Archiv

Jak věci nahlížet prizmatem postantropocentrismu?

Debata u kulatého stolu, která proběhne v rámci výzkumného projektu “Home beyond species: More-than-human dwelling in the age of crises”, se zaměří na konceptuální a praktické otázky související se založením diskusní skupiny, která se zabývá pojmem postantropocentrismu a která je součástí projektu Tandem. A právě Tandem tým, který působí v CEFRES a který se skládá z Petra Gibase (AV ČR) a Chloé Mondémové (CNRS, francouzské Národní středisko vědeckého výzkumu), debatu organizuje. Při diskuzi budou prizmatem postantropocentrismu zkoumána rozličná témata.

  • Kdy: čtvrtek 3. 11. 2022, 14:00
  • Kde: knihovna CEFRES a online
  • Jazyk: angličtina

Diskutující se budou u kulatého stolu věnovat otázkám souvisejícím s pojmem, který pracovně nazývají postantropologický domov. Za tímto termínem se skrývá širší označení pro domov, v němž jsou lidé zapleteni do sítě vztahů, jež neprobíhají výlučně mezi lidskými bytostmi. Protože jsou si diskutující vědomi, že lidé sdílí svá obydlí nejenom s druhými lidmi, ale též s dalšími členy, ať už živými či neživými, chtěli by si položit následující otázky, a to se zaměřením nejen na teoretický, konceptuální či metodologický aspekt, ale též na rovinu onto-epistemologickou:

  • Pokud vezmeme v potaz spletitost vztahů lidí s ne-lidským, jak bude již zavedený pojem obydlí a s ním spojené koncepty domova a krajiny zpochybněn?
  • Jakými novými způsoby můžeme, jakožto vědci zkoumající člověka a jeho domov, reflektovat interakci člověka s ne-lidským, a to nejen uvnitř jeho domova, ale též v jeho okolí?
  • Ke kterým novým konceptuálním oblastem může zahrnutí ne-lidského elementu do našeho uvažování o lidském domovu otevřít cesty?
  • Jak může být věda metodologicky a epistemologicky vnímavější, aby se mohla více přiblížit spletitostem vztahů lidí s ne-lidským prvkem uvnitř lidských obydlí?

Debata u kulatého stolu je událost uzavřená pro veřejnost. Pokud vás výše nastíněné téma zajímá a rádi byste se jí zúčastnili, neváhejte kontaktovat členy Tandem týmů Petra Gibase (petr.gibas(at)soc.cas.cz) či Chloé Mondémovou (chloe.mondeme(at)cnrs.fr).

 

Nano #2 | Ekologické uvědomění před a po roce 1989

Při druhém setkání semináře Nature(s) & Norms  (NANO), pořádaného v rámci výzkumného programu SAMSON (Sciences, Arts, Medicine and Social Norms) a probíhajícího díky pařížské Sorbonně, Univerzitě Karlově v Praze a CEFRES, přivítáme tři účastníky: Martu Kolářovou, Weroniku Parfianowiczovou a Matěje Spurného.

Kde: knihovna CEFRES a online
Kdy: pátek 25 listopadu 2022, 16:30–18:30
Jazyk: angličtina
Kontakt: cefres[@]cefres.cz

Marta Kolářová, Sociologický ústav AV ČR
Gender a ekologická domácnost: hodnoty, vzorce a chování v oblasti udržitelnosti v Česku v dvacátých letech 21. století

Obrat k udržitelnosti jde ruku v ruce s novými typy chování, jako je změna konzumních vzorců, snižování uhlíkové a ekologické stopy či omezování nadbytečné spotřeby. Jak vzorce jednání, se kterými se setkáváme v rámci udržitelného životního stylu, souvisí s genderem? Tento příspěvek se zaměří na genderový diskurz a návyky v českých zelených domácnostech, mezi které spadá udržitelná spotřeba, ekologická produkce spolu se spotřebou a alternativní péče o děti. Ukáže, jak ženy a muži každodenně žijí v souladu s hodnotami udržitelnosti a soběstačnosti. Studie vychází z kvalitativního sociologického výzkumu, jež je založen na hloubkových rozhovorech, pozorování účastníků a analýze médií.

Weronika Parfianowiczová, Varšavská univerzita
„Jak vytvořit novou podobu šetrnosti?“ Podoby spotřeby a ekologického uvědomění v socialistickém Polsku

Socialistické republiky střední a východní Evropy zaznamenaly v sedmdesátých letech rozvoj sektoru spotřebního zboží a vznik kultury konzumu. V návaznosti na to vystaly rozličné otázky, jak tento nový životní styl, včetně hodnot a chování, které s sebou přináší, uvést v soulad s ideály socialistického humanismu. Místo tradiční kritiky kultu zboží zaujalo jiné významné téma: uvědomění, že za podobu soudobého ekonomického vývoje se platí životním prostředím. Ve svém příspěvku se zaměřím na práce polských intelektuálů a akademiků, jejichž záměrem bylo tematizovat problém nadměrné konzumace a ekologické krize v kontextu ideologie socialismu. V diskusi, která v sedmdesátých letech mezi polskými sociology, historiky a přírodovědci probíhala, můžeme odhalit důležité otázky a teoretické postupy, které mají co říct v současné ekologické a klimatické krizi.

Matěj Spurný, Institute of Economic and Social History, Faculty of Arts, Charles University, Prague
Tichá revoluce v éře bezčasí. Proměna vztahu k životnímu prostředí v Československu 1968-1989

Zásadní role, kterou sehráli ekologové a ekologická kritika ve finální fázi delegitimizace komunistické diktatury v Československu, bývá zpravidla přičítána míře zničení přírody v důsledku hnědouhelné těžby a zamoření vzduchu jedovatými plyny severočeských elektráren. Pohled, který nabízím, je odlišný. Ekologickou kritiku druhé poloviny osmdesátých let chápu jako svého druhu vrcholek ledovce, jehož větší a důležitější část zůstává ukryta pod hladinou. Je totiž plodem zásadní proměny významné části české i slovenské společnosti, k níž došlo paradoxně v éře, kterou Václav Havel kdysi nazval „bezčasím“. Pod povrchem zdánlivé nehybnosti reprezentované strnulou normalizační politickou kulturou, proběhl totiž i ve zdejší společnosti proces spojovaný v Evropě západní či v USA primárně s koncem šedesátých let. Z hlediska sociálních dějin tento proces můžeme nazvat krizí vrcholné či organizované modernity (a s Ulrichem Beckem můžeme hovořit o přechodu k modernitě reflexivní). Ve svém příspěvku nebudu nicméně zůstávat u teoretické reflexe. Poslední přerod ve vnímání klíčových paradigmat (jako modernizace či pokrok) se pokusím ukázat na proměnách vztahu k přírodě, kulturní krajině, ale i urbánnímu prostředí, v němž se akcenty (nejen opoziční, ale i oficiální) postupně přesouvají od modernizace k péči o dědictví. Budu přitom vycházet z dlouholetého výzkumu severočeského Mostu, ale také z dalších dílčích výzkumů věnovaných ekologickým i památkářským epistemickým komunitám, periodikům a jejich vlivu na proměnu diskurzů o těchto klíčových tématech lidského pobývání ve světě.

Více o celém cyklu semináře můžete nalézt zde.

Conservative mobilizations in transnational perspective

Conservative mobilizations in Central Eastern Europe in transnational perspective

International Conference

Date: 8-9 December 2022
Location: CEFRES Library
Organizers:
– CEFRES
– Institute of Political Studies, Faculty of Social Sciences, Charles University
– Research Group (GDR)  “Connaissance de l’Europe médiane”, CNRS,
– The French Ministry of Higher Education and Research – PARCECO Programme
Convenors:  Anemona Constantin (CEFRES / Charles University), Valentin Behr (CNRS, Centre Européen de Sociologie et de Science Politique)
Language: English, French

Program

Day 1, 8 December 2022

09:30 : Welcome coffee & snacks
10:00 : Opening remarks, Mateusz Chmurski, Director of CEFRES
10:15 : General introduction, Valentin Behr & Anemona Constantin

10:30–12:00 – Panel 1 – Intellectuals’ engagements and the transnational circulation of ideas
Chair : Ronan Hervouet (CEFRES / Université de Bordeaux)
Discussant: Jakub Franek (IPS, Faculty of Social Sciences, Charles University)

10:30 : Alihan Mestci (CESSP, Paris I University/CNRS/ EHESS), “Erdoğan regime. The expertise on the issue of the “legitimate culture”

10:50 : Anemona Constantin (CEFRES / IPS, Faculty of Social Sciences, Charles University), “How the conservative intellectuals do mobilize? Reflections on the emergence of a conservative International”

11:10 Discussion

11: 30 : Q&A

12.00-13.30: Lunch

13:30–15:30 – Panel 2 – Espaces intermédiaires et registres de mobilisation conservatrice
Chair: Michèle Baussant (ISP-CNRS / ICM / CEFRES)
Discussant: Annie Collovald (ISP-CNRS / Paris Nanterre University)

13:30 : Marie-Hélène Sa Vilas-Boas (CREDA, IHEAL / ERMES / Paris 3 University – Côte d’Azur University) “The ‘truth’ as a programm. Production of the political offer and religious references among the Bolsonarists in Rio (online)

13:50 : Aurélie Stern (CETOBaC, EHESS / Galatasaray University), “All descendants of Attila? The Turkish presence at the Macar Turan Kurultayı identity festival in Hungary.”

14:10 : Adrien Nonjon (CREE, INALCO), “Technology as a tool of the conservative renewal in Baltic space? The case of the prometheist new-right wings”

14:30 : Discussion

14:50 : Q&A

15.30-16.00: Coffee break

16:00–18:30 –Panel 3 – Late socialism and illiberal post-communism in perspective
Chair: Valentin Behr (CESSP, Paris I University / CNRS / EHESS) & Anemona Constantin (CEFRES / Charles University)

16:00 : Michal Kopeček (Czech Academy of Sciences): “Compromise in the Rule-of-Law: politics of liberal constitutionalism and the Rule of Law doctrines in East Central Europe after 1989”

16:20 : Laure Neumayer (Picardie University “Jules Verne”): The transformations of Central European anti-Communism after 1989

16:40 : Jérôme Heurtaux ( Paris-Dauphine University) : “When left-wing historians and activists re-read the communist past in Poland” (online)

17:00 : Julian Waller (IERES / George Washington University) (online): “‘Illiberalism’ in the East but ‘postliberalism’ in the West? Conceptualizing and mapping ideological dissent from Eastern Europe to America” (online)

17:20 : Discussion

17:40 : Q&A

18.30: End of Day 1

19:30 : Dinner

Day 2: 9 December 2022

9:00–11.00 – Panel 4 – Civil society and grassroots mobilizations
Chair: Valentin Behr (CESSP, CNRS)
Discussant: Pavel Barša (Faculty of Arts, Charles University)

9:00 : Eve Gianoncelli (Maison francaise d’Oxford) The forms and limitations of metapolitics: the case of the European Conservative (tbc)

9:20 : Marcin Ślarzyński (Institute of Philosophy and Sociology, Polish Academy of Sciences), “From the rituals of rebellion to the rituals of power? Local cultural and political practices of right-wing civil society organizations in Poland before and after taking power in 2015”

9:40 : Adrien Beauduin (CEFRES / Central European University), “Learning from the West? Western sources of the Czech parliamentary far-right”

10:00 : Discussion

10:20 : Q&A

11:00-11:30: Coffee break

11:30–13:30: Panel 5 – Legal order, moral order and illiberal identities within the conservative realm
Chair: Fedora Parkmann (CEFRES / Faculty of Arts, Charles University)
Discussant: Zora Hesová (Faculty of Arts, Charles University)

11: 30 : Natasza Quelvennec (CESSP, Paris I University / CNRS / EHESS), “Gender on trial. A legal think tank at the heart of the conservative international”

11:50 : Victor Hugo Ramirez-Garcia (LIPHA, Paris-Est Créteil University), “European institutions’ response to conservative backlash. The case of transnational justice and gender education”

12:10 : Paul Gradvohl (Paris 1 University), “Moral order, social order and (inter)nationalist circulations during the 20th and 21st centuries”

12:30 : Discussion

12:50 : Q&A

13:30: End of Day 2 

Bourdieu’s Legacy in Literary Studies

On the occasion of the twentieth anniversary of Pierre Bourdieu’s death, CEFRES, in collaboration with the Department of Czech and Comparative Literature of the Charles University in Prague organizes a round table on the development of the Bourdieu’s central concepts during last two decades. 

Bourdieu’s Legacy in Literary Studies: Expanding Territories, Changing Concepts

When: Friday, December 2, 2022, 4.30-6.30pm
Where: CEFRES library, Prague and on line
To register, please contact us at the address cefres(@)cefres.cz
Language: English
Organizers: CEFRES & Department of Czech and Comparative Literature, Faculty of Arts, Charles University
Participants:
Anna SCHUBERTOVÁ (Department of Czech and Comparative Literature, Faculty of Arts, Charles University)
Csaba SZALÓ (Faculty of Social Studies, Masaryk University)
Jan VÁŇA (Institute of Czech literature, Czech Academy of Sciences)
Eva VOLDŘICHOVÁ-BERÁNKOVÁ (Department of Romance Studies, Faculty of Arts, Charles University)
Moderated by: Josef ŠEBEK (Department of Czech and Comparative Literature, Faculty of Arts, Charles University)

As in many other branches of research, Bourdieu’s contribution in literary studies is unquestionable. The theory of the literary field, which had been in the making since the end of the 1960s and found its most comprehensive and developed shape in The Rules of Art (1992), has a lasting impact both in literary theory and literary history. Other Bourdieu’s works inspire literary research as well, from the early article “Intellectual Field and Creative Project” (1966) to Pascalian Meditations (1997). His lectures at Collège de France whose transcripts are still being published also offer an abundance of impulses for literary scholarship. Yet equally substantial is the production of his collaborators and successors that maintain this living body of work, transpose it to different theoretical and methodological contexts and provide its operationalization and critical analysis. In the framework of the series of events PIERRE BOURDIEU 2022 we want to address some of the nodal points of these developments in the past two decades, focusing on the expanded territory of research – intellectual field, translation studies, study of literature and politics, world literature, ethnography of authors, the study of self-presentation of authors in current media environment, etc. – and concepts ranging from new perspectives on the literary field to ethos and author’s posture. We want to trace these developments and assess Bourdieu’s magisterial contribution in the context of current research.

Pierre Bourdieu’s Science of Science: Sources, Arenas, Legacies

Center for Science, Technology, and Society Studies (Institute of Philosophy of the Czech Academy of Sciences) and CEFRES
are pleased to invite you to the workshop “Pierre Bourdieu’s Science of Science: Sources, Arenas, Legacies.”

When: Thursday 15 December, 2022, 10 am – 6 pm
Where: CEFRES, Na Florenci 3, Prague 1 et en ligne
Convenor & contact: Jan Marsalek marsalek(@)flu.cas.cz

The aim of the workshop is to reflect on Pierre Bourdieu’s conception and practice of sociology of science that he was developing since 1975 onwards. Reputed as neglected for a long time, the sociology of science and scientific knowledge has become, in the second half of the 20th Century, one of the most prominent sociological sub-disciplines, that does not hesitate to intervene into general sociology itself. Pierre Bourdieu, celebrated and influential in a wide range of sociological areas, was curiously standing aside this spectacular development of the sociology of science we commonly situate in the 1970s and 1980s. From his singular point of view, which we shall analyse, he made several intriguing criticisms of the emerging trend in the sociology of scientific knowledge, on which we wish to reflect.

The workshop picks up the threads of the Sociology and Philosophy of Physics seminars organized in 2022 by the Institute of Philosophy of the Czech Academy of Sciences and the Department of Philosophy and Religious Studies, Faculty of Arts of the Charles University, Prague.

Program

10:00 – 12:00 GUEST LECTURE

Pascal Ragouet, University of Bordeaux – Centre Émile Durkheim
“Science as a Field. Bourdieu’s Contribution to the Sociology of Scientific Knowledge”

– See below for the abstract –

14:00 – 18:00 ROUNDTABLE

Confirmed speakers

  • Jan Maršálek, Institute of Philosophy, Czech Academy of Sciences
    Pascal Ragouet, University of Bordeaux – Centre Émile Durkheim (UMR 5116)
  • Manolis Simos, National and Kapodistrian University of Athens
  • Julien Wacquez, CEFRES
  • Lukáš Hadwiger Zámečník, Faculty of Arts, Palacký University Olomouc
Abstract of the guest lecture

Science as a field. Bourdieu’s contribution to the sociology of scientific knowledge
Pascal Ragouet
Full Professor of sociology – University of Bordeaux – Centre Émile Durkheim (UMR 5116)

In the course of its history, the sociology of science has been traversed by several major debates. The first is the one that T. Shinn and I analysed in the book titled Controversies on Science by proposing to consider Robert K. Merton’s sociology as a form of differentiationism opposed to the anti-differentiationist tendencies of post-Kuhnian programmes of research on science such as the Strong Programme (D. Bloor, B. Barnes), the empirical programme of relativism (H. Collins, T. Pinch), laboratory studies (B. Latour and S. Woolgar, K. Knorr Cetina, M. Lynch) or the network actor theory (M. Callon, J. Law, B. Latour).

The second concerns the question of whether scientific knowledge can be sociologically analysed. With R. Merton, the sociology of science kept its distance from a sociology of scientific knowledge. The break comes with the Strong Programme and the Empirical Programme of relativism. The pendulum swings back the other way with the radical constructivism of network actor theories. Today, sociologists of science and technical innovation seem to be less concerned with scientific knowledge than with the need to think about science in society, when it is called upon by industrialists and politicians, when it feeds expertise, when it is questioned in the context of risk management and reflections on the relationship between science and democracy.

Bourdieu’s contribution to the sociology of science makes it possible to overcome these lines of conflict because it is based on a theoretical framework articulating a theory of social structuring, a theory of practice and a theory of social asymmetries. Based on two personal research projects on biology, the aim is to show the fruitfulness of this approach.

For further information, see:  http://odolnaspolecnost.cz/vedeckagramotnost/

Samson Seminář: Nature(s) & Norms #3

Při druhém setkání semináře Nature(s) & Norms  (NANO), pořádaného v rámci výzkumného programu SAMSON (Sciences, Arts, Medicine and Social Norms) a probíhajícího díky pařížské Sorbonně, Univerzitě Karlově v Praze a CEFRES, přivítáme: Vojtěch Pojar (CEFRES / CEU) a Alicja Urbanik-Kopeć (IHN PAN).

When: Friday 16. December 2022, 17:00–19:00
Where: CEFRES Library and online
Language: English
Contact: cefres@]cefres.cz

Part 1
Eugenics in Austria-Hungary: Social Functions and Imperial Circulation of an Ambiguous Body of Knowledge, 1900-1914
Vojtěch POJAR (CEFRES / CEU)

The notion of the circulation of knowledge poses new questions to the scholarship on eugenics in the Habsburg Empire. Focusing on imperial networks and the cognitive management of imperial diversity, my presentation will analyze four cases of imperial circulation of eugenic knowledge. It will show that the actors, institutions, and geographies of such circulation varied substantially, depending on the practices out of which the particular type of eugenic knowledge grew and on the social function it was envisaged to serve.

Part 2
Eugenics and social health
Alicja Urbanik-Kopeć (IHN PAN)

The role of criminal antropometry and early eugenics movement on the organization of state control of sex workers in the Kingdom of Poland, 1890-1915. In my presentation, I will show the influence of criminal anthropology on the organization of state run Medical Police Committees, set up by the Russian state officials to find, track, control nad. punish real and assumed sex workers in the cities.The official reasons for the tightening control on the disenfranchised urban population (mostly single, poor women) were care for public health and combating the pandemic of sexually transmitted diseases. However, they were used as a pretext to attempt an administrative control of life, health and reproduction of socially vulnerable women.

Více o celém cyklu semináře můžete nalézt zde.

Obraz: https://archive.org/details/ldpd_11497246_000/page/n25/mode/2up