Archiv rubriky: Calls for Papers

CFP: „Hlas zespoda“. Workshop EHESS-CEFRES

„Hlas zespoda“: tváří v tvář represi
a svévolnému státnímu násilí

Doktorandský workshop pořádaný v rámci Dohody o spolupráci mezi EHESS, CEFRES, Univerzitou Karlovou a Akademií věd České republiky.

Datum: 22. listopadu 2024
Místo konání: Praha 1, Na Florenci 3 (& online)
Uzávěrka pro podání přihlášek: 1. září 2024
Uzávěrka zaslání příspěvků: 30. října 2024
Jazyk konání workshopu: angličtina

Hovoříme-li o formách odporu a protestu proti autoritářským režimům, máme často na mysli brutálně potlačované demonstrace, zoufalé činy jako sebeupálení, či tajné šíření publikací předávaných z ruky do ruky. Ukázkou toho byl zejména Sovětský svaz a země spadající pod jeho vliv, stejně jako další autoritářské státy. Přestože tyto činnosti, zejména takzvanou disidenci, v nedávné době zkoumala řada studií, zbývá mnoho dalších forem individuálního odporu, které sice nespočívají v přímé konfrontaci s autoritami, avšak vyjadřují protesty, problematizují základy daného systému, pokoušejí se vyprostit z represivního procesu, jejž vnímají jako nespravedlivý, nebo odsuzují nepřijatelné formy politického násilí.

Pokračování textu CFP: „Hlas zespoda“. Workshop EHESS-CEFRES

CFP – City bez hranic

City bez hranic: Metodologie pro komparativní historii literárního znázorňování stejnopohlavní touhy (19. – 20. století)

Tento mezinárodní workshop bude pojat jako přípravná akce pro vydání tematické publikace v rámci série ICLA Comparative History of Literatures in European Languages. Publikace ponese název Representing Same-Sex Desire. Local Contexts, Global Circulations in European Literary Cultures.
(CHLEL: https://www.uantwerpen.be/en/projects/chlel/).

Datum: 19. – 20. září 2024
Místo konání akce: CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1 & online
Organizátoři:

  • Mateusz Chmurski, Sorbonne-Université / CEFRES
  • Clément Dessy, Université libre de Bruxelles
  • Hélène Martinelli, École normale supérieure de Lyon / CEFRES
  • Ana Isabel Simón-Alegre, Adelphi University
  • Josef Šebek, Ústav české literatury a komparatistiky, Filosofická fakulta, Univerzita Karlova

Partneři:

  • Koordinační rada pro sérii Srovnávací dějiny literatur v evropských jazycích, Mezinárodní asociace pro komparatistiku (CHLEL-ICLA)
  • Národní fond pro výzkum (FNRS), Belgie
  • Výzkumná centra STRIGES a Philixte, Université libre de Bruxelles (ULB), Belgie
  • Adelphi University (New York), Spojené státy
  • Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES), Praha, České republika
  • Ústav české literatury a komparatistiky, Univerzita Karlova (ÚČLK FF UK), Praha, České republika

 

Cílem tohoto publikačního projektu je obsáhnout komplexnost znázornění stejnopohlavní touhy v literárních dílech psaných evropskými jazyky. Publikace se zaměří na období od konce 19. století, kam se datují počátky modernistického hnutí a zároveň objevení prvních dobových definic homosexuality v různých evropských kontextech, až po konec 20. století, kdy šlo vypuknutí pandemie AIDS  ruku v ruce s proměnou těchto znázornění. Poslední dekády minulého století představovaly v mnoha západních zemích období depenalizace a teoretických diskusí, odehrávajících se paralelně s otevřením nových sociálních a historických perspektiv, například ve studiích gayů a leseb, po nichž následoval další konceptuální obrat, jejž přinesl rozvoj genderových a queer studií.

Volba pozitivní definice stejnopohlavní touhy jako našeho východiska nám zabraňuje, abychom k otázce této touhy přistupovaly ze sociální, kulturní a literární perspektivy, která by byla založena výhradně na opozici vůči heteronormativitě. To nám umožňuje pozorovat různá lokální specifika a tendence v literárních znázorněních v nadnárodním a komparativním kontextu. Naším cílem je zkoumat možné diskrepance mezi různými tradicemi, stejně jako plodné dialogy mezi nimi, namísto toho, abychom nabízeli univerzalistický „coming-out” model lesbické, gay a queer literární historie předkládané jako progresivistický narativ.

Znázornění stejnopohlavní touhy budou chápána v „estetickém (mimésis) i politickém (reprezentování druhých) smyslu slova” (Couser 2016: 3). To nám umožní zaměřit se nejen na kolování forem a žánrů, textových formátů, děl a autorů a autorek, ale také na jejich potenciál identifikace. To nám zároveň pomůže určit vzorce jejich recepce v lokálním a mezinárodním oběhu, stejně jako jejich interakci se společenskými a politickými diskursy.  Opozice vůči různým souborům norem, jejichž překračování se nakonec může do jisté míry stát normami samotnými, je zde součástí úvah navržených pro tuto publikaci.

V kontextu tohoto workshopu musí všechny analýzy přesahovat čistě národní rámec a zohledňovat rozmanitost a specifický kontext každé země a/nebo jazykové oblasti. Zaměříme se na diskusi o teoretických a metodologických otázkách komparativní literatury, jako jsou:

  1. (Dis)kontinuity: Jak můžeme porovnat historická znázornění stejnopohlavní touhy v evropských jazycích z hlediska kontinuit a proměn? Jak se přitom vyhnout esencializaci identit?
  2. Epistemologie: Jaké metody a pojmy již byly použity k analýze těchto znázornění napříč jazyky a literaturami? Existovaly studie věnované literárním znázorněním stejnopohlavní touhy již před 70. lety 20. století, která otevřela příležitost pro etablování oborů jako jsou gay, lesbická a queer studia?
  3. Kánon / pod-kánon(y): Jak souvisí vznik literatury zkoumající různé sexuální orientace a genderové identity s evropskými literárními tradicemi i s transkulturními/nadnárodními perspektivami? Lze v literatuře vypracovat komparativní historii pod-kánonu znázornění stejnopohlavní touhy?
  4. Žánr: Dokážeme vypozorovat, zde se v souvislosti se znázorněním stejnopohlavní touhy používá specifických žánrů, ať už v beletrii, literatuře faktu, dramatu, poezii atd.?
  5. Pohled/styl: Existuje gay/lesbický/queer pohled v literárních znázorněních stejnopohlavní touhy? Využívají tato znázornění určité tropy a zákonitosti autorské sebeprezentace, vyjednávání s (dominantními) normami atd. napříč texty a literaturami?
  6. (De)centrace: Jak můžeme rozpoznat rozdíly a podobnosti mezi periferními literárními směry (např. postimperiálním, postkoloniálním, postsocialistickým) v rámci různých sociálních, kulturních a politických kontextů poznamenaných útlakem ze strany autoritářských nebo náboženských mocenských struktur, zejména v jejich zobrazeních stejnopohlavní touhy?
  7. Kulturní přenosy a nacionalismy: Jak můžeme uvažovat o vztahu mezi nacionalismem a znázorněním stejnopohlavní touhy v literatuře a dalších médiích (např. národní stereotypy, strach z kosmopolitismu…)? Jakou roli hrály na národní a nadnárodní úrovni různé formy překladu a přisvojování textů znázorňujících stejnopohlavní touhu?

Chcete-li předložit návrh příspěvku, zašlete nám do 15. května 2024 následující informace:
a) Váš písemný návrh v angličtině, 250 až 300 slov, včetně vašeho jména, e-mailu a univerzity.
b) Stručný životopis v angličtině, v rozsahu 200 až 250 slov, pomocí poskytnutého formuláře Google: https://forms.gle/jb6oixDphUUVkKqNA.

Komise oznámí své rozhodnutí počínaje 30. květnem 2024.

Návrhy zaslané e-mailem nebudou přijímány. Může být poskytnuta částečná nebo úplná náhrada cestovních nákladů.

V případě jakýchkoli dotazů se obracejte na:

Call for papers – principy renesance a jejich rané příjímání: evropské proudy renesance a jejich regionální zvláštnosti

Call for papers – principy renesance a jejich rané příjímání: evropské proudy renesance a jejich regionální zvláštnosti

Pokračování textu Call for papers – principy renesance a jejich rané příjímání: evropské proudy renesance a jejich regionální zvláštnosti

CFA – Mobilita pre SAV PhD. študentov v CEFRESe

Výzva na podávanie žiadostí o mobilitný grant SAV – CEFRES pre doktorandov od 2. ročníka PhD. štúdia zo Slovenskej akadémie vied

Uzávierka na podávanie žiadosti:  15. apríl 2024
Trvanie mobility:  9 mesiacov od 1. septembra 2024 do 31. mája 2025

Slovenská akadémia vied (SAV), Francúzsky inštitút na Slovensku (IFS) a CEFRES ponúkajú 9 – mesačný mobilitný grant v inštitúcii CEFRES (Praha) pre doktorandov, ktorí budú v čase poberania štipendia najmenej v 2. ročníku PhD. štúdia na SAV. Pokračování textu CFA – Mobilita pre SAV PhD. študentov v CEFRESe

Výzva | Tandem UK–CNRS

Univerzita Karlova (UK), francouzské Centre national de la recherche scientifique (CNRS) a Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES) vyhlašují výzvu k přihlašování se k inkubačnímu programu TANDEM, která je určena výzkumným pracovníkům CNRS a Univerzity Karlovy.

Program TANDEM usiluje již od roku 2018 o excelenci výzkumu v oblasti společenských a humanitních věd s cílem zintenzivnit vědeckou spolupráci mezi Českou republikou a Francií v rámci Evropského výzkumného prostoru. Program vznikl jako společná iniciativa CEFRESu, CNRS a Akademie věd České republiky (AV ČR) v Platformy CEFRES pro vědeckou spolupráci, založené v akademickém roce 2014/2015. Někdejší řešitelé projektu TANDEM obdrželi dva ERC granty, a to včetně projektu BOAR.

Pokračování textu Výzva | Tandem UK–CNRS

Call for papers – samuel Beckett ve střední Evropě

Samuel Beckett ve střední Evropě. Režie a recepce jeho díla navzdory cenzuře.

Zveme všechny badatele, jež se zaměřují na Samuela Becketta a na divadlo ve střední Evropě, na seminář, který proběhne v dubnu v CEFRESu a na Karlově Univerzitě. Ten se bude zabývat tím, jaké politické, estetické a někdy též právní a společenské otázky mohou souviset s divadelními texty, přičemž hry Samuela Becketta budou pojednány jako případová studie.

Kdy: čtvrtek 20. a pátek 21. dubna 2023
Kde: knihovna CEFRESu a Univerzita Karlova
Organizuje : CEFRES ve spolupráci se Sorbonnou, Univerzitou v Bordeaux a Univerzitou Karlovou
Jazyk: Angličtina
Organizátoři: Alice Clabautová, Charles Guillorit
Datum pro zasílání abstraktů: 31. ledna 2023

Abstrakt 

Hry Samuela Becketta se počínaje padesátými léty prosazovaly na všech mezinárodních divadelních scénách.  Hry jako Čekání na Godota, Konec hry či Happy Days se staly součástí kánonu a ve většině divadel bylo možné shlédnout nejen je, ale spatřit i vliv, který s sebou nesly. Beckett, který sám sebe nazýval avantgardistou a pohyboval se na okraji tradičního divadla, byl ve svých počátcích považován za absurdního, dnes je ale pokládán za autora, jehož hry spoluutváří divadelní repertoáry. Nicméně v zemích za železnou oponou byl Beckett persona non grata a jeho díla často podléhala silné cenzuře – v některých zemích tomu tak bylo až do velice nedávné doby. Tato politická cenzura – jejíž míra byla v každé zemi odlišná – příchod jeho díla zpomalila, což mělo nepochybně dopad rovněž na jeho recepci. Do jaké míry bylo v zemích bývalé komunistické střední Evropy příchodu Beckettova díla zabraňováno, a jak moc byl tento příchod zpomalován a zatajován? A do jaké míry může být toto patrné v režiích jeho děl a při jejich četbě? A jak tomu můžeme rozumět?

Odlišně tomu bylo ve Francii a Anglii. Tam Beckettovo divadlo oficiální politické cenzuře podrobováno nebylo, ale doléhaly na něj následky institucionální a estetické rigidity. Těm je vystavil dramaturg, který si je sám stanovil. Beckett si utvořil představu o tom, jak mají být jeho dramata hrána, a během svého života neváhal zakázat jakoukoli produkci, která této představě neodpovídala. Beckettovi pokračovatelé šli v jeho stopách a tuto estetickou rigiditu udržují až dodnes, což vyvolává mnohé otázky související s intelektuálním vlastnictvím divadelních her.  Jsou ale produkce Beckettových her zatěžkány pouze nyní již tradiční estetikou, která je dědictvím z padesátých let?  Nebylo určitým druhem cenzury již to, že pro režiséry bylo nesmírně těžké přijít s naprosto novým zpracováním, aniž by vystavili inscenaci nebezpečí zákazu uvádění?

Nicméně ve střední Evropě měli Beckettovi následovníci nad uváděním produkcí moc menší, a tak se zde vedle tradičních režií se objevovaly i režie zcela neotřelé. Jak velký vliv měla tradiční beckettovská režie na divadlo ve střední Evropě? A do jaké míry tyto inovativní režie oživují a obohacují čtení Becketta v dnešní Evropě? A konečně, je rozdělování Evropy na Evropu východní a západní stále relevantní i v době po konci komunismu?

Abstrakty v rozsahu tří set slov zasílejte na adresu beckettineurope@gmail.com a uveďte, zda budete chtít zajistit ubytování.

Vybrané kandidáté poprosíme o zaslání textů jejich příspěvků nejpozději dva týdny před zahájením semináře. Tyto texty pak budou k dispozici ostatním účastníkům během semináře a mohou sloužit jako podklad pro pozdější publikaci.

Hlavní přispěvatelé : Alice Clabautová, Charles Guillorit