Jakožto badatel ve srovnávacích společenských dějinách se ve své práci zaměřuji na historii meziválečného kapitalismu ve východní Evropě a v Latinské Americe. Můj současný výzkum sleduje kontroverzní debaty zahrnující restrukturalizaci rumunských úvěrových vkladů po velké hospodářské krizi, s důrazem na soukromý dluh venkovských společenství a na státní dluh. Na příkladu jedné z nejdramatičtějších dluhových krizí 20. století se ukazuje, jak se společenské konflikty okolo dluhů a úvěrů staly významnou scénou k vyjadřování protichůdných názorů na tržní vztahy a kapitalistické hospodářství.
Má práce se zabývá strategiemi politického začlěňování komunit polské diaspory (Polonia) ve Spojených státech, v Kanadě a ve Francii po druhé světové válce. Přesněji zkoumám transformaci imaginace a kolektivní politické aktivity na sklonku světového konfliktu a během studené války. Zároveň mne zajímá, jakým způsobem polské komunity chápaly a konceptualizovaly své občanství v zemi pobytu a jak s ním nakládaly.
Tento výzkumný projekt se zabývá přítomností a hodnotou, jaká byla přisuzována tělu ve východoevropské kinematografii vznikající v poslední fázi komunistické éry (1968–1989). Snaží se propojovat estetickou a antropologickou perspektivu a pracuje s tezí, podle níž jsou vyobrazení citových, rodinných a sexuálních vztahů jednou ze sfér, v nichž můžeme vypozorovat rozdíly v „odolnosti“ vlastní občanské společnosti.
Proměna české ekonomiky v posledních dvou desetiletích měla významný dopad na trh práce. Tyto změny se mimo jiné projevily nárůstem prekérních forem zaměstnání, pracující chudoby a strukturální, dlouhodobé nezaměstnanosti, kterým byla doposud věnována spíše okrajová pozornost. Ve svém disertačním projektu se věnuji vztahu mezi těmito změnami na trhu práce a konstrukcí systémů sociální ochrany nízko-přijmových domácností v Česku. Český systém sociálních dávek pro nízko-příjmové domácnosti se vyznačuje nízkou mírou legitimity v očích veřejnosti. Způsob, jakým jsou sociální a zejména dávkové politiky utvářeny, je stále silněji podřizován kontrolní a represivní logice a workfaristickým přístupům.
Moje doktorská disertační práce zkoumá intelektuální, teologické a diskurzivní metody a argumenty využívané k podporování a legitimizaci náboženského násilí a jejich historickou proměnlivost a radikalizaci. Můj výzkum se zaměřuje na kontext českých zemí v pozdním středověku, konkrétně na neortodoxní sektu (Husity), která zde působila, a sleduje využití jak tradičního, tak i inovativního diskurzu o násilí, aby vytvořil univerzalistickou teorii násilné, apokalyptické revoluce. Jako centrální se objevují ortoxní i neortodoxní biblické hermeneutické metody a především hermeneutika apokalyptických narativů a aktérů. Pokračování textu Martin Pjecha: výzkum a CV→
Ve své dizertaci se zabývám protichůdnými představami vytvořenými kritickými aktéry a institucemi občanského zřízení. Tyto protichůdné představy jsou reprezentovány na jedné straně squattery, kteří obsadili pražskou rozpadající se budovu, na druhé straně státní institucí (vlastníkem). Obě strany mají představu o podobě společnosti a o roli občana v ní. Pokračování textu Yuliya Moskvina: výzkum a CV→
Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách
