Slovo transgrese se objevuje v současných debatách v souvislosti se svobodou slova, multikulturalismem, emigrací nebo sexualitou. Transgrese může být považována za strategii, kterou si vzali za své rozdílní aktéři – náboženští, kulturní, společenští – aby vyžadovali a legitimizovali normy považované za alternativy k hierarchii, konvencím, tradicím, kánonům a zákonům. Tento fenomén může být součástí diskursu a/nebo praktik. V rámci diskursu, popírá transgrese absolutní autoritu existujících norem a zpochybňuje jejich performativní sílu, prostřednictvím norem vlastních. V praxi, se potom opírá o široký repertoár jednání (od násilí, přes ticho až po humor), která se ne vždy projevují nějakým vyjádřením a dokonce nejsou ani vždy uvědomělá: sociální praktiky transgrese se neomezují na pouhé morální poznámky. Pokračování textu Osa II – Normy a transgrese
Archiv autora: Cefres
Osa III – Věci, stopy, mapování: prostor v jeho každodennosti
Tento výzkumný záměr se zakládá na empirické i symbolické definici prostoru (sociálního, geografického, historiografického), považovaného za konstrukci vycházející z praxe a zkušenosti.
Poznávání prostoru je determinováno dispozicí stanovenou věcmi – architektonickými, instrumentálními, všedními – jak ukazují také současné výzkumy o sociálním životě věcí, které umožňují hmotné předměty vnímat prostřednictvím jejich interakcí s jedinci a skupinami. Avšak toto uchopení věcí v jejich každodennosti se prolíná se symbolickými strukturami spojenými s prostorem: s mentálním mapováním (mental mapping), díky kterému si můžeme prostor vyměřit a představit; se stopami, které se nabízejí archeologii určité události, již zmizelé ale zároveň vynořující se, představující určitou přítomnost/nepřítomnost; s palimpsesty, které na sobě hromadí časové vrstvy; a s hranicemi, konkrétními i symbolickými, které definují, klasifikují, organizují i osvojují prostor. Pokračování textu Osa III – Věci, stopy, mapování: prostor v jeho každodennosti
Contemporary Art Museums in Central Europe. Between International Discourse and National (Re)building Strategies
Contemporary Art Museums in Central Europe. Between International Discourse and National (Re)building Strategies, Miklós Syékely, Etudes du CEFRES, 2014, 37 p.
The paper investigates the collection-building strategies in the contemporary art museums of Central Europe. As its methodology, the study takes into consideration the collection-building principles and the way they are related to other activities of the institutions. It focuses on the role of the collection as an ensemble of musealized objects. The paper also intends to raise questions on how such institutions contribute, through their collections, to the participation of the given country in international discourse on contemporaneity. As a consequence of this collection-based observation conception, contemporary art centers and museums without collections are excluded from the observations. The observation focuses on the factors of national and international narratives intersecting each other in the process of modern and contemporary art museum based national cultural policies.
Miklós Székely PhD působí jako výzkumný pracovník at the Institute of Art History, Research Centre for the Humanities, Hungarian Academy of Sciences, and as lecturer in the field of museum studies at the Pázmány Péter Catholic University, Faculty of Humanities. His fields of scholarly interest are nineteenth-century Hungarian art, the history of universal exhibitions, museum studies, contemporary museum architecture, cultural politics. He held a Postdoctoral Fellowship at CEFRES for the summer term (February 1st – July 31st, 2013).
Central Europe, contemporary art, museum, museum studies, political change, cultural policy, museum collection, acquisition policy, documentation, archives
Download : https://halshs.archives-ouvertes.fr/CEFRES/halshs-01019728v1