Archiv

Rétorika citového života: vzbuzovat, chápat a nazývat emoce

První mezinárodní konference organizovaná Kreativní laboratoří VOICE a pořádaná Ústavem románských studií a Ústavem filosofie a religionistiky FF UK u příležitosti vstupu Univerzity Karlovy do Agence universitaire de la Francophonie a zaštítěná jeho excelencí Rolandem Galharaguem, velvyslancem Francie v České republice.

21 odborníků z oblasti filozofie, teorie a dějin literatury, dějin umění a dalších oborů představí své příspěvky na téma „emoce“, jejich vyvolávání, vyjadřování, předávání a pojmenovávání. Časově konference pokrývá období od renesance po současnost a tematicky propojuje frankofonní literatury i filozofie napříč kontinenty.

Čas a místo konání: 30. listopadu–2. prosince, Filozofická fakulta, náměstí Jana Palacha 2, Praha 1

Partneři: Filozofická fakulta (Univerzita Karlova), CEFRES, Kreativní laboratoř VOICE, Francouzský institut v Praze, Velvyslanectví Francie v České republice, Agence universitaire de la francophonie, University of Cambridge, Université Paris 1 Panthéon-Sorbonne, École Normale Supérieure de Lyon, Université Paris IV-La Sorbonne, Université Paris X-Nanterre, Université de Reims Champagne-Ardenne, Université Clermont-Auvergne, Université de Limoges, Université de Picardie Jules Verne, Masarykova univerzita v Brně
Viz stránky konference.

Jazyk: francouzština

Program

Pátek 1. prosince

8:30–9:00: Zahájení (Filozofická fakulta, místnost 300)

9:00–10:30
I. panel: Filosofie I
Diskutant: Ondřej Švec

  • Denis KAMBOUCHNER (Université Paris 1 Panthéon-Sorbonne): „L’héritage cartésien dans les théories modernes des émotions“
  • Pierre-François MOREAU (École Normale Supérieure de Lyon):
    „Politique des affects“

Pauza na kávu

10:45–12:45
II. panel: Filosofie II
Diskutantka: Chiara Mengozzi

  • Ian JAMES (University of Cambridge): „Affectivité, sens et affects: les émotions comme articulation de la vie biologique“
  • Véronique Le RU (Université de Reims Champagne-Ardenne):
    „Individuation et affects: les rythmes de l’empathie“
  • Ondřej ŠVEC (Université Charles): „L’historicité radicale des émotions“

13:00-14:00
Oběd

14:30–18:00
III. panel: Francouzská literatura 17. a 18. století
Diskutantka: Catherine Ébert-Zeminová)

  • Záviš ŠUMAN (Université Charles): „Catharsis: essai de légitimer la fiction théâtrale au XVIIe siècle en France“
  • Camille Guyon-Lecoq (Université de Picardie Jules Verne):
    „Sensibilité à la douleur et compassion chez Robert Challe voyageur: de l’expérience de l’attendrissement à une réflexion sur la nature humaine“
  • Céline BONHERT (Université de Reims Champagne-Ardenne):
    „Émotion et décision dans les livrets de Philippe Quinault: la tragédie en musique et les passions du prince“
  • prof. Jean-Louis HAQUETTE (Université de Reims Champagne-Ardenne): „’Notre âme est un tableau mouvant’. Énergétique des émotions et puissance de l’image chez Diderot“

Sobota 2. prosince

9:00–11:00
IV. panel: Francouzská literatura 19. století
Diskutantka: Jovanka Šotolová

  • Pascale AURAIX-JONCHIÈRE (Université Clermont-Auvergne):
    „L’expression des émotions, un paradigme structurel dans les nouvelles de Jules Barbey d’Aurevilly“
  • Cécile GAUTHIER (Université de Reims Champagne-Ardenne):
    „Barbarie, émotion et altérité : les affects « excessifs » de la slavité fin-de-siècle“
  • Eva VOLDŘICHOVÁ BERÁNKOVÁ (Université Charles):
    „La valeur cognitive des passions dans ’le système symboliste’“

Pauza na kávu

11:15–13:15
V. panel: Literatura 20. století – teoretické přístupy
Diskutantka: Clara Royer

  • Alexandre GEFEN (Université paris IV-La Sorbonne): „Le tournant affectif des études littéraires: bilan et perspectives“
  • Anne-Élisabeth HALPERN (Université de Reims Champagne-Ardenne): „’Cette émotion appelée poésie’ (Reverdy)“
  • Sylviane COYAULT (Université Clermont-Auvergne): „Article 353 du code pénal de Tanguy Viel, ou la tenson entre la loi et les affects“

13:30-14:30
Oběd

15:00–17:00
VI. panel: Diasporická a post-koloniální literatura I
Diskutantka: Eva Voldřichová Beránková

  • Petr KYLOUŠEK (Université Masaryk): „Ariel et Caliban: double discours de la diaspora haïtienne de Montréal“
  • Chiara MENGOZZI (CEFRES, Université Charles): „Aux frontières de l’humanité: (in)efficacité de l’empathie et de l’expérience esthétique“
  • Jean-Michel DEVÉSA (Université de Limoges): „L’Amère Souffrance des enfants de la (post)colonie“

Pauza na kávu

17:15–18:45
VII. panel:  Diasporická a post-koloniální literatura II
Diskutantka: Milena Fučíková

  • Petr VURM (Université Masaryk): „1984-2084. Faux-semblants révélés, émotions refoulées: les émotions à l’âge totalitaire chez George Orwell et Boualem Sansal“
  • Vojtěch ŠARŠE (Université Charles): „La manifestation collective du sentiment de la tristesse dans l’Afrique romanesque“

Bytová krize a její řešení: Vystěhování a odsun Židů v Protektorátu Čechy a Morava, 1939–1942

Přednáška Benjamina Frommera (Northwestern University, Evanston) v rámci semináře Soudobé dějiny Židů, který pořádá Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a CEFRES ve spolupráci s Masarykovým ústavem AV ČR.

Kde: kihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Kdy: 17:00-18:30
Jazyk: anglicky

V momentě, kdy nastupovali Židé z Čech a Moravy na transporty do nacistického ghetta v Terezíně, bylo jich už hodně, ne-li většina, donuceno opustit své domovy, a dokonce i domovská města. Počínaje útěkem z okupovaných Sudet na podzim roku 1938, z oblasti, přes kterou se Židé často a opakovaně v následující polovině dekády přesouvali. Občas se jednalo o přesun dobrovolný, ve snaze o zjednodušení emigrace nebo o únik z oblastí, kde docházelo k obzvláště kruté perzekuci. Stále více se však Židé stávali oběťmi příkazů k vystěhování a odsunu, jimiž nacisté ve jménu své politiky usilovali o to, aby byly budovy, čtvrti a dokonce i celá města /Judenfrei/, a o vyřešení údajné bytové krize. Učenci se zaměřili na konfiskaci nejcennějšího majetku a jeho přerozdělení mezi Němce, ale zastánce těchto vystěhování a odsunů a lidi, kteří z nich měli užitek, rozhodně nenajdeme pouze mezi okupanty. Tato násilná migrace přispěla ke zchudnutí a k izolaci svých obětí, a tím i k jejich konečné deportaci z Protektorátu.

Více o semináři zde.

Nový přístup ke konceptu překladu a pojmu literární inskripce. Od lingvistiky po teorii “actor-network”.

Třetí setkání epistemologického semináře pořádáného CEFRESem a IMS FSV UK vedené Julienem Wacquezem (CEFRES – EHESS): Nový přístup ke konceptu překladu a pojmu literární inskripce. Od lingvistiky po teorii “actor-network”

Kde: knihovna CEFRESu – Na Florenci 3, 110 00 Praha 1 (čeká na potvrzení)
Kdy: každý druhý čtvrtek od 15:30 do 17:00
Jazyk: anglicky

Texty:
— Bruno Latour and Steve Woolgar, Laboratory Life: The Construction of Scientific Facts (Sage Publication, 1979), p. 43-90.

Více o semináři zde!

Retribuce: Holokaust u soudu na Slovensku, 1945–48

Přednáška Michaly Lônčíkové (Univerzita Komenského, Bratislava) v rámci semináře Soudobé dějiny Židů, který pořádá Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a CEFRES ve spolupráci s Masarykovým ústavem AV ČR.

Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:00–18:30
Jazyk: anglicky

Podobně jako v jiných evropských zemích, které se hned po válce musely postavit následkům německé okupace a kolaborace, byl i v obnoveném Československu zaveden systém retribučního soudnictví. I když se nově zřízené lidové soudy nezabývaly výlučně spory týkajícími se protižidovských krutostí, rasově motivovaným zločinům obecně se věnovalo vícero paragrafů v hlavním retribučním nařízení, č. 33/1945 Sb. n. SNR. Pokud budeme analyzovat procesy s hlavními politickými představiteli válečné Slovenské republiky, které se konaly u Národního soudu, umožní nám to vysledovat mechanismy oficiální protižidovské politiky na státní úrovni. Na druhé straně regionální případy, které byly v soudní pravomoci okresních lidových soudů, pokládají také otázku místních agresorů, spolupachatelů a očitých svědků mezi většinou slovenského národa. Tato mikrohistorická perspektiva je zásadní pro analýzu židovsko-nežidovských vztahů v širším společenském kontextu v letech pronásledování a částečně i poté. Za využití sbírek okresního lidového soudu v Banské Bystrici tato prezentace zkoumá, jak na Slovensku probíhal boj přeživších holokaust za spravedlnost a jakým způsobem byly tyto zločiny souzeny v letech bezprostředně následujících po Osvobození.

Více o semináři zde.

La Fabrique de l’Historie: Střední Evropa, její historické nostalgie a budoucnost Evropy

U příležitosti návštěvy redaktorů pořadu La Fabrique de l’Histoire, kteří se budou na stanici France Culture (vysílání v prosinci 2017) věnovat střední Evropě,  CEFRES pořádá ateliér a debatu u kulatého stolu, kde historikové odpoví na otázky Emmanuela Leurentina  na téma „Střední Evropa, její historické nostalgie a budoucnost Evropy“.

Ateliér i debata u kulatého stolu v pořadu la Fabrique de l’Histoire budou přístupné věřejnosti!

Místo: Kino 35, Francouzský institut v Praze, Štěpánská 35, Praha 1
Čas: 15:00 -18:30 ateliér s historiky, 19:00-20:00 kulatý stůl pořadu La Fabrique de l’Histoire
Organizátor: CEFRES s podoporou Francouzského institutu v Paříži (program “Nové intelektuální scény”)a Francouzského institutu v Praze
Jazyk: francouzština

19:00-20:00

Debata u kulatého stolu pod vedením Emmanuela Laurentina (France Culture)

  • Balázs Ablonczy (Maďarská akademie věd)
  • Pauli Bauer (Univerzita Karlova)
  • Paul Gradvohl (Lotrinská univerzita)
  • Barbora Spalová (Univerzita Karlova)

15:00-18:30
Ateliér — Nakládání s minulostí a kolektivní pamětí v politice

Éloïse Adde (Lucemburská univerzita) : Mythe et actualité de Charles IV

Eszter Balázs (Vysoká škola Jánose Kodolányiho a Kassákovo muzeum) : La révolution de 1956 soixante ans après : comment la politique mémorielle veut façonner à son image la mémoire collective 

Andrzej Leder (Polská akademie věd) : La révolution des somnambules. Les années 1939-1956 en Pologne

Barbora Spalová (Univerzita Karlova) : L’économie morale des mémoires religieuses en République tchèque

Balázs Ablonczy (Maďarská akademie věd) : Mémoires superposées : guerre, sortie de guerre, paix

Paul Bauer (Univerzita Karlova) : Nostalgie et mémoires allemandes dans les Pays tchèques

Paul Gradvohl (Lotrinská unoverzita) : Nostalgies socialistes, nostalgies du socialisme (Hongrie, Pologne)

Prodané duše: Migrace z Německa do Ameriky a jiných částí Evropy (1648–1780) – Přednáška Williama O’Reillyho

Prodané duše – Migrace z Německa do Ameriky a jiných částí Evropy (1648–1780)

Přednáška Williama O’Reillyho (Trinity Hall, University of Cambridge)

Čas a místo konání: CEFRES, zasedací místnost – Na Florenci 3, budova C, 3. patro, v 17:30
Jazyk: angličtina
Organizátorka: Veronika Čapská (FHS UK)

William O’Reilly je profesorem dějin raného novověku na University of Cambridge, náměstkem ředitele ústavu Centre for History and Economics a stálým vědeckým pracovníkem v Institute for Advanced Study (IEA) v Budapešti. Věnuje se mnoha tématům spojeným s evropským a atlantickým prostorem v raném novověku, zejména se zajímá o dějiny evropské migrace, kolonialismu a imperialismu. Je členem redakční rady časopisů Historical Journal a Themes in Migrations.

Résumé:

V Prodaných duších William O’Reilly zkoumá dějiny emigrace v 17. a 18. století z Německa do severní Ameriky a střední a východní Evropy za pomoci osob zvaných Seelenverkäufer. Tito „obchodníci s dušemi“ nabírali a doprovázeli migranty; byli převaděči mezi geografickými lokalitami, mezi gramotností a negramotností, mezi ekonomickou jistotou a nejistotou, mezi svobodou a otroctvím. Tak jako z Evropy odcházelo v důsledku vylidnění a otřesů způsobených třicetiletou válkou stále více migrantů, rostl také počet převaděčů. V Evropě 17. a 18. století bylo nemožné zvažovat emigraci bez pomoci prostředníka nebo agenta. Někdy šlo o padouchy, jindy i o dobrodince, avšak bez jejich úsilí by byla veškerá raně novověká migrace nemyslitelná. Právě oni stáli u zrodu pozdějších masových migrací v 19. a 20. století.

Přednáška bude pojednávat o úloze těchto převaděčů a osadníků při budování složité komunikační sítě, která pokrývala rozsáhlý atlantický prostor od Pensylvánie  až po Transylvánii. Bez jejich přičinění by tehdy nebylo možné udržovat sít neformálních kontaktů, a další migrace by tudíž nebyla možná.