Žít v knihovně o pěti dimenzích
Kdy: 11. června 2025, 18 h
Kde: Francouzský institut v Praze, Štěpánská 35, Praha 1
Jazyk: francouzština se simultánním tlumočením do češtiny
Odkud pochází nevraživost vůči literatuře a jaké jsou kořeny jejího rostoucího znehodnocování? Jak můžeme obohatit naše čtení tím, že na texty nahlédneme z decentralizovaného pohledu? Do jaké míry může perspektiva přicházející z dálky vrhnout nové světlo na naše porozumění řeckým tragédiím? A jakými silnými argumenty ukončil papež František dlouhou historii útoků na literární texty?
Událost vzniká v rámci cyklu “Velké rozhovory s…”, které organizuje CEFRES a partneři CEFRES Platformy ve spolupráci s Francouzským institutem v Praze. Pokračování textu Rozhovor | Svět Williama Marxe →
Desátý seminář CEFRESu
Mezioborový seminář si klade za cíl otevírat diskusi o vědeckých metodách, přístupech a konceptech. Účastníkům umožňuje vzájemně porovnávat své vědecké přístupy a seznamovat se s aktuálními tématy výzkumu napříč obory humanitních věd.
Místo konání: knihovna CEFRESu a online (odkaz k přípojení a text ke čtení, prosím, požadujte na adrese cefres@cefres.cz)
Datum: úterý, 10. června 2025, 16:30
Jazyk: angličtina
Přednášející: Honorata Sroka (CEFRES / Univerzita Karlova)
Diskutující: Hélène Martinelli (CEFRES / École normale supérieure de Lyon)
Text k přečtení: Peter Bürger (1974). Theory of the Avant-Garde. Translation Michael Shaw. Manchester: Manchester University Press.
Abstrakt:
Prezentace budezaložena na poznámkách o mém postdoktorandském výzkumu, který jsem po dobu sedmi měsíců prováděla v CEFRESu. Můj projekt rozvíjí stejnou linii výzkumu jako má doktorská práce, přistupuje však k dané problematice šířeji. Konkrétně doufám, že na vybraných příkladech neoavantgard ve střední a východní Evropě ukážu, jak a proč se umělci rozhodli vytvořit subverzivní formy historiografie a jaké experimentální strategie lze v archivech nalézt. S využitím metodologie takzvaných „kulturních dějin avantgard“ budu reflektovat avantgardní instituce a postupy orientované na sebe-historiografii. Mé stanovisko lze v podstatě nazvat diskusí o stěžejní knize Petera Bürgera Teorie avantgardy (1974). Byl to právě on, kdo tvrdil, že avantgarda stojí proti institucím. Na rozdíl od jeho předpokladu je cílem mého výzkumu ukázat jednak jak neoavantgardy ve střední a východní Evropě, stejně jako subverzivní formy historiografie rozvíjely, a nikoli ničily umělecké instituce, a jednak proč se tyto dvě oblasti vzájemně prolínaly.
Kompletní program semináře pro 2024-2025 naleznete zde.
Tento odborný seminář pořádá Velvyslanectví Polské republiky v Praze, Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze a Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES) ve spolupráci s Velvyslanectvím Francouzské republiky v Praze.
Kdy: 10. června 2025
Kde: Velvyslanectví Polské republiky v Praze, Valdštejnská 8
Jazyk: angličtina
PROGRAM Pokračování textu Evropa na rozcestí: Výzvy v energetické bezpečnosti →
Kdy: 6. května 2025
Kde: CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1
Přednášející: Alexandre Gefen (CNRS SHS / UMR Thalim)
Moderující: Chiara Mengozzi (CEFRES / Filozofická fakulta, Univerzita Karlova) Pokračování textu Konference | Myšlení o umění v době umělé inteligence →
Politická činnost polské komunity ve Francii a Spojených státech po 2. světové válce
Devátý seminář CEFRESu
Mezioborový seminář si klade za cíl otevírat diskusi o vědeckých metodách, přístupech a konceptech. Účastníkům umožňuje vzájemně porovnávat své vědecké přístupy a seznamovat se s aktuálními tématy výzkumu napříč obory humanitních věd.
Místo konání: knihovna CEFRESu a online (odkaz k připojení a text ke čtení, prosím, požadujte na adrese cefres@cefres.cz)
Datum: úterý, 27. května 2025, 16:30
Jazyk: angličtina
Přednášející: Florence Vychytil-Baudoux (EHESS / CEFRES)
Diskutující: Françoise MAYER
Text ke čtení: Michael Werner & Bénédicte Zimmermann, « Beyond Comparison: Histoire Croisée and the Challenge of Reflexivity », History and Theory, 2006, vol. 45, no 1, p. 30‑50.
Abstrakt:
V čase od 80. let devatenáctého století do 30. let dvacátého století opustilo polské území tzv. „za chlebem“ více než 12 milionů lidí. Zatímco před první světovou válkou přitahovaly většinu polských rolníků hledajících lepší budoucnost zejména Spojené státy, v meziválečném období se hlavním cílem polských migrantů stala Francie.
Pokračování textu Zaoceánské přesuny | ZRUŠENO →
Romská rasizace mimo většinové a menšinové narativy
Kdy: 21.–23. května 2025
Kde: Vila Lanna; Ústav pro českou literaturu, CEFRES
CEFRES pořádá závěrečnou diskuzi 23. května od 17h
Organizační tým: Tina MAGAZZINI a Martin FOTTA (Ústav etnologie, AV ČR)
Akce je otevřená veřejnosti, ale vzhledem k omezené kapacitě je nutná registrace.
📝 Registrace zde: https://forms.office.com/e/HGQ7SNK2Rq
📄 Celý program ve formátu PDF ke stažení zde.
Konference se koná za podpory Akademie věd ČR (stipendium Lumina Quaeruntur, projekt Romani Atlantic: Transcontinental Logic of Ethno-Racial Identities, LQ300582201) a Strategy AV21-Identities in the World of Wars and Crises. Pořádá ji Etnologický ústav Akademie věd ČR spolu s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy; Francouzským výzkumným centrem humanitních a sociálních věd (CEFRES, MEAE-CNRS); Pražské fórum pro romské dějiny a CEU Romani Studies Program.
This conference explores the social positions of the Romani people, the nature of anti-Romani stereotypes, and Romani agency in relation to other ethno-racial projects. It brings together critical perspectives on Romani racial formations, ethnicity, membership, and belonging, moving beyond isolated and compartmentalised majority-minority approaches. Speakers will explore ways scholars can analyse Romani racialization as intimately related to other racial projects. They will examine historical interactions between Romani people and other ethno-racial communities, tracing transnational and intercultural connections, and investigating how Romani experiences have been shaped by broader social processes. Finally, presenters will consider how different social justice movements influence one another and explore the formation of alliances. In doing so, they will invite the reimagination of solidarity that goes beyond notions of racial or ethnic unity based on prior similarity, recognising instead heterogeneity and differential modes of exclusion and incorporation.
PROGRAM
Pokračování textu Konference | Transnacionalismus, aktivismus a solidarita →
