World Literature, Cold War Edition

Šesté setkání Epistemologického semináře organizovaného CEFRESem a Institutem mezinárodních studií FSV UK povede

Františka Zezuláková Schormová (FF UK/CEFRES)
Téma: World Literature, Cold War Edition

Kde: knihovna CEFRESu – Na Florenci 3, Prague 1
Kdy
: 4. března 2020, od 16:30 do 18:00
Jazyk
angličtina

Texty:

  • Pascale Casanova, The World Republic of Letters (Harvard University Press, 2007), Chapter One, p. 9–44.

Z Čech na Jadran a zpět

Z Čech na Jadran a zpět. Vznik topografie středo-evropského kulturního dědictví mezi říšským paradigmatem a národními okolnostmi (1900-1940), přednáška Daniela Barica

Místo: Ústav dějin umění AV ČR, Husova 4, Praha 1
Datum a čas: 22. května 2019
Organizátoři: CEFRES, ÚDU AV ČR

Daniel Baric

Daniel Baric studied History and completed German, Slavic and Hungarian studies in Paris, Berlin and Budapest. A former associate professor at the Department of German studies of Tours University, he is currently working at the Department of Slavic studies of Sorbonne University.
His researches focus on cultural transfers and interculturality in Central Europe, especially within the Habsburg Empire.

Abstrakt (EN)

To reflect upon the elaboration of patrimony policies and their endorsement by local actors means necessarily to take into account a wider context. The relationship of central imperial power with its Oriental circumferences is one of its major dimensions even more significant for the Austrian Empire.

There is a double aspect in Daniel Baric’s ongoing researches. They can be especially observed located among its geographical and historical boundaries. On the one hand, we can find a focus point on imperial Viennese institutions as they are considered to be an instrumental in the genesis of modern patrimony policies. On the other hand, there is a specific study revolving around the most peripheral provinces of Austria-Hungarian, Bosnia-Herzegovina and the Adriatic coast under Austria-Hungarian administration (1878–1918)

Our considerations will be concerned by the tremendous consequences due to the evanescence of the Austro-Hungarian Empire in the domains of embellishment policy and cataloging process.

Archeologists had indeed to find new ways of protecting patrimony through the implementation of new museums and university chairs (i.e. Carl Patsch in Sarajevo and then Vienna, Anton Gnirs in Pula and then at Loket). This process had been achieved by overcoming imperial structures that had collapsed in 1918.

Both of them were scholars born in Bohemia and trained in Prague. In accordance with their acknowledged expertise, they were sent to the Slavonic speaking provinces in the South of Austria-Hungary. They also both finished their researches once they went back to Bohemia and Austria.

The mainstream archeological researches were modified due to political changes and their own departure from their first fields of excavation. De facto, studies on romanization and imperial latinity that were so strongly developed in the Austria-Hungarian period were no more dominant. A new interest emerged for all things medieval and national, giving way to a new paradigm in archaeology.

The tight ties between biography and topography shall be addressed, in regard with current researches based on (mainly autobiographical) manuscripts due to be published.

Daniel Baric’s bibliography

Publications
1. Langue allemande, identité croate. Au fondement d’un particularisme culturel, Paris, Armand Colin, 2013. (Croatian translation : Zagreb, Leykam, 2015)

As an editor
2. Identités juives en Europe centrale, des Lumières à l’entre-deux-guerres, with Tristan Coignard and Gaëlle Vassogne, Tours, Presses universitaires François-Rabelais, 2014.

3. Archéologies méditerranéennes, Revue germanique internationale, 2012.

4. Mémoire et histoire en Europe centrale et orientale, with Jacques Le Rider and Drago Roksandić, Rennes, Presses universitaires de Rennes, 2010.

Za hranicemi lidství: meze, dělení a finality lidské sféry

17. ročník Evropské letní university (UEE) akademické sítě OFFRES (frankofonní organizace pro evropské vzdělání a výzkum ve společenských vědách)


Kde:
 Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha
Organizátoři:
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy a CEFRES
Jazyk: francouzština
Organizační komise: Arnaud François (Université de Poitiers), Chiara Mengozzi (CEFRES – Université Charles) et Ondřej Švec (Université Charles)

Program letní školy ke stažení zde

Přednášející: Jean-Marc Besse (Lyon), Luis Manuel Bernardo (Lisabon), Georges Bondor (Jasy), Felice Cimatti (Arcavacata), Catherine Coquio (Paříž), Bernard Feltz (Lovaň), Josef Fulka (Praha), Daniele Giglioli (Bergamo), Thierry Hoquet (Paříž), Nenad Ivić (Záhřeb), Karel Kleisner (Praha), Michał Kozłowski (Varšava), Philippe Sabot (Lille), Maja Vukušić Zorica (Záhřeb).
Přednášky jsou veřejně přístupné.

Tato pražská letní škola si klade za cíl teoreticky, eticky i politicky revidovat koncepci lidství na základě toho, co bylo tradičně pojímáno jako jeho vnějšek. Naším úkolem bude kritické zhodnocení rozličných způsobů, jimiž je vymezováno to, co je člověku vlastní, se zvláštním důrazem na násilí skryté v gestu oddělujícím lidské od nelidského, na nedostatky antropocentrismu a na rizika spojená s představou člověka jako míry všech věcí, pána a vlastníka přírody. Vodítkem nám přitom budou současné snahy o decentrování člověka a jeho pojímání na základě přírody, provázanosti a různorodosti forem života, stejně jako úvahy o budoucích proměnách, či dokonce vymizení jeho současné podoby. Svým transdisciplinárním zaměřením má tato Evropská letní škola poskytnout příležitost k setkání a konfrontaci mezi společenskovědními obory – filosofií, literaturou, politologií, rétorikou a kulturní antropologií – a přírodními vědami, zejména biologií a etologií. Přednášky, workshopy a společné diskuse budou rozděleny do následujících, vzájemně propojených tematických okruhů: uvažovat o člověku na základě jeho sounáležitosti s přírodou, na základě jeho vratkého odlišení od zvířete a v post-humanistické perspektivě jeho možného konce. 

Zahajovací setkání doktorandů a postdoktorandů v CEFRESu

CEFRES přivítá svůj nový tým – doktorandy přijaté v rámci Programu Platformy CEFRES na podporu doktorské studia; doktorandy a postdoktorandy z Programu na podporu mobility mladých vědců; výzkumné pracovníky z Francie i stážisty – 1. září v rámci velkého zahajovacího setkání.

Účastníci se seznámí s administrativním týmem CEFRESu, s plány, prostory i s knihovnou. Výzkumní pracovníci budou vyzváni k vypracování aktivit spolu s ředitelkou ústavu, na kterých se budou podílet – doktorské semináře, studijní dny, přednáškové cykly, publikace atd., a k definování cílů spojených s jejich výzkumnými projekty pro akademický rok 2015-2016. Dále podepíšou s CEFRESem své dohody. Nakonec bude nový tým pozván na společný oběd.

Zákony spravedlnosti, veřejné události: zločinci druhé světové války před soudem

Konference vznikla na základě tří projektů: rusko-francouzského projektu o soudních řízeních v Sovětském svazu (FMSH/RGNF), mikroprojektu Labex Création, Arts, Patrimoines ‘Images de la justice’ a projektu WW2CRIMESONTRIAL1943-1991 podpořeném francouzskou Národní agenturou pro výzkum.

Více informací o projektu Národní agentury pro výzkum (ANR) “Crimes de guerre nazis dans le prétoire

Partneři: CEFRES, Centre Marc Bloch, CERCEC, CEFR, GDR CEM, CERHEC
Čas a místo konání: 12.–14. října 2017, CEFRES, Praha
Jazyk: anglicky

Přečtěte si Call for Papers zde

Program

Čvtrtek 12. října 

9:00 Zahájení

9:30–11:30 
I. panel: Medializace jako zlomový bod: přitažlivost a nebezpečí 
Diskutantka: Françoise Mayer

  • Ornella Rovetta: “Judging war criminals in the 1920s: A pioneering precedent in making post-war justice visible?”
  • Radu Stancu: “Capital Punishment for War Crimes and Crimes against Humanity in Romania after World War II”
  • Enrico Heitzer: “The „Norwegians“: a nearly forgotten group of German and Austrian Nazi and war criminals in front of Soviet courts 1946/47”

Přestávka na kávu

11:45–13:45
II. panel: Ustálené prvky mediálních narativů a jejich důsledky 
Diskutant: Dimitri Astashkin

  • Alexander Epifanov: “Information support to Trials over Hitler’s War Criminals and Accomplices in the USSR in 1941 – 1956”
  • Elena Kokkoken: “Pskov regional press: The trials over Russian collaborators”
  • Marie-Bénedicte Vincent: “Ernst Kaltenbrunner in the Trial of Nuremberg: which reception in the press under military control of occupied West Germany?”

Přestávka na oběd 

Společenská mobilizace a spravedlnost
15:00–17:00
III. panel: Podněcování společenské angažovanosti
Diskutantka: Audrey Kichelewski

  • Agnieszka Smelkowska: “Revenge and justice on display: rehabilitacja in post-war Poland”
  • Gabriel Finder: “Jews, Poles, and Justice in the Aftermath of the Holocaust”
  • Nadège Ragaru: “Differentiated Publicity: The Sandglass of the (In-) visibilization of the Trials for Anti-Jewish Crimes in Bulgaria (1944-1945)”

Pátek 13. října
Společenská mobilizace a spravedlnost

9:30–11:30
IV. panel: Oběti a svědkové: hybná síla spravedlnosti (1)
Diskutantka: Vanessa Voisin

  • Natalia Aleksiun: “Survivor Networks and the Polish Post-War Trials”
  • Giovanni Focardi, Andrea Martini: “Shadows and Lights in Trials against Fascists: Transitional Justice in Italy (1943-1953)”
  • Maxilimian Becker: “Victims’ Unions’ Reception of Trials: The Eichmann Trial in Jerusalem 1961 and the Frankfurt Auschwitz Trial 1963-1965”

Přestávka na kávu

11:45–13:15
V. panel: Oběti a svědkové: hybná síla spravedlnosti (2)
Diskutant: Emilia Koustova

  • Máté Zombory: “Arrow Cross atrocities on trial: the public trajectory of a key witness in Budapest (1945-1949)”
  • Birte Klarzyk, Anne Klein: “Dynamics and Multiperspectivity of Justice: The “FFDJF” and the “Lischka Trial” of Kurt Lischka, Herbert Hagen and Ernst Heinrichsohn in Cologne, 1979/80”

Přestávka na oběd

13:50-14:30
Promítání filmu: The Victims Accuse (Moscow/Minsk, 1963). Komentují Jasmin Söhner a Vanessa Voisin

14:40–16:40
VI. panel: Limity společenské mobilizace
Diskutant: Alain Blum

  • Eric Le Bourhis, Irina Tcherneva: “Soviet citizens write to the press and to the general prosecutor: the reception of the Kacherovski trial in Riga (1959)”
  • Regina Kazyulina: “The Contingency of Postwar Justice in the Crimean Countryside”
  • Andrea Pető: “Post WWII Trials and Perpetrators in Hungarian Cinema. The Missing Composure”

Sobota 14. října
Transnacionální justice v poválečné Evropě 

9:30–11:30
VIII. panel: Recepce propagandy a opakované politické perzekuce
Diskutant: Clara Royer

  • James Ryan: “Ideology on Trial: Ideology on Trial: The Prosecution of Leftists and Pan-Turkists at the Dawn of the Cold War in Turkey, 1944-1947”
  • Fabien Théofilakis: “The Eichmann Trial (1961) on the Front Page: How did the Western European Press deal with the Nazi Past?”
  • Jasmin Söhner: “Presenting unambiguous results: the case of Erwin Schüle”

Přestávka

11:45–13:45
Vliv tisku na soudní procesy 
Diskutantka: Sylvie Lindeperg

  • Steven Remy: “The Visual Politics of Infamy: The Malmedy Massacre Trial and its Aftermath”
  • Kateřina Králová: “In the Shade of Eichmann: Prosecution of Max Merten in Greece and Beyond”
  • Vojtěch Kyncl: “Judicial scandal in the “Malloth” process”

13:45–14:45 Závěrečné poznámky

Zaoceánské přesuny | ZRUŠENO

Politická činnost polské komunity ve Francii a Spojených státech po 2. světové válce

Devátý seminář CEFRESu
Mezioborový seminář si klade za cíl otevírat diskusi o vědeckých metodách, přístupech a konceptech. Účastníkům umožňuje vzájemně porovnávat své vědecké přístupy a seznamovat se s aktuálními tématy výzkumu napříč obory humanitních věd.

Místo konání: knihovna CEFRESu a online (odkaz k připojení a text ke čtení, prosím, požadujte na adrese cefres@cefres.cz)
Datum:
úterý, 27. května 2025, 16:30
Jazyk:
angličtina

Přednášející: Florence Vychytil-Baudoux (EHESS / CEFRES)
Diskutující: Françoise MAYER

Text ke čtení: Michael Werner & Bénédicte Zimmermann, « Beyond Comparison: Histoire Croisée and the Challenge of Reflexivity », History and Theory, 2006, vol. 45, no 1, p. 30‑50.

Abstrakt:

V čase od  80. let devatenáctého století do 30. let dvacátého století opustilo polské území tzv. „za chlebem“ více než 12 milionů lidí. Zatímco před první světovou válkou přitahovaly většinu polských rolníků hledajících lepší budoucnost zejména Spojené státy, v meziválečném období se hlavním cílem polských migrantů stala Francie.
Pokračování textu Zaoceánské přesuny | ZRUŠENO