Voltaire mezi Rýnem a Dunají (18. – 19. století)

Voltairovy dny

Uzávěrka přihlášek: 20. února 2018
Pořadatel: Guillaume Métayer (CELLF – CNRS)
Partneři: CELLF (UMR 8599), Société des Études Voltairiennes, CEFRES, CERCLL (Univerzita Julese Verna, Pikaride)
Kdy a kde: 22. – 23. června 2018, Univerzita Paris-Sorbonne
Jazyk: francouzština a angličtina
Kontakt: gme.metayer@gmail.com

Nikdo mezi osvícenskými francouzskými spisovateli a filozofy neměl tak rozsáhlé vztahy s německy mluvícím světem jako Voltaire. Vedle mnoha pobytů v Německu a  dobře známého jmenování komorníkem Fridricha II. na pruském dvoře pobýval Voltaire také v Gotě a Cáchách. Jeho návštěvy, vztahy a především četby inspirovaly mnoho nejrůznějších děl, mezi něž patří i Candide (1759). Vestfálsko bylo také filozofickou inspirací pro významnou kapitolu Eseje o mravech a duchu národů (L’Essai sur les Mœurs ) (1756) a Voltaire napsal na žádost princezny Sasko-Gothajské další a podrobnější historický výčet nazvaný Annales de l‘Empire (1753). Historie války (L’Histoire de la guerre) z roku 1741 (obsažená v Précis du Siècle de Louis XV) také bere v potaz tuto politickou a kulturní jednotu s jejími měnícími se hranicemi. Jako historik se Voltaire zabýval zásadními tématy, jako je boj mezi temporálními a duchovními silami – zejména mezi papežstvím a Svatou říší, reformací a obšírněji evropskou politickou a náboženskou identitou.

Voltairův intenzivní zájem o Německo je ovšem nejednoznačný: zajímá se o říšskou politiku, historii a naději spojenou s příchodem “krále filozofa” v Berlíně na úkor německé literatury, jazyka a umění, kterými pohrdá. Tato nekonzistentnost vysvětluje složitou a polemickou povahu Voltairova ohlasu v německy mluvícím světě. Ze začátku převládali jeho příznivci, jejichž chválu ale s několika výjimkami (Schiller, Goethe, Heine) brzy vystřídala kritika reprezentantů německého literárního a filozofického obrození. Dokonce ještě před nástupem romantismu udal Lessing tón této kritické tradici, ve které pokračoval i August Wilhelm Schlegel. Teprve od sedmdesátých let devatenáctého století s přehodnocením Davida Friedricha Strausse, Dubois-Reymonda a především Nietzscheho, začíná postava Voltaira utvářet základní kámen evropského Osvícenství.

Interakce mezi Voltairovým německým pohledem na svět a německým (později středoevropským) přijetím filosofa- spisovatele bude jádrem této konference, konající se čtyřicet let po konferenci v Mannheimu*. Příspěvky zabývající se studiemi příjmu, cirkulace a překladu nebo seminárními monografiemi a týkající se obou dimenzí tohoto hermeneutického “Wechselwirkungu” budou vítány. Osud Voltairovy myšlenky v  Rakousku ( především Maďarsko a Galicie) by také nabídl velmi zajímavé případové studie.

Voltaire und Deutschland. Quellen und Untersuchungen zur Rezeption der Französischen Aufklärung. Internationales Kolloquium der Universität Mannheim zum 200. Todestag Voltaires [Mannheim, 1978], Stuttgart 1979.

Když všechny cesty vedly do Paříže. Umělecké výměny mezi Francií a střední Evropou v 19. století

Uzávěrka podání přihlášek: 18. března 2018
Organizátorky: Kristýna Hochmuth (UDU FF UK, NG) a Adéla Klinerová (UDU FF UK, EPHE, CEFRES)
Partneři: CEFRES, UDU FF UK, UDU AV ČR, NG
Datum a místo konání: 26.–27. června 2018, AV ČR, Národní 1009/3, Praha 1, sál 205
Jazyky: francouzština, angličtina

PRAKTICKÉ INFORMACE

Workshop, otevřený doktorandům, postdoktorandům a mladým badatelům pořádá Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES) spolu s Ústavem pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (ÚDU FF UK), Národní galerií v Praze (NG) a Ústavem dějin umění Akademie věd České republiky (ÚDU AV ČR). Událost bude zahájena přednáškou našeho hosta, profesora Marka Zgórniaka (Ústav dějin umění, Jagellonská Univerzita, Krakov ) a doplněna doprovodným programem určeným všem účastníkům.

Pokračování textu Když všechny cesty vedly do Paříže. Umělecké výměny mezi Francií a střední Evropou v 19. století

Zdivočelí divočáci: měnící se kosmopolitika lovu v Evropě i mimo ni

Projekt je součástí programu TANDEM, který spojuje Akademii věd České republiky (AV ČR), Karlovu Univerzitu (UK) a CEFRES/CNRS v rámci Platformy CEFRES usilující o excelenci ve společenských a humanitních vědách.

Prasata divoká (Sus scrofa) se pravidelně objevují v evropském veřejném diskurzu, neboť jejich počet velkolepě vzrůstá po celém kontinentu. Zatímco v některých částech Evropy vzbuzuje tento synantropní druh sympatie, v dalších mu lidé „vyhlásili válku“ kvůli rozsáhlým škodám, které působí v krajině, zemědělství, dopravních sítích, i kvůli chorobám, které se v zahušťující populaci divokých prasat mohou snadno šířit a ohrozit i chovy jejich domestikovaných příbuzných. V této souvislosti se ptáme, jak v dynamicky se měnících socio-environmentálních souvislostech figurovalo a figuruje prase divoké v životech lidí a naopak, lidé v životech prasat. Náš výzkum se bude ubírat dvěma směry.

Pokračování textu Zdivočelí divočáci: měnící se kosmopolitika lovu v Evropě i mimo ni

Marianna Szczygielska: výzkum a CV

Divoká prasata a pyšní sloni: Zrod divočiny ve středovýchodní Evropě

Osa 2: Normy a transgrese

Marianna Szczygielska získla doktorát v oboru gender Studies na Středoevropské univerzitě. Je členem Environmental Arts and Humanities Initiative (Středoevropská univerzita) a přidruženým výzkumným pracovníkem  projektu The Seed Box: Environmental Humanities Collaboratory” (Univerzita v Linköpingu). Také je spolupředsedkyní GEXcel International Collegium for Advanced Transdisciplinary Gender Studies. Ve svých pracech vychází ze studia filosofie a zabývá se environmentálními humanitními vědami, ochranou zvířat, teoriemi hnutí queer, kritickým zkoumáním rasis, feministickou vědou a studiem technoligií.

Projekt Marianny Szczygielské se dělí na dvě části, každá z nich se zabývá jedním “divokým druhem” a různými s ním spojenými praktikami mezi lovci a v zoologických zahradách například vůči obhospodařování divočiny. Nejprve analyticky rozebírá vztah mezi lidmi a divokými prasaty v Polsku a České republice, následně se zabývá dřívějším i současným přístupem k chovu slonů ve středovýchodní Evropě. Cílem tohoto mezioborového projektu je zpochybnit pojem ochrana divoké přírody a divokých zvířat v dané zeměpisné oblasti. Svým způsobem na základě srovnání mezi endemickými a exotickými druhy nabízí pohled na Evropu v komplikovaném kontextu celosvětové environmentální politiky, ale i v kontextu nacionalismu, imperialismu, postkolonialismu a postsocialismu.

CV

Vzdělání

2011–2017: doktorát v oboru Comparative Gender Studies, prospěla s vyznamenáním; Středoevropská universita, Budapěšť. Název diplomové práce: Queer(ing) Naturecultures. The Study of Zoo Animals, pod vedením Hadleyho Z. Renkina.

2009–2010: magisterské studium oboru Gender Studies, prospěla s vyznamenáním ; Středoevropská universita, Budapěšť. Název diplomové práce: Becoming (with) Animal Others: Is the Anthropological Machine Set up in the Zoo?

2004 – 2009: magisterské studium filosofie, prospěla s vyznamenáním; Universita Adama Mickiewicze, Poznaň. Název práce: Ethics of Responsibility in the Face of Environmental Risks

Vybrané publikace

Články
  • “Jedząc kebaba… Zwierzęta i zwierzęcość a islamofobia,” [“Eating a kebab… Animals/Animality and Islamophobia.”] Praktyka Teoretyczna, 4(26)/2017: 238-248.
  • “Hyenas and Hormones: Transpecies Encounters and the Traffic in HumAnimals,” in: Angelaki: Journal of Theoretical Humanities, Vol. 22 (2), April 2017: 61-84.
  • “Animals Off Display,” UnderCurrents: Journal of Critical Environmental Studies, Special issue “From Queer/Nature to Queer Ecologies: Celebrating twenty years of scholarship and creativity,” Vol.19/2015.
  • “Posthumanizm: dzień po rewolucji,” Czas Kultury 2015/1 (184), pp. 140-147.
  • “Transbiological Re-imaginings of the Modern Self and the Nonhuman: Zoo Animals as Transbiological Entities,” Identities: Journal for Politics, Gender and Culture, Vol. 10/2014.
  • “Technologically Assisted Life. Between Biopolitics and Thanatopolitics,” Annali di studi religiosi, Vol. 12/2011, Bologna.
Kolektivní monografie
  • (Forthcoming) “Pandas and the Reproduction of Race and Sexuality in the Zoo,” (eds.) McDonald, T. and Vandersommers, D., Zoo Studies and a New Humanities, McGill University Press, 2019.
  • “Zoos” (ed.) Salazar Parreñas, J., Gender: Animals Macmillan Interdisciplinary Handbooks. Farmington Hills: Macmillan Reference USA, 2017: pp. 247-262.
  • “The heroines of sustainable development. Gender and sustainable development in  a critical perspective”, in Proceedings from the international conference Equality, Growth & Sustainability. Do they mix?, (ed.) A. Fogelberg Eriksson, Linköping University, 2010:135-42.
Úvodní slovo
  • (In prep.) Cielemecka O. and Szczygielska, M. (eds.), “Plantarium: Human-Vegetal Ecologies.” Special issue of Catalyst: Feminism, Theory, and Technoscience, Fall 2019.
  • Steinbock, E., Szczygielska, M. & Wagner, A. (eds.), “Thinking Linking,” Special issue on “Tranimacies: Intimate Links between Affect, Animals, and Trans* Studies”; Angelaki: Journal of the Theoretical Humanities, Vol. 22(2), April 2017: 1-10.
  • Nitis, M., Szczygielska, M., & Stark, W. (eds.), “The Conditions of Praxis: Theory and Practice in Activism and Academia,” Graduate Journal of Social Science, Vol. 10 (3), September 2013.
Recenze
  • Szczygielska, M., “Viewing the World Through the American Zoo,” a review of The Animal Game. Searching for Wildness at the American Zoo. by Daniel E. Bender in: Diplomatic History. Oxford University Press, September 2018, Vol. 42(4): 740–743.
  • “The Bittersweet Dimensions of Racial Mattering” a review of Habeas Viscus: Racializing Assemblages, Biopolitics, and Black Feminist Theories of the Human. by Alexander G. Weheliye in Parallax, November 2015, Vol. 21(3).
  • “Cloning Wild Life. Zoos, Captivity, and the Future of Endangered Animals.” by Carrie Friese in Pulse: A History, Sociology, & Philosophy of Science Journal, September 2014, Vol. 2(1).
  • “The Queer Art of Failure.” by Judith Jack Halberstam in Graduate Journal of Social Science, July 2012, Vol. 9(2).
Jiné publikace

 

Aníbal Arregui: Výzkum a CV

Divoká prasata ožívají: Luky a šípy v evropské ekopolitice

Výzkumný projekt : Zdivočelí divočáci

Kontakt: anibal.arregui@cefres.cz

Oblastí jeho odborného zájmu je etnologie Amazonie, a to konkrétně tělesné reakce na transformace životního prostředí, ekonomie a technologie. Od roku 2006 Aníbal podnikl terénní výzkumy v komunitách Ribeirinho a Quilombola nacházejících se v jižních oblastech Amazonie. V rámci projektu „Zdivočelí divočáci“ se nově věnuje Španělsku, kde sleduje právě probíhající rekonfiguraci vztahu mezi „městskými“ divočáky a lidmi.

Pokračování textu Aníbal Arregui: Výzkum a CV

Thomas Mercier: Výzkum a CV

Derridovy Evropy: Dekonstrukce, marxismus, demokracie

Osa 1: Přemístění, vykořenění, odchýlení: lidé, vědění, praktiky

Kontakt: thomas.mercier@cefres.cz (dostupný od 1. ledna 2018)

Thomas Mercier získal po dokončení doktorského studia na Sciences-Po v Paříži také doktorát z filosofie na King’s College London (War Studies Department) v květnu 2017. Ve své disertační práci se zabývá vztahem mezi násilím a legitimitou v demokracii. Ve své analýze vychází ze studia mezinárodních vztahů, performativity studies, psychoanalýzy a dekonstrukce. Ves svých posledních pracích se zaměřuje na mezinárodní vztahy, postkoloniální a dekoloniální myšlení, dekonstruktivistickou bio-politiku, queer a genderová studia i etiku ve vztahu k zvířatům a životnímu prostředí.

Výzkumný projekt Thomase Merciera v CEFRESu spojuje přístup biografický a filosofický s cílem objasnit vztah Jacquesa Derridy k Evropě – nebo přesněji řečeno, k Evropám -, tedy k celku, který pojímá vícevrstvý a různorodý. Obecně řečeno, chce prostudovat Derridovy teoretické a politické snahy o vytvoření jakéhosi evropského pojetí demokracie, která by byla přístupná své budoucí proměně a dekonstrukci. Zajímá se zejména o osobní a kulturní vztah Derridy k střední a východní Evropě, a to jak před tak i po pádu Sovětského svazu. Vychází při tom ze dekonstruktivistických studií, které Derrida věnoval textům o politice založené na marxismu. Řada z těchto často kritických studií vznikla v rámci přednášek na École Normale Supérieure v 60. a 70. letech a dodnes nebyla vydána. Tyto Derridovy nezveřejněné poznámky předcházejí jeho práci Spectres de Marx vydanou roku 1993, ve které přehodnocuje přínos marxistické filosofie a činí z ní základní prvek evropského dědictví a příslibu evropské budoucnosti. Zárověň Derrida dekonstruuje s tím spojený teologický narativ, podle něhož je souzeno, aby neoliberalismus v Evropě zvítězil, když se konečně sjednotila následkem domělého odumření marxistického příslibu amancipace. Derrida tak zpochybňuje diskurs z dob studené války, který sobě staví přímo proti sobě tradici marxistickou a liberální, čili východní a západní Evropu. Thomas Mercier si klade za cíl na základě nepublikovaných poznámek a dalších archivních materiálů zcela novým způsobem objasnit vztah mezi dekonstrukcí a historickým materialismem a aktualizovat politické důsledky Derridových úvah, které explicitně vyjádřil v 60. letech. Cílem tohoto badatelského úsilí, které zasáhne na pole filosofie, historie, politiky, ekonomie a kultury, je vypracovat nové pojetí Evropy, které by bylo otevřenější jejím různým částem.

CV

Vzdělání

2008 – 2016: doktorské studium na  King’s College, London (War Studies Dpt.). Název disertační práce:  “The Violence of Legitimacy: Democracy, Power, Antagonism“, Vedoucí práce: Prof. Vivienne Jabri a Prof. Mervyn Frost.

2006 – 2008 : École Doctorale de Sciences-Po Paris. Název diplomové práce: “Defining Terrorism within International Organisations: Consensus or Hegemony?”. Vedoucí práce: Prof. Didier Bigo.

2004 – 2006 : Magisterské víceoborové studium oborů Relations internationales a Sciences-Po– Sciences-Po  v Paříži. Název diplomové práce: “‘Defining Terrorism within International Organisations: Consensus or Hegemony?“. Vedoucí práce: Prof. Didier Bigo.

2003 – 2005 : Magisterské víceoborové studium oborů Littérature a Linguistique na Université Paris-III (Sorbonne Nouvelle). Názvy prací: “René Crevel: Poetics and Politics of the Surrealist Body“; “Robbe-Grillet, Sarraute,
Beckett. From Nouveau Roman to Nouvelle Autobiographie: New Fictions of Ipseity“; “Metanarrativity in
Raymond Queneau’s Novels.
2000 – 2003 : Classes préparatoires des Grandes Écoles (CPGE) na Lycée Cézanne (Aix-en-Pce)

Vybrané publikace

Monografie
  • kapitola “Resisting Legitimacy“, in : Contending Legitimacy in World Politics: The State, Civil Society and the International Sphere in the Twenty-First Century, ed. Bronwyn Winter a Lucia Sorbera (London and New York: Routledge, 2018).
Articles
  • Is There an “Age of Deconstruction? Thinking the Force of an Event, from dynamis to puissance – vyjde v příštím roce v Oxford Literary Review (číslo věnované  50. výročí vydání Derridovy práce De la grammatologie).
  • Book Review on Étienne Balibar’s Equaliberty and Violence and Civility – vyjde v příštím roce v Derrida Today.
  • Croyance originaire, et survivances de la magie: Retour sur le “retour du religieux”’ – vyjde v prosinci 2017 v Revue.
  • Jacques Derrida et la question du terrorisme” – in : L’ENA hors les murs, časopis École Nationale d’Administration.
  • Resisting Legitimacy: Weber, Derrida, and the Fallibility of Sovereign Power’ in : Global Discourse, 2016.
Traductions
  • Jacques Derrida, “The Truth that Wounds: Body To Body, Tongue To Tongue” – překlad do angličtiny práce “La vérité blessante, ou le corps-à-corps des langues” – vyjde v příštím roce v Parallax.
  • Jacques Derrida, “Terreur et religion: Pour une nouvelle politique“–překlad do francouzštiny práce “Terror, Religion, and the New Politics” – vyjde v letos v Revue Iter.

Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách