Archiv autora: Cefres

Tým CEFRESu

Thomas Mercier: Výzkum a CV

Derridovy Evropy: Dekonstrukce, marxismus, demokracie

Osa 1: Přemístění, vykořenění, odchýlení: lidé, vědění, praktiky

Kontakt: thomas.mercier@cefres.cz (dostupný od 1. ledna 2018)

Thomas Mercier získal po dokončení doktorského studia na Sciences-Po v Paříži také doktorát z filosofie na King’s College London (War Studies Department) v květnu 2017. Ve své disertační práci se zabývá vztahem mezi násilím a legitimitou v demokracii. Ve své analýze vychází ze studia mezinárodních vztahů, performativity studies, psychoanalýzy a dekonstrukce. Ves svých posledních pracích se zaměřuje na mezinárodní vztahy, postkoloniální a dekoloniální myšlení, dekonstruktivistickou bio-politiku, queer a genderová studia i etiku ve vztahu k zvířatům a životnímu prostředí.

Výzkumný projekt Thomase Merciera v CEFRESu spojuje přístup biografický a filosofický s cílem objasnit vztah Jacquesa Derridy k Evropě – nebo přesněji řečeno, k Evropám -, tedy k celku, který pojímá vícevrstvý a různorodý. Obecně řečeno, chce prostudovat Derridovy teoretické a politické snahy o vytvoření jakéhosi evropského pojetí demokracie, která by byla přístupná své budoucí proměně a dekonstrukci. Zajímá se zejména o osobní a kulturní vztah Derridy k střední a východní Evropě, a to jak před tak i po pádu Sovětského svazu. Vychází při tom ze dekonstruktivistických studií, které Derrida věnoval textům o politice založené na marxismu. Řada z těchto často kritických studií vznikla v rámci přednášek na École Normale Supérieure v 60. a 70. letech a dodnes nebyla vydána. Tyto Derridovy nezveřejněné poznámky předcházejí jeho práci Spectres de Marx vydanou roku 1993, ve které přehodnocuje přínos marxistické filosofie a činí z ní základní prvek evropského dědictví a příslibu evropské budoucnosti. Zárověň Derrida dekonstruuje s tím spojený teologický narativ, podle něhož je souzeno, aby neoliberalismus v Evropě zvítězil, když se konečně sjednotila následkem domělého odumření marxistického příslibu amancipace. Derrida tak zpochybňuje diskurs z dob studené války, který sobě staví přímo proti sobě tradici marxistickou a liberální, čili východní a západní Evropu. Thomas Mercier si klade za cíl na základě nepublikovaných poznámek a dalších archivních materiálů zcela novým způsobem objasnit vztah mezi dekonstrukcí a historickým materialismem a aktualizovat politické důsledky Derridových úvah, které explicitně vyjádřil v 60. letech. Cílem tohoto badatelského úsilí, které zasáhne na pole filosofie, historie, politiky, ekonomie a kultury, je vypracovat nové pojetí Evropy, které by bylo otevřenější jejím různým částem.

CV

Vzdělání

2008 – 2016: doktorské studium na  King’s College, London (War Studies Dpt.). Název disertační práce:  “The Violence of Legitimacy: Democracy, Power, Antagonism“, Vedoucí práce: Prof. Vivienne Jabri a Prof. Mervyn Frost.

2006 – 2008 : École Doctorale de Sciences-Po Paris. Název diplomové práce: “Defining Terrorism within International Organisations: Consensus or Hegemony?”. Vedoucí práce: Prof. Didier Bigo.

2004 – 2006 : Magisterské víceoborové studium oborů Relations internationales a Sciences-Po– Sciences-Po  v Paříži. Název diplomové práce: “‘Defining Terrorism within International Organisations: Consensus or Hegemony?“. Vedoucí práce: Prof. Didier Bigo.

2003 – 2005 : Magisterské víceoborové studium oborů Littérature a Linguistique na Université Paris-III (Sorbonne Nouvelle). Názvy prací: “René Crevel: Poetics and Politics of the Surrealist Body“; “Robbe-Grillet, Sarraute,
Beckett. From Nouveau Roman to Nouvelle Autobiographie: New Fictions of Ipseity“; “Metanarrativity in
Raymond Queneau’s Novels.”
2000 – 2003 : Classes préparatoires des Grandes Écoles (CPGE) na Lycée Cézanne (Aix-en-Pce)

Vybrané publikace

Monografie
  • kapitola “Resisting Legitimacy“, in : Contending Legitimacy in World Politics: The State, Civil Society and the International Sphere in the Twenty-First Century, ed. Bronwyn Winter a Lucia Sorbera (London and New York: Routledge, 2018).
Articles
  • “Is There an “Age of Deconstruction”? Thinking the Force of an Event, from dynamis to puissance“ – vyjde v příštím roce v Oxford Literary Review (číslo věnované  50. výročí vydání Derridovy práce De la grammatologie).
  • “Book Review on Étienne Balibar’s Equaliberty and Violence and Civility“ – vyjde v příštím roce v Derrida Today.
  • ‘Croyance originaire, et survivances de la magie: Retour sur le “retour du religieux”’ – vyjde v prosinci 2017 v Revue.
  • “Jacques Derrida et la question du terrorisme” – in : L’ENA hors les murs, časopis École Nationale d’Administration.
  • ‘Resisting Legitimacy: Weber, Derrida, and the Fallibility of Sovereign Power’ in : Global Discourse, 2016.
Traductions
  • Jacques Derrida, “The Truth that Wounds: Body To Body, Tongue To Tongue” – překlad do angličtiny práce “La vérité blessante, ou le corps-à-corps des langues” – vyjde v příštím roce v Parallax.
  • Jacques Derrida, “Terreur et religion: Pour une nouvelle politique“–překlad do francouzštiny práce “Terror, Religion, and the New Politics” – vyjde v letos v Revue Iter.
Calls for Papers, Mezinarodni Konference, Ostatní aktivity

CFP: Myšlenky a slova – Filosofie z hlediska rukopisů a archivů

Myšlenky a slova: Filosofie z hlediska rukopisů a archivů – Metodologie, dějiny a perspektivy

Organizátoři: Benedetta Zaccarello (CEFRES)
Datum a místo: 7.-9. června 2018 v Praze
Uzávěrka podání přihlášek: 21. ledna 2018
Jazyk: anglicky
Partneři: ITEM, IMEC, Archiv Jana Patočky (AV ČR), FHS UK

Prosíme, abyste návrhy příspěvků (název a abstrakt v délce 300 slov) zasílali spolu s bio-bibliografickým profilem na adresu benedetta.zaccarello@cefres.cz.

Philosophy is written, practiced, lived through: it is the translation of the experience of a thinking subjectivity in a conceptual alphabet and a verbal fabric. The I of philosophy is a chimera whose head tickles the heights of abstract concepts and universal discourses, while its body is grounded in the lived experience. At the hinge between these two realms called for by the speculative effort, stands the verbal material. Its meaning can only be determined taking into account its relationship to its contexts, the writing and reading practices surrounding it, the horizons of significations and even the implicit polemical charge which characterizes every philosophical contention. Likewise, the specificity of each theoretical expression is both the sine qua non condition for the perpetuation of a discipline looking to evolve and transcend its own categories, and the most subjective and personal aspect of a work that traditionally aims at the “neutrality” of abstraction.

The “making of a philosophical text”, including its cultural features and societal contingencies, challenges the representation of the discipline’s history as a series of abstract findings and innovative intuitions that constitute the landmarks of our paradigms. The philosopher who writes is the first inclined to erase the complex intricacies of the negotiations between existence and theory, between conceptual inventiveness and shared vocabulary inherited from a centuries-old tradition. Yet it is obvious that the dynamics of philosophy production and reception are a complex phenomenon whose writing nature is a crucial stake.

As reminded by Derrida reading Paul Valéry, such dimension of the philosopher’s work is constantly and almost physiologically overlooked in the representations of the discipline’s aims. Strong borders seem to delimitate fields renowned to be dissimilar, if not incompatible: philosophy and literature are therefore often seen as rival siblings, and their respective horizons do not take easily into account some elements that turn out to be indispensable to understand—from a dynamic, historical-cultural point of view—the production of theoretical prose. Likewise, and opposite to the tradition of the Romantic period for instance, intellectual work rarely binds philology and philosophy.

For all these reasons, the philosophical manuscript is an odd object that has only recently started to receive proper appraisal. In Europe nevertheless, the creation of archive centers gathering major philosophical data—such as Nietzsche, W. Benjamin or Kierkegaard—has sustained the memory of philosophical writing and enabled such “arches” to cross time waiting for the moment when, partly thanks to the development of digital humanities, these materials could get a much deserved attention. Thanks to the editing of philosophical manuscripts, the information contained by such media beyond the text itself turns out to be manyfold. The ontology that vitalizes and structures the hermeneutical gesture behind the work on manuscripts is indeed different. Such perspective enables to look at the evolution of a theoretical thought as a living and specific adventure, and the history of the discipline a dynamic, manifold and choral process. Still, not all the documents, as dispersed and little known traces of the philosophical practices, can be turned into books and remain hidden to the public eye. But it is beyond doubt that accessing these archives often enables to better understand the appearance, the method, the approach and even the sources, along with the polemical targets and the hints that published books tend to excise or dim.

Often only the specialists working on the critical edition of the works of a thinker-writer, or the archivists in charge of a fund are able to develop knowledge from such materials: working on archives demands time, and it does not match the rhythms imposed today to research and intellectual production. Therefore creativity expressed by researchers as they come up with ad hoc tools to publish or interpret a set of manuscripts has not yet been subjected to a comparative approach aiming at setting common methodological principles. If genetic criticism has developed since the 1970s an important set of tools and philological methodology specific to the study of writers’ manuscripts, little has been done to elaborate guidelines when dealing with philosophical archives.

This conference aims at establishing a dialogue between specialists from various countries and continents who have worked on different corpus so to sketch a few first methodological lines and establish a collaborative pioneer network. The publication of the conference proceedings should be a first cornerstone of this new consortium.
As the history of several philosophical archives and their anchoring in history as such, we hope to shed some light on these places as knowledge sources and field training and to advocate for the inclusion of such materials for a new approach to the history and the exegesis of theory.

V rámci konference se budou pořádat čtyři panely:

1 – Archives’ History/Histories. We welcome contributions dealing with the history of philosophical archives as institutions and how they became embedded in the cultural and social landscape of their time. On the other hand, the history of philosophy that can be reached through working on manuscripts shall be tackled.

2 – Conservation & Edition. The aim is to collect the testimonies of various specialists who have worked as curators and/or editors of philosophical manuscripts to better understand the specific challenges they may have met with each specific theoretical writing.  Issues pertaining to the digitalization of theoretical funds and to the intelligibility of its objects will also be addressed. We welcome papers on paradigmatic cases that can also fit within the 3rd type of propositions below.

3 – Editions & Exegesis: approaches and methodologies. Several contributions and a round table should open common methodological perspectives from the observation of several philosophical corpus. We aim at sketching a guideline applied to philosophical manuscripts, whether from the point of view of interpretation or of publishing.

4 – The Archives of Theory. This last panel aims at collecting propositions dealing with theoretical corpus outside philosophy, sic as literary theory, art history, science history, semiotics… This comparative perspective should bring up the specificities of this type of documents in their relation to the philosophical materials.

Výzva k podávání přihlášek

Výzva: ředitel(ka) CEFRESu

Uzávěrka pro podávání přihlášek: 15. října 2017

Definice pozice

Vést, organizovat a spravovat jeden z francouzských výzkumných ústavů v oblasti společenských a humanitních věd působících mimo Francii (UMIFRE). Ústav je zřizovaný a funguje pod vedením francouzského ministerstva zahraničních věcí (MEAE) a CNRS.

Datum nástupu do funkce: 1. září  2018

Více informací k pozici ZDE

Postup výběrového řízení
  • Do přílohy připojte CV, motivační dopis a projekt vedení ústavu v délce max. 3 stran (upřesňující vaše vědecké kompetence, schopnost vedení, zastřešování, a strategii, kterou byste chtěli rozvíjet, jakožto ředitel jednoho z ústavů UMIFRE)
Tým CEFRESu

Julien Wacquez: výzkum a CV

Gramatika pravděpodobnosti: aktéři sci-fi a vztah k realitě

 Výzkumná osa I – Přemístění, vykořenění, odchýlení: lidé, vědění, praktiky

Kontakt: julien.wacquez(@)cefres.cz

Julien Wacquez je sociolog, který je v současné době jakožto postdoktorand přidružen k badatelskému pracovišti Labex Les passés dans le présent na Univerzitě Paris Nanterre ve Francii. Jeho výzkumná práce se zaměřuje jak na vědecká využití, tak epistemiologické hodnoty, sci-fi literatury, spekulativního psaní, futurologie. V roce 2020 úspěšně obhájil svoji disertační práci s názvem Horizont horizontů planet: dynamické a posunující se hranice mezi vědou a sci-fi, na EHESS. Průběžně publikoval několik článků, které se objevily v časopisech sociologie (Socio), antropologie umění (Gradhiva) a srovnávací literaturu (Modern Language Notes). Od roku 2014 se aktivně věnuje  šéfredaktorské činnosti svého online časopisu Angle Mort, který byl mimojiné oceněn jako „nejlepší evropský časopis sci-fi“ cenou Eurocon 2018.

CV

Vzdělání

2012-2019: Disertační práce v oboru Sociologie na École des Hautes Études en Sciences Sociales (Paříž) pod vedením Jean-Louise Fabianiho. Název práce: La Grammaire de la Vraisemblance : l’attachement à la réalité des praticiens de la science-fiction. Specializace: sociologie vědění, sociologie vědy, sociologie psaní, sociologie literatury, etnometodologie

2009-2011: Magisterské studium v oboru Obecná sociologie na École des Hautes Études en Sciences Sociales (Paříž) pod vedením Sylvie Tissot. Název práce: Faire la mixité sociale dans le grand ensemble de Meaux : la constitution d’un problème public. Specializace: sociologie města, sociologie veřejné politiky, sociologie veřejných problémů

Výzkum

2018-2019: Výzkumný pracovník, CEFRES, Praha, Česká republika

2017-2018: Doktorand, CEFRES, Praha, Česká republika

2015-2016: Phd Fellow na Harvardově univerzitě, pod vedením Michèle Lamont

2014-2015: Stipendium “Immersion”, Labex Créations, Arts et Patrimoine & Musée du quai Branly, pod vedením Frédérica Kecka. Předmět výzkumu: La dimension narrative du projet “Cultural Urban Learning Transmedia Experience”

Organizace vědeckých aktivit

2018 (květen): Organizace workshopu:
Téma: Debating the Norms of Scientific Writing
Partnerské instituce: CEFRES (Praha, ČR), EHESS (Paříž, Francie) a FLÚ AV ČR
Povaní hosté: Jan Balon (FLÚ AV ČR); Jean-Louis Fabiani (EHESS, CEU); John Holmwood (Univerzita v Nottinghamu)
Publikace: Speciální číslo revue Theory of Science

Příspěvky na konferencích a seminářích

  • 2019: “The Scientific Existence of the Dyson Sphere,” International Conference Paradise on Fire, organized by the Association for the Study of Literature and Environment (ASLE), University of California, Davis.
  • 2019: “How Does Science Fiction Literature Shape Scientific Imagination?” International Conference Anthropology Off Earth, organized by Périg Pitrou (CNRS – LAS), Régis Ferrière (ENS – University of Arizona), Istvan Praet (University of Roehampton, London), Joffrey Becker (PSL) & Elsa De Smet (PSL), Collège de France & Observatoire de Paris, Paris, France.
  • 2019: “Is ‘Hard Science Fiction’ a Limit to the Concept of Literary Field?” Epistemological Seminar, CEFRES, Prague, Czech Republic.
  • 2018: “The Ways of Science Fiction in the Study of the Anthropocene,” Workshop Debating the Norms of Scientific Writing, FLU, Czech Academy of Sciences, Prague, Czech Republic.
  • 2016: “Elements for a Sociology of Credibility: How to Use Knowledge in Science Fiction Stories?” – Culture and Social Analysis Workshop, Katedra sociologie, Harvardova univerzita
  • 2015: “Faire dire aux objets. Images de l’activité connaissante et mise en scène dialogique du savoir par le service de la médiation culturelle du musée du quai Branly” – Seminář Art et performance – Musée du quai Branly (Paříž, Francie)

Pedagogická činnost

Výuka v angličtině (252 hodin)
  • 2019-2020: Science Fiction Studies, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra sociologie, Praha, Česká republika.
  • 2019-2020: Digital Sociology, ve spolupráci s Dino Numerato. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra sociologie, Praha, Česká republika.
  • 2018-2019: The Fiction is already there. The writer’s task is to invent the reality:’ Interdisciplinary Perspectives on Science Fiction Literature, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra sociologie, Praha, Česká republika.
  • 2017-2018: Knowledge Trouble. Introduction to the sociology of science and the sociology of intellectuals, ve spolupráci s Danem Cirjanem (PhD na CEU), Univerzita Karlova, Praha, Česká republika.
Výuka ve francouzštině (108 hodin)
  • 2019-2020: Přednášející na Francouzském gymnáziu v Praze. Název přednášky: Ekonomické a socialní vědy.
  • 2014-2017: Přednášející na Université Paris 3 Sorbonne Nouvelle. Název přednášky: Sociologie psaní.
  • 2013-2014: Přednášející na Université Paris 12. Název přednášky: Úvod do sociologie.
  • 2012-2013: Přednášející na Université Paris 13 a na Institut Régional du Travail Social. Název přednášky: Úvod do sociologie.

Ceny

  • 2018: Cena Eurocon za “„nejlepší evropský časopis sci-fi“ s magazínem Angle Mort.
  • 2018: Laureát stipendia 8/9 z fondů EHESS (téma: psaní)
  • 2014: Laureát PhD stipendia (Région Île-de-France Mobi’Doc)

Publikace

Vědecké revue 
  • 2019: Revue Socio, číslo 13, téma: “Science et Science-Fiction”, ve spolupráci s Stéphanem Dufoix (SciencePo, Paris)
Vědecké články
  • 2021: « Re-searching Fiction: Interspecies Assemblages between Science and Fiction in the Anthropocene », Configurations (05/02/2021), Johns Hopkins University Press; (ve spolupráci s Chiara Mengozzi).
  • 2020, « La Science : l’affaire de tou.te.s », Mediapart, dosputné online: https://blogs.mediapart.fr/julien-wacquez/blog/050620/science-laffaire-de-toutes
  • 2020, « Le Dire des choses : de l’entaille à la surface. Parcours de lecture à propos du livre de Romain Bertrand ‘Le Détail du monde’ », Carnet de Recherches du CEFRES, dostupné online: https://cefres.hypotheses.org/1766
  • 2020: “La Défamiliarisation du monde : trois exemples de ‘fiction climatique’ française “, Modern Language Notes, Johns Hopkins University Press (with Chiara Mengozzi, Charles University).
  • 2019: ” ‘Welcome to the real world:’ Champ libre à la science-fiction “, Socio, issue 13.
  • 2019: ” Les Réalismes de L’Anneau-Monde “, Socio, issue 13.
  • 2019: ” La ‘Faillite de l’imagination’. De l’existence scientifique de la sphère de Dyson “, Gradhiva, issue 29.
  • 2019: ” La Sphère de Dyson : objet de fiction et de science “, Revue de la BNF, issue 58.

Další aktivity

  • 2016: Zakladatel a ředitel bilingvní revue Blind Spot – Angle Mort („mrtvý úhel“).
Tým CEFRESu

Adéla Klinerová (roz. Klinerová): výzkum a CV

“Francouzská novověká architektura v kontextu architektury 19. století v českých zemích a ve střední Evropě”

Výzkumná osa I – Přemístění, vykořenění, odchýlení: lidé, vědění, praktiky

Kontakt:  ad.bricinova@gmail.com

Ve své disertační práci se věnuji recepci a uplatnění motivů francouzské novověké architektury v rámci architektury 19. století v českých zemích a v širším kontextu střední Evropy. Práce je tedy zaměřena na specifický proud historizující architektury, úzce související s novorenesancí a eklektismem.

Styl nebo architektonický mód přejímající francouzské podněty není až tak rozšířený – ve srovnání s italizující novorenesanční architekturou, která v dané době jednoznačně převládá. Je však zastoupený v celé Evropě a věřím, že zasluhuje větší pozornost. Záměrem mé práce je sestavit reprezentativní katalog architektonických realizací odpovídajících studovanému fenoménu a především studovat jeho význam, způsob šíření a různé podoby.

Pokračování textu Adéla Klinerová (roz. Klinerová): výzkum a CV →

Tým CEFRESu

Mihai-Dan Cîrjan: výzkum a CV

Zadluženost a úvěrové vztahy v době krize: Obnova státu prostřednictvím ekonomických politik v postliberálním Rumunsku (1929-1944)

Výzkumná osa I – Přemístění, vykořenění, odchýlení: lidé, vědění, praktiky

Kontakt: mihai-dan.cirjan@cefres.cz

Jakožto badatel ve srovnávacích společenských dějinách se ve své práci zaměřuji na historii meziválečného kapitalismu ve východní Evropě a v Latinské Americe. Můj současný výzkum sleduje kontroverzní debaty zahrnující restrukturalizaci rumunských úvěrových vkladů po velké hospodářské krizi, s důrazem na soukromý dluh venkovských společenství a na státní dluh.  Na příkladu jedné z nejdramatičtějších dluhových krizí 20. století se ukazuje, jak se společenské konflikty okolo dluhů a úvěrů staly významnou scénou k vyjadřování protichůdných názorů na tržní vztahy a kapitalistické hospodářství.

Pokračování textu Mihai-Dan Cîrjan: výzkum a CV →