, publication of textbooks), and the scope of the business schools and their positioning in relation to other forms of education.

B) The Business School in the Economic Context

This problem area seeks contributions that address the following general questions: what is the contribution of business education to economic transformation, industrialization, and the rise of capitalism? How business methods influence the cognitive content of vocational education; how the connections between the business school and the world of business could be comprehended (direct involvement of businessmen in the management of schools, recruitment patterns in business favoring or not favoring certain qualifications, professors co-employed in schools and business enterprises)? What are the career patterns of business school graduates and how to analyze the connection between the emergence of the large enterprise, the separation of ownership management, and the rise of vocational education?

C) The Business School in Society

The main concept here is the social transformation of secondary and higher education, which refers to the social functions the educational system performed in the frame of larger social change (mobility, social legitimation, etcetera). The aura of secondary and higher education could enhance the social recognition of certain professions (most importantly trade); and most business schools became an important avenue of social mobility as it granted access to secondary education and provided bourgeois social prerogatives to its graduates. We invite contributions dealing with recruitment patterns of business schools (social and denominational) in relation to other educational institutions, the social representation and prestige of the school, the business school as an avenue of mobility, its function in the shift from an emphasis on hereditary rights to meritocracy, the evaluation of the gender proportions in business schools.

D) The Business School and Science

This section of the workshop concentrates on the status and production of knowledge transmitted in business schools. Their emergence is intertwined with a claim over the scientificity of the ‘sciences of trade’ (sciences commerciales, Handelswissenschaften, obchodní nauka, kereskedelmi tudományok). However, there is an increasing gap between the theory and practice of business in the educational setting. It is not by chance that contemporaries vehemently discussed whether the instruction of business and trade should be comprehended as a Bildung or as a vocational training. Contributions may address the following problem areas: how the scientificity of business management is enhanced through the educational system and vice versa; how to conceptualize the contention between theoretical knowledge and practical skills in the field of business education; how the interaction of scientists and business reshape scientific epistemologies, methods, and tools; who the agents are and where the knowledge production of business management takes place.

Non classé

Složení Řídícího výboru Platformy CEFRES 2015-2016

Statutární členové Řídícího výboru

  • Pavel Baran, místopředseda AV ČR pověřený komplexní koordinací III. vědní oblasti
  • Lenka Rovná, prorektorka UK pro evropskou problematiku
  • Clara Royer, ředitelka CEFRES

Zástupci Univerzity Karlovy v Praze

Zástupci Akademie věd České republiky

Calls for Papers

CFP: Francouzský pragmatismus a znovuustavení současné sociologie

Uzávěrka pro abstrakty: 15. listopadu 2016
Datum a místo: 15. a 16. prosince 2016
Jazyk: anglicky
Organizátoři: Paul Blokker (FSV UK) a Nicolas Maslowski (CCFEF Varšavské univerzity)

Institut sociologických studií FSV UK, Pracoviště historické sociologie FHS UK, CEFRES a Centrum francouzské civilizace a frankofonních studií Varšavské univerzity pořádají v termínu 15.-16. prosince workshop nazvaný „Francouzský pragmatismus a znovuustavení současné sociologie”.

V posledních zhruba dvaceti letech se mezi sociology a dalšími humanitními a sociálními vědci (například historiky, antropology a ekonomy) rozšířil nový přístup k sociologii, ovlivňující podobu řady výzkumných projektů. Chystaný workshop se soustředí na hlavní charakteristiky a přínosy toho přístupu a na jeho vliv v sociologickém a interdisciplinárním výzkumu v minulosti i v současnosti. Cílem workshopu bude prozkoumat potenciál pragmatické sociologie, její relevanci a možností jejího využití v české sociologii.

Workshop zahájí přednáška profesora Laurenta Thévenota, který promluví o současných trendech v pragmatické sociologii a o svém aktuálním výzkumném projektu.

Organizace workshopu:
Institut sociologických studií (Fakulta sociálních věd UK)
Pracoviště historické sociologie (Fakulta humanitních studií UK)
Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES)
Centrum francouzské civilizace a frankofonních studií Varšavské univerzity

Abstrakt příspěvku (v rozsahu 150-200 slov) prosím zašlete organizátorům do 15. listopadu 2016.

Non classé

Využití a limity konceptů ve společenských a humanitních vědách

Epistemologický seminář 2016/2017

Organizátoři: István Pál Ádám (CEFRES), Clara Royer (CEFRES) a Tomáš Weiss (IMS FSV UK)
Kde: knihovna CEFRESu – Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Kdy: každé druhé úterý od 15:30 do 17:00
23. února,  9. & 23. března, 6. & 20. dubna, 11. května
Jazyk: anglicky

Program letního semestru 2016-2017 je už zveřejněn v kalendáři!

Abstrakt

Záměr tohoto semináře je poskytovat mladým badatelům teoretické zázemí a pomáhat jim reflektovat využití a rozvinutí relevantních konceptů pro jejich disertační výzkum. Seminář také zdůrazní rozdíly a podobnosti ve využívání konceptů v různých diciplínách.

Každou hodinu povede jeden z mladých výzkumníků, který/á okomentuje některý teoretický text, představí klíčový koncept pro své badatelské pole a otevře diskusi. Budou prozentovány různorodé koncepty prostřednictvím jejich definic, využití a limitů. Koncepty nemohou být považovány za permanentní “krabici s nářadím”, kterou společenskovědní vědec může použít kdykoli provádí výzkum, a tudíž je nezbytné promýšlet formování konceptů.  Seminář má za cíl předcházet nástrahám plochého empirismu, zaměňování pojmů, přespřílišnému teoretizování a má dopomáhat k přemýšlení nad využíváním a zneužíváním konceptů. To vše by se mohlo dotýkat konceptů jako je “identita”, “modernita”, “morální chování”, “bezpečnost”, “společnost”, “kultura”, “forma”, “gender”, “církev”, “kapitalismus”, “profesionalita” a další.

Seminář je určený doktorandům a postdoktorandům. Každá hodina bude začínat přehledem jednoho vybraného textu (texty budou z většiny v angličtině) a bude následovat diskuse. Dokument se všemi texty bude dostupný v elektronické podobě. Obracejte se, prosím, na Claire Madl za účelem přístupu k textům: claire@cefres.cz

Několik textů týkajících se konceptů

  1. Bastien Bosa, “Des concepts et des faits”, Labyrinthe [online], 37 | 2011 (2), online on 01/08/2013.
  2. John Drysdale, “How Are Social-Scientific Concepts Formed? A Reconstruction of Max Weber’s Theory of Concept Formation”, Sociological Theory 14, no. 1 (1996), pp. 71-88.
  3. Bernard Fradin, Louis Quéré, Jean Widmer (eds.), L’enquête sur les catégories. De Durkheim à Sacks, Paris, Éditions de l’EHESS, 1994.
  4. John Gerring, “What Makes a Concept Good? A Criterial Framework for Understanding Concept Formation in the Social Sciences”, Polity 31, no. 3 (1999), pp. 357-93.
Calls for Papers

CFP: Normy a transgrese ve středo-východní Evropě

Studijní den organizovaný CEFRESem a výzkumnou skupinou Connaissance de l’Europe médiane (CNRS)

Datum a místo: 15. – 16. června 2017, Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES), Praha
Deadline pro zasílání příspěvků: 15. prosince 2016
Jazyk: francouzsky
Komise organizátorů: Antoine Marès, Nadège Ragaru a Clara Royer

Call for Papers

Podle definice výzkumné skupiny Connaissance de l’Europe médiane sahá zeměpisná oblast, na kterou se zaměříme, od Baltu po Černé moře a Jadran na jedné straně a od Německa po Rusko (mimo něj) na straně druhé. V rámci interdisciplinární optiky jsou zahrnuty disciplíny jako filosofie, sociologie, antropologie, geografie, historie, dějiny umění, dějiny literatury a dějiny práva.

M. Pirner, "Homo homini lupus - In memoriam A. Schopenhauer", 1901, Galerie nationale de Prague
M. Pirner, “Homo homini lupus – In memoriam A. Schopenhauer”, 1901, Národní galerie v Praze

Slovo transgrese se objevuje v současných debatách v souvislosti se svobodou projevu, multikulturalismem, emigrací nebo sexualitou. Transgrese může být považována za strategii, kterou si vzali za své rozdílní aktéři – náboženští, kulturní, společenští – aby vyžadovali a legitimizovali normy považované za alternativy k hierarchii, konvencím, tradicím, kánonům a zákonům. Tento fenomén může být součástí diskursu a/nebo praxe. V rámci diskursu, popírá transgrese absolutní autoritu existujících norem a zpochybňuje jejich performativní sílu, a to prostřednictvím norem vlastních. V praxi, se potom opírá o široký repertoár jednání (od násilí, přes ticho až po humor), která se ne vždy projevují nějakým vyjádřením a dokonce nejsou ani vždy uvědomělá: sociální praktiky transgrese se neomezují na pouhé morální poznámky.

Účelem je porozumění vztahu mezi normou a transgresí a hledání přesahů a interakcí mezi konkurenčními prostory a aktéry, stejně tak, jako začlenění anti-kánonických hodnot do běžného diskursu i praxe.

Pokračování textu CFP: Normy a transgrese ve středo-východní Evropě →