Páté setkání semináře “Úvahy o krizi” , organizovaného CEFRESem a Fakultou sociálních věd UK, povede Jérôme Heurtaux (Paris-Dauphine Université, CEFRES).
Téma: “1958, 1968, 2002: politické krize ve Francii”
“Krize” nepřestává nabývat na významu: výskyt a nebývalé rozšíření koronaviru Covid-19 v roce 2020 dodalo tomuto pojmu aktuálnost, kterou nepamatujeme od doby finanční krize v roce 2009. Vedle těchto pozoruhodných událostí, jež svým významem zasáhly celou planetu, počet událostí a jevů kvalifikovaných jako krize neustále stoupá.
Tento pojem, nerozlučně se pojící s moderní dobou, zaměstnává celou naši společnost, a to všemi svými aspekty. Jeho mnohoznačné užití a značná aktuálnost nás vedou k úvahám nad jeho jednotlivými významy a užitími. Právě tomuto úkolu je věnován seminář “Úvahy o krizi”, do něhož se zapojí badatelé z nejrůznějších odvětví – politické sociologie, historie, historie umění, antropologie, filozofie a dalších.
Které skutečnosti jsou označovány jako “krize” a v čem jsou “kritické”? Co je to krize a jak vysvětlit její vznik? Jak se krize vyvíjí a jaké jsou její dopady a důsledky? Proč krize vyvolávají konflikty ohledně interpretace svého významu? Je “krize” centrálním tvůrcem naší modernity a klíčem k porozumění témat, která se prolínají současnou společností?
Téma: Transnacionální dějiny jako dějiny prostoru. Případ hnutí esperanto na počátku 20. století.
Organizátoři: Jérôme Heurtaux (CEFRES), Tomáš Weiss (FSV UK) a Mitchell Young (IMS FSV UK) Kde: online Pro přihlášení prosím kontaktujte: claire.madl(@)cefres.cz. Kdy: středa 14. října, 16:30 – 18:00 Jazyk: angličtina
Četba:
Alcalde, Ángel. ‘Spatializing Transnational History: European Spaces and Territories’. European Review of History: Revue Européenne d’histoire 25, no. 3–4 (4 July 2018): 553–67.
Třetí setkání česko-francouzského historického semináře, organizovaného Ústavem českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) ve spolupráci s CEFRESem, povede:
Michèle Baussant (CEFRES) Téma: Cizinci bez slitování a vyhnanci koloniálních světů: komparativní přístup (Alžírsko-Egypt)
Kde: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, nám. J. Palacha 2, Praha 1, místnost 201. Online. Kdy: čtvrtek 12. listopadu, 9:10-12:30 Jazyk: francouzština
Toto setkání je součástí česko-francouzského historického semináře organizovaného Jaroslavem Svátkem a Martinem Nejedlým.
“Krize” nepřestává nabývat na významu: výskyt a nebývalé rozšíření koronaviru Covid-19 v roce 2020 dodalo tomuto pojmu aktuálnost, kterou nepamatujeme od doby finanční krize v roce 2009. Vedle těchto pozoruhodných událostí, jež svým významem zasáhly celou planetu, počet událostí a jevů kvalifikovaných jako krize neustále stoupá.
Tento pojem, nerozlučně se pojící s moderní dobou, zaměstnává celou naši společnost, a to všemi svými aspekty. Jeho mnohoznačné užití a značná aktuálnost nás vedou k úvahám nad jeho jednotlivými významy a užitími. Právě tomuto úkolu je věnován seminář “Úvahy o krizi”, do něhož se zapojí badatelé z nejrůznějších odvětví – politické sociologie, historie, historie umění, antropologie, filozofie a dalších.
Které skutečnosti jsou označovány jako “krize” a v čem jsou “kritické”? Co je to krize a jak vysvětlit její vznik? Jak se krize vyvíjí a jaké jsou její dopady a důsledky? Proč krize vyvolávají konflikty ohledně interpretace svého významu? Je pojem “krize” centrálním tvůrcem naší modernity a klíčem k porozumění témat, která se prolínají současnou společností?
Sedmé setkání semináře “Úvahy o krizi” , organizovaného CEFRESem a Fakultou sociálních věd UK, povede Fedora Parkmann (Ústav dějin umění AV ČR/CEFRES).
Téma: Fotografie, které upozornily na hospodářskou krizi.
“Krize” nepřestává nabývat na významu: výskyt a nebývalé rozšíření koronaviru Covid-19 v roce 2020 dodalo tomuto pojmu aktuálnost, kterou nepamatujeme od doby finanční krize v roce 2009. Vedle těchto pozoruhodných událostí, jež svým významem zasáhly celou planetu, počet událostí a jevů kvalifikovaných jako krize neustále stoupá.
Tento pojem, nerozlučně se pojící s moderní dobou, zaměstnává celou naši společnost, a to všemi svými aspekty. Jeho mnohoznačné užití a značná aktuálnost nás vedou k úvahám nad jeho jednotlivými významy a užitími. Právě tomuto úkolu je věnován seminář “Úvahy o krizi”, do něhož se zapojí badatelé z nejrůznějších odvětví – politické sociologie, historie, historie umění, antropologie, filozofie a dalších.
Které skutečnosti jsou označovány jako “krize” a v čem jsou “kritické”? Co je to krize a jak vysvětlit její vznik? Jak se krize vyvíjí a jaké jsou její dopady a důsledky? Proč krize vyvolávají konflikty ohledně interpretace svého významu? Je pojem “krize” centrálním tvůrcem naší modernity a klíčem k porozumění témat, která se prolínají současnou společností?
Šesté setkání semináře “Úvahy o krizi” , organizovaného CEFRESem a Fakultou sociálních věd UK, povedou Chiara Mengozzi(FF UK / CEFRES) a Julien Wacquez (CEFRES).
Téma: “Znázornění živoucího: zhroucení ekosystémů a rekonfigurace vědomostí”
“Krize” nepřestává nabývat na významu: výskyt a nebývalé rozšíření koronaviru Covid-19 v roce 2020 dodalo tomuto pojmu aktuálnost, kterou nepamatujeme od doby finanční krize v roce 2009. Vedle těchto pozoruhodných událostí, jež svým významem zasáhly celou planetu, počet událostí a jevů kvalifikovaných jako krize neustále stoupá.
Tento pojem, nerozlučně se pojící s moderní dobou, zaměstnává celou naši společnost, a to všemi svými aspekty. Jeho mnohoznačné užití a značná aktuálnost nás vedou k úvahám nad jeho jednotlivými významy a užitími. Právě tomuto úkolu je věnován seminář “Úvahy o krizi”, do něhož se zapojí badatelé z nejrůznějších odvětví – politické sociologie, historie, historie umění, antropologie, filozofie a dalších.
Které skutečnosti jsou označovány jako “krize” a v čem jsou “kritické”? Co je to krize a jak vysvětlit její vznik? Jak se krize vyvíjí a jaké jsou její dopady a důsledky? Proč krize vyvolávají konflikty ohledně interpretace svého významu? Je pojem “krize” centrálním tvůrcem naší modernity a klíčem k porozumění témat, která se prolínají současnou společností?
Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách
