Koncept minority

Čtvrté setkání epistemologického semináře pořádáného CEFRESem a IMS FSV UK pod vedením Timofeye Agarina (Centre for the Study of Ethnic Conflict, School of Politics, Queen’s University Belfast).

Texty:

  • Timofey Agarin, “Conclusion: Is It Time to Cut the Umbilical Cord?”, in Timofey Agarin et Ireneusz Paweł Karolewsk, Extraterritorial Citizenship in Postcommunist Europe, London & New York, Rowman & Littlefield, pp. 197-213.
  • Timofey Agarin, “Civil society versus nationalizing state? Advocacy of minority rights in the post-socialist Baltic state”, Nationalities Papers, 2011, 39: 2, pp. 181-203 .

Kde: CEFRES, Na Florenci 3, budova C, 3. patro, zasedací místnost
Jazyk: anglicky

Jak porozumět třídě, statusu a moci: příklad konceptu Bürgertum

Třetí setkání epistemologického semináře pořádáného CEFRESem a IMS FSV UK pod vedením Mátyáse Erdélyiho (CEFRES & CEU).

Texty:

  • Jürgen Kocka, « The middle classes in Europe », The Journal of Modern History, vol. 67, n° 4, 1995, p. 783-806.
  • Max Weber, « The distribution of power within the community : Classes, Stände, Parties », Journal of Classical Sociology, vol. 10, n° 2, 2010, p. 137-152.

Akademická práce. Vyprávění o zásadním napětí mezi výzkumem a výukou

Přednáška Pierra-Michela Mengera, profesora z Collège de France

Přednášku organizuje Pracoviště historické sociologie FHS UK v rámci svého semináře Historicko-sociologických konfrontací.

Organizátoři: HISO FHS UK a CEFRES
Kde: CEFRES, Na Florenci 3, budova C, 3. patro, zasedací místnost
Jazyk: anglicky

Pierre-Michel Menger (1953) je francouzský sociolog, uznávaný za svou práci v oboru sociologie umění a tvorby. Je profesorem na Collège de France a na EHESS. Je autorem knih, jako například Le Travail créateur. S’accomplir dans l’incertain (Paris, Gallimard / Seuil, 2009) nebo Portrait de l’artiste en travailleur (Paris, République des Idées & Seuil, 2003).
Více informací na stránce Collège de France.

Résumé (v angličtině)

During the last fifteen years, European reforms in higher education have introduced differentiation in the fabric of academia, and triggered transformations in academic careers even if the various scientific disciplines and generations of academic researchers have been unequally exposed to the main impact of these reforms, that of a pervasive growth of individual and institutional competition on a national and international scale. Competition alters the architecture of organizations, the principles underpinning the evaluation of academic work and workers, the coupling of teaching and research, the incentive tools for scientific production, and the correlation between working conditions and salary levels.

How is the functional link between teaching and research still to be understood in a context of heightened competition between and within universities? Three options surface: complementarity; substitution; sheer dissimilarity and nil correlation between quality of teaching and research.

Analyzing the asymmetrical relationship between the two tasks seems to provide a fruitful agenda of investigation. There are striking dissimilarities between them: the production function of teaching is additive, while that of research is multiplicative. This is why management of research activities has granted increasing importance to the concentration of critical masses of talent to leverage the faculty’s research potential. Meanwhile, teaching staff becomes more substitutable once they move (or are moved) away from the frontiers of advanced research. Unsurprisingly, given the crucial importance of reputational capital to higher education institutions, tension between research and teaching missions is mounting.

My main argument is as follows. In research, the distribution of individual productivity and professional visibility has a highly skewed, Pareto-like profile, whereas individual performance in teaching has a normal, Gaussian, distribution. Since the chances of success in each activity are distributed very differently, their conjunction functions like a risk management mechanism, both individually and collectively. Yet given the differential return on effort and ability in the two tasks, complementarity is best understood when redefined as complementarity under asymmetry.

Počátky izraelské pravice

Přednáška Jana Zouplny (Orientální ústav AV ČR) v rámci semináře Soudobé dějiny Židů, který pořádá Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a CEFRES ve spolupráci s Židovským muzeem.

Jazyk: česky
Kde: knihovna CEFRESu, Na Florenci 1420/3, Praha 1

Rodokmen izraelské pravice byl bezpochyby pestrý. V rozmezí 20. až 40. let 20. století pravice představovala volně definovaný svazek, jež zahrnoval jak intelektuály požadující demokratizaci veřejného života tak
polo-vojenské oddíly vyznávajících politický terorismus. Názorové spektrum zahrnovalo ideu plné integrace židovské národní domoviny do Britského impéria i apel na vyhnání Britů z Palestiny. Vnitřní rozbroje provázely
výměny vedení a oscilace mezi dvěma protipóly – liberálním a revolučním nacionalismem. Jaké byly příčiny těchto neustálých zvratů? Nakolik můžeme považovat disidentské kruhy meziválečné éry za předobraz pozdější izraelské pravice? Jaký je jejich společný ideový základ? V čem se liší současný stav bádání od tradiční historiografie?

Od antropologického k ontologickému pluralismu – přednáška Philippa Descoly

Přednáška Philippa Descoly organizovaná Filosofickým ústavem AV ČR a CEFRESem ve spolupráci s Francouzským institutem v Praze.

Místo: zasedací místnost, Jilská 1, Praha 1
Jazyk: anglicky

Résumé (v angličtině)

The key concept and methodological tool of Lévi-Straussian structural anthropology is the group of transformation. A structure, understood as a system of contrastive oppositions, only acquires an analytical dynamism thanks to its capacity to organize the transformations between the models of a same group of phenomena. For a structure to be differentiated from a mere system, then, invariant relations must be brought to light between the elements and the relations of different sets so that each of these is connected to another by the means of a transformation. However, there are different ways to conceive a structural transformation in anthropology. The lecture will explore some of them, particularly those used by the lecturer in his book Beyond Nature and Culture (2013), and will build on these results to approach the epistemological consequences of apprehending ontological pluralism as a group of transformation.

Philippe Descola absolvoval filosofii na École normale supérieure v Saint-Cloud a etnologii na univerzitě Paříž X a EPHE. Od roku 2000 působí jako profesor katedry Antropologie přírody na Collège de France. Je též vedoucím Laboratoře sociální antropologie (Collège de France, EHESS, CNRS). Jako uznávaný specialista v oboru antropologie přírody spolupracoval na publikaci Nature and Society (Routledge, 1996, s G. Pálssonem) a na Dictionnaire de l’ethnologie et de l’anthropologie (PUF, 1991). Je autorem několika předních prací, kde se pokoušel překonat etablovaný dualismus mezi přírodou a společností, jako například Par-delà nature et culture (Gallimard, 2005).
Více na stránkách Collège de France ve francouzštině nebo v angličtině.

Přístupy ke konceptům z pohledu disciplín. Příklad konceptu morálky

Druhé setkání epistemologického semináře pořádáného CEFRESem a IMS FSV UK pod vedením Istvána Pála Ádáma (CEFRES).

Texty:

  • E. P. Thompson, « The Moral Economy of the English Crowd in the Eighteenth Century », Past & Present, No. 50, Oxford University Press, 1976, p 76-94

  • Ernesto Verdeja, “Moral Bystanders and Mass Violence,” dans New Directions in Genocide Research, Routledge, 2011