Konec akademického roku oslavíme prezentací francouzských knižních novinek v humanitních a společenských vědách.
Sejdeme se v úterý 25. června 2019 v 17:00 v knihovně CEFRESu.
Mimo jiné budou představeny následující knihy:
- Diane AFOUMADO: Indésirables (Calmann-Lévy, 2018)
Florence Vychytil Baudoux
- Franz FANON: Oeuvres. N° 2 (La Découverte, 2018)
Thomas C. Mercier
- Marc JOLY: La révolution sociologique (La Découverte, 2017)
Jan Maršálek
- Claudia MOATTI: Res Publica. Histoire romaine de la chose publique (Fayard, 2018)
Hana Fořtová
- Gérard NOIRIEL: Une histoire populaire de la France, De la guerre de Cent ans à nos jours (AGONE, 2018)
Michel Perottino
Konec roku oslavíme prezentací francouzských knižních novinek v humanitních a společenských vědách.
Sejdeme se 13. prosince 2018 v 17:00 v knihovně CEFRESu.
Mimo jiné budou představeny následující knihy: Pokračování textu Prezentace knižních novinek – prosinec 2018 →
Pre-textual Ethnographies. Challenging the phenomenological level of anthropological knowledge-making od Tomasz Rakowski & Helena Patzer
Čas a místo: 30. listopadu 2018, CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1 (zasedací místnost, 3. patro)
Organizátoři: Etnologický ústav AV ČR a CEFRES
Jazyk: angličtina
Autoři
Tomasz Rakowski (Ústav etnologie a kulturní antropologie, Univerzita ve Varšavě)
Helena Patzer (Etnologický ústav AV ČR)
Diskutující
Ewa Klekot (Univerzita ve Varšavě/Poznan School of Form)
Daniel Sosna (Západočeská univerzita v Plzni)
Moderátorem bude Luděk Brož (Etnologický ústav AV ČR)
Abstrakt
Antropologové často sbírají zkušenosti při svých terénních výzkumech, které ovšem explicitně neanalyzují ve svých pracích i přesto, že výrazně přispívají k vytváření a formování jejich etnografického povědomí a mohou ovlivňovat jejich práci i po mnoho let. Úkolem této knihy je odhalit právě tyto elementy vytváření antropologického povědomí. Autoři tohoto díla si dali za cíl těžký úkol – rekonstruovat způsoby, jakými původně vstoupili do světů předmětů výzkumu (jejich antropologických „Dalších“), tím, že se soustředili na „pre-textuální“ a hluboce fenomenologické procesy, jakými jsou zaznamenávání poznámek, poslech, percepce a vnímání. Na základě široké škály zkušeností nasbíraných při terénních výzkumech – například s Dogonem na Mali, imigrantskými fotbalovými hráči ve Španělsku, Inuitem dalekého severu, filipínskými nadnárodními rodinami, horníky v Polsku a studenty ve Skotsku – jde tato kniha nad rámec jednoduchého zkoumání etnografické senzitivity využíváním běžných slov a praxe. Dává si za cíl zavést nový prostředek pro pojmenování antropologických prací. Tento jazyk čerpá z opakujících se zkušeností s účastí a zakotvuje se do pre-textuálních světů neřečeného a často neviditelného. Čerpá také z intenzivních zážitků, které překračují hranice konvenčních textových vztahů.
“These edifying essays lay the groundwork for an anthropology that not only overcomes old antinomies of body-mind, text-context, representation-reality, but encourages us to see how participatory method, social attentiveness, and new forms of ethnographic writing can enhance our understanding of the affective, intersubjective, and conceptual complexities of life as lived,” Michael Jackson, Distinguished Professor of World Religions, Harvard University
Changes in Cultural Landscape of Czech-German Borderlands since 1918 until Nowadays on the Example of Dolní Žandov Commune od Karoliny Ćwiek-Rogalske
Čas a místo: 15. března 2018, 16:30, Knihovna CEFRES
Organizátorka: Ania Gnot (Opolská univerzita, Ústav pro českou literaturu AV ČR, přidružená doktorandka k CEFRESu)
Diskutující: Paul Bauer (FSV UK)
Jazyk: angličtina
Tato kniha se zaměřuje na změny kulturní krajiny českých pohraničních oblastí na příkladu obce Dolní Ždanov (dříve Unter Sandau). Na vytvoření této oblasti se významně podílelo německy mluvící obyvatelstvo, jež po vysídlení v roce 1945 prakticky vymizelo. To bylo příčinou změn jak v kultuře, tak ve společnosti a v krajině této oblasti. Tento výzkum se rovněž zabývá lidmi, kteří v oblasti Dolní Ždanov usadili – nebo do oblasti byli umístěni – a také těmi, kteří tam žili před rokem 1945.
Informace o autorce
Karolina Ćwiek-Rogalska je PhD. odbornice na kulturní studia, slavistiku a etnologii. Mezi její výzkumné zájmy patří antropologie krajiny, kultura pohraničních oblastí a nucené vysídlení v Polsku a v Československu po roce 1945, stejně tak i “hantologie” jako nástroj antropologického výzkumu. Karolina Ćwiek-Rogalska v současné době pracuje jako asistující profesorka v Ústavu slovanských studií Polské akademie věd ve Varšavě. Její první kniha Zapamiętane w krajobrazie. Karjobraz czesko-niemieckiego pogranicza w czasach przemian byla vydána v roce 2017. V současné době vede nový projekt s názvem “Recycling of memory. German War Memorials in Central Pomerania region”, který je financován Národním vědeckým centrem v Polsku.
Kontakt: karolina.rogalska@ispan.waw.pl
Karolina Ćwiek-Rogalska : Zapamiętane w krajobrazie. Krajobraz czesko-niemieckiego pogranicza w czasach przemian, Scholar, 2017.
Zde si můžete přečíst více informací o knize.
Abychom oslavili konec semestru a mohli se ještě před prázdninami všichni sejít v knihovně CEFRESu, srdečně Vás zveme na
setkání okolo francouzských knižních novinek z oblasti humanitních a společenských věd.
Násleďující knihy jsou na programu 23. června :
- Donation GRAU : Néron en Occident (Gallimard) představí Edita Wolf
- Georges MINK : La Pologne au cœur de l’Europe (Libella) představí Ludovic Schlosser
- Pierre MONTEBELLO : L’autre métaphysique (Presses du réel) představí Lara Bonneau
- Dominique PESTRE (dir.) : Histoire des sciences et des savoirs. II, Modernité et globalisation (Seuil) představí Mátyás Erdélyi
- Nicolas ROUSSELIER : La force de gouverner. Le pouvoir exécutif en France, XIXe-XXIe s (Gallimard) představí Michel Perottino
- Jacques de SAINT-VICTOR : Blasphème (Gallimard) představí Hana Fořtová
- Denis SKOPIN : La photographie de groupe et la politique de la disparition dans la Russie de Staline (L’Harmattan) představí Françoise Mayer
Toto přátelské setkání přivítá čtenáře knihovny CEFRESu a vědce, vydavatele a knihovníky. Abychom oslavili konec semestru, čeká nás na konci malé občerstvení.
Prezentace knih má za cíl lépe představit aktuální francouzskou tvorbu ve společenských a humanitních vědách. Některé referáty budou publikované na blogu CEFRESu www.cefres.hypotheses.org (nebo eventuálně v některém časopise).
Zapojte se i Vy a najděte nejnovější přírůstky knihovny CEFRESu!
Převod, překlad a přenos vědomostí mezi kláštery. Směry a přístupy ve výzkumu vzorců ve středověku a novověku
Přednáška Józsefa Laszlovszkého (Katedra středověkých studií, Central European University, Budapešť)
Kde a kdy: Šporkův palác, Hybernská 3, Praha 1, místnost 303 v 17:30
Jazyk: anglicky
József Laszlovszky je profesorem na Katedře středověkých studií na CEU a hostujícím profesorem na Katedře středověké a novověké archeologie na Univerzitě Loránda Eötvöse. Působí v oborech archeologie, archeozoologie, hmotné kultury a dějin každodennosti, zvláště pak v oblastech církevních, urbánních a hospodářských dějin. Na CEU řídí studijní program Cultural Heritage Studies.
Résumé v angličtině
Interactions and exchanges (spiritual and material) between monastic communities have been discussed in monastic studies for a very long period of time: to some extent the history of monastic culture and the issue of mission by monastic groups cover all related research questions in this context. Textual and church historical research of monastic rules, the movement and travels of leading monastic figures, the history of pilgrimages, the transmission of texts between monastic scriptoria, and the study of monastic libraries were typical research directions in these previous studies. More recently, the concept of knowledge transfer was introduced as a holistic approach and more emphasis has been given to the problem of communication. The question is not only about the object of the knowledge transfer, but more about the ways and means of interactions between the monastic communities.
By using the results of a joint research project carried out by the FOVOG (Research Centre for the Comparative History of Religious Orders) in Dresden and the Department of Medieval Studies at CEU (Budapest) during the last some years this paper offers an overview of the new research directions in monastic studies. It will discuss the key concepts of these studies, such as the transmission of ideas, objects and complex knowledge packages in monastic circles. These examples allow us to understand better the general problem of monastic life. The combination of a written regula and of a set of unwritten rules and practices is the key factor in establishing a new monastic community. Research results will be presented on the issue of monastic architecture, technological innovations and of „monastic business management”. Recent studies in the field of such questions in the medieval and early modern period have already demonstrated that the traditional boundaries between the different monastic orders should not be taken as clear cut division lines and more interaction can be detected in this respect. By introducing new research concepts into these fields of studies, such as the concept of monastic landscape, a more global (international) research direction can be developed. At the same time, local aspects and influences can also be taken into consideration, and for these the issue of siting or site selection in the process of a new monastic foundations play a crucial role.
Instead of a panoramic and general overview of all these questions, the paper will offer case-studies to highlight different research approaches and concepts, particularly in the context of material evidence for knowledge transfer and transmission of ideas.
