Archiv autora: Claire Madl

Claire Madl – CV & výzkum

Zástupce ředitele a vedoucí knihovny CEFRESu

VZDĚLÁNÍ

  • 2007 – Doktorát z oboru historie: « Historie, texty, dokumenty » na École pratique des hautes études (Paříž), s vyznamenáním (mention très honorable avec les félicitations du jury).
  • 2000 – D.E.A. (Diplôme d’études approfondies – ie. Master), « Historie a civilizace knihy » na École pratique des hautes études (Paříž).
  • 1993 – Diplôme supérieur des sciences et techniques de l’information et de la documentation [Vyšší diplom informačních a dokumentačních věd a technik – ie. Master] v Institut national des techniques de la documentation (INTD Národní institut dokumentačních technik), Conservatoire national des arts et métiers (CNAM), Paříž
  • 1991 – Maîtrise [zakončení 4. ročníku] v historii na Univerzitě Paris IV-Sorbonne.

ZAMĚSTNÁNÍ

Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES, Praha)

Správa výzkumu
Od 2018 – podíl na organizace vědeckého života ústavu a rozvoj platformu pro vědeckou česko-francouzskou spolupráci: Platforma CEFRES

Publikace a komunikace
Od 2006 – Výkonná redaktorka všech publikací, tištěných (sériových a monografických) a elektronických (webové stránky, blog, správa ediční řady na e-archiv CNRS: HAL-SHS)
Zodpovědná za správu účtů na sociálních sítích, vědeckého blogu a účast na publikace na trojjazyčném institucionálním webu.

Knihovnictví a správa vědecké informace
Od 1994 – Vedoucí knihovny zodpovědná za akvizice, elektronické zdroje, správu knihovnického systému, zpracování katalogu, zpřístupnění fondu, vztahů se čtenářstvem, valorizaci (organizace veřejných prezentací novinek).

SOUČASNÁ VÝZKUMNÁ ČINNOST

  • Od 2018 – „Reading Europe Advanced Data Investigation Tool“ (READ IT) v rámci H2020 projekt « JPI Cultural Heritage ». Leader Investigator: Brigitte Ouvry-Vial, Universita Le Mans ; PI pro ČR Michael Wögerbauer, Ústav pro českou literaturu AV ČR.
  • 2018-2020 – „Krásný Dvůr v kontextu evropských krajinářských parků“. projekt financován Grantovou agenturou ČR (č. 18-07366S 2018-2020). Příjemce: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. (PI RNDr. & PhDr. Markéta Šantrůčková, PhD.) účast za FF UK pod vedením doc. Zdeňka Hojdy.
  • 2015-2019 – „Budování národa čtenářů: aktéři, firmy a sítě v Čechách 1740-1848“, projekt financován Grantovou agenturou ČR (č. 15-22253S 2015-2017) Příjemce: Ústav pro českou literaturu AVČR; řešitelka ve spolupráci s M. Wögerbauerem, PhD. a P. Píšou.

SEZNAM PUBLIKACÍ

Knihy

  • Buchwesen in Böhmen 1749-1848. Kommentiertes Verzeichnis der Drucker, Buchhändler, Buchbinder, Kupfer- und Steindrucker. Wiesbaden, Harrassowitz (Buchforschung 11), 2019. with Petr Píša et Michael Wögerbauer.
  • Na cestě k výborně zřízenému knihkupectví. Protagonisté, podniky a sítě knižního trhu v Čechách (1749-1848). Praha, Academia-Ústav pro českou literaturu AV ČR, v.v.i., 2019. Spoluautorství: Petr Píša, Michael Wögerbauer.
    Kapitoly:
    –„Úvod“ [kollektivní] s. 9-23
    –„Ekonomické a sociální podmínky knižní kultury“, s. 69-102
    –„Zahraniční souvislosti knižního trhu v Čechách“, s.  103-126
    –„Topografická a funkční diferenciace knižního trhu“, s. 127-142
    –„Tiskárna normální školy v Praze. Vládní nástroj osvícenského despotismu i impuls ke vzniku občanské společnosti“, s. 179-217
    –„Jak rozšířit a diverzifikovat čtenářskou obec. Reklamní strategie nakladatelů a knihkupců“, s. 279-300
    –„Čtenářské kabinety, půjčovny knih a proměny způsobů čtení“, s. 301-320
  • « Tous les goûts à la fois ». Les engagements d’un aristocrate éclairé de Bohême, Genève, Droz, 2013, 467 p. ISBN 978-2-600-01357-4

Články v časopisech & kapitoly v knihách

  • « Zahrady v četbě Jana Rudolfa Černína » [Les jardins objets de lecture de J. R. Czernin] à paraître dans : Jan Rudolf Černín a jeho Krásný Dvůr.
  • « Le Saint-Empire », in (dir. Éric Suire) Le monde de l’imprimé en Europe occidentale (vers 1480-vers 1680), Paris, Armand Colin (Horizon), 2020, p. 276-294.
  • « L’imprimé, vecteur de diffusion du jardin paysager vers l’est de l’Europe. Modèles, traductions, médiatisations », Revue française d’histoire du livre n° 141, 2020, p. 113-136.
  • « Publishers’ Advertising Strategies to Widen and Diversify Readership. The Example of Bohemia », Dějiny, Teorie, Kritika, 2018-1, p. 69-98.
  • « Organizace tisku učebnic v Čechách. Přizpůsobení jedné tereziánské reformy » [Imprimer les manuels scolaire en Bohême. L’adaptation d’une réforme de Marie-Thérèse] Cornova vol. 7, n° 17, 2017, p. 57-71.
  • « Langue et édition scolaire en Bohême au temps de la réforme de Marie-Thérèse. Retour sur une grande question et de petits livres » in : Ex Oriente Amicitia. Mélangues offerts à Frédéric Barbier à l’occasion de son 65e anniversaire (dir. C. Madl, I. Monok), Budapest, Magyar Tudományos Akadémia Könyvtar és Információs Központ, 2017, p. 235-265.
  • « Strasbourg et l’exportation des livres vers l’Est de l’Europe au XVIIIe siècle » Histoire et civilisation du livre, XI, 2015, p. 109-126.
  • « Perný rok knížete Fürstenberga. Cenzura a proměna veřejnosti na sklonku vlády Marie Terezie“ [La censure et la transformation du public à la fin du règne de Marie-Thérèse, ou comment l’année 1779 fut rude pour le prince de Fürstenberg]. In (M. Wögerbauer, P. Píša, P. Šámal et al.) V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře. 1749–2014 , Praha, Academia – Ústav pro českou literaturu AV ČR, v.v.i., 2015, p. 165-177.

Recenze

  • Veronika Čapská: Mezi texty a textiliemi. (Swéerts)-Šporkové, textové praxe a kulturní výměna na přelomu baroka a osvícenství. Praha, Scriptorium 2016, 326 s. Česká literatura č 4, 2017, s. 608-611.
  • « De l’argile au nuage. Une archéologie des catalogues (IIe millénaire av. J.-C. – XXIe siècle). [Paris / Genève] : Bibliothèque Mazarine / Bibliothèque de Genève / Éditions des Cendres, 2015 ». Histoire et civilisation du livre č. 12, 2016, s. 462-469.

Překlady

  • Klara Benešovská, « Disparition, réouverture et clôture du chantier cathédral de Prague (1419-1933) », in : Le Chantier cathédral en Europe. Diffusion et sauvegarde des savoirs, savoir-faire et matériaux du Moyen Age à nos jours. (dir. Isabelle Chave, Etienne Faisant, Dany Sandron), Paris-New York, Le Passage, 2020, p. 125-135.
  • Daniel Špelda, « Les soleils et leurs observateurs au XVIIe siècle » Revue des Questions Scientifiques, 2018, 189 (4), s. 531-577.
  • Klára Benešovská, « Ce qu’il advint de l’architecture gothique à la cour de Charles IV et de Venceslas IV », in: Qu’est-ce que l’architecture gothique ? Essais (dir. Arnaud Timbert), Lille, Presses du Septentrion (Architecture et urbanisme), 2018, 181-209. ISBN : 978-2-7574-2384-4
  • Petra Trnková, « Les photographes au service de l’aristocratie. Représentation visuelle du domaine des Buquoy à l’époque du comte Georg Johann Heinrich Longueval de Buquoy (milieu du XIXe siècle) » Austriaca (dir. M. Faber M. Ponstingl), n° 83, 2018.

Viz celý CV a seznam publikací zde.

Maurice Merleau-Ponty: fenomenologie a literatura

Vyučující: Benedetta Zaccarello (CNRS / CEFRES)
Zápis: obor Německá a francouzská filozofie, FHS UK
Kdy a kde: ve čtvrtek 4/4, 11/4, 25/4, 9/5, 16/5, 23/5, 11:00–12:20, CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1
Jazyk: francouzština

Sylabus

Élu à la chaire de Philosophie du Collège de France en 1952, Maurice Merleau-Ponty dispensa pendant sa première année d’enseignement le cours intitulé Recherches sur l’usage littéraire du langage. Ces leçons permettent de mieux comprendre le rôle joué par la littérature dans la philosophie de Merleau-Ponty, notamment en ce qui concerne l’élaboration d’une nouvelle méthodologie phénoménologique en dialogue avec (et en opposition à) la pensée critique de Sartre. L’étude de ces textes, ainsi que leur comparaison avec le projet laissé inachevé et publié posthume sous le titre de La Prose du monde, nous aidera à mieux comprendre l’évolution de la pensée de Merleau-Ponty ainsi que le débat philosophique de l’époque sur la question de la littérature.

Kulturní průmysl: Benjamin, Adorno, Horkheimer, Marcuse a Kritická teorie medií. 2.

Vyučující: Benedetta Zaccarello (CNRS / CEFRES)
Zápis: obor Německá a francouzská filozofie, FHS UK
Kdy a kde: ve středu 3/4, 10/4, 24/4, 15/5, 22/5, 9:30–12:20, CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1
Jazyk: francouzština

Sylabus
À travers la lecture de textes de Walter Benjamin, Max Horkheimer, Theodor W. Adorno et Herbert Marcuse, ce cours propose de comprendre les usages contemporains de la communication de masse en tant que résultat des transformations historiques des dynamiques collectives liées à l’art, l’échange, le savoir et la communication. Nous utiliserons ces textes écrits entre 1925 et 1966 pour comprendre les bases de la théorie critique des médias produite par ces penseurs proches de l’« École de Francfort » dans leur rapport à l’histoire de la culture européenne de cette époque et à l’évolution des technologies de la communication au XXe siècle.

Dekonstrukce a fenomenologie

Vyučující: Thomas Mercier (CEFRES / UK)
Zápis: Department of German and French Philosophy, FHS UK
Kdy a kde: ve čtvrtek 9:30–12:20, CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1 (data budou upřesněna)
Jazyk: francouzština

Sylabus

Starting with Jacques Derrida’s very first publications, the basic tenets of deconstruction were elaborated through a complex dialogue, loving but antagonistic, with phenomenology. In this course, we will examine this tumultuous relationship, and will emphasise deconstruction’s paradoxical indebtedness to phenomenological thought. We will carry out a transversal and selective reading of Derrida’s œuvre by engaging with texts he devoted to mainly five authors, phenomenologists or heirs of the phenomenological tradition: Husserl, Heidegger, Levinas, Merleau-Ponty and Patočka. Each of these readings will be focused around one or two specific notions: speech and writing (Husserl), language and technics (Heidegger), violence and alterity (Levinas), Europe and responsibility (Patočka), body or corporeity, and the world (Merleau-Ponty).

The course will thus deal more particularly with the problematics of inheritance and reading, and will provide a presentation of Derrida as a reader and as a paradoxical heir, both faithful and unfaithful, of phenomenological authors.