Přednáška Évy Kovacs (Vienna Wiesenthal Institute for Holocaust Studies, Vídeň) v rámci semináře Soudobé dějiny Židů, který pořádá Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a CEFRES ve spolupráci s Masarykovým ústavem AV ČR.
Kde: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Kdy: 17:00–18:30
Jazyk: anglicky
V uplynulých dvou desetiletích se díky zpřístupnění digitálních sbírek v USA, Izraeli a Evropě stalo využití orální historie atraktivním pro historický výzkum. V těchto archivech se nachází nespočet svědectví, díky čemuž je výzkum snazší a rychlejší, ale na druhé straně z toho vyvstávají závažné metodologické otázky. Mezitím z tohoto světa odcházejí poslední přeživší, kteří nám ještě mohou poskytnout svěděctví – zdroje orální historie se tak brzy stanou “bežnými” archivními zdroji. Tento současný vývoj je výzvou pro psaní dějin týkajících se holokaustu.
Naše případová studie se zabývá každodenním životem zhruba 15 tisíc deportovaných maďarských Židů, kteří byli přinuceni pracovat ve Vídni a jejím blízkém okolí v letech 1944–45. Prezentace se zaměří na Quellenkritik (kritiku pramenů) a metodologii využití obsáhlých orálně historických archivů za účelem zkoumání nedostatečně zdokumentovaných historických témat.
Více o semináři zde.
Přednáška Benjamina Frommera (Northwestern University, Evanston) v rámci semináře Soudobé dějiny Židů, který pořádá Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a CEFRES ve spolupráci s Masarykovým ústavem AV ČR.
Kde: kihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Kdy: 17:00-18:30
Jazyk: anglicky
V momentě, kdy nastupovali Židé z Čech a Moravy na transporty do nacistického ghetta v Terezíně, bylo jich už hodně, ne-li většina, donuceno opustit své domovy, a dokonce i domovská města. Počínaje útěkem z okupovaných Sudet na podzim roku 1938, z oblasti, přes kterou se Židé často a opakovaně v následující polovině dekády přesouvali. Občas se jednalo o přesun dobrovolný, ve snaze o zjednodušení emigrace nebo o únik z oblastí, kde docházelo k obzvláště kruté perzekuci. Stále více se však Židé stávali oběťmi příkazů k vystěhování a odsunu, jimiž nacisté ve jménu své politiky usilovali o to, aby byly budovy, čtvrti a dokonce i celá města /Judenfrei/, a o vyřešení údajné bytové krize. Učenci se zaměřili na konfiskaci nejcennějšího majetku a jeho přerozdělení mezi Němce, ale zastánce těchto vystěhování a odsunů a lidi, kteří z nich měli užitek, rozhodně nenajdeme pouze mezi okupanty. Tato násilná migrace přispěla ke zchudnutí a k izolaci svých obětí, a tím i k jejich konečné deportaci z Protektorátu.
Více o semináři zde.
Převod, překlad a přenos vědomostí mezi kláštery. Směry a přístupy ve výzkumu vzorců ve středověku a novověku
Přednáška Józsefa Laszlovszkého (Katedra středověkých studií, Central European University, Budapešť)
Kde a kdy: Šporkův palác, Hybernská 3, Praha 1, místnost 303 v 17:30
Jazyk: anglicky
József Laszlovszky je profesorem na Katedře středověkých studií na CEU a hostujícím profesorem na Katedře středověké a novověké archeologie na Univerzitě Loránda Eötvöse. Působí v oborech archeologie, archeozoologie, hmotné kultury a dějin každodennosti, zvláště pak v oblastech církevních, urbánních a hospodářských dějin. Na CEU řídí studijní program Cultural Heritage Studies.
Résumé v angličtině
Interactions and exchanges (spiritual and material) between monastic communities have been discussed in monastic studies for a very long period of time: to some extent the history of monastic culture and the issue of mission by monastic groups cover all related research questions in this context. Textual and church historical research of monastic rules, the movement and travels of leading monastic figures, the history of pilgrimages, the transmission of texts between monastic scriptoria, and the study of monastic libraries were typical research directions in these previous studies. More recently, the concept of knowledge transfer was introduced as a holistic approach and more emphasis has been given to the problem of communication. The question is not only about the object of the knowledge transfer, but more about the ways and means of interactions between the monastic communities.
By using the results of a joint research project carried out by the FOVOG (Research Centre for the Comparative History of Religious Orders) in Dresden and the Department of Medieval Studies at CEU (Budapest) during the last some years this paper offers an overview of the new research directions in monastic studies. It will discuss the key concepts of these studies, such as the transmission of ideas, objects and complex knowledge packages in monastic circles. These examples allow us to understand better the general problem of monastic life. The combination of a written regula and of a set of unwritten rules and practices is the key factor in establishing a new monastic community. Research results will be presented on the issue of monastic architecture, technological innovations and of „monastic business management”. Recent studies in the field of such questions in the medieval and early modern period have already demonstrated that the traditional boundaries between the different monastic orders should not be taken as clear cut division lines and more interaction can be detected in this respect. By introducing new research concepts into these fields of studies, such as the concept of monastic landscape, a more global (international) research direction can be developed. At the same time, local aspects and influences can also be taken into consideration, and for these the issue of siting or site selection in the process of a new monastic foundations play a crucial role.
Instead of a panoramic and general overview of all these questions, the paper will offer case-studies to highlight different research approaches and concepts, particularly in the context of material evidence for knowledge transfer and transmission of ideas.
Přednáška Michaly Lônčíkové (Univerzita Komenského, Bratislava) v rámci semináře Soudobé dějiny Židů, který pořádá Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a CEFRES ve spolupráci s Masarykovým ústavem AV ČR.
Místo: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:00–18:30
Jazyk: anglicky
Podobně jako v jiných evropských zemích, které se hned po válce musely postavit následkům německé okupace a kolaborace, byl i v obnoveném Československu zaveden systém retribučního soudnictví. I když se nově zřízené lidové soudy nezabývaly výlučně spory týkajícími se protižidovských krutostí, rasově motivovaným zločinům obecně se věnovalo vícero paragrafů v hlavním retribučním nařízení, č. 33/1945 Sb. n. SNR. Pokud budeme analyzovat procesy s hlavními politickými představiteli válečné Slovenské republiky, které se konaly u Národního soudu, umožní nám to vysledovat mechanismy oficiální protižidovské politiky na státní úrovni. Na druhé straně regionální případy, které byly v soudní pravomoci okresních lidových soudů, pokládají také otázku místních agresorů, spolupachatelů a očitých svědků mezi většinou slovenského národa. Tato mikrohistorická perspektiva je zásadní pro analýzu židovsko-nežidovských vztahů v širším společenském kontextu v letech pronásledování a částečně i poté. Za využití sbírek okresního lidového soudu v Banské Bystrici tato prezentace zkoumá, jak na Slovensku probíhal boj přeživších holokaust za spravedlnost a jakým způsobem byly tyto zločiny souzeny v letech bezprostředně následujících po Osvobození.
Více o semináři zde.
Přednáška Olgy Sixtové (Univerzita Karlova, Praha) v rámci semináře Soudobé dějiny Židů, který pořádá Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a CEFRES ve spolupráci s Masarykovým ústavem AV ČR.
Místo: Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
Čas: 17:00–18:30
Jazyk: anglicky
Kdo a jaké faktory ovlivňovaly výběr vydávaných knih v novověké židovské Praze? Stejně jako čtenáři i židovští nakladatelé (ve většině případů osoby odlišné od tiskařů) byli „dětmi svého věku“, a i když se občas snažili zavádět nové autory, nové myšlenky, nové žánry a nové vědomosti, vydávali vždy knihy zajímavé pro ně samotné, o kterých se domnívali, že je čtenáři ocení a zakoupí. Ačkoliv bylo vydávání zajisté posvátnou záležitostí, v první řadě zůstávalo záležitostí ekonomickou. I přes to se ale nakladatelé museli přizpůsobovat ideologii rabinátu, jehož zásahů si můžeme všimnout, pokud budeme zkoumat soubor paratextů a i tituly vydávané v průběhu času.
Většina knih vydaných v této době byla náboženského obsahu. Nakladatelé doufali, že se jim tak podaří veřejnosti předat duchovní hodnotu těchto textů, a tím uspíšit Vykoupení. Výběr textů, které měly vést k tomuto konečnému cíli, však byl individuální záležitostí. Díky tomu můžeme pozorovat odlišné sklony každého z nakladatelů, rozmanité oblasti zájmu různých sociálních skupin židovské komunity, a stejně tak i proměny spirituálních a intelektuálních dispozic v námi zkoumaném období.
Více o semináři zde.
Doktorandi, kteří v CEFRESu strávili akademický rok 2016/2017 představí během závěrečného semináře pokroky svých doktorských prací. Semináře se zúčastní členové nového týmu 2017/2018 a jejich kolegové z CEFRESu. Seminář naváže na přivítání nového doktorského týmu a doktorandů přidružených do CEFRESu, které se uskuteční ráno.
Místo a čas: Na Florenci 3, budova C, zasedací místnost, 3. patro, 14:00-17:30
Jazyk: anglicky
Program
14:00 Mátyás Erdélyi: Modernity, Capitalism, and Private-Clerks: The Philosophy of Money in Austria-Hungary
14:30 Filip Herza: Freak Shows and the Collective Body of Nation in Prague 1860s-1930s: The Concept of Disability and Nationalism Studies
15:00 Katalin Pataki: From Victims to Collaborators: the Dissolution Procedure of Mendicant Monasteries in the Hungarian Kingdom (1787-1793)
15:30 Přestávka
16:00 Chiara Mengozzi (postdoktorandka): Literary Animals: Thinking Beyond Human, Reading Against Allegory
16:30 Magdalena Cabaj: From Hermaphrodite Writing to Intersex Writing
17:00 Lara Bonneau: Fall and Ascent: Reading Warburg with Binswanger
