Diskuze u kulatého stolu s profesorkami a mladými výzkumnicemi a výzkumníky ve společenských vědách otevřena pro veřejnost
V rámci letošního ročníku Noci myšlenek (Nuit des idées 2019) s názvem „Tváří v tvář přítomnosti: být či nebýt dnes feminist(k)ou?“, organizuje Francouzský institut v Praze společně s CEFRESem diskuzi u kulatého stolu s tématem gender studies.
Místo: Knihovna CEFRESu (Na Florenci 3, Praha 1)
Čas: 14:00-16:00
Organizátoři: Felipe Fernandes (doktorand EHESS přidružený k CEFRESu) a Olga Słowik (doktorandka FF UK přidružená k CEFRESu)
Jazyk: angličtina
Kulatý stůl: Kdo se bojí gender studies?
I přestože gender studies přibývá a jsou ve společnosti stále více známá, neustále se stávají terčem útoků jak ve společnosti, tak v politické sféře. Stejně jako pro ideály demokracie a spravedlnosti, i pro genderová studia je třeba vynaložit každodenní úsilí k tomu, aby si ve společnosti udržela své místo. Potřebují nepřetržitý impuls – moto perpetuo. V tomto semináři se můžeme těšit na debatu profesorů a mladých výzkumných pracovníků v humanitních a společenských vědách věnujících se tématu gender studies.
Hosté:
- Réjane Sénac (Francie)
- Blanka Knotková-Čapková (Česká republika)
- Anikó Gregor (Maďarsko)
Diskuze bude moderována Olgou Słowik a Felipem Fernandesem
Konec roku oslavíme prezentací francouzských knižních novinek v humanitních a společenských vědách.
Sejdeme se 13. prosince 2018 v 17:00 v knihovně CEFRESu.
Mimo jiné budou představeny následující knihy: Pokračování textu Prezentace knižních novinek – prosinec 2018 →
Čtvrté setkání epistemologického semináře organizovaného CEFRESem a Institutem mezinárodních studií FSV UK veden
Pavel Baloun (FHS UK / CEFRES)
Martin Pjecha (CEU / CEFRES)
Téma: “Násilí”, staré a nové formy
Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Prague 1
Čas: středa 5. prosince 2018, od 16:30
Jazyk: angličtina
Text:
- Zygmunt Bauman: Modernity and the Holocaust, Polity Press, Cambridge 1989: 46-72.
Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Masarykovým ústavem přednese Agnieszka Wierzcholska (Svobodná univerzita Berlín).
Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:30-19:30
Jazyk: angličtina
Abstrakt
Tarnów v jižním Polsku byl po staletí polsko-židovským městem. Před druhou světovou válkou téměř 50% obyvatel města byli Židé, zbývající polovina populace byla katolického vyznání. Vztahy mezi Židy a ne-Židy byly normální součástí každodenního života mezi sousedy, spolužáky a místní politikou. Během šoa došlo k vraždě městských Židů na ulicích města přímo před očima nežidovských sousedů. Z 25 000 Židů, kteří žili v Tarnówě před druhou světovou válkou, se vrátilo jen pouhých tisíc a jen několik set zůstalo.
Co se stalo s městem, kde němečtí okupanti zničili polsko-židovské Lebenswelt? Struktura společnosti se od roku 1939 dramaticky změnila a místní komunita se stala okupovanou společností. Antisemitismus, který vznikl ve městě v pozdních třicátých letech 20. století, se v mnoha směrech prolínal s německou protižidovskou politikou. Kvůli přítomnému násilí se šoa týkalo i ne-židovštích Poláků. Tážeme se však, zda byly některé lokální sítě odolné? Jaká přátelství mohla zachránit životy a jaké kontakty se ukázaly jako nebezpečné? A konečně, co se stalo s městem po odchodu německých okupantů v lednu 1945 a zmizení téměř poloviny jeho obyvatel – Židů?
Tato přednáška se bude zabývat každodenním životem v polsko-židovském městě a pokusí se znovu zopakovat jednotlivé příběhy obyvatel v době předválečného i poválečného období.
Pre-textual Ethnographies. Challenging the phenomenological level of anthropological knowledge-making od Tomasz Rakowski & Helena Patzer
Čas a místo: 30. listopadu 2018, CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1 (zasedací místnost, 3. patro)
Organizátoři: Etnologický ústav AV ČR a CEFRES
Jazyk: angličtina
Autoři
Tomasz Rakowski (Ústav etnologie a kulturní antropologie, Univerzita ve Varšavě)
Helena Patzer (Etnologický ústav AV ČR)
Diskutující
Ewa Klekot (Univerzita ve Varšavě/Poznan School of Form)
Daniel Sosna (Západočeská univerzita v Plzni)
Moderátorem bude Luděk Brož (Etnologický ústav AV ČR)
Abstrakt
Antropologové často sbírají zkušenosti při svých terénních výzkumech, které ovšem explicitně neanalyzují ve svých pracích i přesto, že výrazně přispívají k vytváření a formování jejich etnografického povědomí a mohou ovlivňovat jejich práci i po mnoho let. Úkolem této knihy je odhalit právě tyto elementy vytváření antropologického povědomí. Autoři tohoto díla si dali za cíl těžký úkol – rekonstruovat způsoby, jakými původně vstoupili do světů předmětů výzkumu (jejich antropologických „Dalších“), tím, že se soustředili na „pre-textuální“ a hluboce fenomenologické procesy, jakými jsou zaznamenávání poznámek, poslech, percepce a vnímání. Na základě široké škály zkušeností nasbíraných při terénních výzkumech – například s Dogonem na Mali, imigrantskými fotbalovými hráči ve Španělsku, Inuitem dalekého severu, filipínskými nadnárodními rodinami, horníky v Polsku a studenty ve Skotsku – jde tato kniha nad rámec jednoduchého zkoumání etnografické senzitivity využíváním běžných slov a praxe. Dává si za cíl zavést nový prostředek pro pojmenování antropologických prací. Tento jazyk čerpá z opakujících se zkušeností s účastí a zakotvuje se do pre-textuálních světů neřečeného a často neviditelného. Čerpá také z intenzivních zážitků, které překračují hranice konvenčních textových vztahů.
“These edifying essays lay the groundwork for an anthropology that not only overcomes old antinomies of body-mind, text-context, representation-reality, but encourages us to see how participatory method, social attentiveness, and new forms of ethnographic writing can enhance our understanding of the affective, intersubjective, and conceptual complexities of life as lived,” Michael Jackson, Distinguished Professor of World Religions, Harvard University
Kulatý stůl
Datum a čas: 20. listopadu 2018, od 10:00 do 12:00
Místo: knihovna CEFRES
Organizátoři: IMS FSV UK, CEFRES a Prague Civil Sociaety Centre
Jazyk: angličtina
Hosté
- Jérôme Heurtaux (ředitel CEFRESu)
- Igor Blaževič (programový ředitel v Prague Civil Society Centre)
- Valeria Korablyova (Senior Fellow na Katedře ruských a východoevropských studií, IMS FSV UK, politolog, specializace – Ukrajina)
- Jiří Kocián (výzkumník na Katedře ruských a východoevropských studií, IMS FSV UK, specializace – Rumunsko)
Moderováno Kateřinou Královou (vedoucí Katedry ruských a východoevropských studií, IMS FSV UK)
Nedávné masové protesty v Arménii, které svrhly dlouhodobě vládnoucí hlavu státu, byly nazvány “Sametovou revolucí”. Odkazuje snad toto pojmenování na středoevropské události, kterými jsme byli svědky před třiceti lety? A pokud ano, jaké je jejich skutečné dědictví ve 21. století? Je “moc bezmocných” stále funkčním návodem na společenské a politické změny? Další zásadní otázkou je, zda jsou vůbec nenásilné protesty schopny uvést svůj program na dlouhou dobu. Jedná se snad jen o krátkodobý “zvrat”, po kterém nevyhnutelně následuje “obvyklý stav”? A konečně, co mají společného a jak se liší různá lidová hnutí v prostoru a čase?
Diskuse u kulatého stolu se bude zabývat případy masových protestů v Polsku, Ukrajině a Rumunsku, za účelem odhalit jejich specifičnost. Bude také porovnávat jednotlivé protesty s nedávnými vlny protestů v Německu, USA a dalších zemí. Hlavními otázkami ovšem bude, jaké jsou perspektivy politických změn založené na “moci bezmocných” a s jakými odezvami na masové protesty se setkáváme v globalizovaném světě.
Zde si můžete stáhnout plakát události
