Výzkumná osa 2 – Normy a transgrese
Kontakt: olga.slowik@cefres.cz (od 1. září 2018)
Ve své dizertaci se věnuji způsobu, jakým motiv jídla zasahuje do rozsáhlé problematiky hledání a konstruování identity ženských postav a vypravěček v současné české próze.
Pokračování textu Olga Słowik: výzkum a CV
Výzkumná osa 2: Normy a Transgrese
Kontakt: pavel.baloun@cefres.cz (od 1. září 2018)
Ve své dizertační práce se věnuji dlouhodobému procesu kriminalizace těch obyvatel Československa a Protektorátu Čechy a Morava, kteří byli označování jako “cikáni”. V souvislosti s holokaustem Romů a Sintů na území Českých zemí v době druhé světové války se zaměřuji se také na otázku kontinuit a diskontinuit v uplatňování proticikánských opatření. Mým hlavním cílem je rekonstruovat, jak proticikánská opatření, tj. soubor právních norem, které byly namířeny vůči “cikánům”, dopadala na tuto různorodou skupinu obyvatel a ovlivňovala jejich životy. Pokračování textu Pavel Baloun: výzkum a CV
Kontakt: mihai-dan.cirjan@cefres.cz
je doktorandem na Central European University (Budapešť) pod vedením Balázse Trencsényiho. Jeho disertační práce s názvem Zadluženost a úvěrové vztahy v době krize: Obnova státu prostřednictvím ekonomických politik v postliberálním Rumunsku (1929-1944), je součástí výzkumné osy CEFRESu č. I.
Kontakt: adela.klinerova@cefres.cz
je doktorandkou pod dvojím vedením Richarda Biegela a Sabine Frommel na Univerzitě Karlově a na École Pratique des Hautes Études (Paříž). Její disertační práce věnovaná recepci a uplatnění motivů francouzské novověké architektury v rámci historizující architektury 19. století spadá do osy I výzkumného záměru CEFRESu.
Kontakt: julien.wacquez@cefres.cz
je doktorandem na EHESS pod vedením Jeana-Louise Fabianiho. Jeho disertační práce s názvem Gramatika pravděpodobnosti: aktéři sci-fi a vztah k realitě, spadá do výzkumné osy č. I.
Kontakt: magdalena.cabaj@cefres.cz
je doktorandkou na ENS Ulm a na Varšavské univerzitě pod vedením Wincenty Cesluk-Grajewski a Domoniquea Lestela. Její disertační práce nazvaná Hermafroditní psaní stojí na rozhraní filozofie a literatury a váže se k výzkumné ose II.
Kontakt: matyas.erdelyi@cefres.cz
je doktorand ve 4. ročníku na Central European University v Budapešti pod vedením Karla Halla a Susan Zimmermann. Jeho disertační práce stojící mezi historií a sociologií, nazvaná Utváření produktivistické střední třídy v Habsburské monarchii, je součástí výzkumné osy I.
Kontakt: anna.gnot@cefres.cz
je doktorandkou na Filologické fakultě Opolské univerzity pod vedením Joanny Czaplińské. Její disertační práce v oboru literární vědy s názvem Devátý životopis – dimenze autobiografického prostoru ve tvorbě Oty Filipa, spadá do osy č. II výzkumného záměru CEFRESu.
Kontakt: filip.herza@cefres.cz
je doktorandem na Fakultě humanitních studií UK (Program Platformy CEFRES na podporu doktorského studia) pod vedením Lucie Storchové. Jeho disertační práce nazvaná Imaginace tělesné „jinakosti“ a pražské přehlídky „lidských kuriozit“ 1860-1939 se pohybuje na rozmezí kulturní antropologie a historie a pojí se k výzkumné ose č. II.
Kontakt: mathieu.lericq@cefres.cz
je doktorandem na Université d’Aix-Marseille (LESA) pod vedením Thierryho Roche. Jeho disertační práce v oboru filmové vědy se nazývá Znepokojivé důvěrnosti ve filmech z komunistického Polska (1968-1989): zrození bio-kinematografie?, a pojí se s výzkumnou osou č. II.
Kontakt: yuliya.moskvina@cefres.cz
je doktorandkou na Univerzitě Karlově pod vedením Paula Blokkera. Její disertační práce v oboru sociologie s názvem Stát, squat, společnost, je součastí výzkumné osy č. II.
Kontakt: martin.pjecha@cefres.cz
je doktorandem na Central European University (Budapešť) pod vedením Matthiase Riedla. Jeho disertační práce s názvem Diskurz násilí v rámci husitského hnutí spadá do osy č. II výzkumného záměru CEFRESu.
Kontakt: lucie.trlifajova@cefres.cz
je doktorandkou na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a její doktorská disertační práce s názvem Role sociální ochrany v kontextu rostoucí prekarizace na trhu práce, je součástí výzkumné osy č. II.
Kontakt: florence.vychytil-baudoux@cefres.cz
je doktorandkou na École des Hautes Études en Sciences Sociales (Paříž), pod vedením Nancy L. Green. Její disertační práce s názvem Mezi občanstvím, etnicitou a exilovou politikou: logiky politické integrace Polonie ve Francii, Spojených státech a Kanadě, 1945-1980, se pojí s osou č. I výzkumného záměru CEFRESu.
Osa 1: Přemístění, vykořenění, odchýlení: lidé, vědění, praktiky
Výzkumný projekt: “Archivy a interkulturalita”
Již od roku 1991 je Kannan Muthukrishnan v čele výzkumného projektu o současné tamilské kultuře. V knihovně Francouzského institutu v Pondicherry (IFP) shromáždil a založil sbírku zdrojů o této tématice obsahující jak odborné časopisy, tak i knihy. Tento výzkumný program funguje jako můstek spojující do nynějška dvě izolované oblasti, kterými jsou klasická tamilština a současná tamilština.
Tento program věnující se studiím, konferencím, sbírkám a publikacím má za cíl vybudovat v IFP Centrum pro soudobou tamilštinu. V rámci tohoto programu Kannan Muthukrishnan vede více než 30 doktorských studentů z Indie i ze zahraničí. Pravidelně se zúčastňuje studijně-výzkumných cest na různých univerzitách v Belgii, Francii a USA (Univerzita v Namuru, Univerzita Paris III, Sorbonna, INALCO, UC Berkeley, Univerzita Rutgers, Princeton, Harvard atd.) Je zakládajícím a aktivním členem programu “Historical Atlas” v IFP.
Když se snažíme psát o kulturní historii současné tamilštiny v Indii, nevyhneme se otázce pramenů. Prameny k této tématice v Indii existují, ale není k nim žádný přístup a nevede k nim žádná cesta. Uvědomujeme si značný nedostatek tzv. “archivní horečky” (ústní, písemné nebo vizuální) mezi lidmi. Náš výzkum v IFP se zabývá tímto nedostatkem v indické kultuře a klade si následující otázky: Čím je archiv v Indii? Tento výzkum se navrací k pramenům a snaží se vybudovat nový archiv. Jakým způsobem můžeme tuto výstavbu uskutečnit? Jak vytvoříme archiv v současném kontextu?
Současná tamilština, jazyk, literatura a historie, překlad, indická média a kultura, literatura a politika nedotýkatelních, mezinárodní literatura.
1991-dnes: výzkumný pracovník, Katedra Indologie, Francouzský institut v Pondicherry
1987-1991: asistent na univerzitě (obor lexikografie), CRE-A’s Contemporary Tamil Dictionary, Mozhi Trust, Chennai.
11 vydaných knih ve Francouzském institutu v Pondicherry a více než 20 dalších publikací vydány jinými vydavateli.
(v rámci studijního programu o současné tamilské kultuře, který probíhá v IFP )
Osa II: Normy a transgrese
Kontakt: broz@eu.cas.cz
Lu
děk Brož je výzkumným pracovníkem Etnologického ústavu Akademie věd České republiky. Od února 2018 je partnerem programu TANDEM platformy CEFRES s projektem nazvaným “Zdivočelí divočáci: měnící se kosmopolitika lovu v Evropě i mimo ni”. Po magisterském studiu etnologie na Karlově univerzitě v Praze získal titul M.Phil. a Ph.D. v sociální antropologii na Univerzitě v Cambridgi a následně byl postdoktorandem v Institutu Maxe Plancka pro sociální antropologii v Halle.
Luďkovým dlouhodobým odborným zájmem je z geografického hlediska Sibiř, konkrétně Republika Altaj, kde prováděl rozsáhlý etnografický terénní výzkum. Je fascinován tím, jak lidé žijí v krajině a z krajiny, kterou považují za v nepřeneseném smyslu slova živou a která je současně domovem světově proslulého archeologického dědictví i dopadovou zónou druhých stupňů raket z kosmodromu Bajkonur. Inspirován současnými studiemi vědy a technologií Luděk sledoval, jakým způsobem figurují sporné negativní externality vesmírného průmyslu a archeologické práce v každodenní reflexivitě místních obyvatel i lokálních politikách identity operujících v termínech postsovětské etno-revitalizace.
Etnograficky Luděk věnoval velkou pozornost tomu, co v návaznosti na dílo Eduarda Viveirose de Castro nazval “pastorálním perspektivismem” – tedy, že v Altajském kontextu je rozdíl mezi lovem a pastevectvím otázkou perspektivy, jelikož divoká zvířata jsou místními pastevci a lovci považována za dobytek lokálních duchů hospodářů. Při dalším zkoumání delikátních otázek etiky lovu se Luděk soustředil na altajské koncepty osoby a etiologie smrti, které mu pomohly pochopit, proč místní obyvatelé považují archeologické vykopávky za hrozbu, a přiměly ho ke zkoumání palčivé otázky sebevraždy na Altaji. Ve snaze o vyplnění mezer v současném výzkumu se Luděk aktivně podílí na ustanovení antropologie sebevraždy jako nedílné součásti etablující se kritické suicidologie.
2008 Ph.D. v Sociální Antropologii, Univerzita v Cambridgi
2003 M.Phil. v Sociální Antropologii, Univerzita v Cambridgi
2002 Mgr. v Etnologii, Karlova Univerzita
Virginie Vaté je výzkumná pracovnice v Centre National de la Recherche Scientifique (C.N.R.S), kde je členkou GSRL (Groupe “Sociétés, Religions, Laïcités” UMR). Od února 2018 spolupracuje v rámci CEFRESu na projektu Tandem s názvem “Zdivočelí divočáci: měnící se kosmopolitika lovu v Evropě i mimo ni“.
Virginie Vaté získala svůj doktorát v roce 2003 na katedře antropologie Univerzity Paříž X Nanterre. V roce 2003 a mezi lety 2004-2007 byla výzkumnou pracovnicí Institutu Maxe Plancka pro sociální antropologii v německém Halle, s jehož oddělením “Integrace a konflikt” i nadále spolupracuje. V roce 2004 získala post doktorský grant Fyssen, během kterého se účastnila činnosti CIERA (Centre Interuniversitaire d’Etudes et de Recherches autochtones) na Univerzitě Laval v kanadském Quebecu. V roce 2009 obdržela bronzovou medaili CNRS.
Spolupracovala na řadě národních a mezinárodních kolektivních výzkumných projektů. Byla například výzkumnou pracovnicí projektu “Pravoslavné křesťanství a domorodí lidé v současné Aljašce a Čukotce” (OCIP), který podporoval Institut Paul-Emile Victor (IPEV). Ve svém dosavadním výzkumu se Virginie Vaté zaměřila na náboženské praktiky v různých lokalitách Beringova průlivu (Čukotka, Rusko a Aljaška, USA). Ve své doktorské disertační práci analyzovala lovecké rituály Čukčů na Čukotce, přičemž věnovala zvláštní pozornost významu genderového rozdělení rolí a vztahu člověka k “přírodě”. Později v rámci projektu A.N.R. MYSTOU vedeným C. Ponsem studovala konverzi ke křesťanství mezi domorodým obyvatelstvem Čukotky a nově vzniklé vazby mezi pokřesťanštěným obyvatelstvem na Aljašce a původními obyvateli Čukotky. V rámci projektu OCIP spolu se svou spolupracovnicí Dr. Marie-Amélie Salabelle prováděla etnografický výzkum v regionu Beringova průlivu za účelem porovnání vztahů domorodého obyvatelstva Čukotky a Aljašky s pravoslavným křesťanstvím. Její nejnovější terénní výzkum byl proveden v Kodiaku na Aljašce v letech 2015, 2016 a 2017.
Projekt “Zdivočelí divočáci” umožní V. Vaté opět studovat vztahy mezi lidmi a zvířaty – tentokrát v novém kontextu. Jejím cílem je prostudovat praktiky, znalosti a diskurzy týkající se divočáků v oblasti Burgundska, Francie. Zvláště se zajímá o pozici divočáka ve středu mnoha sporů mezi farmáři, lovci, ekology, politickými vůdci a vládními činiteli – kategoriemi aktérů, které nejsou ani jasně ohraničeny ani vnitřně jednotné. Jako výchozí bod při zkoumání praktik týkajících se správy volně žijících zvířat a vztahů mezi lidmi a zvířaty v Evropě je divočák obzvláště zajímavou případovou studií vyvolávající vášnivé debaty na veřejnosti, které se pravidelně odrážejí v médiích.
Doktorát (Ph.D.) v Antropologii, 2003, Univerzita Paris X-Nanterre
DEA (Diplom aplikovaných studií) v Antropologii, 1996, Univerzita Paris X-Nanterre.
Magisterský diplom (M.A.) v antropologii, 1995, Univerzita Paris X-Nanterre.
Bakalářský diplom v ruském jazyce a literatuře, 1993, Univerzita Paris IV-Sorbonne.
DEUG (Diplom z všeobecných univerzitních studií) v anglickém jazyce a literatuře, 1992, Univerzita Paris X-Nanterre.
2013 [paperback in 2015] co-editor with D. G. Anderson & R. P. Wishart of About the Hearth: Perspectives on the Home, Hearth and Household in the Circumpolar North, New York & Oxford, Berghahn, 324 pp.
2010 Guest editor, with J.O. Habeck & O. Povoroznyuk, of a special issue of the journal Anthropology of East Europe Review 28 (2), entitled Gender Shift in the Russian North.
2013 (with P. Plattet & T. Wendling), « La prise du don. Jeux rituels et prix dans le Nord-Est sibérien », K. Buffetrille, Jean-Luc Lambert, Nathalie Luca & Anne de Sales (eds), D’une anthropologie du chamanisme vers une anthropologie du croire. Hommage à l’œuvre de Roberte Hamayon, special issue of Etudes Mongoles, Sibériennes, Centrasiatiques et Tibétaines, pp. 483-514.
2013 “Building a Home for the Hearth: An Analysis of a Chukchi Reindeer Herding Ritual”, in D.G. Anderson, R.P. Wishart & V. Vaté (eds), About the Hearth: Perspectives on the Home, Hearth and Household in the Circumpolar North, New York & Oxford, Berghahn, pp. 183-199.
2013 “Epilogue. L’Enfer, c’est les autres? Distance, relation à autrui et à Jésus des convertis au protestantisme évangélique”, in C. Pons (ed.), Jésus, moi et les autres. La construction collective d’une relation personnelle à Jésus dans les églises évangéliques : Europe, Océanie, Maghreb, Paris, CNRS editions, pp. 259-271.
2011 (with G. Diachkova) “From Collective Enthusiasm to Individual Self-Realization: History and Life Experiences of the House of Culture of Anadyr (Chukotka)”, in B. Donahoe & J.O. Habeck (eds), Reconstructing the House of Culture: Community, Self, and the Makings of Culture in Russia and Beyond, New York & Oxford, Berghahn, pp. 29-54.
2011 (with B. Donahoe, J.O. Habeck, A. Halemba, K. Istomin & I. Santha). “Research Design and Methodology of the Comparative Research Project ‘The Social Significance of the House of Culture’”, in B. Donahoe & J.O. Habeck (eds), Reconstructing the House of Culture: Community, Self, and the Makings of Culture in Russia and Beyond, New York & Oxford, Berghahn, pp. 277-291.
2011 “Dwelling in the Landscape among the Reindeer Chukchis”, in P. Jordan (ed), Landscape and Culture in Northern Eurasia, Walnut Creek, CA, Left Coast Press, pp. 135-160.
2009 “Redefining Chukchi Practices in Contexts of Conversion to Pentecostalism (Russian North)”, in Mathijs Pelkmans (ed), Christian Conversion after Socialism: Disruptions, Modernisms and Technologies of Faith, New York & Oxford, Berghahn, pp. 39-57.
2017 « Forum: Religion, Anthropology and the « Anthropology of Religion » (1) », Antropologicheskij forum, 34, pp. 59-68.