První mezinárodní konference organizovaná Kreativní laboratoří VOICE a pořádaná Ústavem románských studií a Ústavem filosofie a religionistiky FF UK u příležitosti vstupu Univerzity Karlovy do Agence universitaire de la Francophonie a zaštítěná jeho excelencí Rolandem Galharaguem, velvyslancem Francie v České republice.

21 odborníků z oblasti filozofie, teorie a dějin literatury, dějin umění a dalších oborů představí své příspěvky na téma „emoce“, jejich vyvolávání, vyjadřování, předávání a pojmenovávání. Časově konference pokrývá období od renesance po současnost a tematicky propojuje frankofonní literatury i filozofie napříč kontinenty.

Čas a místo konání: 30. listopadu–2. prosince, Filozofická fakulta, náměstí Jana Palacha 2, Praha 1

Partneři: Filozofická fakulta (Univerzita Karlova), CEFRES, Kreativní laboratoř VOICE, Francouzský institut v Praze, Velvyslanectví Francie v České republice, Agence universitaire de la francophonie, University of Cambridge, Université Paris 1 Panthéon-Sorbonne, École Normale Supérieure de Lyon, Université Paris IV-La Sorbonne, Université Paris X-Nanterre, Université de Reims Champagne-Ardenne, Université Clermont-Auvergne, Université de Limoges, Université de Picardie Jules Verne, Masarykova univerzita v Brně
Viz stránky konference.

Jazyk: francouzština

Program

Pátek 1. prosince

8:30–9:00: Zahájení (Filozofická fakulta, místnost 300)

9:00–10:30
I. panel: Filosofie I
Diskutant: Ondřej Švec

• Denis KAMBOUCHNER (Université Paris 1 Panthéon-Sorbonne): „L’héritage cartésien dans les théories modernes des émotions“
• Pierre-François MOREAU (École Normale Supérieure de Lyon):
  „Politique des affects“

Pauza na kávu

10:45–12:45
II. panel: Filosofie II
Diskutantka: Chiara Mengozzi

• Ian JAMES (University of Cambridge): „Affectivité, sens et affects: les émotions comme articulation de la vie biologique“
• Véronique Le RU (Université de Reims Champagne-Ardenne):
  „Individuation et affects: les rythmes de l’empathie“
• Ondřej ŠVEC (Université Charles): „L’historicité radicale des émotions“

13:00-14:00
Oběd

14:30–18:00
III. panel: Francouzská literatura 17. a 18. století
Diskutantka: Catherine Ébert-Zeminová)

• Záviš ŠUMAN (Université Charles): „Catharsis: essai de légitimer la fiction théâtrale au XVIIe siècle en France“
• Camille Guyon-Lecoq (Université de Picardie Jules Verne):
  „Sensibilité à la douleur et compassion chez Robert Challe voyageur: de l’expérience de l’attendrissement à une réflexion sur la nature humaine“
• Céline BONHERT (Université de Reims Champagne-Ardenne):
  „Émotion et décision dans les livrets de Philippe Quinault: la tragédie en musique et les passions du prince“
• prof. Jean-Louis HAQUETTE (Université de Reims Champagne-Ardenne): „’Notre âme est un tableau mouvant’. Énergétique des émotions et puissance de l’image chez Diderot“

Sobota 2. prosince

9:00–11:00
IV. panel: Francouzská literatura 19. století
Diskutantka: Jovanka Šotolová

• Pascale AURAIX-JONCHIÈRE (Université Clermont-Auvergne):
  „L’expression des émotions, un paradigme structurel dans les nouvelles de Jules Barbey d’Aurevilly“
• Cécile GAUTHIER (Université de Reims Champagne-Ardenne):
  „Barbarie, émotion et altérité : les affects « excessifs » de la slavité fin-de-siècle“
• Eva VOLDŘICHOVÁ BERÁNKOVÁ (Université Charles):
  „La valeur cognitive des passions dans ’le système symboliste’“

Pauza na kávu

11:15–13:15
V. panel: Literatura 20. století – teoretické přístupy
Diskutantka: Clara Royer

• Alexandre GEFEN (Université paris IV-La Sorbonne): „Le tournant affectif des études littéraires: bilan et perspectives“
• Anne-Élisabeth HALPERN (Université de Reims Champagne-Ardenne): „’Cette émotion appelée poésie’ (Reverdy)“
• Sylviane COYAULT (Université Clermont-Auvergne): „Article 353 du code pénal de Tanguy Viel, ou la tenson entre la loi et les affects“

13:30-14:30
Oběd

15:00–17:00
VI. panel: Diasporická a post-koloniální literatura I
Diskutantka: Eva Voldřichová Beránková

• Petr KYLOUŠEK (Université Masaryk): „Ariel et Caliban: double discours de la diaspora haïtienne de Montréal“
• Chiara MENGOZZI (CEFRES, Université Charles): „Aux frontières de l’humanité: (in)efficacité de l’empathie et de l’expérience esthétique“
• Jean-Michel DEVÉSA (Université de Limoges): „L’Amère Souffrance des enfants de la (post)colonie“

Pauza na kávu

17:15–18:45
VII. panel:  Diasporická a post-koloniální literatura II
Diskutantka: Milena Fučíková

• Petr VURM (Université Masaryk): „1984-2084. Faux-semblants révélés, émotions refoulées: les émotions à l’âge totalitaire chez George Orwell et Boualem Sansal“
• Vojtěch ŠARŠE (Université Charles): „La manifestation collective du sentiment de la tristesse dans l’Afrique romanesque“

Mezinárodní konference

Místo: Vědecké centrum Polské akademie věd (rue Lauriston 74, Paříž), Sorbonne Univerzita (rue de la Sorbonne 17, “Salle des actes”, Paříž)
Datum: 7.-8. června 2019
Organizers: Vědecké centrum Polské akademie věd v Paíži, Centrum polské civilizace (Sorbonne Univerzita), CEFRES,  Centrum francouzské civilizace a frankofonních studií ve Varšavě
Jazyk: angličtina

Tato událost je první z cyklu konferencí nazvaného “1989-2019: Beyond the Anniversary, questionning 1989“. Konference se budou konat v Paříži, Varšavě a Praze.

Podrobný program naleznete zde.

Popis (EN)

What is known about 1989, this chain of major events that have shaken up the map of Europe and the world? The collapse of communist regimes has been extensively studied and commented on. The human and social sciences have long focused on the 1989 enigma, which saw the un-anticipated collapse of the European part of the Soviet bloc in just a few months. However, the work on 1989 quickly led to other research agendas, proposing to study the current transformations in Central and Eastern Europe. Because contrary to what the large number of stories about 1989 may suggest, there are few empirical studies on this object and for good reasons. Because of its historical situation as the final moment of the communist period and as the inaugural moment of the “democratic transition”, 1989 was finally little addressed as such and for itself. Retrospective analyses of the reasons for the fall of the communist bloc and prospective studies on the democratization of Eastern European societies quickly marginalized the event as an object of investigation, in favor of more interpretation-oriented writings. More recently, it is more a questioning around the memory controversies on 1989 that has caught the attention of researchers. This conference therefore proposes a return to the event itself. Going back to the field, diving in the past, mobilizing new sources, without of course sacrificing the analysis to pure facts. This is the perspective adopted which consists in questioning the event through its social margins, actors who have until now remained in the shadows (for example workers or women), through writing and cultural practices and by engaging in a debate on the archives of 1989, raising new or too long ignored questions. Several leads seem to be possible:

• 1989 and social margins : What did 1989 mean for the Eastern European working classes, rural communities, people living in urban areas far from the heart of events, women, young people or the regime’s elites? Crossing the political event and the social worlds offers an original perspective on the dynamics of the collapse and makes it possible to rethink the relationships between the “revolutionary process” and social classes, which are known to be central to Marxist theory.
• Writing and cultural practices : How was 1989 figured, documented and co-constructed, both during and after, through various writing practices (diaries, actors’ memoirs, underground press, samizdats, correspondence) and artistic genres such as literature, theatre, happening, painting or documentary? What traces does it leave in the visual memory of the event? What exactly is described, from what point of view?
• New archives : Which archives were constituted on 1989 and on the period preceding the event? Are the archives on 1989 part of the archives of communism? Did 1989 produce its own archivists? Who are they and how can these archives be used? How can we interpret the development of oral history in the East and the multiplication of real “banks of testimonies”, which are emerging as new archives of communism and post-communism?

It is therefore about revisiting 1989 by consciously taking a fragmented look on the series of political events that have transformed Central and Eastern Europe. Hence the use of new and heterodox sources: oral history with ordinary citizens, self-writing, memoirs written by former members of the opposition or communist parties, posters, literary and artistic materials, etc., which have been the subject of so few publications since then.

Vědecké vedení Cyklu konferencí

• Maciej Forycki, Vědecké centrum Polské akademie věd v Paříži
• Jérôme Heurtaux, ředitel CEFRESu
• Nicolas Maslowski, Centrum pro francouzská studia (CCFEF), Univerzita ve Varšavě
• Paweł Rodak, Centrum polské civilizace (Sorbonne Univerzita)