Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Masarykovým ústavem přednese Karolina Szymaniak (Univerzita ve Vratislavi).

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: od 17h do 18h30
Jazyk: angličtina

Abstrakt

Když v roce 1988 básník Marcin Świetlicki formuloval ve své dnes slavné básni ostrou kritiku rétoriky kulturní opozice, napsal: “Místo toho, aby řekli: Bolí mě zuby, jsem hladový, jsem osamělý (…) / říkají tiše: Wanda / Wasilewska, Cyprián Kamil Norwid, / Józef Piłsudski, Ukrajina, Litva / Thomas Mann, Bible a nakonec cosi nepatrného v jidiš“. Jak ukázala Eugenie Prokop-Janiec, v 80. letech se jidiš stalo součástí nezávislé kultury a jeho používání se stalo formou odporu. Ale co bylo toto nedefinované “nepatrné cosi” a jaká tradice podporovala jeho přítomnost v polském diskurzu? Jaký význam a jaký obsah mu byl svěřen? Jak se tato tradice podepisuje na současných představách o polské židovské minulosti a na způsobu, jakým píšeme o kulturní historii v Polsku?

Přednáška bude probíhat formou diskuse o stávajících a dalších možných přístupech ke studiu polsko-jidišských kulturních výměn ve 20. století, dále o jejich mezích a důsledcích. Jedná se o pracovní prezentaci na probíhajícím projektu. Nahlédnutím do historie polsko-jidišských kulturních vztahů, jejich diskurzu a jejich interpretování skrze různé pohledy na kulturní studie, se výzkum snaží navrhnout další způsoby konceptualizace dějin kultury v Polsku. Tento přístup zohledňuje aspekty menšin, respektuje jejich nezávislost a vytváří prostor, ve kterém se toto “nepatrné cosi” stává komplexním polyfonním jevem, který má svá vlastní pravidla.

Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Masarykovým ústavem přednese Jan Láníček (Univerzita New South Wales v Sydney).

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:00-18:30
Jazyk: angličtina

Abstrakt

Krátce po skončení druhé světové války se evropská společnost pokoušela vyrovnat s dědictvím  genocidy spáchané nacistickým Německem a jeho kolaboranty. Soudní tresty hrály při opětovném smíření společnosti zásadní roli. Mezi těmi, kteří byli obviněni z kolaborace, existovala poměrně úzká skupina lidí, které považoval nacistický režim za Židy či Romy. Bývalí členové židovské samosprávy a takzvaní privilegovaní vězni koncentračního tábora čelili dlouhému seznamu obvinění pocházejících od židovské komunity i státních zástupců. Tato přednáška bude analyzovat vybrané soudní procesy a ukáže, jak se rekonstruované menšinové společnosti vypořádaly s případy údajných kolaborantů ve svých vlastních kruzích.

Přednášku v rámci semináře o soudobých dějinách Židů organizovaného Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Masarykovým ústavem přednese Lisa Peschel (Univerzita v Yorku).

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:00-18:30
Jazyk: angličtina

Abstrakt

V rámci 40ti měsíčního projektu “Performing the Jewish Archive” jsme experimentovali s novým stylem představení (nazvaným stylem “co-textuálním”), abychom podnítili intenzivnější zapojení diváků do hry.  Opětovným studováním scénářů napsaných židovskými autory během druhé světové války jsme se utvrdili v tom, že je historický kontext jedním z nejdůležitějších aspektů divadelních her. Myslíme si proto, že dnešní divák může být plně zapojen do hry, jen když zná historické pozadí událostí. Jak ale můžeme historický kontext divákovi nejlépe prezentovat? Navrhli jsme, aby scény týkající se historie, které jsme prezentovali jako “co-texty” – tedy texty začleněné do scénáře a neméně důležité jako scénář samotný – byly více využity v ději (což se neděje v tradičních předmluvách před představeními a tyto texty se neobjevují ani v poznámkách v programu). Na této přednášce bude Lisa Peschel popisovat, jak se nám podařilo vytvořit tento styl “co-textuálního představení” a jak jsme testovali jeho vliv na publikum.