Tým CEFRESu

Marianna Szczygielska: výzkum a CV

Divoká prasata a pyšní sloni: Zrod divočiny ve středovýchodní Evropě

Osa 2: Normy a transgrese

Marianna Szczygielska získla doktorát v oboru gender Studies na Středoevropské univerzitě. Je členem Environmental Arts and Humanities Initiative (Středoevropská univerzita) a přidruženým výzkumným pracovníkem  projektu The Seed Box: Environmental Humanities Collaboratory” (Univerzita v Linköpingu). Také je spolupředsedkyní GEXcel International Collegium for Advanced Transdisciplinary Gender Studies. Ve svých pracech vychází ze studia filosofie a zabývá se environmentálními humanitními vědami, ochranou zvířat, teoriemi hnutí queer, kritickým zkoumáním rasis, feministickou vědou a studiem technoligií.

Projekt Marianny Szczygielské se dělí na dvě části, každá z nich se zabývá jedním “divokým druhem” a různými s ním spojenými praktikami mezi lovci a v zoologických zahradách například vůči obhospodařování divočiny. Nejprve analyticky rozebírá vztah mezi lidmi a divokými prasaty v Polsku a České republice, následně se zabývá dřívějším i současným přístupem k chovu slonů ve středovýchodní Evropě. Cílem tohoto mezioborového projektu je zpochybnit pojem ochrana divoké přírody a divokých zvířat v dané zeměpisné oblasti. Svým způsobem na základě srovnání mezi endemickými a exotickými druhy nabízí pohled na Evropu v komplikovaném kontextu celosvětové environmentální politiky, ale i v kontextu nacionalismu, imperialismu, postkolonialismu a postsocialismu.

CV

Vzdělání

2011–2017: doktorát v oboru Comparative Gender Studies, prospěla s vyznamenáním; Středoevropská universita, Budapěšť. Název diplomové práce: Queer(ing) Naturecultures. The Study of Zoo Animals, pod vedením Hadleyho Z. Renkina.

2009–2010: magisterské studium oboru Gender Studies, prospěla s vyznamenáním ; Středoevropská universita, Budapěšť. Název diplomové práce: Becoming (with) Animal Others: Is the Anthropological Machine Set up in the Zoo?

2004 – 2009: magisterské studium filosofie, prospěla s vyznamenáním; Universita Adama Mickiewicze, Poznaň. Název práce: Ethics of Responsibility in the Face of Environmental Risks

Vybrané publikace

Články
  • “Jedząc kebaba… Zwierzęta i zwierzęcość a islamofobia,” [“Eating a kebab… Animals/Animality and Islamophobia.”] Praktyka Teoretyczna, 4(26)/2017: 238-248.
  • “Hyenas and Hormones: Transpecies Encounters and the Traffic in HumAnimals,” in: Angelaki: Journal of Theoretical Humanities, Vol. 22 (2), April 2017: 61-84.
  • “Animals Off Display,” UnderCurrents: Journal of Critical Environmental Studies, Special issue “From Queer/Nature to Queer Ecologies: Celebrating twenty years of scholarship and creativity,” Vol.19/2015.
  • “Posthumanizm: dzień po rewolucji,” Czas Kultury 2015/1 (184), pp. 140-147.
  • “Transbiological Re-imaginings of the Modern Self and the Nonhuman: Zoo Animals as Transbiological Entities,” Identities: Journal for Politics, Gender and Culture, Vol. 10/2014.
  • “Technologically Assisted Life. Between Biopolitics and Thanatopolitics,” Annali di studi religiosi, Vol. 12/2011, Bologna.
Kolektivní monografie
  • (Forthcoming) “Pandas and the Reproduction of Race and Sexuality in the Zoo,” (eds.) McDonald, T. and Vandersommers, D., Zoo Studies and a New Humanities, McGill University Press, 2019.
  • “Zoos” (ed.) Salazar Parreñas, J., Gender: Animals Macmillan Interdisciplinary Handbooks. Farmington Hills: Macmillan Reference USA, 2017: pp. 247-262.
  • “The heroines of sustainable development. Gender and sustainable development in  a critical perspective”, in Proceedings from the international conference Equality, Growth & Sustainability. Do they mix?, (ed.) A. Fogelberg Eriksson, Linköping University, 2010:135-42.
Úvodní slovo
  • (In prep.) Cielemecka O. and Szczygielska, M. (eds.), “Plantarium: Human-Vegetal Ecologies.” Special issue of Catalyst: Feminism, Theory, and Technoscience, Fall 2019.
  • Steinbock, E., Szczygielska, M. & Wagner, A. (eds.), “Thinking Linking,” Special issue on “Tranimacies: Intimate Links between Affect, Animals, and Trans* Studies”; Angelaki: Journal of the Theoretical Humanities, Vol. 22(2), April 2017: 1-10.
  • Nitis, M., Szczygielska, M., & Stark, W. (eds.), “The Conditions of Praxis: Theory and Practice in Activism and Academia,” Graduate Journal of Social Science, Vol. 10 (3), September 2013.
Recenze
  • Szczygielska, M., “Viewing the World Through the American Zoo,” a review of The Animal Game. Searching for Wildness at the American Zoo. by Daniel E. Bender in: Diplomatic History. Oxford University Press, September 2018, Vol. 42(4): 740–743.
  • “The Bittersweet Dimensions of Racial Mattering” a review of Habeas Viscus: Racializing Assemblages, Biopolitics, and Black Feminist Theories of the Human. by Alexander G. Weheliye in Parallax, November 2015, Vol. 21(3).
  • “Cloning Wild Life. Zoos, Captivity, and the Future of Endangered Animals.” by Carrie Friese in Pulse: A History, Sociology, & Philosophy of Science Journal, September 2014, Vol. 2(1).
  • “The Queer Art of Failure.” by Judith Jack Halberstam in Graduate Journal of Social Science, July 2012, Vol. 9(2).
Jiné publikace

 

Tým CEFRESu

Aníbal Arregui: Výzkum a CV

Divoká prasata ožívají: Luky a šípy v evropské ekopolitice

Výzkumný projekt : Zdivočelí divočáci

Kontakt: anibal.arregui@cefres.cz

Oblastí jeho odborného zájmu je etnologie Amazonie, a to konkrétně tělesné reakce na transformace životního prostředí, ekonomie a technologie. Od roku 2006 Aníbal podnikl terénní výzkumy v komunitách Ribeirinho a Quilombola nacházejících se v jižních oblastech Amazonie. V rámci projektu „Zdivočelí divočáci“ se nově věnuje Španělsku, kde sleduje právě probíhající rekonfiguraci vztahu mezi „městskými“ divočáky a lidmi.

Pokračování textu Aníbal Arregui: Výzkum a CV →

Tým CEFRESu

Thomas Mercier: Výzkum a CV

Derridovy Evropy: Dekonstrukce, marxismus, demokracie

Osa 1: Přemístění, vykořenění, odchýlení: lidé, vědění, praktiky

Kontakt: thomas.mercier@cefres.cz (dostupný od 1. ledna 2018)

Thomas Mercier získal po dokončení doktorského studia na Sciences-Po v Paříži také doktorát z filosofie na King’s College London (War Studies Department) v květnu 2017. Ve své disertační práci se zabývá vztahem mezi násilím a legitimitou v demokracii. Ve své analýze vychází ze studia mezinárodních vztahů, performativity studies, psychoanalýzy a dekonstrukce. Ves svých posledních pracích se zaměřuje na mezinárodní vztahy, postkoloniální a dekoloniální myšlení, dekonstruktivistickou bio-politiku, queer a genderová studia i etiku ve vztahu k zvířatům a životnímu prostředí.

Výzkumný projekt Thomase Merciera v CEFRESu spojuje přístup biografický a filosofický s cílem objasnit vztah Jacquesa Derridy k Evropě – nebo přesněji řečeno, k Evropám -, tedy k celku, který pojímá vícevrstvý a různorodý. Obecně řečeno, chce prostudovat Derridovy teoretické a politické snahy o vytvoření jakéhosi evropského pojetí demokracie, která by byla přístupná své budoucí proměně a dekonstrukci. Zajímá se zejména o osobní a kulturní vztah Derridy k střední a východní Evropě, a to jak před tak i po pádu Sovětského svazu. Vychází při tom ze dekonstruktivistických studií, které Derrida věnoval textům o politice založené na marxismu. Řada z těchto často kritických studií vznikla v rámci přednášek na École Normale Supérieure v 60. a 70. letech a dodnes nebyla vydána. Tyto Derridovy nezveřejněné poznámky předcházejí jeho práci Spectres de Marx vydanou roku 1993, ve které přehodnocuje přínos marxistické filosofie a činí z ní základní prvek evropského dědictví a příslibu evropské budoucnosti. Zárověň Derrida dekonstruuje s tím spojený teologický narativ, podle něhož je souzeno, aby neoliberalismus v Evropě zvítězil, když se konečně sjednotila následkem domělého odumření marxistického příslibu amancipace. Derrida tak zpochybňuje diskurs z dob studené války, který sobě staví přímo proti sobě tradici marxistickou a liberální, čili východní a západní Evropu. Thomas Mercier si klade za cíl na základě nepublikovaných poznámek a dalších archivních materiálů zcela novým způsobem objasnit vztah mezi dekonstrukcí a historickým materialismem a aktualizovat politické důsledky Derridových úvah, které explicitně vyjádřil v 60. letech. Cílem tohoto badatelského úsilí, které zasáhne na pole filosofie, historie, politiky, ekonomie a kultury, je vypracovat nové pojetí Evropy, které by bylo otevřenější jejím různým částem.

CV

Vzdělání

2008 – 2016: doktorské studium na  King’s College, London (War Studies Dpt.). Název disertační práce:  “The Violence of Legitimacy: Democracy, Power, Antagonism“, Vedoucí práce: Prof. Vivienne Jabri a Prof. Mervyn Frost.

2006 – 2008 : École Doctorale de Sciences-Po Paris. Název diplomové práce: “Defining Terrorism within International Organisations: Consensus or Hegemony?”. Vedoucí práce: Prof. Didier Bigo.

2004 – 2006 : Magisterské víceoborové studium oborů Relations internationales a Sciences-Po– Sciences-Po  v Paříži. Název diplomové práce: “‘Defining Terrorism within International Organisations: Consensus or Hegemony?“. Vedoucí práce: Prof. Didier Bigo.

2003 – 2005 : Magisterské víceoborové studium oborů Littérature a Linguistique na Université Paris-III (Sorbonne Nouvelle). Názvy prací: “René Crevel: Poetics and Politics of the Surrealist Body“; “Robbe-Grillet, Sarraute,
Beckett. From Nouveau Roman to Nouvelle Autobiographie: New Fictions of Ipseity“; “Metanarrativity in
Raymond Queneau’s Novels.”
2000 – 2003 : Classes préparatoires des Grandes Écoles (CPGE) na Lycée Cézanne (Aix-en-Pce)

Vybrané publikace

Monografie
  • kapitola “Resisting Legitimacy“, in : Contending Legitimacy in World Politics: The State, Civil Society and the International Sphere in the Twenty-First Century, ed. Bronwyn Winter a Lucia Sorbera (London and New York: Routledge, 2018).
Articles
  • “Is There an “Age of Deconstruction”? Thinking the Force of an Event, from dynamis to puissance“ – vyjde v příštím roce v Oxford Literary Review (číslo věnované  50. výročí vydání Derridovy práce De la grammatologie).
  • “Book Review on Étienne Balibar’s Equaliberty and Violence and Civility“ – vyjde v příštím roce v Derrida Today.
  • ‘Croyance originaire, et survivances de la magie: Retour sur le “retour du religieux”’ – vyjde v prosinci 2017 v Revue.
  • “Jacques Derrida et la question du terrorisme” – in : L’ENA hors les murs, časopis École Nationale d’Administration.
  • ‘Resisting Legitimacy: Weber, Derrida, and the Fallibility of Sovereign Power’ in : Global Discourse, 2016.
Traductions
  • Jacques Derrida, “The Truth that Wounds: Body To Body, Tongue To Tongue” – překlad do angličtiny práce “La vérité blessante, ou le corps-à-corps des langues” – vyjde v příštím roce v Parallax.
  • Jacques Derrida, “Terreur et religion: Pour une nouvelle politique“–překlad do francouzštiny práce “Terror, Religion, and the New Politics” – vyjde v letos v Revue Iter.
Calls for Papers, seminare, workshop

CFP – Ne/způsobilost, “postižení” a hendikep ve společenských a humanitních vědách

 Interdisciplinární workshop

Organizátoři: Kateřina Kolářová (FHS UK), Martina Winkler (Christian-Albrechts-Universität, Kiel), Filip Herza (FHS UK / CEFRES), Kamila Šimandlová (FHS UK)
Kdy: 17. 2. 2018
Kde: Akademické Centrum, Husova 4a, Praha 1
Jazyk: Česky
Zasilání příhlášek do: 20. 12. 2017

Konceptualizace zdraví a nemoci, biologické prekarity, forem stigmatizace, hendikepu a znevýhodnění zásadně ovlivňují humanitní i sociálněvědné diskuze. Cílem workshopu je nabídnout fórum k diskuzi o různých teoriích tělesnosti a možnostech interdisciplinárních přístupů. Workshop usiluje o prohloubení dialogu mezi disability studies a dalšími obory humanitních a společenských věd. Nabízíme prostor k interdisciplinárnímu dialogu o tématech, která již v českém prostředí ve vztahu ke zdraví, ne/způsobilosti, postižení a hendikepu rezonují a zároveň usilujeme o otevření diskuze k tématům prozatím opomíjeným. Vítáme především intersekcionální konceptualizace, které budou kategorie zdatnosti, zdraví a nemoci, mentální, tělesné a senzorické jinakosti vztahovat ke kategorizacím genderových a etnických vztahů, stejně jako sociálnímu statusu, třídě, věku, sexualitě a dalším relevantním kategoriím diference a moci.

Zvláště, nikoliv ale výlučně, vítáme příspěvky, které budou tematizovat:

  • Kulturní reprezentace a kulturní praxe těla, zdraví, nemoci, postižení a jejich historické proměny
  • Formování a mechanismy udržování symbolického řádu ne/způsobilosti a postižení a jejich narušování v minulosti i současnosti
  • Morální ekonomie postižení a koncept sociálního státu mezi státně socialistickým zřízením a postsocialismem
  • Politiky postižení ve vztahu k post-/kolonialitě
  • Transnacionální překlady politik postižení a jejich dynamika
  • Zdraví jako morální imperativ
  • Proměna expertních diskurzů, formování laických a kolektivních forem expertízy v 19. až 21. století.
  • Podoby emancipačních diskurzů, strategií a platforem
  • Politiky inkluze a formy sociálního vyloučení
  • Ústavní péče a proces de-institucionalizace
  • Formování biopolitik postižení
  • Intersekcionální metodologie

V případě zájmu o účast na připravovaném workshopu, zašlete abstrakt příspěvku nejpozději do 20. prosince 2017 na adresu: Kamila Šimandlová, simandlova@outlook.com Do předmětu uveďte: „Workshop postižení“.

Workshop je organizován v rámci mezinárodního projektu “(Post)Socialistická modernita a proměny sociálních a kulturních politik “postižení”, podpořeného Grantovou agenturou České republiky a Deutsche Forschungsgemeinschaft, který je realizován na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Na organizaci workshopu se spolupodílí CEFRES a Sociologický ústav AV ČR.

Calls for Papers, Mezinarodni Konference, Ostatní aktivity

CFP: Myšlenky a slova – Filosofie z hlediska rukopisů a archivů

Myšlenky a slova: Filosofie z hlediska rukopisů a archivů – Metodologie, dějiny a perspektivy

Organizátoři: Benedetta Zaccarello (CEFRES)
Datum a místo: 7.-9. června 2018 v Praze
Uzávěrka podání přihlášek: 21. ledna 2018
Jazyk: anglicky
Partneři: ITEM, IMEC, Archiv Jana Patočky (AV ČR), FHS UK

Prosíme, abyste návrhy příspěvků (název a abstrakt v délce 300 slov) zasílali spolu s bio-bibliografickým profilem na adresu benedetta.zaccarello@cefres.cz.

Philosophy is written, practiced, lived through: it is the translation of the experience of a thinking subjectivity in a conceptual alphabet and a verbal fabric. The I of philosophy is a chimera whose head tickles the heights of abstract concepts and universal discourses, while its body is grounded in the lived experience. At the hinge between these two realms called for by the speculative effort, stands the verbal material. Its meaning can only be determined taking into account its relationship to its contexts, the writing and reading practices surrounding it, the horizons of significations and even the implicit polemical charge which characterizes every philosophical contention. Likewise, the specificity of each theoretical expression is both the sine qua non condition for the perpetuation of a discipline looking to evolve and transcend its own categories, and the most subjective and personal aspect of a work that traditionally aims at the “neutrality” of abstraction.

The “making of a philosophical text”, including its cultural features and societal contingencies, challenges the representation of the discipline’s history as a series of abstract findings and innovative intuitions that constitute the landmarks of our paradigms. The philosopher who writes is the first inclined to erase the complex intricacies of the negotiations between existence and theory, between conceptual inventiveness and shared vocabulary inherited from a centuries-old tradition. Yet it is obvious that the dynamics of philosophy production and reception are a complex phenomenon whose writing nature is a crucial stake.

As reminded by Derrida reading Paul Valéry, such dimension of the philosopher’s work is constantly and almost physiologically overlooked in the representations of the discipline’s aims. Strong borders seem to delimitate fields renowned to be dissimilar, if not incompatible: philosophy and literature are therefore often seen as rival siblings, and their respective horizons do not take easily into account some elements that turn out to be indispensable to understand—from a dynamic, historical-cultural point of view—the production of theoretical prose. Likewise, and opposite to the tradition of the Romantic period for instance, intellectual work rarely binds philology and philosophy.

For all these reasons, the philosophical manuscript is an odd object that has only recently started to receive proper appraisal. In Europe nevertheless, the creation of archive centers gathering major philosophical data—such as Nietzsche, W. Benjamin or Kierkegaard—has sustained the memory of philosophical writing and enabled such “arches” to cross time waiting for the moment when, partly thanks to the development of digital humanities, these materials could get a much deserved attention. Thanks to the editing of philosophical manuscripts, the information contained by such media beyond the text itself turns out to be manyfold. The ontology that vitalizes and structures the hermeneutical gesture behind the work on manuscripts is indeed different. Such perspective enables to look at the evolution of a theoretical thought as a living and specific adventure, and the history of the discipline a dynamic, manifold and choral process. Still, not all the documents, as dispersed and little known traces of the philosophical practices, can be turned into books and remain hidden to the public eye. But it is beyond doubt that accessing these archives often enables to better understand the appearance, the method, the approach and even the sources, along with the polemical targets and the hints that published books tend to excise or dim.

Often only the specialists working on the critical edition of the works of a thinker-writer, or the archivists in charge of a fund are able to develop knowledge from such materials: working on archives demands time, and it does not match the rhythms imposed today to research and intellectual production. Therefore creativity expressed by researchers as they come up with ad hoc tools to publish or interpret a set of manuscripts has not yet been subjected to a comparative approach aiming at setting common methodological principles. If genetic criticism has developed since the 1970s an important set of tools and philological methodology specific to the study of writers’ manuscripts, little has been done to elaborate guidelines when dealing with philosophical archives.

This conference aims at establishing a dialogue between specialists from various countries and continents who have worked on different corpus so to sketch a few first methodological lines and establish a collaborative pioneer network. The publication of the conference proceedings should be a first cornerstone of this new consortium.
As the history of several philosophical archives and their anchoring in history as such, we hope to shed some light on these places as knowledge sources and field training and to advocate for the inclusion of such materials for a new approach to the history and the exegesis of theory.

V rámci konference se budou pořádat čtyři panely:

1 – Archives’ History/Histories. We welcome contributions dealing with the history of philosophical archives as institutions and how they became embedded in the cultural and social landscape of their time. On the other hand, the history of philosophy that can be reached through working on manuscripts shall be tackled.

2 – Conservation & Edition. The aim is to collect the testimonies of various specialists who have worked as curators and/or editors of philosophical manuscripts to better understand the specific challenges they may have met with each specific theoretical writing.  Issues pertaining to the digitalization of theoretical funds and to the intelligibility of its objects will also be addressed. We welcome papers on paradigmatic cases that can also fit within the 3rd type of propositions below.

3 – Editions & Exegesis: approaches and methodologies. Several contributions and a round table should open common methodological perspectives from the observation of several philosophical corpus. We aim at sketching a guideline applied to philosophical manuscripts, whether from the point of view of interpretation or of publishing.

4 – The Archives of Theory. This last panel aims at collecting propositions dealing with theoretical corpus outside philosophy, sic as literary theory, art history, science history, semiotics… This comparative perspective should bring up the specificities of this type of documents in their relation to the philosophical materials.

Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách