Přírodní náboženství? Antropologie posvátných artefaktů a cyborgských bohů v afro-brazilských náboženstvích

Gellnerovský seminář

Přednáška Giovanny Capponi (CEFRES – FSV UK) v rámci Gellnerovského semináře organizovaného Českou asociací pro sociální antropologii (CASA) spolu s Českou sociologickou společností  a ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR a CEFRES.

Datum a čas: pondělí 1. dubna 2019, od 16:30
Místo: Knihovna CEFRES (Na Florenci 3, Praha 1)
Jazyk: angličtina

Abstrakt (EN)

Přírodní náboženství? Antropologie posvátných artefaktů a cyborgských bohů v afro-brazilských náboženstvích

Afro-Brazilian Candomblé, the worship of the West African deities which spread around Brazil as a consequence of the Atlantic Slave Trade, is often described by its followers and by the anthropologists who studied it as a “religion of nature”. Indeed, Candomblé deities (called orixás) are closely associated with natural elements in the landscape; but they are also associated with human temperaments and with different stages of life and matter. In the attempt to problematize and understand what kind of “nature” is implied in this context, I will analyse the sacred artefacts that constitute a central part of the ritual practice, the so called assentamentos.

The rules of fabrication of these mysterious factishes, using Latour’s neologism, are often surrounded by secrecy and sacredness as they constitute the physical “bodies” and “mouths” of the orixás where sacrifices and offerings are performed. Involving animal blood, vegetable substances, and other materials like wood, iron or copper in the making, the assentamentos are made by humans as a means of condensing and manipulating axé, the sacred force that is infused in natural elements. Trying to escape the colonial narrative that long described these practices as “fetishism”, I would argue that these artefacts can be understood as powerful “technological” devices and channels of communication between the visible and the invisible world. Moreover, these receptacles mirror both the deity and the heads of the novices who undergo the initiation ritual, which starts a lifelong bond between the orixá, the artefact, and the human.

Using Haraway’s metaphor of the cyborg, I analyse how these artefacts transcend and challenge the dichotomies of Western thought. Being it at the same time alive and inert, natural and technological, human and animal, infused with life force and mere vessel, the assentamento subverts these categories and sheds a light on the ways in which humans, gods, animals and elements of the landscape are made and perceived.

Historické tvoření politiky v Polsku a politická role historiků

Kde: Knihovna CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1
Kdy: 28. března 2019, 14:00
Organizátoři: CEFRES
Jazyk: angličtina

Abstrakt

Foucaultův koncept v divadle a ve vědě moderní doby

Sedmé setkání epistemologického semináře organizovaného CEFRESem a Institutem mezinárodních studií FSV UK veden

Sophie Bouvier (doktorandka FF UK)
Foucaultův koncept v divadle a ve vědě moderní doby

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Prague 1
Čas: středa 20. března 2019, od 16:30
Jazyk: angličtina

Text

  • Michel Foucault : Les mots et les choses, chap. 3.II & 3.VI.

Co je archiv v Indii a v Evropě?

Mezinárodní workshop

Organizátoři: Benedetta Zaccarello (CEFRES) a Kannan Muthukrishnan (Francouzský institut v Pondicherry)
Partneři: CEFRES a Francouzský institut v Pondicherry
Kde
: Francouzský institut v Pondicherry, Indie
Kdy: 7. a 8. března 2019
Jazyk: angličtina

Program

7. března 2019

9:30 Zahájení Prof. Frédéricem Landy, ředitel IF Pondicherry

10:00
Blok 1 – 
Methodological and Theoretical Standpoints
  • Dr. Benedetta Zaccarello (CEFRES, Prague / CNRS-MEAE)
  • Mr. Kannan M. (IF Pondicherry)

11:00 Pauza na kávu

11:15

  • Dr. Jayanta Sengupta (tajemník a kurátor Victoria Memorial Kolkata), téma: mezinárodní problémy týkající se archivních praktik
  • Prof. Subbarayalu (IF Pondicherry), téma: archivy: historický přehled

13:00 Oběd

14:00

  • Mr. Peter Heehs (historik, zakladatel archivu Sri Aurobindo Ashram Archives), téma: historie Sri Aurobindo Ashram Archives
  • Mr. Rengaiyah Murugan (Madras Institut of Development Studies v Chennai, vedoucí knihovny), téma: tamilské rukopisy a archivy
  • Dr. Roland Wittje (IIT, Chennai), téma: sbírky a archivy: historie vědy a technologie

16:00 Pauza na kávu

16:15

  • Dr. Anupama K. (IFP), téma:  sbírky z ústavu Ekologie Francouzského institutu v Pondicherry
  • Mr. Venkat Srinivasan (archivář, Indian Institute of Science, Bangalore), téma: digitální reprezentace archivů v Indian Institute of Science

Komentovaná prohlídka výstavy (rukopisy palmových listů komentovaných Dr. Devi Prasad a sbírky fotografií komentovaných Dr. Rameshem Kumarem a sbírky z ústavu Ekologie komentovaných Dr. Anupama K.)

8. března 2019
Blok 2 – Archives Beyond Borders and Mindsets
Část 1: Archives: Trans-cultures and Post Colonialisms
9:30
  • Prof. Albert Dichy (IMEC, Caen, vedoucí literárních sbírek)
  • Dr. Chandramohan (kurátor Governmental Oriental Manuscript Library, Chennai), téma: koloniální období, palmový list a rukopisy ze sbírky “MacKenzie”

11:00 Pauza na kávu

  • Mr. Richard Hartz (výzkumník, Sri Aurobindo Ashram Archives), téma: mezikulturní aspekty Sri Aurobindo Ashram Archives
  • Dr. G. Sundar (ředitel Roja Muthiya Research Library, Chennai), téma: archivace tamilštiny ve 20. století

13:00 Oběd

14:00
Část 2: Oral Traditions and Visual Heritage in the Age of Digital Archives
  • Dr. C.S Lakshmi (ředitel Sound and Picture Archives for Research on Women, Mumbai), téma: archivace svědectví žen, orální archivy
  • Mr. Prashant Parvatneni (Kabir Project, Bangalore), téma: budování archivu “Kabir Project”
  • Ms. Ranjani a Mr. Faizal (Keystone Foundation), téma:budování archivu “Keystone Foundation”

16:00 Pauza na kávu

16:15

  • Dr. Alexandra De Heering (IF Pondicherry),  téma: přístup do vizuálních archivů
  • Mr. Gopinath Sricandane (IF Pondicherry), téma: vizuální médium a archivy
  • Dr. Pierre Triomphe (Institut national du Patrimoine, Paris), téma: odkaz a archivy
16:30 Diskuze u kulatého stolu
Zakončení workshopu

Suverenita

Šesté setkání epistemologického semináře organizovaného CEFRESem a Institutem mezinárodních studií FSV UK veden

Ekaterina Zheltova (IMS FSV  UK / CEFRES)
Pavel Baloun
(FHS UK / CEFRES)
Téma: Suverenita

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Prague 1
Čas: středa 6. března 2019, od 16:30
Jazyk: angličtina

Text:

  • Humphrey: „Sovereignty“, A Companion to the Anthropology of Politics (ed. David Nugent, Joan Vincent), Malden-Oxford-Victoria, Blackwell, 2007, 418–436.
  • Jennifer Illuzzi, “Negotiating the ‘state of exception’: Gypsies´ encounter with the judiciery in Germany and Italy, 1860-1914”, Social History 4/2010, p. 418-438.

Stát se uprchlíky, stát se přeživšími? Rekonstrukce zkušeností židovských dětí z nadnárodní a longue durée perspektivy

Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Masarykovým ústavem přednese Laura Hobson Faure (Université Sorbonne Nouvelle – Paris 3).

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:30-19:00
Jazyk: angličtina

Abstrakt

Od devadesátých let minulého století se historikové snažili zařadit zkušenosti židovských dětí do historiografie holocaustu (Dwork, 1991, Stargardt, 2006). Při výzkumu hledali a používali prameny vytvořené dětmi, aby mohli příběhy těchto dětí rekonstruovat. Dětství jako jakási podkategorie studií holocaustu se neustále rozvíjí a dnes zahrnuje práce o zkušenostech židovských dětí v okupované Evropě a také v zemích, do kterých děti prchaly (Michlic 2017, Gigliotti a Tempian, 2016, Cohen 2018, Ouzan 2018). Historikové však často vytvářeli svou práci v rámci lokální nebo národní struktuře, přičemž se drželi pouze úzké periodizace – zaměřovali se buď jen na válečné roky nebo na poválečné období.

Můj současný výzkum se týká malé skupiny asi 300 dětí, které uprchly ze střední Evropy do Francie v letech 1938-39 a z Francie do Spojených států v letech 1941-42. Projekt nabízí nový výklad těchto dějin tím, že zvažuje životy dětí v nadnárodní perspektivě. Co se týče periodizace, výzkum zahrnuje jak období holocaustu, tak jeho dlouhodobé následky. Při zkoumání procesu, při kterém se děti staly uprchlíky, se budu zabývat méně známými schématy evakuace dětí. Také si budu klást otázku, jak tyto děti, již jako dospělí, kteří holocaust přežily, formovaly současnou památku holocaustu.

Tento projekt se zaměří na mikrohistorii dětských sítí a doufám, že podnítí ke vzniku dalších otázek jako jsou třeba: jak jednotlivci a rodiny reagovali na kolektivní pronásledování? Jaké organizace a jaké způsoby sociální práce ovlivňovaly životy dětí? A konečně, jak bývalé dětské oběti utvářely růst památky Holocaustu v západních demokratických systémech?