Diskuse o knize Romana Krakovského
“Populismus ve střední a východní Evropě”
Zúčastní se autor a
Pavel Barša (FF UK) and
Michel Perottino (FSV UK)
Úvod: Jérôme Heurtaux (CEFRES)
Moderátorka: Zora Hesová (FF UK)
Kde: Filozofická fakulta Karlovy univerzity, nám. Jana Palacha 2, Praha 1, sál P104
Kdy: 5. listopadu 2019, 18:30
Organizují CEFRES, Filozofická fakulta Karlovy univerzity, ve spoluprácí s Francouzským institutem v Praze
Jazyk: angličtina
Whereas the fall of communism in 1989 was considered as a victory of democracy on authoritarism, thirty years later, the region is facing a wave of populist movements among the most virulent in Europe. How can we understand this paradox? In his book, Roman Krakovský offers a historical insight into east-central European populism.
Roman Krakovský is historian, lecturer at Geneva University, specialized on east-central Europe. He has published:
– Réinventer le monde. Le temps et l’espace en Tchécoslovaquie communiste (Publications de la Sorbonne, 2014)
– L’Europe centrale et orientale de 1918 à la chute du mur de Berlin (Armand Colin, 2017)
And lastly: Le populisme en Europe centrale. Un avertissement pour le monde ? (Fayard, 2019)
This debate is part of the CEFRES Visegrad Forum series and follows a round table in Bratislava, 4.11.2019
Kdy a kde: 11.-12. května 2017, EHESS – místnost M. et D. Lombard, 96 boulevard Raspail, 75006 Paříž
Jazyk: anglicky, francouzsky
Organizátoři: Roman Krakovský, LabEx Tepsis, EHESS, IHTP, CNRS, ve spolupráci s CEFRESem
Od 90. let 20. století se ve střední a východní Evropě začala utvářet politická hnutí označovaná jako „populistická“, která přilákala pozornost řady politologů. Abychom lépe pochopili popularitu a vytrvalost populistických hnutí v tomto regionu, musíme propojit současnou politickou situaci s analýzou dlouhodobého vývoje. Od 19. století se totiž ve střední a východní Evropě objevila celá řada hnutí či politických stran, které samy sebe označovaly nebo byly označovány jako „populistické“. Pomocí dlouhodobého přístupu ve výzkumu tohoto fenoménu můžeme srovnat podobnost a rozdíly mezi jednotlivými hnutími v závislosti na dobovém kontextu a identifikovat důvody a mechanismy jejich působení. Historický přístup též umožňuje posoudit specifičnost populistických hnutí ve střední a východní Evropě a zhodnotit jejich vliv na politickou kulturu celého regionu.
Kompletní program studijního dne naleznete zde.
Poslanci a poslankyně české a polské krajní pravice: “Bráníme normální svět!”
První setkání Interního semináře CEFRESu v roce 2023.
Cílem semináře CEFRESu je představit probíhající výzkum členů CEFRESu a otevřít tak mezioborovou diskuzi o otázkách týkajících se metod, přístupů a koncepcí, díky které bude moci každý účastník porovnat vlastní pohled s předloženými pracemi. Pokračování textu Poslanci a poslankyně české a polské krajní pravice →
Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Masarykovým ústavem a Archivem Akademie věd České republiky ve spolupráci s Pražským centrem židovských studií a CEFRES přednese Marianne Windsperger (Vienna Wiesenthal Institute for Holocaust Studies).
Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:30-19:00
Jazyk: angličtina
Abstrakt
Ve své disertační práci s názvem „Revisiting and Retelling the Shtetl: Narratives of Searching for Traces in American Jewish Writing“ věnuji jednu kapitolu odkazům na tradici yizker bikher v současném židovském psaní. Jidiš termín “yizker bikher” označuje velké množství knih, které připomínají zničené židovské komunity ve východní Evropě. Tyto knihy byly bezprostředně po válce shromážděny v táborech pro vysídlené osoby nebo v domovských společnostech, tzv. “landsmanshaftn”. Velké množství yizker bikher zahrnuje různé materiály, jako jsou mapy, fotografie, dokumenty či seznamy jmen. V příbězích, které se snaží vykreslit transgenerační propojení s konkrétními místy, jsou tyto pamětní knihy často tématem diskuse za účelem zjištění nebo ověření znalostí konkrétních míst. Slouží také jako jakési úložiště jmen bývalých obyvatel. V kapitole budu sledovat různé metody sběru a psaní v současné židovské literatuře spojené s tradicí yizker bikher. Stopy diasporického média yizker bikher lze nalézt v současné americké literatuře, v argentinské literatuře, dokonce i ve francouzských a německých dílech. Srovnávací metodou zmapuji posmrtný vývoj tohoto žánru ve světové literatuře a poukážu na to, jak jsou tyto knihy blízké k dalším písemným tradicím.
Páté setkání zimního semestru Epistemologického semináře organizovaného CEFRESem (Jérôme Heurtaux) a Institutem mezinárodních studií FSV UK (Tomáš Weiss a Mitchell Young) povede
Vojtěch Šarše (FF UK / associovaný v CEFRES)
Benedetta Zaccarello (CNRS / CEFRES)
Téma: Postcolonial issues / decolonizing theory
Kde: knihovna CEFRESu (Na Florenci 3, Praha 1)
Kdy: 11. prosince 2019 od 16:30 do 18:00
Jazyk: angličtina
Texty:
- Enrique Dussel : “A new age in the history of philosophy: The world dialogue between philosophical traditions”. Philosphy and Criticism, 2009, May 15, p. 499-515. DOI: 10.1177/0191453709103424
- Aurobindo Ghose, “A Misunderstanding of Continents” & “Towards Unification”. In: Complete Works, Vol. 12.”Essays Divine and Human”, p. 389-393.
- Kwame Anthony Appiah: “Is the Post- in Postmodernism the Post- in Postcolonial?”. Critical Inquiry, Vol. 17, No. 2 (Winter, 1991), p. 336-357.
Práce se svědectvími války: praktický workshop humanitních studií v digitální podobě
Konference organizována společně výzkumnou aliancí “Válka a společnost”, výzkumným centrem IMS “Ukrajina v měnící se Evropě”, CEFRESem a podporovaná v rámci 4EU University Alliance.
Místo: CEFRES, Na Florenci 3, Praha (v pátek) a FSV UK, U Kříže 8, Praha 5 Jinonice, místnost C322 (v sobotu)
Date:24.–25. května 2024
Language: angličtina
Členové organizační komise:
Program
Pátek 24. května: CEFRES
17.00 – 17.20 Registrace
17.20 – 17.30 Přivítání ze strany organizátorů
17.30 – 18.30 Zahajující projev: Natalia Otrishchenko, Lvovské centrum urbánní historie
“From Euromaidan to Full-Scale Russian Invasion: Archiving Ukrainian Society’s Experiences” (bude streamováno online)
18.30 – 19.45 Panelová diskuze: “Europe after the Russian full-scale invasion”
- Panel: Valeria Korablyova, Univerzita Karlova, Vladimír Handl, Univerzita Karlova, Jakub Eberle, Ústav mezinárodních vztahů Praha
- Chair: Martin Laryš, Univerzita Karlova
19.45 – 21.00 Recepce v knihovně CEFRES a na zahrádce
Sobota 25. května: Fakulta sociálních studií, Univerzita Karlova, U Kříže 8, Praha 5 Jinonice, místnost C322
08.45 Sejdeme se před knihovnou Jinonice
09.00 – 10.00
- Jiří Kocián PhD, FSV, Univerzita Karlova
“Digital Collections of Historical Sources: Users’ and Producers’ Perspectives”
10.15 – 11.15
- Cecile Boëx, EHEES (Škola vyšších studií v sociálních vědách)
“Collecting and Analyzing Wartime Video-Testimonies in Syria. What Can Images Do?”
11.30 – 13.00 Prezentace studentů (program panelu bude doplněno)
- Chair: Astrid Greve Kristensen, Sorbonne University
13.00 – 14.00 oběd
14.00 – 15.30 Praktický workshop a programování v Taguette v digitální databázi “Voices of Resistance and Hope” s Natalií Otrishchenko, Lvovské centrum urbánní historie
15.45 – 17.00 Panelová diskuze: “Trauma in War Testimony Research”
- Panel: Natalia Otrishchenko, Lvovské centrum urbánní historie, Cecile Boëx, EHESS, Marija Krgovič, Kodaňská univerzita
- Chair: Kateřina Fuksová, Univerzita Karlova
Abstract:
24. únorem 2022 se změnily životy Ukrajinců. V tento den Rusko začalo svou “speciální vojenskou operaci”, válku v plném měřítku proti lidu Ukrajiny. Evropa, která doposud věřila, že se lidé poučili z hrůz Druhé světové války, byla ze dne na den vtažena do nové válečné reality. Začaly přicházet tisíce prchajících přinášejících s sebou příběhy násilí, utrpění a ztráty milovaných – příběhy uprchlíků před válkou, příběhy žánru, který by ani neměl existovat. „Práce se svědectvími války: praktický workshop humanitních studií v digitální podobě” se zaměřuje na výpovědi přeživších nejen z Ukrajiny, ale z různých míst i období, které zpracovává přístupem humanitních věd v digitální podobě. Workshop tak usiluje prezentovat příležitosti, které digitální nástroje poskytují pro zachování válečných svědectví a jejich analýzu. Prostřednictvím praktických aktivit, odborných přednášek, panelových diskuzí a studentských prezentací účastníci nahlédnou, jak inovativně a interdisciplinárně přistupovat ke svědectvím o válce. V průběhu workshopu budou míst účastníci možnost prozkoumat existující digitální archivy svědectví přeživších války, zejména ve vztahu k probíhající ruské invazi Ukrajiny. Bude se ale jednat i o archivy přeživších holokaustu a občanských válek v Jugoslávii. Významné místo v diskuzi hraje etický aspekt práce s válečnými svědectvími, kterému projekt věnuje velkou pozornost. Účastníci budou prozkoumávat témata traumatu, konsentu a soukromí a naučí se postupy etického sbírání, zachovávání a předávání svědectví s ohledem na důstojnost a subjektivitu (agency) těch, od nichž svědectví pochází, ale i s ohledem na jejich vlastní duševní zdraví.
