Archiv

The End of the Five Solitudes?

The End of the Five Solitudes? Towards a Linguistic and Cultural Map of Contemporary Montreal

Sixth session of the 2023-2024 CEFRES Francophone Interdisciplinary Seminar The map and the border
In 2023, we would like to start by beginning by questionning the very act of bordering and representing (a territory, a period, a trajectory), in short, thanks to the interdisciplinarity of our respective disciplines, to question the map and the border.

Location: CEFRES, Na Florenci 3, Prague 1
Date: Friday 10th, May 2024 from 10am to 12pm CET
Language: French

Speaker: Eva Voldřichová – Beránková  (Faculty of Arts, Charles University)
Discussant: Mateusz Chmurski (CEFRES)

Abstract

In 1945, Hugh MacLennan’s renowned novel Two Solitudes explored the cultural alienation between Quebec’s French-speaking and English-speaking populations. Over three centuries, language, religion and socioeconomic factors have traditionally acte as barriers between these communities, fostering coexistence rather than integration. Since the 1980s, a revived academic interest in Montreal’s Yiddish culture had led to discussions of a “third solitude” characterizing certain Jewish diasporas in Canada. Simultaneously, a cultural and political renaissance among First Nations and Inuit peoples has been decribes as the “fourth solitude”, reflecting their unique life experiences. Today, authors of migrant literatures frequently evoke a “fifth solitude”, encompassing immigrants, their descendants, and native Quebecers who explore themes of exile and cultural adaptation. Montreal emerges as a historical nexus of these “five solitudes”, each shaping the city’s landcape and narrative. By examining specific neighborhouds, insights can be gained into how diverse linguistic and cultural communities have become ingrained in Montreal’s urban fabric, expanding across space and time. Through their literary contributions, they offer distinctive perspectives on the Canadian metropolis, contributing to its intricate linguistic, cultural and mental map. As Prime Minister Justin Trudeau commits to addressing the “trauma of historical solitudes”, consideration is given to the practical tools available to realize this aspiration.

View the complete seminar program for 2023-2024 here.

‘Post-’. The Past in the Present. CEFRES–CETOBaC Workshop

CEFRES-CETOBaC Workshop

CEFRES společně se svou Platformou, jejíž součástí je Univerzita Karlova a Akademie věd ČR, pořádá jednodenní workshop, který bude hostit partnerská organizace CETOBaC v Campus Condorcet v Paříži 26. dubna 2024.

Datum: 26. dubna 2024, 9:00 – 19:00 CET
Místo: CETOBaC, Campus Condorcet, 14, cours des humanités, Aubervilliers (bâtiment Recherche Nord, místnost 0.010)
Jazyk: English, French
Organizátoři: Mateusz Chmurski (CEFRES), Lucie Drechselová (CETOBaC, EHESS), Fabio Giomi (CETOBaC, EHESS)
Partnerské instituce: CETOBaC, EHESS, CEFRES

Program

9:00 – 9:15 – Greeting word

09:15 – 09:30 – Introduction

Marc Aymes, Center for Turkish, Ottoman, Balkan, and Central Asian Studies (CNRS / EHESS, CETOBaC)

Mateusz Chmurski, French Center for Research in Social Sciences (CEFRES)

09:30 – 11:00 – ‘Post-’. Thinking the Present Through the Past

Moderator: Emmanuel Szurek (EHESS, CETOBaC)

  • Adrian Brisku (Charles University / Ilia State University), Imperial Political-Economic Legacies in New (Inter)national Economic Order: Albania, Czechoslovakia, and Georgia’s Foreign Trade Discourse and Policy after the Great War
  • Václav Šmidrkal (Czech Academy of Sciences / Charles University), ‘Post-’ and ‘Trans-’: the Legal Status of World War II veterans in Czechia after 1989
  • Jelena Božović (CEFRES / Charles University), Languages in a post-conflict multiethnic society: The interplay of official and unofficial policies in Bosnia and Herzegovina

11:00-11:30 – Break

11:30-13:00 – Memories. Reflecting on the Past in the Present

Moderator: Lucie Drechselová (CETOBaC, EHESS)

  • Marie Černá (Czech Academy of Sciences), The Czechoslovak Prague Spring of 1968 from the point of view of local communist actors
  • Anna Huláková (Charles University), Situated Knowledge, Feminist Frameworks of Analysis and Women’s Representation in the Post-Soviet Central Asia
  • Camille Leprince (EHESS, CETOBaC), La guerre d’Espagne comme représentation de l’escalade de violence en Syrie

13:00-14:30 – Lunch break 

14h30-16h00 – Reflecting on Genocidal and Mass Violence: Yesterday, Today

Moderator: Xavier Bougarel  (CNRS, CETOBaC)

  • Elif Karakaya (Rochester University / CETOBaC), Unfinished Empire: Place and Memory in Post-Ottoman Visual Art
  • Kateřina Králová (Charles University), Holocaust Ruins: Ethnography of Hirsch quarter in Thessaloniki 
  • Özgür Sevgi Goral (Gerda Henkel Stiftung / CETOBaC), Our Wound Runs Deep: Colonial Aphasia and the Memory Field in Turkey

16:30-18:00 – Behind the Scenes of Political Documentaries 

Moderator : Ilshat Saetov (EHESS, CETOBaC)

Screening of Robert Mihály, The Best Corner in the World (2022), 25’, and screening and discussion with the director Sibil Çekmen, On the Trail of Missing Documentaries (in preparation in 2024), 14’.

18:00 – Closing cocktail

Abstrakt

Centrum tureckých, osmanských, balkánských a středoasijských studií (CETOBaC) pařížské École des Hautes Etudes en Sciences Sociales (EHESS) zkoumá historii a současnost turecky mluvícího obyvatelstva v současném Turecku a v regionech, které kdysi tvořily součást Osmanské říše a ve Střední Asii. Výzkum centra se netýká pouze samotných obyvatel, ale také jejich vztahů se sousedy v rámci sociálních, kulturních a politických otázek. V některých výzkumech rozšiřuje CETOBaC svoje pole výzkumu nejen na východ o Írán, Afghánistán a Čínu ale také směrem na západ o střední a východní Evropu. CETOBaC sdružuje historiky, sociology, antropology, geografy, lingvisty a politology v šesti výzkumných oblastech: dějiny Osmanské říše; současné Turecko; Balkán v současnosti; Střední Asie a Kavkaz; jazyky, kultura a společnost v tureckém regionu; islám a súfismus.
CETOBaC každoročně pořádá setkání s výzkumnou institucí, která sdílí podobné vědecké zájmy: díky tomu umožnuje vědcům diskutovat o výzkumu Balkánu, Turecka, Osmanské říše a Střední Asie v mnoha oblastech.

 

Workshop CEFRES-CETOBaC bude v roce 2024 strukturován do tří hlavních témat:

1. Postosmanské, posthabsburské a postsocialistické pojetí minulosti v současnosti
Společně prozkoumáme dědictví, které nám zanechala velká impéria, jež měla zásadní vliv na střední a východní Evropu v 19. a 20. století. Zvláštní pozornost budeme věnovat tomu, jak ovlivnila společenskou strukturu a také jak utvářela pojetí společenských věd. Budeme se zabývat otázkami: Jak přemýšlet o kategoriích vícenásobného „po-„? Jak konstruujeme vnímání těchto kategorií? První část se bude zabývat institucionalizací „kulturní oblasti“ ve Francii a ve střední a východní Evropě, v rámci formování znalostí. Tato sekce navazuje na úspěšnou spolupráci, kterou zahájila Lucie Drechselová během své stáže v CEFRESu v září 2023 a jejímž výsledkem byl doktorandský workshop s názvem Dynamika politické účasti: disciplinární poznání skrze prizma „teritoriálních studií.

2. Paměťová studia
Druhá část dne bude úzce souviset s první částí. Její součástí jsou zejména paměťová studia. Cílem je podnítit dialog o současném výzkumu věnovaném utváření, uchovávání, předávání, zpochybňování a zapomínání individuální a kolektivní paměti. Budeme se zabývat rovněž tím, jak je připomínána, interpretována a vykládána minulost, stejně tím, jak probíhá usmiřování a uzdravování ve společnostech poznamenaných konflikty. V této sekci se také budeme z několika úhlů pohledu zabývat opakujícím se tématem „nostalgie“, která se v mnoha kontextech objevuje v postsovětském a postosmanském prostoru a v menší míře i v bývalém Československu.
Budeme se zabývat rovněž tím, jak je připomínána, interpretována a vykládána minulost, stejně tím, jak probíhá usmiřování a uzdravování v poválečných společnostech poznamenaných konflikty.

3. Sociální vědy v ohrožení
Třetí část dne bude mít podobu kulatého stolu a zaměří se na problémy, jimž čelí sociální vědy ve Francii, ve východní Evropě a v Turecku. Budeme diskutovat o kombinaci důsledků snižování finančních prostředků a vládních rozhodnutí, které omezují akademickou svobodu, kontrolují témata výzkumu, nebo omezují šíření potenciálně politicky znepokojivých výsledků. Po této debatě bude následovat promítání dokumentárního filmu.

Zpochybňované transformace energetiky

Zpochybňované transformace energetiky.
Konflikty a sociální inovace v České republice, Polsku, Německu a Francii 

Zahájení výzkumného projektu realizovaného v rámci programu TANDEM AV ČR-CNRS iniciovaného Akademií věd České republiky, Univerzitou Karlovou a CEFRES/CNRS.

Kdy? úterý 23. dubna 2024, 14:00–15:30
Kde? Knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, Praha 1, nebo online (rádí pošleme odkaz, napíšte nám na cefres@cefres.cz)
Jazyk: angličtina

Za účasti koordinátorů projektu: 

A

Na úvod promluví:

Tomáš KOSTELECKÝ, člen Akademické rady AV ČR.

Prezentace

Gilles Lepesant, Martin Ďurďovič a Krzysztof Tarkowski představí projekt sociálního výzkumu energetiky. Projekt usiluje o lepší porozumění negativním postojům a konfliktům, které doprovázejí přejímání evropských politik energetické transformace, a odhalení nových vzorců energetického vládnutí pro překonání nadcházejících výzev. Výzkum se opírá o komparativní přístup zahrnující několik zemí a zaměří se na případové studie na lokální nebo regionální úrovni. 

 

Sociální prostor, geografický prostor, reprezentace prostoru a literatura

Sociální prostor, geografický prostor, reprezentace prostoru a literatura

V rámci šestého sezení mezioborového frankofonního semináře CEFRESu 2023-2024 Mapa a hranice budeme zkoumat otázku samotného vymezování a znázorňování (území, období, trajektorie), tedy budeme uvažovat o mapě a hranicích skrze vzájemné prolínání výzkumných oblastí, jimiž se jednotliví účastníci zabývají.

Kde: knihovna CEFRESu, Na Florenci 3, Praha 1
Kdy: pátek 12. dubna, 10:00–11:30
Jazyk: francouzština

Přednášející: Josef Šebek, Ústav české literatury a komparatistiky, FF UK, přidružený vědec  CEFRESu
Diskutující: Yasar Abu Ghosh (FHS UK)

Přednáška se soustředí na formy prostoru v teorii polí Pierra Bourdieua, zejména na jejich vzájemný vztah a na prostorové aspekty literárního pole. První z těchto forem je sociální prostor a sociální pole, odkazující na strukturu pozic, která objektivně existuje, avšak neexistuje (primárně) ve fyzickém prostoru ani v reálných (fyzických) interakcích mezi sociálními aktéry. Aby byla tato struktura srozumitelná, vytváří Bourdieu různá prostorová schémata, která sahají od jednoduchých diagramů až po vizualizace založené na vícenásobné korespondenční analýze. Jeho následovníci přicházejí s ještě sofistikovanějšími reprezentacemi sociálního prostoru. Vztah mezi touto strukturou a geografickým/fyzickým prostorem je komplikovaný, neboť vztahy v sociálním prostoru či sociálních polích se nemusí nutně shodovat se skutečnými prostorovými vzdálenostmi či blízkostmi. Nicméně Bourdieu ukazuje – zejména v posledním období své kariéry –, že je nutné studovat vztahy mezi aktéry a objektivizovanými formami kapitálu tak, jak se odehrávají ve fyzickém/geografickém prostoru… Následně přednáška přejde k otázce, jak lze vztahy tří forem prostoru uplatnit na literární pole. V prostorově nejzajímavější části Pravidel umění, v „Prologu“, má reprezentace prostoru mj. konkurenční podobu diagramu a mapy. Bourdieuovo myšlení o prostoru nás komplexně provádí pozoruhodným problémem, jak mapovat literární pole, jakož i sociální a geografický prostor reprezentovaný v literárních dílech.

Jazyková politika a sociolingvistické rozrůznění v Bosně a Hercegovině

Jazyková politika a sociolingvistické rozrůznění v Bosně a Hercegovině: od (bez)významných rozdílů k jazykovým hranicím

5. sezení semináře CEFRESu
Cílem semináře CEFRESu je zprostředkovat multidisciplinární diskuzi nad pracemi, na kterých aktuálně vědci CEFRESu pracují. V průběhu semináře, se vyjasňují otázky týkající se použitých metod, přístupů a koncepcí. Tím je každému z vědců umožněno konfrontovat vlastní perspektivy s prezentovaným výzkumem. 

Místo: knihovna CEFRESu
Datum: úterý,9. dubna 2024 v 16:30 
Jazyk: angličtina
Kontakt a registrace: cefres[@]cefres.cz

Jelena Božović (CEFRES / FSV UK)

Diskutující

  • Markéta Slavková, The Prague Security Studies Institute

Abstrakt

Otázka jazykových hranic není příliš častým předmětem zkoumání jazykových politik. Při zkoumání vícejazyčného prostředí vědci zabývající se jazykovou politikou tradičně předpokládají pluralitu jazyků. Tyto jazyky vědci považují za samostatné a pevně ohraničené entity. Díky tomu, že jazykové jednotky jsou definovány tak, aby byly snadno identifikovatelné a rozlišitelné je práce s nimi přehlednější a umožňuje bližší studium jejich vztahů. Tento přístup však může být náročný v prostředích, kde jsou si jazyky blízké strukturou, překrývají se a jejich hranice nejsou vždy jasně vymezitelné. V takovém případě je velmi obtížné jazykové jednotky a jejich vztahy jasně definovat. Je tomu tak proto, že procesy tvořící jazykové hranice mohou některé vztahy mezi jazykovými jednotkami ovlivnit více, jiné méně a některé zůstávají těmito procesy zcela neovlivněny. Poznatky z prostředí, kde se jazykové hranice překrývají, mohou rozšířit naše chápání jazykových hranic. Jazykové hranice vznikají nejen z rozdílů ve formálních aspektech jazyků a jejich denotačních, obvykle stabilních funkcí, ale také ze sociální a politické funkce jazyků a jejich užívání ve specifických situacích.

Jelena Božović se ve své disertační práci zaměřuje na Bosnu a Hercegovinu, kde po rozpadu Jugoslávie došlo k přechodu od jednoho společného standardního jazyka ke třem národním jazykům, které jsou v současnosti považovány za samostatné jazyky. To nevyhnutelně vyvolalo otázku, jakým způsobem pojmout jejich rozrůznění a tvoření jazykových hranic. Jelena Božović zkoumala procesy interpretace oficiální jazykové politiky v Bosně a Hercegovině.  V rámci jejího etnografického terénního výzkumu v této zemi se ukázalo, že procesy tvoření jazykových hranic spočívají především ve výkladu rozdílů a mezí jazyků.

Výzkum se tedy soustředí na procesy tvoření jazykových hranic, tj. na to, jak jsou jazykové hranice tvořeny, jak zanikají, jak jsou rozmazávány, překračovány nebo zcela ignorovány sociálními aktéry, kteří se podílí na tvorbě jazykových politik. V tomto semináři se Jelena Božović zaměří na otázky, týkající se jazykových hranic. Jakým způsobem jsou hranice konstruovány, kterých hranic se tento proces týká, jak tyto procesy souvisejí s otázkami mocenských vztahů a autority, jakož i jaké tím vznikají důsledky pro oficiální jazykovou politiku.

Kompletní program semináře 2023–2024 naleznete zde.

Zpívající podřízená

Zpívající podřízená.
Od zvukového odporu k hudební diplomacii ve válečné Ukrajině

Úvodní setkání výzkumného projektu realizovaného v rámci projektu Tandem UK-CNRS, podporovaného Univerzitou Karlovou, CNRS a CEFRES.

Datum: 9. dubna 2024 od 14:00 do 15:30
Místo konání: CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1
Jazyk: angličtina

Koordinátorky projektu: Valeria KORABLYOVA(CEFRES / Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy) and
Louisa MARTIN-CHEVALIER (CEFRES / Sorbonne Université)

Setkání slavnostně zahájí:

  • Stéphane CROUZAT, Velvyslanec Francie v České republice
  • Ladislav KRIŠTOUFEK, Prorektor pro výzkum, Univerzita Karlova
  • William BERTHOMIÈRE, ředitel pro evropské a mezinárodní záležitosti v CNRS Sciences humaines et sociales.

Abstrakt

Valeria Korablyová a Louisa Martin-Chevalierová představí svůj výzkumný projekt věnovaný hudebnímu rozměru ukrajinského odporu jako prostředku úniku ze podřízené pozice dvojí periferie ve slepé skvrně mezi EU a Ruskem. Projekt spojuje dva akademické podobory – kulturní diplomacii a postkoloniální studia – s cílem odhalit, jak ukrajinští hudebníci a aktivisté využívají hudební prostředky ke svému zviditelnění na globální úrovni a ke zvýšení geokulturního statusu své země v povědomí mezinárodního publika. Ukrajinci využívají svou měkkou sílu k prezentaci své země a k získání mezinárodní podpory pro svou věc, a to prostřednictvím různých platforem, Od evropské operní scény až po hudební soutěž Eurovize.

Program TANDEM od roku 2018 podporuje excelentní výzkum v oblasti společenských a humanitních věd a spojuje české a francouzské kolegy s cílem zintenzivnit vědeckou spolupráci mezi našimi zeměmi v rámci Evropského výzkumného prostoru. Program je společným dílem CEFRES, CNRS SHS, UK a AV ČR zaštítěným Platformou CEFRES. Jeho bývalí členové získali dva granty ERC, včetně projektu BOAR.