Archiv autora: Cefres

EPISTEMOLOGICKÝ SEMINÁŘ CEFRESU: VYUŽITÍ A LIMITY KONCEPTŮ V SOCIÁLNÍCH A HUMANITNÍCH VĚDÁCH

Organizátoři: István Pál Ádám (CEFRES), Clara Royer (CEFRES) a Tomáš Weiss (IMS FSV UK)
Kde: knihovna CEFRESu – Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Kdy: každé druhé úterý od 15:30 do 17:00
2. , 9. a 23. března, 6. a 20. dubna, 11. května 2017
Jazyk: anglicky

Program letního semestru 2016/2017

Abstrakt

Záměr tohoto semináře je poskytovat mladým badatelům teoretické zázemí a pomáhat jim reflektovat využití a rozvinutí relevantních konceptů pro jejich disertační výzkum. Seminář také zdůrazní rozdíly a podobnosti ve využívání konceptů v různých diciplínách.

Každou hodinu povede jeden z mladých výzkumníků, který/á okomentuje některý teoretický text, představí klíčový koncept pro své badatelské pole a otevře diskusi. Budou prozentovány různorodé koncepty prostřednictvím jejich definic, využití a limitů. Koncepty nemohou být považovány za permanentní “krabici s nářadím”, kterou společenskovědní vědec může použít kdykoli provádí výzkum, a tudíž je nezbytné promýšlet formování konceptů.  Seminář má za cíl předcházet nástrahám plochého empirismu, zaměňování pojmů, přespřílišnému teoretizování a má dopomáhat k přemýšlení nad využíváním a zneužíváním konceptů. To vše by se mohlo dotýkat konceptů jako je “identita”, “modernita”, “morální chování”, “bezpečnost”, “společnost”, “kultura”, “forma”, “gender”, “církev”, “kapitalismus”, “profesionalita” a další.

Seminář je určený doktorandům a postdoktorandům. Každá hodina bude začínat přehledem jednoho vybraného textu (texty budou z většiny v angličtině) a bude následovat diskuse. Dokument se všemi texty bude dostupný v elektronické podobě. Obracejte se, prosím, na Claire Madl za účelem přístupu k textům: claire@cefres.cz

Několik textů týkajících se konceptů

  1. Bastien Bosa, “Des concepts et des faits”, Labyrinthe [online], 37 | 2011 (2), online on 01/08/2013.
  2. John Drysdale, “How Are Social-Scientific Concepts Formed? A Reconstruction of Max Weber’s Theory of Concept Formation”, Sociological Theory 14, no. 1 (1996), pp. 71-88.
  3. Bernard Fradin, Louis Quéré, Jean Widmer (eds.), L’enquête sur les catégories. De Durkheim à Sacks, Paris, Éditions de l’EHESS, 1994.
  4. John Gerring, “What Makes a Concept Good? A Criterial Framework for Understanding Concept Formation in the Social Sciences”, Polity 31, no. 3 (1999), pp. 357-93.

Ludovic Lepeltier-Kutasi: výzkum a CV

Obstojí rezidenční obnova před obytnými veřejnými domy? Urbánní politika a sociální dynamika v periferní části Budapešti

Výzkumná osa 3: Věci, stopy, mapování: prostor v jeho každodennosti

Kontakt: lepeltier-kutasi@cefres.cz

Photo_Ludovic Lepeltier-KutasiMůj výzkumný projekt se zabývá sociálními a prostorovými přístupy veřejného reziduálního bydlení v Maďarsku. Tato kategorie zvláštního způsobu bydlení, která se objevila v souvislosti s masivním zestátněním společného vlastnictví na konci 40. let 20. století, je přímo nebo nepřímo regulovaná místními společenstvími.  Historicky koresponduje s bydlením ušetřeným během vln masivní privatizace v 90. letech, často z důvodu, že se ukázalo nepohodlným. Koncentrace tohoto typu bydlení na okrajích menších  měst nebo ve čtvrtích oblopujících centrum Badapešti způsobila na konci 90. let veřejný problém týkající se “degradovaného městského bydlení”. Aby se prolomil “záludný kruh vytváření ghet”, začala se společenství z obvodu hlavního města účastnit na přelomu roku 2000 různých programů městské obnovy.  Nejpříznačnější z nich “Program Magdolna” v osmém městském obvodu, přináší mnoho výzev pro kontrolu obytné dynamiky v rámci městské transformace. Cílem této práce je na základě etnografického výzkumu dodat podrobnou analýzu vztahu mezi těmito regulačními politikami a jemnými mechanismy sociálního vyloučení. Pokračování textu Ludovic Lepeltier-Kutasi: výzkum a CV

Lenka Kužvartová: výzkum a CV

Člověk, který zpívá, potřebuje bydlet. Experimenty v obytné architektuře 2. poloviny 20. století v Brazílii

Výzkumná osa 3: Věci, stopy, mapování: prostor v jeho každodennosti

Kontakt: kuzvartova@cefres.cz 

Photo_Lenka KužvartováV rámci výzkumu mne zajímají především dvě témata: společensky angažovaná role architekta a možnosti alternativní produkce městského prostoru ve městech Globálního Jihu, konkrétně v brazilském São Paulu. Pokračování textu Lenka Kužvartová: výzkum a CV

Katalin Pataki: výzkum a CV

Místo víry. Implementace klášterní politiky Josefa II. v Uherském království

Osa III – Věci, stopy, mapování: prostor v jeho každodennosti

Kontakt: katalin.pataki@cefres.cz

Pataki PictureMůj disertační projekt studuje implementaci církevních reforem za vlády Josefa II. v Uherském království a jeho cílem je přispět k lepšímu pochopení nových charakteristik moci státu na konci 18. století. Pokračování textu Katalin Pataki: výzkum a CV

Filip Herza: výzkum a CV

Imaginace tělesné „jinakosti“ a pražské přehlídky „lidských kuriozit“ 1860-1939

Výzkumná osa 2: Normy a trangrese

Kontakt: filip.herza@cefres.cz

Ve svém disertačním projektu se zabývám kulturou vystavování lidských „kuriozit“ v Praze a českých zemích v 19. a 20. století, a sice specificky z perspektivy disability theory. Prostřednictvím populárních přehlídek „zrůd“ a dalších „kuriozit“ se pokouším přiblížit dobovému diskurzu ne/způsobilosti, identifikovat klíčové koncepty „postižení“ a související imaginace třídní, genderové a rasové „jinakosti“. Pozornost přitom věnuji především úloze „jinakosti“ v utváření dobových představ o normalitě a imaginárních kolektivních tělech, především kolektivním těle národa. Ve čtyřech samostatných případových studiích z pražské freak scény z období let ca. 1860-1930, se snažím postihnout proměny významu „abnormálního“ v imaginacích národního kolektivu. Projekt je tedy pokusem nahlédnout dějiny českého nacionalismu prostřednictvím kategorie postižení a poukázat tak na propojení národních diskurzů s určitou biopolitickou racionalitou.

Mimo reprezentací „postižení“ v populární zábavní kultuře se zabývám také dějinami vědy, expertních kultur a sociálních hnutí (sociální lékařství, eugenika) ve střední a východní Evropě 19. a 20. století, především z perspektivy genderových studií, disability studies a postkoloniální teorie.

Aktuálně připravuji projekt, který se týká zdravotních a hygienických politik v meziválečném Československu, především ve vztahu metropole a „periferií“ nového státu, Slovenska a Podkarpatské Rusi.

CV

Vzdělání

Mgr. v obecné antropologii (2012) na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Tamtéž v současnosti dokončuji doktorské stadium obecné antropologie pod vedením PhDr. Lucie Storchové, Ph.D.

Pracovní pozice a zahraniční fellowships

Od roku 2017 pracuji jako výzkumný pracovník na katedře gender studies (FHS UK) a od roku 2018 jako asistent na katedře obecné antropologie (FHS UK). V letech 2014-2016 jsem absolvoval několik zahraničních pobytů na Universität Wien, Central European University Budapest a na Collegium Carolinum Munich.

Výzkum

2017-2019 Společný projekt GAČR a DFG (Deutsche Forschungsgemeinschaft): (Post)Socialist Modernity and social and cultural politics of disability and disablement

2017-2018 Mezinárodní projekt Staged Otherness: Human Oddities in Central and Eastern Europe 1850-1939 (Polska Akademia Nauk)

Vybrané publikace

Herza, Filip. (forthcoming). “Faces of Masculinity: Shaving Practices And The Popular Exhibitions Of “Hairy Wonders” In Early 20th Century Prague”. In Beauty And The Norm: Debating Standardization In Bodily Appearance. Palgrave Macmillan.

Herza, Filip. 2016. “Anthropologists and Their Monsters: Ethnicity, Body and Ab/normality In Early Czech Anthropology”. East Central Europe 43 (1-2). Leiden: Brill: 64-98.

Herza, Filip. 2016. “Black Don Juan and The Ashanti From Asch: Representations Of “Africans” In Prague And Vienna, 1892–1899”. In Visualising The Orient: Central Europe And The Near East In The 19Th And 20Th Centuries, Adéla Jůnová Macková, Lucie Storchová, and Libor Jůn, 95-106. Prague: Academy of Performing Arts in Prague (AMU), Film and TV School of Academy of Performing Arts in Prague (FAMU).

Herza, Filip. 2012. “Tiny Artists From The Big World: The Rhetoric Of Representing Extraordinary Bodies During The Singer Midgets’ 1928 Tour In Prague”. In Exploring The Cultural History Of Continental European Freak Shows And ‘Enfreakment’, 193-210. Newcastle upon Tyne: Cambridge Scholars Publishing.