Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Masarykovým ústavem a Archivem Akademie věd České republiky ve spolupráci s Pražským centrem židovských studií a CEFRES přednese Agnes Kelemen (Research Fellow in ERC Consolidator grant UnRef: Unlikely refuge?, Masaryk Institute and Archives of the Czech Academy of Sciences, Prague).
Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1 Čas: 17:30-19:00 Jazyk: angličtina
Abstrakt
Meziválečné československé univerzity a vysoké školy, kde byl vyučovacím jazykem němčina, přilákaly četné židovské studenty, kteří unikli oficiálním a neoficiálním židovským kvótám a antisemitskému násilí v kampusu ve svých domovských zemích (např. Maďarsko, Polsko, Rumunsko). Kromě xenofobie se setkali také s antisemitismem v Československu. Přesto se maďarští Židé při pohledu zpět na Československou republiku dozvěděli, že se stali obětí nacistického Německa, přehlíželi své zkušenosti s protižidovským nepřátelstvím, jako je například Aféra Steinherz (1922–23), a demonstrace za zavedení numera clausa (1929) do té míry, že je ignorují ve svých pamětech a chválí československou přívětivost. Tato přednáška představí kuriózní souhru českého nacionalismu, německých vysokých škol, akademického antisemitismu, xenofobie a zahraničních židovských studentů prostřednictvím případové studie maďarských „numerus clausus uprchlíků“, kteří studovali v Praze, Brně a Liberci v letech 1920 až 1938.
První setkání mezioborového semináře “Actualité critique” v roce 2018, které pořádá École normale supérieure ve spolupráci s CEFRESem a Univerzitou Karlovou za podpory Francouzského institutu v Praze .
Kde: Francouzský Institut v Praze, 5. patro Kdy: 17:30 – 19:30 Pořadatelé: Clara Royer, Ondřej Švec (FF UK) Jazyk: angličtina
Diskuze o společenských vědách v postfaktické době
Tak jak internetová fóra a sociální sítě začínají být v dnešní době pro značnou část populace hlavním zdrojem informací, a nahrazují tak tradiční média jako denní tisk, rozhlas nebo televize, je pro věřejnou diskuzi čím dál tím příznačnější vyostřený dialog. K tomu navíc přispívá bezhlavý a “omezující” způsob, kterým někteří politikové komunikují a jehož cílem není vzájemná shoda, ale ponížení protivníka nebo domnělého nepřítele.
Výsledná vulgarizace věřejné diskuze (projevující se v našich zemích rostoucím počtem slovních a fyzických napadení, nízkou volební účastí a obecnou nedůvěrou občanů vůči jejich politickým zástupcům) představuje úskalí, kterému se musí akademická obec postavit čelem a nabídnout jak nové způsoby rozboru diskurzu, tak nové způsoby, jak vstoupit do veřejného prostoru, aby bylo možno předejít zneužívání informací. Náš zájem se soutředí jednak na prostředky, kterými lze lépe porozumět zvláštním nebezpečím plynoucím z šíření takzvaných alternativních informací azjednodušujících argumentů, jednak na zodpovědnost, která z kolující záplavy falešných informací plyne pro badatele ve společenskovědních oborech. Jaká je role sociologů, politologů, historiků a filosofů v době zvané postfaktická?
Přednášející:
Jakub Jirsa, filosof a ředitel Ústavu filosofie a religionistiky (FF UK), odborník na politickou filosofii; editor kolektivní práce Idea university (Praha, 2015). Viz téze jeho příspěvku.
Václav Štětka, sociolog (FSV UK; Loughborough University), vedoucí vědecké skupiny zaměřené na politickou komunikaci (PolCoRe), autor prací The Rise of Oligarchs as Media Owners.,In: Media and Politics in New Democracies. Europe in a Comparative Perspective, Oxford 2015, The Powers That Tweet: Social Media as News Sources in the Czech Republic (spolu s R. Hladíkem) a Journalism Studies, 2015. Viz téze jeho příspěvku.
Ondřej Švec, filosof (FF UK), autor projektu La Rationalité et les pratiques d’argumentation dans l’espace public a editor (spolu s J. Čapkem) práce Pragmatic Perspectives in Phenomenology (Routledge, 2017). Viz téze jeho příspěvku.
Frédéric Worms, filosof, náměstek ředitele École normale supérieure de Paris, ředitel Centre international d’étude de la philosophie française contemporaine a člen Comité consultatif national d’éthique, autor práce 100 mots de la République (PUF, coll. « Que sais-je ? », 2017) Viz téze jeho příspěvku.
Kdo by mohl popřít, že současná doba je kritická a musí být kritizována? Avšak v obou případech může tato kritika nabýt patologického rozměru, nebo se dokonce stát smrtelně nebezpečnou. V době, kdy panuje stav ohrožení, všeobecná podezřívavost a dvojvládí “nejnovějšícj zpráv” a “údajně pravdivých informací”, může kritická současnot vyústit ve zmanipulované krize a zvrácenou kritiku.
Proto potřebujeme novou kritiku, abychom mohli dnešní kritické době čelit. Kritiku, která rozlišujemzi krytickými a nekritickými informacemi; kritiku, která nachází vztahy mezi fakty a jejich interpretací, a to jak z historického, mezioborového nebo mezinárodního úhlu pohledu. Rozbor informací totiž mohou ovlivnit národnostní zájmy a žádnou situaci nelze vnímat výhradně universalisticky a abstraktně. Z toho důvodu je možné, a dokonce nutné nahlížet na kritickou současnot z celoevropského a mezioborového hlediska.
Publikace k přispívání do diskuse:
Projekt Actualité critique européenne vychází ze semináře Actualité critique organizovaného École normale supérieure de Paris. Seminář se koná každý týden a scházejí se na něm studenti a badatelé, aby diskutovali o kriticky důležitých tématech od politiky přes přírodní vědy, hospodářství, až po společnost a umění. Evropská odnož tohoto projektu si klade za cíl dát zaměřit se na celoevropské otázky, a dát tak tomuto semináři celoevropské měřítko.
Projekt Actualité critique européenne podpořila sít Francouzských isntitutů i další instituce, jako například CEFRES. Bude zahájen v roce 2018 a bude se postupně konat v Praze, Varšavě a Římě zárověň s pařížským seminářem. Během prvního semestru se bude v rámci této “university” rozebírat z různých úhlů pohledu například téma akademických svobod, postavení evropských sturdentů, myšlenka evropské university atd.
École Normale Supérieure a Francouzský institut vybízejí evropské university, aby se přidaly ke vznikající síti a společně se chopily kritické současnosti, která představuje zásadní výzvu dnešní doby.
Ilustrace:
“I’m sorry, Jeannie, your answer was correct, but Kevin shouted his incorrect answer over yours, so he gets the points.”
Druhé sezení frankofonního mezioborového semináře CEFRESu “Mapa a hranice” V roce 2023 bychom chtěli začít zpochybněním aktu vymezování a zobrazování (ať už se jedná o území, období nebo trajektorie), tedy prostřednictvím interdisciplinarity jednotlivých disciplín zpochybnit mapy a hranice.
Místo konání: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, Praha 1 Kdy: pátek, 12. května, 10:00-11:30 Jazyk: francouzština
Eloïse ADDE (CEU), diskutuje Jan ZDICHYNEC (Univerzita Karlova)
Území je jedním z hlavních definičních znaků národa; spolu se státem a populací tvoří jeho základní oporu. Často odpovídá přírodním jevům, které lze prostorově vymezit – horské hřebeny nebo říční toky. Území je obecně považováno za samozřejmé a je proto zřídka zpochybňováno. Podobně jako národ, i jeho území je konstrukcí, představou, která se mění v závislosti na tom, jak se s ním nakládá, a jeho existence je mnohem podmíněnější, než se může zdát. Území je úzce spojeno s politickou praxí; je tím, co sjednocuje “politickou komunitu”, ale ta mu také dává jeho tvar. V této přednášce bude Eloïse Adde rozebírat funkci území a způsob, jakým bylo vnímáno a konstruováno v rámci dvou projektů zaměřených na založení a konsolidaci národa v Čechách a Brabantsku na počátku 14. století.
Hana Fořtová představí v knihovně CEFRESu svůj český překlad knihy O duchu zákonů, a to při příležitosti vydání druhého dílu knihy nakladatelstvím OIKOYMENH.
Toto první vědecké vydání významného textu evropského myšlení dává českému publiku poprvé přístup k vlastním poznámkám Montesquieua a k současnému kritickému poznámkovému aparátu.
Montesquieu, O duchu zákonů II.,Obrana Ducha zákonů; přeložila a poznámkami opatřila Hana Fořtová, Praha, OIKOYMENH, 2015, 584 s.
