Archiv štítku: historie

Non classé, Tým CEFRESu

Adam M. Aksnowicz – Výzkum a CV

„Vstříc jaké vlasti?
(Trans)národní armády v exilu a renegociace polských a československých národních narativů, 1938–1948″

Contact: aksnowicz_adam@phd.ceu.edu

Výzkumná osa I – Přemístění, vykořenění, odchýlení: lidé, vědění, praktiky

Adam M. Aksnowicz je doktorand na Ústavu historie Středoevropské university ve Vídni. Jeho disertace Towards What Homeland? (Trans)National Armies in Exile and Renegotiations of Polish and Czechoslovak National Narratives, 1938-48, pod vedením Constantina Iordachiho and Charlese Shawa přispívá do osy č. 1 výzkumného záměru CEFRES.

Moje disertační práce přezkoumává historický fenomén národních ozbrojených sil v exilu během druhé světové války prostřednictvím analýzy plánu formování národní identity (nation-building) polských armád v exilu a československého odboje v zahraničí, a to z transnárodního, komparativního a globálního pohledu. V návaznosti na mou magisterskou práci s názvem „Bez Lvova a Vilna není Polsko“ Kauza Kresy v exilovém polském armádním tisku a propagandě v Itálii, 1944–1946, můj současný projekt zkoumá koncepčně-historické spletitosti a stále trvalé dědictví národně-vojenského exilu/ů v rámci opětovného vyjednávání o národu, státu a vlasti mezi pádem mladých republik po Versailleské smlouvě a radikální poválečnou rekonstrukcí středovýchodní Evropy. Kontextualizací polského a československého vojenského exilu uvnitř transnárodních, globálních a imperiálně-koloniálních spletitostí „věku katastrofy“ (Doumanis 2016) v Evropě na počátku 20. století, se snažím překročit dominantní národně-vlastenecké přístupy a binární rámce studené války, a tím přispět k nové kritické vědecké práci o exilových státních aparátech za druhé světové války a zapojit se do interdisciplinárních diskusí na témata jako jsou exil, civilně-vojenské vztahy, transnacionalita budování národa a (re)konstrukce kolektivního narativu.

Jakožto výzkumník se sociologickým a historickým vzděláním jsem se dosud ve svém výzkumu zaměřoval především na studium historie a kolektivní paměti meziválečného, válečného a raného období studené války v Polsku a polské diaspoře v globálním kontextu. Během svého pobytu v CEFRESu v Praze se však těším na další rozvoj komparativní československé dimenze své disertační práce například formou návštěv českých státních archivů a diskusí o dalších analogických případech exilu/vysídlení s kolegy se stejným zaměřením, čímž bych posílil celkový koncepční rámec projektu.

Vzdělání

  • 2022 – current: PhD Candidate, Comparative History at Central European University, Vienna, Austria.
  • 2019-2020: MA, Comparative History at Central European University, Budapest, Hungary.
  • 2016-2018: MA, Sociology – Intercultural Mediation at University of Wrocław, Wrocław, Poland. Winner of the Dean’s Award for Best MA Thesis at UWr Faculty of Social Sciences (2018).
  • 2012-2014: BA, History at the University of Illinois Chicago (UIC), Chicago, Illinois, USA.

Pedagogická praxe

  • 2023/2024 Fall: Teaching assistant in Comparative, Transnational and Global Histories: Rethinking Geographical and Temporal Scales, under the instruction of Balázs Trencsényi. Department of Comparative History at Central European University, Vienna, AT.

Konference a letní školy

  • Presenter – (Non)Polish Army in Exile? Researching the Red Army’s Kościuszko Division Between History and Contested Memory. VIII Public History Summer School. The Historical Institute of the University of Wrocław, Poland (HI UWr), Wrocław, PL, 9-13 June 2025.
  • Presenter – Antisemitism, Propaganda, and Polish Armies in Exile during WWII. ComFas Summer School on Fascism, Antisemitism and the Holocaust: Theory, Methodology, and Case Studies. International Association for Comparative Fascist Studies (ComFas), Rijeka, HR, 9-14 July 2023.
  • Presenter – Echoes of Wartime Trauma: Children of Polish Deportees Living in the West after WWII. XIX International Student Conference “Communication and Culture” at University of Wrocław, PL, 23-24 May 2018.
  • Presenter – The Holy Constitution? Sacred Roles of Historic Legal Text in Democratic Nation-States. IV International Conference “Law-Religion-Politics.” SKN Doctrines of Politics and Law at the University of Wrocław, PL, 13-14 April 2018.
  • Panel Moderator – Postwar Generations Remember (Concluding Panel). Kresy Siberia Foundation “Generations Remember” Conference at The History Meeting House, Warsaw, PL, 15-17 September 2017.
  • Presenter – Orange Dwarves and Pepe the Frog: A Comparison of Absurdity as Political Tactic by Poland’s Historic Orange Alternative and the Contemporary American Alt-Right. XVIII Annual International Student Conference “Communication and Culture” at the University of Wrocław, PL, 25-26 May 2017.

Publikace a projekty

  • Nowy rozdział starej Res Publica Nowa, 4 July 2022.
  • A New Approach to CEE Communism Studies. Reassessing Communism: Concepts, Culture, and Society in Poland, 1944–1989. Visegrad Insight, 5 October 2021.
  • Uses and Abuses of Political Appeals to ‘Civilization’: Kathryn Ciancia’s Book on Interwar Borderland in Poland. Visegrad Insight, 31 March 2021.
  • A Century of Demagogues in Europe: Ivan T. Berend’s Portraits of Populists between Past and Present. Visegrad Insight, 7 January 2021.
  • Co-Editor of The Polish Museum of America Visitor Brochure, Chicago, USA. Grant Project Funded by the Republic of Poland’s Ministry of Culture and National Heritage, 2015.
  • Co-Creator of The Polish Museum of America’s Online Collections Database, Chicago, USA. Grant Project Funded by the Republic of Poland’s Ministry of Culture and National Heritage, 2014. URL: https://polishmuseum.pastperfectonline.com/
Tým CEFRESu

Andrej Vašíček – Výzkum a CV

„Kulturní a historická paměť uherské krajiny v 18. století”

Osa III – Věci, stopy, mapování: prostor v jeho každodennosti

Úvod

Tato disertační práce zkoumá kulturní a historickou paměť zakotvenou ve venkovské a polovenkovské krajině 18. století v Maďarsku. Zabývá se tím, jak místní komunity vnímaly, formovaly a pamatovaly si své okolí, a zaměřuje se na hmotné stopy, prostorové praktiky a symbolické reprezentace, které v průběhu času spojovaly lidi s touto zemí.

Výzkumné otázky

  • Jak byla krajina vnímána a zobrazována v právním, náboženském a sociálním kontextu v 18. století?
  • Jaké hmotné nebo symbolické stopy minulého využití a významu lze v krajině identifikovat (např. kříže, hraniční značky, vodohospodářské stavby, cesty)?
  • Jak se přírodní prvky (řeky, lesy, kopce) staly součástí kolektivní paměti nebo identity?
  • Jakým způsobem ovlivnila transformace krajiny – prostřednictvím kultivace, regulace nebo osídlení – kulturní paměť jejich obyvatel?

Metodologie

Výzkum kombinuje přístupy z oblasti environmentální historie, historické antropologie a kritické kartografie. Čerpá z různých historických zdrojů:

  • Urbaria a konskripce, odrážející socioekonomické využití půdy.
  • Historické mapy a katastrální plány, sloužící ke sledování prostorové organizace a paměti.
  • Farní záznamy, nápisy a náboženské památky, sloužící ke sledování symbolických prvků krajiny.
  • Narativní zdroje (například místní kroniky) pro mentální a prožívané geografie.

Projekt využívá mikrohistorické případové studie z konkrétních regionů historického Horního Uherska k rekonstrukci interakce mezi lidmi a krajinou.

Empirický Základ:

Primární empirický základ zahrnuje:

  • Archivní materiály z Maďarského národního archivu a slovenských regionálních archivů.
  • Mapy z 18. století z vojenských a církevních sbírek.
  • Terénní výzkum zahrnující dokumentaci dochovaných krajinných prvků (např. kamenné kříže, zbytky starých polních systémů, protipovodňové stavby).

Přínos pro výzkumnou oblast CEFRES 3 – Věci, stopy, mapování

Disertační práce přispívá k pochopení krajiny jako palimpsestu objektů a stop – prostoru poznamenaného vrstvami minulých významů, použití a reprezentací. Předpokládá, že paměť místa se nepřenáší pouze prostřednictvím textů nebo rituálů, ale je také vepsána do terénu prostřednictvím prostorových praktik a zachovaných fyzických pozůstatků. Tím, že zkoumá, jak lidé obývali a interpretovali své prostředí, nabízí tento výzkum historickou perspektivu na tvorbu prostoru a propojuje hmotné objekty s nehmotnou pamětí. Zabývá se také mapováním těchto stop, a to jak doslovně (prostřednictvím GIS), tak koncepčně, jakožto způsob porozumění tomu, jak se krajiny stávají historickými a kulturními archivy.