Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Masarykovým ústavem přednese Agnieszka Wierzcholska (Svobodná univerzita Berlín).
Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:30-19:30
Jazyk: angličtina
Abstrakt
Tarnów v jižním Polsku byl po staletí polsko-židovským městem. Před druhou světovou válkou téměř 50% obyvatel města byli Židé, zbývající polovina populace byla katolického vyznání. Vztahy mezi Židy a ne-Židy byly normální součástí každodenního života mezi sousedy, spolužáky a místní politikou. Během šoa došlo k vraždě městských Židů na ulicích města přímo před očima nežidovských sousedů. Z 25 000 Židů, kteří žili v Tarnówě před druhou světovou válkou, se vrátilo jen pouhých tisíc a jen několik set zůstalo.
Co se stalo s městem, kde němečtí okupanti zničili polsko-židovské Lebenswelt? Struktura společnosti se od roku 1939 dramaticky změnila a místní komunita se stala okupovanou společností. Antisemitismus, který vznikl ve městě v pozdních třicátých letech 20. století, se v mnoha směrech prolínal s německou protižidovskou politikou. Kvůli přítomnému násilí se šoa týkalo i ne-židovštích Poláků. Tážeme se však, zda byly některé lokální sítě odolné? Jaká přátelství mohla zachránit životy a jaké kontakty se ukázaly jako nebezpečné? A konečně, co se stalo s městem po odchodu německých okupantů v lednu 1945 a zmizení téměř poloviny jeho obyvatel – Židů?
Tato přednáška se bude zabývat každodenním životem v polsko-židovském městě a pokusí se znovu zopakovat jednotlivé příběhy obyvatel v době předválečného i poválečného období.
Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Masarykovým ústavem přednese Marcin Wodziński (Vratislavská univerzita).
Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:30-19:00
Jazyk: angličtina
Abstrakt
Co je to chasidismus? Proč toho víme tak málo o jednom z nejintenzivněji zkoumaných fenoménů v židovské historii? Které historiografické předpoklady brání rozvoji našich poznatků o chasidismu? Souvisí to nějak s primárními zdroji a metodologickými přístupy? Jak by vypadal chasidismus, kdyby se k němu přistupovalo z anti-elitářského hlediska, tedy z provinčního stieblu a ne od cadikova dvora?
Tyto otázky budou jádrem rozhovoru s profesorem Wodzińskim, expertem na chasidismus, autorem Chasidismus. Klíčové otázky (Oxford University Press, 2018) a redaktorem Historického atlasu chasidismu (Princeton University Press, 2017).
Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Masarykovým ústavem přednese Karolina Szymaniak (Vratislavská univerzita).
Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:30-19:00
Jazyk: angličtina
Když v roce 1988 básník Marcin Świetlicki formuloval ve své dnes slavné básni ostrou kritiku rétoriky kulturní opozice, napsal: “Místo toho, aby řekli: Bolí mě zuby, jsem hladový, jsem osamělý (…) / říkají tiše: Wanda / Wasilewska, Cyprián Kamil Norwid, / Józef Piłsudski, Ukrajina, Litva / Thomas Mann, Bible a nakonec cosi nepatrného v jidiš“. Jak ukázala Eugenie Prokop-Janiec, v 80. letech se jidiš stalo součástí nezávislé kultury a jeho používání se stalo formou odporu. Ale co bylo toto nedefinované “nepatrné cosi” a jaká tradice podporovala jeho přítomnost v polském diskurzu? Jaký význam a jaký obsah mu byl svěřen? Jak se tato tradice podepisuje na současných představách o polské židovské minulosti a na způsobu, jakým píšeme o kulturní historii v Polsku?
Přednáška bude probíhat formou diskuse o stávajících a dalších možných přístupech ke studiu polsko-jidišských kulturních výměn ve 20. století, dále o jejich mezích a důsledcích. Jedná se o pracovní prezentaci na probíhajícím projektu. Nahlédnutím do historie polsko-jidišských kulturních vztahů, jejich diskurzu a jejich interpretování skrze různé pohledy na kulturní studie, se výzkum snaží navrhnout další způsoby konceptualizace dějin kultury v Polsku. Tento přístup zohledňuje aspekty menšin, respektuje jejich nezávislost a vytváří prostor, ve kterém se toto “nepatrné cosi” stává komplexním polyfonním jevem, který má svá vlastní pravidla.
Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Masarykovým ústavem přednese Peter Hallama (EHESS).
Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:00-18:30
Jazyk: angličtina
Tato přednáška se bude snažit zhodnotit rostoucí zájem o židovskou kulturu, náboženství a historii v posledním desetiletí státního socialismu v Československu. Zaměří se na tři aspekty. Nejprve na generační konflikty v rámci židovské komunity a zpochybňování minulosti a náboženského vyznání mladší generace. Dále se bude zabývat disidentskou interpretací židovské historie a kultury. V neposlední řadě se zaměří na počátek období nostalgie pro “Mitteleuropu” v protikladu k homogenizačním tendencím komunistického režimu vzhledem k ideálu kulturní, národní a náboženské heterogenity. Předmětem diskuse této přednášky budou hlavní způsoby, jakými čeští Židé a nežidé přehodnotili židovství, a bude se snažit vyhnout normativnímu hodnocení “virtuální” židovské identity v protikladu s tou “autentickou”.
Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Masarykovým ústavem přednes Diana Dumitru (Státní pedagogická univerzita I. Creanga, Kišiněv).
Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:00-18:30
Jazyk: angličtina
Historie sovětských Židů v poválečné době je tradičně považována za temné období plné represí, vyhazování Židů ze státních aparátů a koexistence masového a státně podporovaného antisemitismu. Analýza židovské situace v sovětském Moldavsku mění tento monolitický pohled na židovskou situaci za pozdního stalinismu a dokazuje, že místní poválečná atmosféra naopak aktivně propagovala účast Židů na klíčových pozicích v Moldavsku.
Prezentace se také bude snažit osvětlit dopad této nové veřejné angažovanosti Židů a vztah mezi Židy, státními či stranickými institucemi a nežidy v sovětském Moldavsku.
Ilustrace: Moses Chubat and his Friends (Kishinev 1947)
Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Masarykovým ústavem přednese Karolina Szymaniak (Univerzita ve Vratislavi).
Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: od 17h do 18h30
Jazyk: angličtina
Abstrakt
Když v roce 1988 básník Marcin Świetlicki formuloval ve své dnes slavné básni ostrou kritiku rétoriky kulturní opozice, napsal: “Místo toho, aby řekli: Bolí mě zuby, jsem hladový, jsem osamělý (…) / říkají tiše: Wanda / Wasilewska, Cyprián Kamil Norwid, / Józef Piłsudski, Ukrajina, Litva / Thomas Mann, Bible a nakonec cosi nepatrného v jidiš“. Jak ukázala Eugenie Prokop-Janiec, v 80. letech se jidiš stalo součástí nezávislé kultury a jeho používání se stalo formou odporu. Ale co bylo toto nedefinované “nepatrné cosi” a jaká tradice podporovala jeho přítomnost v polském diskurzu? Jaký význam a jaký obsah mu byl svěřen? Jak se tato tradice podepisuje na současných představách o polské židovské minulosti a na způsobu, jakým píšeme o kulturní historii v Polsku?
Přednáška bude probíhat formou diskuse o stávajících a dalších možných přístupech ke studiu polsko-jidišských kulturních výměn ve 20. století, dále o jejich mezích a důsledcích. Jedná se o pracovní prezentaci na probíhajícím projektu. Nahlédnutím do historie polsko-jidišských kulturních vztahů, jejich diskurzu a jejich interpretování skrze různé pohledy na kulturní studie, se výzkum snaží navrhnout další způsoby konceptualizace dějin kultury v Polsku. Tento přístup zohledňuje aspekty menšin, respektuje jejich nezávislost a vytváří prostor, ve kterém se toto “nepatrné cosi” stává komplexním polyfonním jevem, který má svá vlastní pravidla.
