Všední život a politika: jejich vztah v poválečné komunistické Evropě (1945–1991)

Formy politizace v dnešním Bělorusku v souvislostech s odporem proti režimu a masovými represemi

Výzkumná osa 2 – Normy a jejich transgrese

Kontakt: ronan.hervouet(@)cefres.cz

Ronan Hervouet je profesorem sociologie na Univerzitě v Bordeaux a členem Centra Émile Durkheima (UMR 5116), kde v letech 2016 až 2019 zastával funkci zástupce ředitele. V roce 1998 získal agregaci v ekonomických a společenských vědách, v roce 2004 doktorát na Univerzitě v Bordeaux a v roce 2018 habilitaci ve společenských vědách na École Normale Supérieure-Paris Saclay. V letech 1999 až 2001 učil v běloruském Minsku na Evropské univerzitě humanitních věd na Francouzsko-běloruské fakultě politologie a administrativy a v letech 2009 až 2019 byl v témže městě spoluředitelem Francouzsko-běloruského centra politologie a evropských studií. V letech 2005 až 2020 působil jako docent na Fakultě sociologie na Univerzitě v Bordeaux. Vyučoval také na Collège universitaire français v Petrohradě (v roce 2018) a v Moskvě (v roce 2019).
Ve svém vědeckém výzkumu se zaměřuje na všední život občanů žijících v autoritářských režimech. Je autorem dvou monografií, jež se zabývají současným Běloruskem z etnografického hlediska; první z nich je Dača blues aneb Všední život a diktatura v Bělorusku (francouzsky Datcha blues. Existences ordinaires et dictature en Biélorussie (Belin, 2009)), druhou Po čem touží tyrani: politická etnografie každodenního života v Bělorusku (francouzsky Le goût des tyrans. Une ethnographie politique du quotidien en Biélorussie (Le Bord de l’eau, 2020), anglicky A Taste for Oppression. A Political Ethnography of Everyday Life in Belarus (Berghahn Books, 2021)).
Jakožto člen střediska CEFRES se zabývá ze sociologicko-historického hlediska každodenním životem v Bělorusku a jeho vztahem k politice v komunistické poválečné Evropě (v letech 1945–1991) a výzkumem rozličných forem politizace v současném Bělorusku v kontextu masových represí a odporu proti režimu.

Jeho výzkum spadá do vědeckého programu střediska CEFRES zejména pod dvě ze tří výzkumných os – vyjadřuje se nejen k otázkám vyvstávajícím v rámci osy 2 Normy a jejich transgrese, ale i k těm v rámci osy 3 Věci, stopy, mapování: prostor v jeho každodennosti. Protože se zabývá jak vztahem panujícím mezi každodenním životem a politikou v komunistické Evropě, přesuny obyvatel a způsoby, jimiž se tito obyvatelé distancují a vyvazují z normativních a normalizačních snah státu, tak důvody, které stojí za odporem vůči Běloruskému režimu – a tedy i performativními snahami norem, které Lukašenkův režim vznáší –, spadá pod osu 2. Součást osy 3 pak tvoří díky následujícímu. Způsob, jímž se lidé v komunistické Evropě ve svém každodenním životě vztahovali k politice a k politickému diskursu, jež byl na tomto území šířen ve velkém měřítku, vykazoval formy zájmu, který byl nepřímý. Takováto vyhýbavost vůči politice se někdy ukazovala v tak zvaném třetím prostoru, kde se skutečné já dokázalo projevit snadněji. Byly jím jak kuchyně v sovětských bytech, v nichž se potají odehrávaly hovory, jež nesouhlasily s režimem a překračovaly normy jím vytyčené, tak zahrady, záhony a dači, kde městští obyvatelé nacházeli prostor, kde se mohlo vyjádřit nejen jejich já, ale i vědomí jejich vlastní důstojnosti, a lesy, řeky a hory, kam se jezdilo stanovat a zpívat, studovat, mluvit a debatovat s ostatními a které byly daleko od měst, kam normalizační a disciplinární dohled politické moci dopadal mnohem častěji a nebyl v nich ničím neobvyklým. Je tedy vidět, že tyto způsoby, jimiž lidé unikali před politikou, mají svoji specifickou geografii a že debata o ní může být vedena v rámci osy 3, stejně jako diskuse, jíž může podnítit skutečnost, že odpor vůči režimu v Bělorusku má rovněž prostorový rozměr – symbolické přeznačení prostor, jež nabývají politického významu, jako jsou vnitrobloky či balkony, a politizace městských prostor, mezi něž patří na příklad veřejné prostory či velké dopravní tepny.

Monografie:

• A Taste for Oppression. A Political Ethnography of Everyday Life in Belarus, Oxford et New York, Berghahn Books (« Anthropology of Europe ») 2021 .
• Le goût des tyrans. Une ethnographie politique du quotidien en Biélorussie, Lormont, Le Bord de l’eau (« Documents ») 2020.
• Charles-Henry Cuin, François Gresle et Ronan Hervouet, Histoire de la sociologie. De 1789 à nos jours, Paris, La Découverte (« Grands Repères / Manuels »), quatrième édition entièrement refondue et mise à jour, 2017.
• Datcha blues. Existences ordinaires et dictature en Biélorussie, Paris, Belin (« Europes centrales »), 2009. [1ère édition : 2007, Montreuil, Aux lieux d’être (« Mondes contemporains »)].

Editované monografie:

• Charles-Henry Cuin et Ronan Hervouet (dir), Durkheim aujourd’hui, Paris, PUF (« Le lien social »), 2018.
• Elisabeth Gessat-Anstett, Caroline Dufy et Ronan Hervouet (dir.), Quelles hiérarchies sociales en Europe ?, Paris, Pétra (« Europes : terrains et sociétés »), 2009.

Editovaná speciální vydání odborných periodik:

• Revue d’études comparatives Est-Ouest, « Mondes ruraux et marchés dans l’Europe post-communiste » (dossier – numéro double – coordonné par Caroline Dufy et Ronan Hervouet), vol. 48, n° 1-2, 2017.
• Agora. Débats / jeunesses, « Jeunes générations en Europe : regards croisés Est-Ouest » (dossier coordonné par Pierre-Marie Chauvin, Caroline Dufy, Elisabeth Gessat-Anstett et Ronan Hervouet), n° 45, 2007.

Recenze:

• « The Moral Economy of the Kolkhoz Worker, Or Why the Protest Movement in Belarus Does Not Seem to Concern the Collectivized Countryside», Slavic Review, vol. 80, n° 1, 2021, pp. 61-68.
• « A Political Ethnography of Rural Communities under an Authoritarian Regime. The Case of Belarus », Bulletin de méthodologie sociologique / Bulletin of Sociological Methodology, vol. 141, 2019, pp. 85-112.
• « Socialisme de marché et gouvernement des campagnes en Biélorussie », Revue d’études comparatives Est-Ouest, vol. 48, n°1-2, 2017, pp. 85-110 (avec Alexandre Kurilo et Ioulia Shukan).
• « Des épouses dominées ? Mariages transnationaux, inégalités dans le couple et parcours de vie en France de femmes russes, biélorusses et ukrainiennes », Recherches familiales, n° 14, 2017, pp. 95-106 (avec Claire Schiff).
• « The Heritage of Soviet Paternalism in the Belarusian Countryside : The Moralization and Folklorization of the Social World », Mir Rossii [The Universe of Russia. Journal for Sociology and Ethnology – Moscou], vol. 25, n° 4, 2016, pp. 30-51 (avec Alexandre Kurilo).
• « Usages du passé et ordre social en Biélorussie. L’histoire d’un prêtre charismatique aux prises avec son passé criminel », Ethnologie française, vol. 44, n° 3, 2014, pp. 409-420.
• « Le ‘socialisme de marché’ dans la Biélorussie de Loukachenko : égalitarisme, néopatrimonialisme et dépendance extérieure », Revue Internationale de Politique Comparée, vol. 20, n° 3, 2013, pp. 97-113.
• « Travailler ‘bénévolement’ pour la collectivité : les subbotniki en Biélorussie postsoviétique », Genèses. Sciences sociales et histoire, n° 78, 2010, pp. 87-104 (avec Alexandre Kurilo).
• « Datchas et mémoires familiales en Biélorussie », Ethnologie française, vol. 37, n° 3, 2007, pp. 533-540.
• « L’économie du potager en Biélorussie et en Russie », Études rurales, n° 177, 2006, pp. 25-42.

Články:

• « Portraits de Biélorusses en temps de révolution », Carnets de Terrain. Le blog de la revue Terrain, 5 août 2021 : https://blogterrain.hypotheses.org/17300
• « Les kolkhozes de Loukachenko : un regard ‘terre à terre’ sur la Biélorussie », AOC media – Analyse Opinion Critique, 8 septembre 2020 : https://aoc.media/analyse/2020/09/07/les-kolkhozes-de-loukachenko-un-regard-terre-a-terre-sur-la-bielorussie/
• « La tradition soviétique des subbotniki dans la Biélorussie de Loukachenko », La Revue russe, n° 41, 2013, pp. 25-36.
• « Authoritarianism from Below. Lessons from Ethnographic Studies in Belarus, The Anthropology of East Europe Review, vol. 31, n° 2, 2013, pp. 19-29: http://scholarworks.iu.edu/journals/index.php/aeer/article/view/4242
• « Dachas and vegetable gardens in Belarus. Economic and subjective stakes of an ‘ordinary passion’ », The Anthropology of East Europe Review, vol. 21, n° 1, pp. 159-168: https://scholarworks.iu.edu/journals/index.php/aeer/article/view/374

Kapitoly v kolektivních monografiích:

• « La postérité de l’œuvre de Durkheim (1858-1917) cent ans après», in Cuin Charles-Henry et Hervouet Ronan (dir.), Durkheim aujourd’hui, Paris, PUF (« Le lien social »), 2018, pp. 1-20 (avec Charles-Henry Cuin).
• « The Metamorphoses of the Dacha : Some Processual Thinking », in Dépelteau François et Savoia Landini Tatiana (dir.), Norbert Elias and Empirical Research, New York, Palgrave Macmillan, 2014, pp. 179-196 (avec François Dépelteau).
• « Les datchas en Biélorussie et en Russie dans les années 1970 et 1980: accès, formes et usages différenciés », in Nadège Ragaru et Antonela Capelle-Pogacean (dir.), Vie quotidienne et pouvoir sous le communisme. Consommer à l’Est, Paris, Karthala (« Relations internationales »), 2010, pp. 427-456.
• « Biélorussie. Mémoires et ruptures de vie de citoyens soviétiques », in Jérôme Heurtaux et Cédric Pellen (dir.), 1989 à l’Est de l’Europe. Une mémoire controversée, La Tour d’Aigues, Editions de l’Aube (« Monde en cours »), 2009, pp. 203-227.
• « ‘Être à la datcha’. Éléments d’analyse issus d’une recherche exploratoire », in François Dépelteau et Aurélie Lacassagne (dir.), Le Bélarus : l’état de l’exception, Québec, Presses de l’Université Laval, 2003, pp. 257-317.

Recenze knih:

• Gouverner la vie privée. L’encadrement inégalitaire des séparations conjugales en France et au Québec d’Émilie Biland (ENS Éditions, 2019), Revue française de sociologie, volume 61, n° 3, 2020, pp. 483-486.
• Sociology in Russia. A Brief History de Larissa Titarenko et Elena Zdravomyslova (Palgrave Macmillan, 2017), Revue française de science politique, volume 69, n° 1, 2019, pp. 184-186.
• Une paradoxale oppression. Le pouvoir et les associations en Russie de Françoise Daucé (CNRS éditions, 2013), Le Mouvement Social, n° 260, 2017, pp. 157-160.
• On a mangé nos moutons. Le Kirghizstan, du berger au biznesman de Boris Pétric (Belin / Editions de la MSH, 2013), Revue française de science politique, volume 63, n° 6, pp. 1228-1229.
• « La Biélorussie, dernière dictature d’Europe » [lecture critique de : Brian BENETT, The Last Dictatorship in Europe. Belarus under Lukashenko, Londres, Hurst & Company, 2011 ; Valéri KARBALEVITCH, Le satrape de Biélorussie. Alexandre Loukachenko, dernier tyran d’Europe, Paris, François Bourin Editeur (« Les moutons noirs »), 2012 ; Andrew WILSON, Belarus. The Last European Dictatorship, New Haven et Londres, Yale University Press, 2011], Revue française de science politique, volume 63, n° 3-4, 2013, pp. 684-687.
• Crisis and the Everyday in Postsocialist Moscow d’Olga Shevchenko (Indiana University Press, 2009), Europe-Asia Studies, volume 65, n° 4, 2013, pp. 774-776.
• Dacha Idylls: Living Organically in Russia’s Countryside de Melissa L. Caldwell (University of California Press, 2011), Cahiers du Monde russe, volume 51, n°4, octobre-décembre 2010, p. 740-743.
• Le troc dans le marché. Pour une sociologie des échanges dans la Russie post-soviétique de Caroline Dufy (L’Harmattan 2008), Genèses. Sciences sociales et histoire, septembre 2009, n° 76, pp. 164-167.
• L’étreinte soviétique de Nicolas Hayoz (Droz, 1997), Revue Française de Sociologie, janvier-mars, volume 41, n° 1, 2000, pp. 181-183.

Digitální hra jako historická reprezentace – medievalismus a česká historická kultura 

Výzkumná osa 3 – Věci, stopy, mapování: prostor v jeho každodennosti

Kontakt: jan.kremer(@)cefres.cz

Mým hlavním tématem je výzkum reprezentací minulosti v digitálních hrách, jejich konstrukce vývojáři a recepce hráči. V České republice hraje nějakou digitální hru více než polovina obyvatel a průměrný věk hráček je přes třicet let. O obsahu her se v mainstreamových médiích však mnoho nemluví, akademičtí historici je dosud ignorují. Přitom tituly odehrávající se v minulosti nebo ty dějinami inspirované pravidelně obsazují vrchní příčky žebříčků prodejnosti. Nedávné výzkumy dokazují, že zmíněné hry se díky své interaktivitě, performativitě a imerzivitě staly vlivným historickým médiem. Tato nová forma populární historie prakticky odráží i ovlivňuje naši historickou kulturu, tj. „jak chápeme, vyjednáváme i komunikujeme o minulosti v současnosti“. Pokračování textu Jan Kremer: Výzkum & CV →

Stát, nacionalismus a panslavismus za “éry Metternichů” (1815–1848) – příklad Srbů z Pešti a Budína

Výzkumná osa 1 – Přemístění, vykořenění, odchýlení: lidé, vědění, praktiky

Kontakt: dusan.ljuboja(@)cefres.cz

Můj výzkum je zaměřen na vzájemný vztah mezi myšlenkami panslovanského a nacionalismu v srbském kulturním kruhu v Peštově Budíně v první polovině devatenáctého století. Vybral jsem si tuto konkrétní srbskou komunitu jako případovou studii, vzhledem k jejich ústřednímu významu pro srbské “národní probuzení” ve výše uvedeném období. To, co učinilo tuto komunitu výjimečnou, byl jejich přístup k tiskařskému lisu Budínské univerzity, což z nich udělalo lídry ve výrobě a distribuci znalostí mezi všemi Srby žijícími ve východní a střední Evropě. Navíc měli úzké vazby na panslovanské hnutí té doby a především na jeho hlavní protagonisty, jako byli Ján Kollár a Pavel Jozef Šafárik. Svým výzkumem hodlám nejen ukázat vzájemný vztah mezi oběma ideologiemi (panslovanský a romantický nacionalismus), ale také ukázat, jak byly upraveny a transformovány v srbském kontextu. Pokračování textu Dušan J. Ljuboja: výzkum & CV →