Archiv rubriky: Calls for Papers

CFP: „Hlas zespoda“. Workshop EHESS-CEFRES

„Hlas zespoda“: tváří v tvář represi
a svévolnému státnímu násilí

Doktorandský workshop pořádaný v rámci Dohody o spolupráci mezi EHESS, CEFRES, Univerzitou Karlovou a Akademií věd České republiky.

Datum: 22. listopadu 2024
Místo konání: Praha 1, Na Florenci 3 (& online)
Uzávěrka pro podání přihlášek: 1. září 2024
Uzávěrka zaslání příspěvků: 30. října 2024
Jazyk konání workshopu: angličtina

Hovoříme-li o formách odporu a protestu proti autoritářským režimům, máme často na mysli brutálně potlačované demonstrace, zoufalé činy jako sebeupálení, či tajné šíření publikací předávaných z ruky do ruky. Ukázkou toho byl zejména Sovětský svaz a země spadající pod jeho vliv, stejně jako další autoritářské státy. Přestože tyto činnosti, zejména takzvanou disidenci, v nedávné době zkoumala řada studií, zbývá mnoho dalších forem individuálního odporu, které sice nespočívají v přímé konfrontaci s autoritami, avšak vyjadřují protesty, problematizují základy daného systému, pokoušejí se vyprostit z represivního procesu, jejž vnímají jako nespravedlivý, nebo odsuzují nepřijatelné formy politického násilí.

Pokračování textu CFP: „Hlas zespoda“. Workshop EHESS-CEFRES

CFP – City bez hranic

City bez hranic: Metodologie pro komparativní historii literárního znázorňování stejnopohlavní touhy (19. – 20. století)

Tento mezinárodní workshop bude pojat jako přípravná akce pro vydání tematické publikace v rámci série ICLA Comparative History of Literatures in European Languages. Publikace ponese název Representing Same-Sex Desire. Local Contexts, Global Circulations in European Literary Cultures.
(CHLEL: https://www.uantwerpen.be/en/projects/chlel/).

Datum: 19. – 20. září 2024
Místo konání akce: CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1 & online
Organizátoři:

  • Mateusz Chmurski, Sorbonne-Université / CEFRES
  • Clément Dessy, Université libre de Bruxelles
  • Hélène Martinelli, École normale supérieure de Lyon / CEFRES
  • Ana Isabel Simón-Alegre, Adelphi University
  • Josef Šebek, Ústav české literatury a komparatistiky, Filosofická fakulta, Univerzita Karlova

Partneři:

  • Koordinační rada pro sérii Srovnávací dějiny literatur v evropských jazycích, Mezinárodní asociace pro komparatistiku (CHLEL-ICLA)
  • Národní fond pro výzkum (FNRS), Belgie
  • Výzkumná centra STRIGES a Philixte, Université libre de Bruxelles (ULB), Belgie
  • Adelphi University (New York), Spojené státy
  • Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES), Praha, České republika
  • Ústav české literatury a komparatistiky, Univerzita Karlova (ÚČLK FF UK), Praha, České republika

 

Cílem tohoto publikačního projektu je obsáhnout komplexnost znázornění stejnopohlavní touhy v literárních dílech psaných evropskými jazyky. Publikace se zaměří na období od konce 19. století, kam se datují počátky modernistického hnutí a zároveň objevení prvních dobových definic homosexuality v různých evropských kontextech, až po konec 20. století, kdy šlo vypuknutí pandemie AIDS  ruku v ruce s proměnou těchto znázornění. Poslední dekády minulého století představovaly v mnoha západních zemích období depenalizace a teoretických diskusí, odehrávajících se paralelně s otevřením nových sociálních a historických perspektiv, například ve studiích gayů a leseb, po nichž následoval další konceptuální obrat, jejž přinesl rozvoj genderových a queer studií.

Volba pozitivní definice stejnopohlavní touhy jako našeho východiska nám zabraňuje, abychom k otázce této touhy přistupovaly ze sociální, kulturní a literární perspektivy, která by byla založena výhradně na opozici vůči heteronormativitě. To nám umožňuje pozorovat různá lokální specifika a tendence v literárních znázorněních v nadnárodním a komparativním kontextu. Naším cílem je zkoumat možné diskrepance mezi různými tradicemi, stejně jako plodné dialogy mezi nimi, namísto toho, abychom nabízeli univerzalistický „coming-out” model lesbické, gay a queer literární historie předkládané jako progresivistický narativ.

Znázornění stejnopohlavní touhy budou chápána v „estetickém (mimésis) i politickém (reprezentování druhých) smyslu slova” (Couser 2016: 3). To nám umožní zaměřit se nejen na kolování forem a žánrů, textových formátů, děl a autorů a autorek, ale také na jejich potenciál identifikace. To nám zároveň pomůže určit vzorce jejich recepce v lokálním a mezinárodním oběhu, stejně jako jejich interakci se společenskými a politickými diskursy.  Opozice vůči různým souborům norem, jejichž překračování se nakonec může do jisté míry stát normami samotnými, je zde součástí úvah navržených pro tuto publikaci.

V kontextu tohoto workshopu musí všechny analýzy přesahovat čistě národní rámec a zohledňovat rozmanitost a specifický kontext každé země a/nebo jazykové oblasti. Zaměříme se na diskusi o teoretických a metodologických otázkách komparativní literatury, jako jsou:

  1. (Dis)kontinuity: Jak můžeme porovnat historická znázornění stejnopohlavní touhy v evropských jazycích z hlediska kontinuit a proměn? Jak se přitom vyhnout esencializaci identit?
  2. Epistemologie: Jaké metody a pojmy již byly použity k analýze těchto znázornění napříč jazyky a literaturami? Existovaly studie věnované literárním znázorněním stejnopohlavní touhy již před 70. lety 20. století, která otevřela příležitost pro etablování oborů jako jsou gay, lesbická a queer studia?
  3. Kánon / pod-kánon(y): Jak souvisí vznik literatury zkoumající různé sexuální orientace a genderové identity s evropskými literárními tradicemi i s transkulturními/nadnárodními perspektivami? Lze v literatuře vypracovat komparativní historii pod-kánonu znázornění stejnopohlavní touhy?
  4. Žánr: Dokážeme vypozorovat, zde se v souvislosti se znázorněním stejnopohlavní touhy používá specifických žánrů, ať už v beletrii, literatuře faktu, dramatu, poezii atd.?
  5. Pohled/styl: Existuje gay/lesbický/queer pohled v literárních znázorněních stejnopohlavní touhy? Využívají tato znázornění určité tropy a zákonitosti autorské sebeprezentace, vyjednávání s (dominantními) normami atd. napříč texty a literaturami?
  6. (De)centrace: Jak můžeme rozpoznat rozdíly a podobnosti mezi periferními literárními směry (např. postimperiálním, postkoloniálním, postsocialistickým) v rámci různých sociálních, kulturních a politických kontextů poznamenaných útlakem ze strany autoritářských nebo náboženských mocenských struktur, zejména v jejich zobrazeních stejnopohlavní touhy?
  7. Kulturní přenosy a nacionalismy: Jak můžeme uvažovat o vztahu mezi nacionalismem a znázorněním stejnopohlavní touhy v literatuře a dalších médiích (např. národní stereotypy, strach z kosmopolitismu…)? Jakou roli hrály na národní a nadnárodní úrovni různé formy překladu a přisvojování textů znázorňujících stejnopohlavní touhu?

Chcete-li předložit návrh příspěvku, zašlete nám do 15. května 2024 následující informace:
a) Váš písemný návrh v angličtině, 250 až 300 slov, včetně vašeho jména, e-mailu a univerzity.
b) Stručný životopis v angličtině, v rozsahu 200 až 250 slov, pomocí poskytnutého formuláře Google: https://forms.gle/jb6oixDphUUVkKqNA.

Komise oznámí své rozhodnutí počínaje 30. květnem 2024.

Návrhy zaslané e-mailem nebudou přijímány. Může být poskytnuta částečná nebo úplná náhrada cestovních nákladů.

V případě jakýchkoli dotazů se obracejte na:

Call for papers – principy renesance a jejich rané příjímání: evropské proudy renesance a jejich regionální zvláštnosti

Call for papers – principy renesance a jejich rané příjímání: evropské proudy renesance a jejich regionální zvláštnosti

Pokračování textu Call for papers – principy renesance a jejich rané příjímání: evropské proudy renesance a jejich regionální zvláštnosti

Výzva | Tandem UK–CNRS

Univerzita Karlova (UK), francouzské Centre national de la recherche scientifique (CNRS) a Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES) vyhlašují výzvu k přihlašování se k inkubačnímu programu TANDEM, která je určena výzkumným pracovníkům CNRS a Univerzity Karlovy.

Program TANDEM usiluje již od roku 2018 o excelenci výzkumu v oblasti společenských a humanitních věd s cílem zintenzivnit vědeckou spolupráci mezi Českou republikou a Francií v rámci Evropského výzkumného prostoru. Program vznikl jako společná iniciativa CEFRESu, CNRS a Akademie věd České republiky (AV ČR) v Platformy CEFRES pro vědeckou spolupráci, založené v akademickém roce 2014/2015. Někdejší řešitelé projektu TANDEM obdrželi dva ERC granty, a to včetně projektu BOAR.

Pokračování textu Výzva | Tandem UK–CNRS

Call for papers – samuel Beckett ve střední Evropě

Samuel Beckett ve střední Evropě. Režie a recepce jeho díla navzdory cenzuře.

Zveme všechny badatele, jež se zaměřují na Samuela Becketta a na divadlo ve střední Evropě, na seminář, který proběhne v dubnu v CEFRESu a na Karlově Univerzitě. Ten se bude zabývat tím, jaké politické, estetické a někdy též právní a společenské otázky mohou souviset s divadelními texty, přičemž hry Samuela Becketta budou pojednány jako případová studie.

Kdy: čtvrtek 20. a pátek 21. dubna 2023
Kde: knihovna CEFRESu a Univerzita Karlova
Organizuje : CEFRES ve spolupráci se Sorbonnou, Univerzitou v Bordeaux a Univerzitou Karlovou
Jazyk: Angličtina
Organizátoři: Alice Clabautová, Charles Guillorit
Datum pro zasílání abstraktů: 31. ledna 2023

Abstrakt 

Hry Samuela Becketta se počínaje padesátými léty prosazovaly na všech mezinárodních divadelních scénách.  Hry jako Čekání na Godota, Konec hry či Happy Days se staly součástí kánonu a ve většině divadel bylo možné shlédnout nejen je, ale spatřit i vliv, který s sebou nesly. Beckett, který sám sebe nazýval avantgardistou a pohyboval se na okraji tradičního divadla, byl ve svých počátcích považován za absurdního, dnes je ale pokládán za autora, jehož hry spoluutváří divadelní repertoáry. Nicméně v zemích za železnou oponou byl Beckett persona non grata a jeho díla často podléhala silné cenzuře – v některých zemích tomu tak bylo až do velice nedávné doby. Tato politická cenzura – jejíž míra byla v každé zemi odlišná – příchod jeho díla zpomalila, což mělo nepochybně dopad rovněž na jeho recepci. Do jaké míry bylo v zemích bývalé komunistické střední Evropy příchodu Beckettova díla zabraňováno, a jak moc byl tento příchod zpomalován a zatajován? A do jaké míry může být toto patrné v režiích jeho děl a při jejich četbě? A jak tomu můžeme rozumět?

Odlišně tomu bylo ve Francii a Anglii. Tam Beckettovo divadlo oficiální politické cenzuře podrobováno nebylo, ale doléhaly na něj následky institucionální a estetické rigidity. Těm je vystavil dramaturg, který si je sám stanovil. Beckett si utvořil představu o tom, jak mají být jeho dramata hrána, a během svého života neváhal zakázat jakoukoli produkci, která této představě neodpovídala. Beckettovi pokračovatelé šli v jeho stopách a tuto estetickou rigiditu udržují až dodnes, což vyvolává mnohé otázky související s intelektuálním vlastnictvím divadelních her.  Jsou ale produkce Beckettových her zatěžkány pouze nyní již tradiční estetikou, která je dědictvím z padesátých let?  Nebylo určitým druhem cenzury již to, že pro režiséry bylo nesmírně těžké přijít s naprosto novým zpracováním, aniž by vystavili inscenaci nebezpečí zákazu uvádění?

Nicméně ve střední Evropě měli Beckettovi následovníci nad uváděním produkcí moc menší, a tak se zde vedle tradičních režií se objevovaly i režie zcela neotřelé. Jak velký vliv měla tradiční beckettovská režie na divadlo ve střední Evropě? A do jaké míry tyto inovativní režie oživují a obohacují čtení Becketta v dnešní Evropě? A konečně, je rozdělování Evropy na Evropu východní a západní stále relevantní i v době po konci komunismu?

Abstrakty v rozsahu tří set slov zasílejte na adresu beckettineurope@gmail.com a uveďte, zda budete chtít zajistit ubytování.

Vybrané kandidáté poprosíme o zaslání textů jejich příspěvků nejpozději dva týdny před zahájením semináře. Tyto texty pak budou k dispozici ostatním účastníkům během semináře a mohou sloužit jako podklad pro pozdější publikaci.

Hlavní přispěvatelé : Alice Clabautová, Charles Guillorit

Výzva – Proustian Perspectives

Call for papers: Conference Proustian Perspectives

Date and location: March 22–24, 2023, Prague and online
Organizers: Charles University, Faculty of Arts, Department of Czech Literature and Comparative Studies & Department of Romance Studies; with the collaboration of CEFRES
Deadline for proposals: November 15, 2022
Languages: French and English

Although well explored, Marcel Proust’s literary work is a territory that never ceases to reveal unknown corners. Whether the subject of interest is the author’s masterpiece or his other literary attempts, or even his unpublished writings, research continues to bring out new discoveries. The century that has passed since the author’s death has been marked by efforts to understand his work, or at least to multiply its readings with different interpretative languages. Pokračování textu Výzva – Proustian Perspectives