Mezinárodní konferenci společně pořádají Ústav české literatury a komparatistiky (UK), Ústav filosofie a religionistiky (UK), CEFRES, Filosofický ústav (SAV) a CETE-P – Prague (Filozofický ústav, AV ČR).

Uzávěrka pro podání přihlášek: 31. října  2025
Kdy: 12.-13. března 2026
Kde: Filozofická fakulta, Univerzita Karlova & CEFRES, Praha
Jazyk: angličtina (přijímá se také slovenština a čeština)
Přednášející (Key-note speakers):
Prof. Jack Halberstam (Columbia University),
Dr. Bogdan Popa (Transylvania University),
Hélène Giannecchini (bude upřesněno)
Coordinující: Michaela Rumpíková, Mateusz Chmurski, Josef Šebek, Iwona Janicka, Alžbeta Kuchtová, Eva Voldřichová Beránková
Vědecká rada: bude ohlášena

In their 2009 book Frames of War: When Is Life Grievable, Judith Butler attempts to rethink “the complex and fragile character of the social bond and to consider what conditions might make violence less possible, lives more equally grievable, and, hence, more livable” (2009: 1). With multiple ideological conflicts around the globe, Butler’s project remains relevant. While the Czech and Slovak governments still refuse to acknowledge the Istanbul agreement, elsewhere in Central and Eastern Europe we can observe an underlying tension around LGBTQI+ and other minorities’ rights. Pokračování textu Výzva | Queer Materialita: Becoming-Relations  →

City bez hranic: Metodologie pro komparativní historii literárního znázorňování stejnopohlavní touhy (19. – 20. století)

Tento mezinárodní workshop bude pojat jako přípravná akce pro vydání tematické publikace v rámci série ICLA Comparative History of Literatures in European Languages. Publikace ponese název Representing Same-Sex Desire. Local Contexts, Global Circulations in European Literary Cultures.
(CHLEL: https://www.uantwerpen.be/en/projects/chlel/).

Datum: 19. – 20. září 2024
Místo konání akce: CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1 & online
Organizátoři:

• Mateusz Chmurski, Sorbonne-Université / CEFRES
• Clément Dessy, Université libre de Bruxelles
• Hélène Martinelli, École normale supérieure de Lyon / CEFRES
• Ana Isabel Simón-Alegre, Adelphi University
• Josef Šebek, Ústav české literatury a komparatistiky, Filosofická fakulta, Univerzita Karlova

Partneři:

• Koordinační rada pro sérii Srovnávací dějiny literatur v evropských jazycích, Mezinárodní asociace pro komparatistiku (CHLEL-ICLA)
• Národní fond pro výzkum (FNRS), Belgie
• Výzkumná centra STRIGES a Philixte, Université libre de Bruxelles (ULB), Belgie
• Adelphi University (New York), Spojené státy
• Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES), Praha, České republika
• Ústav české literatury a komparatistiky, Univerzita Karlova (ÚČLK FF UK), Praha, České republika

Cílem tohoto publikačního projektu je obsáhnout komplexnost znázornění stejnopohlavní touhy v literárních dílech psaných evropskými jazyky. Publikace se zaměří na období od konce 19. století, kam se datují počátky modernistického hnutí a zároveň objevení prvních dobových definic homosexuality v různých evropských kontextech, až po konec 20. století, kdy šlo vypuknutí pandemie AIDS  ruku v ruce s proměnou těchto znázornění. Poslední dekády minulého století představovaly v mnoha západních zemích období depenalizace a teoretických diskusí, odehrávajících se paralelně s otevřením nových sociálních a historických perspektiv, například ve studiích gayů a leseb, po nichž následoval další konceptuální obrat, jejž přinesl rozvoj genderových a queer studií.

Volba pozitivní definice stejnopohlavní touhy jako našeho východiska nám zabraňuje, abychom k otázce této touhy přistupovaly ze sociální, kulturní a literární perspektivy, která by byla založena výhradně na opozici vůči heteronormativitě. To nám umožňuje pozorovat různá lokální specifika a tendence v literárních znázorněních v nadnárodním a komparativním kontextu. Naším cílem je zkoumat možné diskrepance mezi různými tradicemi, stejně jako plodné dialogy mezi nimi, namísto toho, abychom nabízeli univerzalistický „coming-out” model lesbické, gay a queer literární historie předkládané jako progresivistický narativ.

Znázornění stejnopohlavní touhy budou chápána v „estetickém (mimésis) i politickém (reprezentování druhých) smyslu slova” (Couser 2016: 3). To nám umožní zaměřit se nejen na kolování forem a žánrů, textových formátů, děl a autorů a autorek, ale také na jejich potenciál identifikace. To nám zároveň pomůže určit vzorce jejich recepce v lokálním a mezinárodním oběhu, stejně jako jejich interakci se společenskými a politickými diskursy.  Opozice vůči různým souborům norem, jejichž překračování se nakonec může do jisté míry stát normami samotnými, je zde součástí úvah navržených pro tuto publikaci.

V kontextu tohoto workshopu musí všechny analýzy přesahovat čistě národní rámec a zohledňovat rozmanitost a specifický kontext každé země a/nebo jazykové oblasti. Zaměříme se na diskusi o teoretických a metodologických otázkách komparativní literatury, jako jsou:

1. (Dis)kontinuity: Jak můžeme porovnat historická znázornění stejnopohlavní touhy v evropských jazycích z hlediska kontinuit a proměn? Jak se přitom vyhnout esencializaci identit?
2. Epistemologie: Jaké metody a pojmy již byly použity k analýze těchto znázornění napříč jazyky a literaturami? Existovaly studie věnované literárním znázorněním stejnopohlavní touhy již před 70. lety 20. století, která otevřela příležitost pro etablování oborů jako jsou gay, lesbická a queer studia?
3. Kánon / pod-kánon(y): Jak souvisí vznik literatury zkoumající různé sexuální orientace a genderové identity s evropskými literárními tradicemi i s transkulturními/nadnárodními perspektivami? Lze v literatuře vypracovat komparativní historii pod-kánonu znázornění stejnopohlavní touhy?
4. Žánr: Dokážeme vypozorovat, zde se v souvislosti se znázorněním stejnopohlavní touhy používá specifických žánrů, ať už v beletrii, literatuře faktu, dramatu, poezii atd.?
5. Pohled/styl: Existuje gay/lesbický/queer pohled v literárních znázorněních stejnopohlavní touhy? Využívají tato znázornění určité tropy a zákonitosti autorské sebeprezentace, vyjednávání s (dominantními) normami atd. napříč texty a literaturami?
6. (De)centrace: Jak můžeme rozpoznat rozdíly a podobnosti mezi periferními literárními směry (např. postimperiálním, postkoloniálním, postsocialistickým) v rámci různých sociálních, kulturních a politických kontextů poznamenaných útlakem ze strany autoritářských nebo náboženských mocenských struktur, zejména v jejich zobrazeních stejnopohlavní touhy?
7. Kulturní přenosy a nacionalismy: Jak můžeme uvažovat o vztahu mezi nacionalismem a znázorněním stejnopohlavní touhy v literatuře a dalších médiích (např. národní stereotypy, strach z kosmopolitismu…)? Jakou roli hrály na národní a nadnárodní úrovni různé formy překladu a přisvojování textů znázorňujících stejnopohlavní touhu?

Chcete-li předložit návrh příspěvku, zašlete nám do 15. května 2024 následující informace:
a) Váš písemný návrh v angličtině, 250 až 300 slov, včetně vašeho jména, e-mailu a univerzity.
b) Stručný životopis v angličtině, v rozsahu 200 až 250 slov, pomocí poskytnutého formuláře Google: https://forms.gle/jb6oixDphUUVkKqNA.

Komise oznámí své rozhodnutí počínaje 30. květnem 2024.

Návrhy zaslané e-mailem nebudou přijímány. Může být poskytnuta částečná nebo úplná náhrada cestovních nákladů.

V případě jakýchkoli dotazů se obracejte na:

• Mateusz Chmurski, mateusz.chmurski@sorbonne-universite.fr
• Clément Dessy, clement.dessy@ulb.be
• Ana Isabel Simón-Alegre, aisimon@adelphi.edu
• Josef Šebek, Josef.Sebek@ff.cuni.cz

Samuel Beckett ve střední Evropě. Režie a recepce jeho díla navzdory cenzuře.

Zveme všechny badatele, jež se zaměřují na Samuela Becketta a na divadlo ve střední Evropě, na seminář, který proběhne v dubnu v CEFRESu a na Karlově Univerzitě. Ten se bude zabývat tím, jaké politické, estetické a někdy též právní a společenské otázky mohou souviset s divadelními texty, přičemž hry Samuela Becketta budou pojednány jako případová studie.

Kdy: čtvrtek 20. a pátek 21. dubna 2023
Kde: knihovna CEFRESu a Univerzita Karlova
Organizuje : CEFRES ve spolupráci se Sorbonnou, Univerzitou v Bordeaux a Univerzitou Karlovou
Jazyk: Angličtina
Organizátoři: Alice Clabautová, Charles Guillorit
Datum pro zasílání abstraktů: 31. ledna 2023

Abstrakt 

Hry Samuela Becketta se počínaje padesátými léty prosazovaly na všech mezinárodních divadelních scénách.  Hry jako Čekání na Godota, Konec hry či Happy Days se staly součástí kánonu a ve většině divadel bylo možné shlédnout nejen je, ale spatřit i vliv, který s sebou nesly. Beckett, který sám sebe nazýval avantgardistou a pohyboval se na okraji tradičního divadla, byl ve svých počátcích považován za absurdního, dnes je ale pokládán za autora, jehož hry spoluutváří divadelní repertoáry. Nicméně v zemích za železnou oponou byl Beckett persona non grata a jeho díla často podléhala silné cenzuře – v některých zemích tomu tak bylo až do velice nedávné doby. Tato politická cenzura – jejíž míra byla v každé zemi odlišná – příchod jeho díla zpomalila, což mělo nepochybně dopad rovněž na jeho recepci. Do jaké míry bylo v zemích bývalé komunistické střední Evropy příchodu Beckettova díla zabraňováno, a jak moc byl tento příchod zpomalován a zatajován? A do jaké míry může být toto patrné v režiích jeho děl a při jejich četbě? A jak tomu můžeme rozumět?

Odlišně tomu bylo ve Francii a Anglii. Tam Beckettovo divadlo oficiální politické cenzuře podrobováno nebylo, ale doléhaly na něj následky institucionální a estetické rigidity. Těm je vystavil dramaturg, který si je sám stanovil. Beckett si utvořil představu o tom, jak mají být jeho dramata hrána, a během svého života neváhal zakázat jakoukoli produkci, která této představě neodpovídala. Beckettovi pokračovatelé šli v jeho stopách a tuto estetickou rigiditu udržují až dodnes, což vyvolává mnohé otázky související s intelektuálním vlastnictvím divadelních her.  Jsou ale produkce Beckettových her zatěžkány pouze nyní již tradiční estetikou, která je dědictvím z padesátých let?  Nebylo určitým druhem cenzury již to, že pro režiséry bylo nesmírně těžké přijít s naprosto novým zpracováním, aniž by vystavili inscenaci nebezpečí zákazu uvádění?

Nicméně ve střední Evropě měli Beckettovi následovníci nad uváděním produkcí moc menší, a tak se zde vedle tradičních režií se objevovaly i režie zcela neotřelé. Jak velký vliv měla tradiční beckettovská režie na divadlo ve střední Evropě? A do jaké míry tyto inovativní režie oživují a obohacují čtení Becketta v dnešní Evropě? A konečně, je rozdělování Evropy na Evropu východní a západní stále relevantní i v době po konci komunismu?

Abstrakty v rozsahu tří set slov zasílejte na adresu beckettineurope@gmail.com a uveďte, zda budete chtít zajistit ubytování.

Vybrané kandidáté poprosíme o zaslání textů jejich příspěvků nejpozději dva týdny před zahájením semináře. Tyto texty pak budou k dispozici ostatním účastníkům během semináře a mohou sloužit jako podklad pro pozdější publikaci.

Hlavní přispěvatelé : Alice Clabautová, Charles Guillorit