Organizátoři: Kateřina Kolářová (FHS UK), Martina Winkler (Christian-Albrechts-Universität, Kiel), Filip Herza (FHS UK-CEFRES), Kamila Šimandlová (FHS UK)
Kdy: 17. 2. 2018 Kde: Akademické Centrum, Husova 4a, Praha 1 Jazyk: Česky
Workshop je organizován v rámci mezinárodního projektu “(Post)Socialistická modernita a proměny sociálních a kulturních politik “postižení”, podpořeného Grantovou agenturou České republiky a Deutsche Forschungsgemeinschaft, který je realizován na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Na organizaci workshopu se spolupodílí CEFRES a Sociologický ústav AV ČR.
Program
9:00 – 9:30 Registrace, káva, úvod
9:30 – 10:00 Zahájení Kateřinou Kolářovou
10:00 – 11:45 Blok I
Martina Winkler: Disability and Childhood in Czechoslovak Media, 1960s-1989. (Christian-Albrechts-Universität zu Kiel)
Marek Fapšo, Jan Randák: Co socialistického bylo v socialistickém (zvláštním) školství? (Ústav českých dějin, FF UK)
Šimon Charvát: „Neduh idiotismu jako nevybuchlý dynamit“: Tematizace „slabomyslnosti“ v českých zemích v druhé polovině 19. století. (Katedra obecné antropologie, FHS UK)
Maria-Lena Fassig: First thoughts on definition of disability in the historical context of socialist Czechoslovakia. (Christian-Albrechts-Universität zu Kiel)
11:45 – 12:45 Oběd
12:45 – 14:30 Blok II
Radek Carboch, Dana Hradcová, Dita Jahodová, Michal Synek: Mezi tichem a překladem: Etnografie kognitivní disability. (Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče, FHS UK; Katedra sociologie, FSS MU)
Daniela Komanická: Rekonceptualizácia práce a starostlivosti skrz aktívnu participáciu užívateľky sebaurčujúcej osobnej asistencie na tejto službe. (Katedra antropologie, FHS UK)
Ľubica Kobová: Zraniteľnosť ako ontologická podmienka a jej kritiky. (Katedra genderových studií, FHS UK)
Hana Porkertová: Disabilita jako asambláž v průsečících diskurzu a materiality. (Katedra sociologie, FSS MU)
14:30 – 15:00 Přestávka, občerstvení
15:00 – 16:30 Blok III
Petra Honová, Lucie Kondrátová, Dino Numerato: Expertizace zkušenosti pacientů a jejich rodinných příslušníků v kontextu znalostní společnosti: případ reformy psychiatrické péče. (Katedra sociologie, FSV UK; Národní ústav duševního zdraví)
Martin Fafejta: Československá pedofilní komunita (ČEPEK) a její emancipační diskurz. (Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie, FF UP)
Jiří Mertl: „To jsem nikdy nezkoušel…“ Psychologická pomoc, osobní zodpovědnost a propuštěné osoby. (Nové technologie – výzkumné centrum, ZČU)
16:30 – 17:00 Zakončení Filipem Herzou
Celý program workshopu si můžete stáhnout zde a abstrakty příspěvku zde.
První setkání mezioborového semináře “Actualité critique” v roce 2018, které pořádá École normale supérieure ve spolupráci s CEFRESem a Univerzitou Karlovou za podpory Francouzského institutu v Praze .
Kde: Francouzský Institut v Praze, 5. patro Kdy: 17:30 – 19:30 Pořadatelé: Clara Royer, Ondřej Švec (FF UK) Jazyk: angličtina
Diskuze o společenských vědách v postfaktické době
Tak jak internetová fóra a sociální sítě začínají být v dnešní době pro značnou část populace hlavním zdrojem informací, a nahrazují tak tradiční média jako denní tisk, rozhlas nebo televize, je pro věřejnou diskuzi čím dál tím příznačnější vyostřený dialog. K tomu navíc přispívá bezhlavý a “omezující” způsob, kterým někteří politikové komunikují a jehož cílem není vzájemná shoda, ale ponížení protivníka nebo domnělého nepřítele.
Výsledná vulgarizace věřejné diskuze (projevující se v našich zemích rostoucím počtem slovních a fyzických napadení, nízkou volební účastí a obecnou nedůvěrou občanů vůči jejich politickým zástupcům) představuje úskalí, kterému se musí akademická obec postavit čelem a nabídnout jak nové způsoby rozboru diskurzu, tak nové způsoby, jak vstoupit do veřejného prostoru, aby bylo možno předejít zneužívání informací. Náš zájem se soutředí jednak na prostředky, kterými lze lépe porozumět zvláštním nebezpečím plynoucím z šíření takzvaných alternativních informací azjednodušujících argumentů, jednak na zodpovědnost, která z kolující záplavy falešných informací plyne pro badatele ve společenskovědních oborech. Jaká je role sociologů, politologů, historiků a filosofů v době zvané postfaktická?
Přednášející:
Jakub Jirsa, filosof a ředitel Ústavu filosofie a religionistiky (FF UK), odborník na politickou filosofii; editor kolektivní práce Idea university (Praha, 2015). Viz téze jeho příspěvku.
Václav Štětka, sociolog (FSV UK; Loughborough University), vedoucí vědecké skupiny zaměřené na politickou komunikaci (PolCoRe), autor prací The Rise of Oligarchs as Media Owners.,In: Media and Politics in New Democracies. Europe in a Comparative Perspective, Oxford 2015, The Powers That Tweet: Social Media as News Sources in the Czech Republic (spolu s R. Hladíkem) a Journalism Studies, 2015. Viz téze jeho příspěvku.
Ondřej Švec, filosof (FF UK), autor projektu La Rationalité et les pratiques d’argumentation dans l’espace public a editor (spolu s J. Čapkem) práce Pragmatic Perspectives in Phenomenology (Routledge, 2017). Viz téze jeho příspěvku.
Frédéric Worms, filosof, náměstek ředitele École normale supérieure de Paris, ředitel Centre international d’étude de la philosophie française contemporaine a člen Comité consultatif national d’éthique, autor práce 100 mots de la République (PUF, coll. « Que sais-je ? », 2017) Viz téze jeho příspěvku.
Kdo by mohl popřít, že současná doba je kritická a musí být kritizována? Avšak v obou případech může tato kritika nabýt patologického rozměru, nebo se dokonce stát smrtelně nebezpečnou. V době, kdy panuje stav ohrožení, všeobecná podezřívavost a dvojvládí “nejnovějšícj zpráv” a “údajně pravdivých informací”, může kritická současnot vyústit ve zmanipulované krize a zvrácenou kritiku.
Proto potřebujeme novou kritiku, abychom mohli dnešní kritické době čelit. Kritiku, která rozlišujemzi krytickými a nekritickými informacemi; kritiku, která nachází vztahy mezi fakty a jejich interpretací, a to jak z historického, mezioborového nebo mezinárodního úhlu pohledu. Rozbor informací totiž mohou ovlivnit národnostní zájmy a žádnou situaci nelze vnímat výhradně universalisticky a abstraktně. Z toho důvodu je možné, a dokonce nutné nahlížet na kritickou současnot z celoevropského a mezioborového hlediska.
Publikace k přispívání do diskuse:
Projekt Actualité critique européenne vychází ze semináře Actualité critique organizovaného École normale supérieure de Paris. Seminář se koná každý týden a scházejí se na něm studenti a badatelé, aby diskutovali o kriticky důležitých tématech od politiky přes přírodní vědy, hospodářství, až po společnost a umění. Evropská odnož tohoto projektu si klade za cíl dát zaměřit se na celoevropské otázky, a dát tak tomuto semináři celoevropské měřítko.
Projekt Actualité critique européenne podpořila sít Francouzských isntitutů i další instituce, jako například CEFRES. Bude zahájen v roce 2018 a bude se postupně konat v Praze, Varšavě a Římě zárověň s pařížským seminářem. Během prvního semestru se bude v rámci této “university” rozebírat z různých úhlů pohledu například téma akademických svobod, postavení evropských sturdentů, myšlenka evropské university atd.
École Normale Supérieure a Francouzský institut vybízejí evropské university, aby se přidaly ke vznikající síti a společně se chopily kritické současnosti, která představuje zásadní výzvu dnešní doby.
Ilustrace:
“I’m sorry, Jeannie, your answer was correct, but Kevin shouted his incorrect answer over yours, so he gets the points.”
Interní seminář ústavu CEFRES u příležitosti přivítání nových post doktorských výzkumných pracovníků Aníbala Arreguiho (CEFRES a Univerzita Karlova), Thomase Merciera (CEFRES a Univerzita Karlova) a Marianny Szczygielské (AV ČR) Místo konání: konferenční místnost, Na Florenci, budova A, 3. patro Jazyk: angličtina
14: 15-15: 30 Archivy a interkulturalita
Benedetta Zaccarello (CEFRES / CNRS): Představení výzkumného projektu Archivy a interkulturalita
Thomas Mercier (CEFRES-UK): Studium filozofického textu z pohledu jeho archivu: Derridovo čtení marxistických textů v nepublikovaných materiálech
Diskuse
15: 45-17: 15 Zdivočelí divočáci
Luděk Brož (Institut etnologie AV ČR a CEFRES) a Virginie Vaté (CNRS): Představení výzkumného projektu TANDEM
Aníbal Arregui: Divoká prasata ožívají: Luky a šípy v evropské ekopolitice
Marianna Szczygielska: Divoká prasata a pyšní sloni: Zrod divočiny ve středovýchodní Evropě
Abychom oslavili konec akademického roku, sejdeme se 14. prosince 2017 v 17:00 v knihovně CEFRES.
Setkání okolo francouzských knižních novinek v humanitních a společenských vědách.
Následující knihy budou prezentovány mimo jiných:
– Luc BOLTANSKI, Arnaud ESQUERRE : Enrichissement. une critique de la marchandise (Gallimard), představuje Mihai-Dan Cîrjan
– Christophe CHARLE, Laurent JEANPIERRE : La vie intellectuelle en France (Seuil), představuje Tomáš Nakladal
– Christian INGRAO : La promesse de l’Est (Seuil), představuje David Emler
– Sarah MAZOUZ : La république et ses autres (ENS Editions), představuje Florence Vychytil-Baudoux
– Michel OFFERLÉ : La profession politique (Belin), představuje Michel Perottino
– Jean-Claude SCHMITT : Les rythmes au Moyen Age, představuje Paul-Antoine Méteier
– Catherine SERVANT (dir.) : Les héritages culturels du XIXe siècle sous les régimes communistes. (Publications des Langues O éd.), představuje Petr Kyloušek
Tato událost je pro nás příležitostí, abychom šířili povědomí o aktuální francouzské situaci v humanitních a společenských vědách, a to díky tomuto zcela nově pořádanému setkávání okolo knih, které se koná dvakrát ročně.
Páté setkání epistemologického semináře pořádáného CEFRESem a IMS FSV UK, vedené Chiarou Mengozzi (CEFRES – FF UK): Možnosti a limity využití konceptu světové literatury
Kde: knihovna CEFRESu – Na Florenci 3, 110 00 Praha 1 Kdy: každý druhý čtvrtek od 15:30 do 17:00 Jazyk: anglicky
Texty:
Franco Moretti: “Conjecture on World Literature”, New Left Review, Jan. 2000, p. 54-68.
Přednáška Olgy Sixtové (Univerzita Karlova, Praha) v rámci semináře Soudobé dějiny Židů, který pořádá Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a CEFRES ve spolupráci s Masarykovým ústavem AV ČR.
Místo: Na Florenci 3, 110 00 Praha 1 Čas: 17:00–18:30 Jazyk: anglicky
Kdo a jaké faktory ovlivňovaly výběr vydávaných knih v novověké židovské Praze? Stejně jako čtenáři i židovští nakladatelé (ve většině případů osoby odlišné od tiskařů) byli „dětmi svého věku“, a i když se občas snažili zavádět nové autory, nové myšlenky, nové žánry a nové vědomosti, vydávali vždy knihy zajímavé pro ně samotné, o kterých se domnívali, že je čtenáři ocení a zakoupí. Ačkoliv bylo vydávání zajisté posvátnou záležitostí, v první řadě zůstávalo záležitostí ekonomickou. I přes to se ale nakladatelé museli přizpůsobovat ideologii rabinátu, jehož zásahů si můžeme všimnout, pokud budeme zkoumat soubor paratextů a i tituly vydávané v průběhu času.
Většina knih vydaných v této době byla náboženského obsahu. Nakladatelé doufali, že se jim tak podaří veřejnosti předat duchovní hodnotu těchto textů, a tím uspíšit Vykoupení. Výběr textů, které měly vést k tomuto konečnému cíli, však byl individuální záležitostí. Díky tomu můžeme pozorovat odlišné sklony každého z nakladatelů, rozmanité oblasti zájmu různých sociálních skupin židovské komunity, a stejně tak i proměny spirituálních a intelektuálních dispozic v námi zkoumaném období.
