Nacionalismus, náboženství a násilí v Evropě

Letní univerzita

Datum a místo: 18.-29. června 2018, Praha
Organizátoři: Univerzita Karlova a Aristotelova Univerzita v Thessalonikách
Partneři: CEFRES, Škola slovanských studií a východní Evropy (UCL), Univerzita v Birminghamu a Humboldtova univerzita v Berlíně

Program naleznete níže

Šestý ročník Letní univerzity o nacionalismu, náboženství a násilí se zaměří na otázky etnické a náboženské rozmanitosti, migrace a transformace. Jedním z hlavních cílů Letní univerzity je přispět ke studiu násilí a prosazovat toto téma jako oblast výzkumu.
Tento seminář je otevřen všem motivovaným studentům, zvláště absolventům, post-doktorandům a odborníkům. Seminář je organizován mezinárodními výzkumníky z renomovaných univerzit jako jsou Humboldtova univerzita v Berlíně, Středoevropská univerzita v Budapešti, Univerzita v Birmighamu, Univerzita v Manchesteru, Univerzita v Pensylvánii, Univerzita Eötvöse Loránda v Budapešti a Národní univerzita Tarase Shevchenka v Kyjevě.

Více informací naleznete na stránkách Letní univerzity.

Pokračování textu Nacionalismus, náboženství a násilí v Evropě →

Prezentace nových děl v knihovně CEFRESu – červen 2018

Konec akademického roku oslavíme prezentací francouzských knižních novinek v humanitních a společenských vědách.

Sejdeme se 14. června 2018 v 17:00 v knihovně CEFRESu.

Mimo jiné budou představeny následující knihy:

Michel CALLON : L’emprise des marchés : comprendre leur fonctionnement pour pouvoir les changer (La Découverte, 2017) představuje Mihai-Dan Cîrjan
Danièle HERVIEU-LÉGER : Le temps des moines. Clôture et hospitalité (PUF, 2017) představuje Barbora Spálová
Steven KAPLAN : Raisonner sur les blés : essais sur les Lumières économiques (Fayard, 2017) představuje Hana Fořtová
Bruno LATOUR : Où atterrir ? comment s’orienter en politique (La Découverte 2017) představuje Julien Wacquez
Michela PASSINI : L’œil et l’archive : une histoire de l’histoire de l’art (La Découverte, 2017) představuje Adéla Klinerová
Anne SIMON – André BENHAÏM : Zoopoétique : Des animaux en littérature moderne de langue française (Revue des Sciences Humaines. N°328) představuje Chiara Mengozzi
Pierre SZENDY : Le supermarché du visible : essai d’iconomie (Paris, Minuit, 2017) představujeThomas Mercier
Annette WIEVIORKA : 1945. La Découverte. (Point, 2016) představuje Florence Vychytil-Baudoux

Normalizování nejistoty

Normalizování nejistoty. Po stopách dopadu brexitu na životy českých a slovenských romských imigrantů ve velké Británii (i mimo ni)

Přednáška Jana Grilla (Universidad del Valle, Kolumbie)

Čas a místo: 17h, knihovna CEFRESu,
Organizátor: CEFRES, Pražské fórum pro romské dějiny (ÚSD AV ČR)
Jazyk: angličtina

Resumé (anglicky)

This paper explores the effects of Brexit on the lives of Slovak and Czech Roma migrants in Great Britain through what can be called ‘normalizing uncertainty’. Coming alongside other East European migrants, some Roma networks started to move in search of more viable lives following the EU enlargement in 2004. Various studies have documented negative impacts the Brexit debates had on the lives of migrants, ranging from increased sense of uncertainty and rupture to the intensified modes of racialisation and xenophobic discrimination. Drawing on a long-term ethnographic research in the UK and in Slovakia, the present paper focuses not just on the level of discourses and narratives recorded in the aftermath of Brexit vote (elicited by researchers’ efforts and interviews) but rather tries to situate these within a long-term practices and relations vis-a-vis dominant societies and forms of being exposed to oppressive social forces and forms of violence and stigmatization. Drawing on relational sociological and anthropological perspectives, this paper examines different ways of coping with and responding to the pre/post-Brexit depending on social positions various migrants’ occupy within different social fields and the durable dispositions acquired against the backdrop of different modes of domination experienced in Central Eastern Europe and in Great Britain.

Jan Grill působí jako odborný asistent na Univerzitě de Valle v Kolumbii a zároveň je také přidruženým výzkumníkem Ústavu sociologické antropologie na Univerzitě v Manchesteru. Jeho několikatý etnografický výzkum na slovenských, českých, a maďarských romských skupinách ho přiměl zabývat se otázkami spojenými s různými formami migrace ze Střední Evropy do Spojeného království a do Kanady. Dále také prováděl výzkumy týkající se nerovnoměrné mobility v kolumbijském městě Cali. Jeho práce vycházejí z přemýšlení o migraci, etnicitě, marginalizaci, činnosti a etnografii státu.

Publikace (výběr):

‘Re‐learning to labour? ‘Activation Works’ and new politics of social assistance in the case of Slovak Roma’, Journal of Royal Anthropological Institute(2018)
‘“In England, they don’t call you black!” Migrating racialisations and the production of Roma difference across Europe’, Journal of Ethic and Migration Studies(2017)
‘Struggles for the folk: politics of culture in Czechoslovak ethnography, 1940s-1950s’, History and Anthropology (2015)

The Wording of Thoughts: Philosophy from the Standpoint of its Manuscripts and Archives

Mezinárodní konference

Organizátoři: Benedetta Zaccarello (CNRS-CEFRES) a Thomas C. Mercier (CEFRES/UK)
Místo a čas: Francouzský institut v Praze, 5. patro (Štěpánská 35, 110 00 Praha 1), 7.-9. června 2018
Partneři: FHS UK, FLÚ AV ČR, Archiv Jana Patočky, Francouzský institut v Praze, Institut des Textes et Manuscrits modernes (ITEM, CNRS/ENS, Francie), Národní knihovna ve Francii, Institut pour la Mémoire de l’Édition Contemporaine (IMEC, Caen, France), The Wittgenstein Archives at Bergen University (Norsko).

Konference se bude skládat ze čtyř částí:

Historie archivů: teoretický pohled na základě autorských manuskriptů
Metodologie sestavování a interpretace archivů
Archivy v digitálním věku
Dopad politiky na archivy a jejich uchování

Odpolední blok v pondělí 7. července bude věnován Janu Patočkovi a jeho archivu.

Cílem této konference je započít dialog mezi odborníky z různých zemí i světadílů, pracujících na různých korpusech tak, aby mohlo dojít k prvnímu nástinu metodologie a k vytvoření společné sítě, v rámci níž by všichni spoplupracovali a pokračovali v této průkopnické práci. Publikace, která bude obsahovat jednotlivé výstupy z konference, bude první svého druhu.

O filozofii se píše, filozofie se uplatňuje, filozofie se žije: filozofie je interpretací zkušenosti myslící subjektivity v koncepční abecedě a verbální struktuře.

„Výroba“ filozofického textu, nesoucího stopy jak kulturních rysů tak sociálních omezení, musí čelit obecnému názoru disciplíny, který vidí svou historii jako sled abstraktních objevů a novátorských intuicí, které ovlivňují vývoj našeho myšlení. Píšící filozof je jedním z prvních, který se snaží upustit od této dohadovací hry mezi bytím a teorií, mezi koncepční inovací a sdílenou terminologií vycházející ze stoleté tradice. Ale dynamiky vytváření a přijetí filozofie jsou jevy velmi složité, jejichž zásadní úkol tkví právě v jejich zachycení
v písemné podobě.

Kvůli všem výše zmíněným důvodům se filozofický manuskrit jeví jako cosi zvláštního, čemu začala být přikládána skutečná důležitost až poměrně nedávno. Nicméně zejména v Evropě došlo k vytvoření velmi důležitých archivů shromažďujících hlavní filozofické korpusy, což umožnilo uchování památky psaní filozofických textů a tyto „pilíře“ mohly projít časem. Z tohoto úhlu pohledu se vývoj v teoretickém psaní jeví jako opravdové dobrodružství a nelze popřít fakt, že přístup do archivů umožňuje pochopit podobu, metodu, přístup a dokonce také zdroje, sporné body a aluze, které se publikace snaží normalizovat, zastřít, smazat.

V souvislosti s historií filozofických archivů a s jejich nedlouhým upevněním v historii lidstva doufáme, že se nám podaří dodat těmto místům na hodnotě v tom smyslu, aby byla vnímána jakožto zdroje vědění a znalostí, a zároveň doufáme, že díky nim přijdeme s novými přístupy k historii a k odbornému výkladu teorie.

Program konference najdete níže

Pokračování textu The Wording of Thoughts: Philosophy from the Standpoint of its Manuscripts and Archives →

Diskuse o normách vědeckého psaní

Workshop pro mladé vědce

Organizuje Julien Wacquez (EHESS, CESPRA, CEFRES)
Partneři: CEFRES, EHESS (Paris), Filozofický ústav AV ČR
Datum a místo: 23. května 2018, FLÚ AV ČR, zasedací místnost (Jilská 1, Praha 1)
Jazyk: angličtina

Call for papers můžete najít zde.

Abstrakty přednášek v angličtině si můžete prohlédnout zde: Abstracts.

Už od svého založení si sociální vědy kladou otázku, jaký dopad a jaké hranice má vědecké psaní. Do jaké míry se takovýto typ psaní podepisuje na produkci znalostí? Jak se o normách vědeckého psaní jedná? Jak takovýto typ textu ovlivňuje čtenáře?

Významní profesoři se spolu s mladými vědci budou snažit najít odpovědi na tyto otázky, ale také se podělí o své vlastní zkušenosti. S jakými problémy se při psaní setkávají oni? Jaké strategie či jakou rétoriku k jejich vyřešení používají?

Jelikož psaní vědeckých textů je záležitost jak individuální, tak kolektivní, cílem tohoto workshopu je diskutovat o tématech a problémech spojených s respektováním obecně přijatých pravidel psaní vědeckých textů, ale také s jejich záměrným porušováním.

Program

9:30-10:00: Přivítání účastníků

10:00-10:30: Úvodní slovo

Jan Balon (FLÚ AV ČR)

10:30-12:00
Panel 1. Nacházení se skrze psaní ve společenských vědách

Julien Wacquez (EHESS-CESPRA & CEFRES)
The Ways of Science Fiction in the Study of Anthropocene
Aníbal Arregui (CEFRES & FSV UK)
Straw-Men of Science: “Hologrammatic” Dichotomies as Academic Sparring

Předsedá: Jan Balon (FLÚ AV ČR)

Oběd

13:30-15:30
Panel 2. Psát vědu a/nebo psát politiku

John Holmwood (Univerzita v Nottinghamu)
Writing for Justice; when other Lives are at Stake
Jitka Wirthová (ISS FSV UK)
How to Write the Proof: Creating Expertise in Strategic Documents for Educational Reform
Abdul Qadar (EHESS-LAS)
Writing as a Punjabi Native Anthropologist: Understanding the Relationship between Ethnographic Text, Self of an Anthropologist and Representation

Přestávka

16:00-18:00
Panel 3. Vědec sociologie jako spisovatel

Jean-Louis Fabiani (EHESS & CEU)
The Impossible Novelist: Portrait of the Sociologist as a Frustrated Writer
Fanny Charrasse (EHESS-LIER)
Literary but Not Fictional
Edouard Chalamet-Denis (EHESS-CESPRA)
Via Hayden White: Questionning Narrative and Opening Possibles in the Writing of History

Ilustrace : Edgar Degas, Portrét Edmonda Durantyho (1879)

Židé, sociální mobilita a antisemitismus v Moldavsku za pozdního stalinismu

Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Masarykovým ústavem přednes Diana Dumitru (Státní pedagogická univerzita I. Creanga, Kišiněv).

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:00-18:30
Jazyk: angličtina

Historie sovětských Židů v poválečné době je tradičně považována za temné období plné represí, vyhazování Židů ze státních aparátů a koexistence masového a státně podporovaného antisemitismu. Analýza židovské situace v sovětském Moldavsku mění tento monolitický pohled na židovskou situaci za pozdního stalinismu a dokazuje, že místní poválečná atmosféra naopak aktivně propagovala účast Židů na klíčových pozicích v Moldavsku.

Prezentace se také bude snažit osvětlit dopad této nové veřejné angažovanosti Židů a vztah mezi Židy, státními či stranickými institucemi a nežidy v sovětském Moldavsku.

Ilustrace: Moses Chubat and his Friends (Kishinev 1947)