Archiv štítku: Normy & transgrese

Paper Bonds

Paper Bonds
Bookmaking for Kin, Friends and Self in Contemporary Europe and the Middle East

A project developed within AV ČR-CNRS Tandem Program supported by the Czech Academy of Sciences, CNRS and CEFRES

Project principal investigators:
Hélène Martinelli (ENS Lyon / CEFRES): helene.martinelli@ens-lyon.fr
Giedrė Šabasevičiūtė (Orientální ústav Akademie věd České republiky): saba@orient.cas.cz

ANNOTATION

The project explores self-made books and private bookmaking practices in contemporary Europe and the Middle East, focusing on their material, symbolic and social dimensions. Adopting a genealogical perspective, it examines how non-commercial publishing and book production shape relationships, express identity and responds to political and technological change. Drawing from the disciplines of anthropology, book history and sociology of literature, the project aims to reappraise the social significance of the print book in the era of digital publishing.

PROJECT DESCRIPTION

Pokračování textu Paper Bonds

Velký rozhovor s Françoise Vergès

Dekoloniální feminismus – Velký rozhovor s Françoise Vergès

U příležitosti vydání českého překladu Un féminisme décolonial (La Fabrique, 2019) v nakladatelství Karolinum si Vás dovolují CEFRES, Francouzský institut v Praze a Univerzita Karlova pozvat na Velký rozhovor s autorkou a socioložkou Françoise Vergès.

Datum: středa 12.3. 2025, 18:00
Místo: Francouzský institut v Praze, Štěpánská 35, Praha 1, 5. patro
Jazyk: francouzština se simultánním tlumočením do češtiny
Moderátorka: Chiara Mengozzi (CEFRES / Filozofická fakulta Univerzity Karlovy)

Kdo uklízí svět? Právě touto otázkou Françoise Vergès představuje dekoloniální feminismus. Jako výchozí bod jí slouží nedostatečně placené a podceňované práce potřebné k fungování společnosti, které každodenně vykonávají většinou rasově odlišné ženy po celém světě. Dekoloniální feminismus se považuje za jediný, který skutečně chápe práva žen. Françoise Vergès hájí antirasistický a antikapitalistický feminismus. Pokračování textu Velký rozhovor s Françoise Vergès

Dominik Kulcsár – Výskum & CV

„Filozofický koncept vzbury: Albert Camus a duch anarchie“

Kontakt: dominik.kulcsar[@]cefres.cz

Výskumná oblast 2: Normy a transgrese

Hlavnou náplňou mojej dizertačnej práce je historická analýza konceptu vzbury. Pracujem s teóriami ruských anarchistov Michaila Bakunina, Piotra Kropotkina a francúzskeho filozofa Alberta Camusa, ktorí sa domnievajú, že vzbura vychádza z pojmu slobody. Okrem tejto spoločnej nitky som objavil hlbšiu, doteraz nie celkom preskúmanú historickú a koncepčnú súvislosť, medzi Camusovou filozofiou rebélie a anarchistickými spismi Bakunina a taktiež Kropotkina. Pokračování textu Dominik Kulcsár – Výskum & CV

Josefína Formanová – Výzkum a CV

“Filosofie selhání: Aktivní omyl v Hegelově Fenomenologii ducha”

Kontakt: Josefina.formanova(@)cefres.cz

Research Area 2 – Normy & transgrese

Motivací mého výzkumu je skutečnost, že jedním z určujících faktorů sociálních vazeb v současné společnosti je uznání a úspěch. V důsledku toho jsou společenské vztahy často strukturovány jako vztahy kontroly. V situacích, v nichž je žádoucí přiznat limity vlastní kontroly a upustit od aktivity, která má vše činit bezvýhradně disponovatelným, se pak ukazuje, že člověk ztrácí schopnost zpasivnět. V širším záběru svého výzkumu proto zkoumám pasivní moment jednání jako nedílnou součástí života ve smysluplných vztazích, a jeho různé modely. Předpokládám přitom, že jednání autonomního jedince vyžaduje moment ustoupení z vlastních záměrů, a tvrdím, že třebaže taková zkušenost přináší osobní zklamání, může zároveň přispívat k obnově smyslu pro vztahy k okolí i vztahů samotných. Svůj výzkum opírám o analýzu zkušenosti selhání, která z mého hlediska strukturu jednání pozoruhodným způsobem nasvěcuje.
Pokračování textu Josefína Formanová – Výzkum a CV

Jan Musil – Výzkum & CV

“Thanatografie a způsoby literárního truchlení”

Contact : me@janmusil.net 

Výzkumná osa: 2 

Ve svém výzkumu na Ústavu české literatury a komparatistiky Filozofické fakulty UK se zabývám autobiografickými vyprávěními o smrti blízké osoby a truchlení, která nazývám thanatografie. 

V kontextu tvrzení, že ze smrti se v průběhu 20. století stalo tabu (Ariès, Becker, Ohler, Jankélévitch aj.), chápu thanatografie, vznikající především v druhé polovině tohoto období, jako subverzivní vyprávění, které citlivě a komplexně pojednává o smrti v jejích různých podobách, ať se jedná o smrt druhého, zármutek, strach z vlastní smrti, proces umírání, hospitalizaci nebo sebevraždu atd. Jestliže normou je smrt, která je na jedné straně nevyjádřitelná či radikálně Jiná, nebo na druhé straně estetizovaná, objektivizovaná a medikalizovaná, pak transgresí je smrt, umírání a zármutek jako subjektivní zkušenost, zprostředkovaná prostřednictvím psaní, které si je vědomo své vlastní performativní povahy (de Man) a chápe sebe samo jako aktivní jednání v procesu truchlení (Blumenberg). Zajímá mě především to, jak je truchlení inscenováno pomocí literárních prostředků, a nabízím alternativy k rozšířenému freudovskému čtení truchlivého psaní (nejen thanatografií, ale i elegií a podobných žánrů) coby práce truchlení. 

Ačkoli povaha tématu vyžaduje srovnání s díly z jiných literatur, zaměřuji se především na živou thanatografickou tradici střední Evropy, konkrétně na spisovatelky a spisovatele z České republiky (Bohumila Grögerová), Slovenska (Ján Rozner), Rakouska (Peter Handke, Friederike Mayröcker, Josef Winkler), Německa (Peter Weiss), Polska (Mira Marcinów, Marcin Wicha) a Maďarska (Péter Esterházy), kteří jsou si vědomi tradice, kterou spoluvytvářejí. 

CV 

Vzdělání a výzkumné pobyty 

  • 2024: praktická stáž v rámci projektu Good Death, Erasmus+, University of Cambridge, Spojené království 
  • 2023: Jan Patočka Fellow na Institut für die Wissenschaften vom Menschen, Vídeň, Rakousko 
  • 2021–?: doktorand, Ústav české literatury a komparatistiky, Univerzita Karlova 
  • 2019–2021: Mgr., Obecná a srovnávací literatura, Univerzita Karlova 
  • 2020: Německá filologie, Erasmus+, Leipzig Universität, Německo 

 Vybrané publikace 

  • Thanatografie: vyprávění o lásce, smrti a smutku. Slovo a smysl / Word & Sense. 2024 (21) 45. (To be published.) 
  • Zaříkávání nemoci. [Enchanting Illness: Pathographies, or writing about Illness.] Interview with León-Villagrá, Diego. Conducted by Jan Musil. In PLAV: měsíčník pro světovou literaturu. 2023, XIX(1), s. 46–49. ISSN 1803-6635. 
  • ‘Britský sen o imigrantech: kolonizační ideologie v seriálu Mind Your Language’ In: Sémiotika a ideologie. Praha: Togga, 2022. 
  • Thanatografie: opisovat hranici života a smrt. Flux. 2022, II(1), s. 48–52. ISSN 2787-947X. 

Konferenční příspěvky 

  • „Co říkáme dětem o smrti? Koncepty smrti v dětské literatuře.“ Kolokvium Literatura a společnost. 16. května 2024. ÚČL AV ČR, Praha. 
  • „Life Is Not a Sausage and Death Is Not the End of It.“ Autumn Fellow’s Conference. 29. listopadu 2023. Institut für die Wissenschaften vom Menschen, Vídeň, Rakousko. 
  • „Thanatografie v kontextu posttraumatického vyprávění.“ Trauma a literatura. 22.–23. září 2023. ÚČL AV ČR, Praha. 
  •  „The Violence of Tradition in David Harsent’s Poetry.“ Poetry. Experience. Attention. The International Network for the Study of Lyric. 6.–8. června 2023. Univerzita Oslo, Norsko. https://www.hf.uio.no/iln/english/research/groups/poetry/events/poetry-experience-attention/ 

Výuka 

  • 2022: seminář Thanatography: Literature and Death (EN), Filozofická fakulta, Univerzita Karlova 

CFP: „Hlas zespoda“. Workshop EHESS-CEFRES

„Hlas zespoda“: tváří v tvář represi
a svévolnému státnímu násilí

Doktorandský workshop pořádaný v rámci Dohody o spolupráci mezi EHESS, CEFRES, Univerzitou Karlovou a Akademií věd České republiky.

Datum: 22. listopadu 2024
Místo konání: Praha 1, Na Florenci 3 (& online)
Uzávěrka pro podání přihlášek: 1. září 2024
Uzávěrka zaslání příspěvků: 30. října 2024
Jazyk konání workshopu: angličtina

Hovoříme-li o formách odporu a protestu proti autoritářským režimům, máme často na mysli brutálně potlačované demonstrace, zoufalé činy jako sebeupálení, či tajné šíření publikací předávaných z ruky do ruky. Ukázkou toho byl zejména Sovětský svaz a země spadající pod jeho vliv, stejně jako další autoritářské státy. Přestože tyto činnosti, zejména takzvanou disidenci, v nedávné době zkoumala řada studií, zbývá mnoho dalších forem individuálního odporu, které sice nespočívají v přímé konfrontaci s autoritami, avšak vyjadřují protesty, problematizují základy daného systému, pokoušejí se vyprostit z represivního procesu, jejž vnímají jako nespravedlivý, nebo odsuzují nepřijatelné formy politického násilí.

Pokračování textu CFP: „Hlas zespoda“. Workshop EHESS-CEFRES