Seneka, tragédie a soud
Výzkumná osa 2: Normy a transgrese
V rámci projektu bude zkoumán pojem soudu na základě studiaV rámci projektu bude zkoumán pojem soudu na základě studia Senekových tragédií. Zkoumání si bere za předmět soud ve třech podobách: v rámci problematiky rozhodování ve stoické filosofii, jakožto soudní rozhodnutí v rámci soudního systému římské říše a soud jako motiv a téma tragédií. Vzhledem k tomu, že soudní proces je určitou formalizací činění rozhodnutí, změny v soudním systému, které nastaly se vznikem římského císařství, vyvolávají obecnější otázky po povaze soudu, včetně soudu morálního a estetického. Cílem projektu je tedy v první řadě popsat, jakým způsobem jsou v Římě, který stojí u počátků tradice evropského práva, zkoumány různé formalizace posuzování a rozhodování, a dále na základě toho rozvinout reflexi soudu a soudnosti. Studium soudu v Senekových tragédiích vychází z oborového rámce klasické filologie a otevírá některé základní otázky sociálních věd a teorie práva. Senekových tragédií. Zkoumání si bere za předmět soud ve třech podobách: v rámci problematiky rozhodování ve stoické filosofii, jakožto soudní rozhodnutí v rámci soudního systému římské říše a soud jako motiv a téma tragédií. Vzhledem k tomu, že soudní proces je určitou formalizací činění rozhodnutí, změny v soudním systému, které nastaly se vznikem římského císařství, vyvolávají obecnější otázky po povaze soudu, včetně soudu morálního a estetického. Cílem projektu je tedy v první řadě popsat, jakým způsobem jsou v Římě, který stojí u počátků tradice evropského práva, zkoumány různé formalizace posuzování a rozhodování, a dále na základě toho rozvinout reflexi soudu a soudnosti. Studium soudu v Senekových tragédiích vychází z oborového rámce klasické filologie a otevírá některé základní otázky sociálních věd a teorie práva.
Filip získal PhD v oboru sociologie na University of Bristol. Jeho doktorandský výzkum kriticky zkoumal některé současné autory, kteří se zabývají problematikou sociálního času a akcelerace v pozdním kapitalismu (především práce Hartmuta Rosy) a řešil jak, a s jakými následky, se projevuje imperativ akcelerace v prostředí současné univerzity.
Můj výzkumný projekt se zaměřuje na vznik střední “produktivistické” třídy a na její boj o získání společenského uznání, intelektuální autority a identity střední třídy v rámci habsburské monarchie od roku 1867 do konce Velké války. Analyzuji zde aktéry tohoto boje, povahu jejich motivace (vědecké, sociální, ekonomické) a sociální témata a otázky, které považují v jejich profesním i osobním přístupu za důležité. Především se zajímám o vztahy mezi vzdělávacím systémem a jeho vlastní rolí v produkci vědění v rámci specializovaných disciplín, a ekonomickou a sociální modernizací dualistické monarchie. Soustředím se zde na způsoby, jakými mohly být změny v edukačním systému interpretovány napříč prizmatem jejich sociálních důsledků, ba dokonce ekonomické kauzality. Mé výzkumy rovněž zahrnují analýzu různých typů “bílých límečků” v začátcích urbánního kapitalismu, především okolo reprezentací a vyjednávání bojů vztahujícím se k třídám, statusům a moci, a to v rámci veřejné sféry i vědeckých institucích, které se k těmto aktérům vážou. V této perspektivě se vybrané případové studie dotýkají také účetních a finančních praktik trhu pojišťovnictví, inženýrství a dopravy.