Archiv rubriky: Calls for Papers

Výzva | Středoevropské maskulinity č. 3

Mezinárodní konferenci pořádá Ústav slovenské literatury Slovenské akademie věd v rámci výzkumného projektu Středoevropské maskulinity (Central European Masculinities).

Uzávěrka zaslání příspěvků: 25. června 2025
Svůj návrh příspěvku (název a krátkou anotaci) zašlete prosím na adresu Ivana.Taranenkova@savba.sk

Kdy: 29.–30. září 2025
Kde
: Bratislava
Jazyk konference: angličtina

Vědecká rada:

  • Judit Acsády (HUN REN)
  • Marcin Bogucki (IKP WP UW)
  • Mateusz Chmurski (CEFRES/Sorbonne)
  • Filip Mazurkiewicz (IP WH UŚ)
  • Richard Müller (ÚČL AV ČR)
  • Josef Šebek (ÚČLK FF UK)
  • Wojciech Śmieja (IL WH UŚ)
  • Ivana Taranenková (ÚSlL SAV)

Ačkoliv jsou studia maskulinity etablovaným výzkumným oborem už více než třicet let, nabývají na zvláštní aktuálnosti právě v dnešní době, která se vyznačuje dynamickým přehodnocováním genderových rolí, konfrontací různých forem maskulinity a kulturními konflikty, které z těchto procesů vyplývají. Současný kulturní, společenský a politický vývoj podnítil nové zkoumání a převrácení historických pohledů na maskulinity, mužské role a reprezentace mužství.

Navzdory různým iniciativám – zejména v polském kontextu – zůstává výzkum maskulinit ve střední a východní Evropě stále málo rozvinutý. Cílem naší iniciativy je vzbudit vědecký zájem o podoby maskulinit ve střední Evropě z interdisciplinárního pohledu a podpořit propojení probíhajících výzkumů. Plánovaná konference bude již třetí akcí pořádanou v rámci projektu Central European Masculinities.

Tato konference si klade za cíl prozkoumat utváření norem a projevy jejich překračování v rámci středoevropských maskulinit v období kulturní modernity, tedy v období od konce 18. století do 20. století (až do nástupu postmoderny). Uvítáme rovněž příspěvky, které se zamýšlejí nad přetrvávajícími, přehodnocenými nebo oživenými aspekty těchto procesů v postmoderním a současném kontextu.

Ačkoli se akce primárně zaměřuje na literární vědu, nese se v interdisciplinárním duchu. Vítáme proto příspěvky i z příbuzných uměleckých, společenských a humanitních oborů.

Témata zájmu zahrnují mimo jiné:

  • Podoby maskulinních identit v rámci dobových dominantních ideologií
  • Mužství v kontextu proměňujících se vztahů mezi středoevropským regionem a Západem
  • Konstrukce „tradičních mužských rolí“ v národních a etnických souvislostech
  • Proměny a krize mužské identity v rámci měnících se kulturních paradigmat
  • Vzájemné působení hegemonních, alternativních a subverzivních forem maskulinity v průběhu dějin
  • Umlčené nebo marginalizované podoby historických maskulinit
  • Maskulinita v kontextu genderové dynamiky ve středoevropských společnostech
  • Menšinové (etnické a náboženské) maskulinity, například židovské, romské apod.
  • Maskulinita migrantů v diaspoře
  • Reprezentace konfliktních nebo alternativních maskulinit v literatuře a dalších (uměleckých) médiích.

Vybrané účastníky vyrozumíme a podrobný harmonogram sympozia zveřejníme do 20. srpna 2025.

Výzva | Foucault at 100: Echoes and Encounters in Central and Eastern Europe

Deadline pro odevzdání: 15. listopadu 2025
na adresu: foucault100ece@flu.cas.cz
Datum a místo konání:
Praha (1.–2. června 2026) a Varšava (4.–5. června 2026)

Zastřešující instituce
Ústav filozofie AV ČR

Centre français de recherche en sciences sociales en Prague
Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách
(CEFRES)
Centrum francouzské civilizace a frankofonních studií v Polsku (CCFEF)

Organizační rada: Mateusz Chmurski, Isabel Jacobs, Jiří Růžička, Radosław Szymański, Laurent Tatarenko

Kontaktní e-mail: foucault100ece@flu.cas.cz Pokračování textu Výzva | Foucault at 100: Echoes and Encounters in Central and Eastern Europe

Výzva | Kvír Materialita: stávání-se-vztahy

Mezinárodní konferenci společně pořádají Ústav české literatury a komparatistiky (UK), Ústav filosofie a religionistiky (UK), CEFRES, Filosofický ústav (SAV) a CETE-P – Prague (Filozofický ústav, AV ČR).

Uzávěrka pro podání přihlášek: 31. října  2025
Kdy: 12.-13. března 2026
Kde
: Filozofická fakulta, Univerzita Karlova & CEFRES, Praha
Jazyk: angličtina (přijímá se také slovenština a čeština)
Přednášející (Key-note speakers):
Prof. Jack Halberstam (Columbia University),
Dr. Bogdan Popa (Transylvania University),
Hélène Giannecchini (bude upřesněno)
Coordinující: Michaela Rumpíková, Mateusz Chmurski, Josef Šebek, Iwona Janicka, Alžbeta Kuchtová, Eva Voldřichová Beránková
Vědecká rada: bude ohlášena

Kniha Rámce války (2009, česky 2013) od Judith Butler se pokouší přehodnotit „složitou a křehkou povahu společenských vazeb a uvážit, za jakých podmínek by násilí vznikalo s menší pravděpodobností, životy byly spravedlivěji hodné truchlení, a nakonec snazší k žití“ (2009: 1). Pokračování textu Výzva | Kvír Materialita: stávání-se-vztahy

CFA – Mobilita pre SAV PhD. študentov v CEFRESe

Výzva na podávanie žiadostí o mobilitný grant SAV – CEFRES pre doktorandov zo Slovenskej akadémie vied

Uzávierka na podávanie žiadosti:  16. marec 2024
Trvanie mobility:  9 mesiacov od 1. septembra 2025 do 31. mája 2026

Slovenská akadémia vied (SAV), Francúzsky inštitút na Slovensku (IFS) a CEFRES ponúkajú 9 – mesačný mobilitný grant v inštitúcii CEFRES (Praha) pre doktorandov, ktorí budú v čase poberania štipendia na SAV. Pokračování textu CFA – Mobilita pre SAV PhD. študentov v CEFRESe

CFP: „Hlas zespoda“. Workshop EHESS-CEFRES

„Hlas zespoda“: tváří v tvář represi
a svévolnému státnímu násilí

Doktorandský workshop pořádaný v rámci Dohody o spolupráci mezi EHESS, CEFRES, Univerzitou Karlovou a Akademií věd České republiky.

Datum: 22. listopadu 2024
Místo konání: Praha 1, Na Florenci 3 (& online)
Uzávěrka pro podání přihlášek: 1. září 2024
Uzávěrka zaslání příspěvků: 30. října 2024
Jazyk konání workshopu: angličtina

Hovoříme-li o formách odporu a protestu proti autoritářským režimům, máme často na mysli brutálně potlačované demonstrace, zoufalé činy jako sebeupálení, či tajné šíření publikací předávaných z ruky do ruky. Ukázkou toho byl zejména Sovětský svaz a země spadající pod jeho vliv, stejně jako další autoritářské státy. Přestože tyto činnosti, zejména takzvanou disidenci, v nedávné době zkoumala řada studií, zbývá mnoho dalších forem individuálního odporu, které sice nespočívají v přímé konfrontaci s autoritami, avšak vyjadřují protesty, problematizují základy daného systému, pokoušejí se vyprostit z represivního procesu, jejž vnímají jako nespravedlivý, nebo odsuzují nepřijatelné formy politického násilí.

Pokračování textu CFP: „Hlas zespoda“. Workshop EHESS-CEFRES

CFP – City bez hranic

City bez hranic: Metodologie pro komparativní historii literárního znázorňování stejnopohlavní touhy (19. – 20. století)

Tento mezinárodní workshop bude pojat jako přípravná akce pro vydání tematické publikace v rámci série ICLA Comparative History of Literatures in European Languages. Publikace ponese název Representing Same-Sex Desire. Local Contexts, Global Circulations in European Literary Cultures.
(CHLEL: https://www.uantwerpen.be/en/projects/chlel/).

Datum: 19. – 20. září 2024
Místo konání akce: CEFRES, Na Florenci 3, Praha 1 & online
Organizátoři:

  • Mateusz Chmurski, Sorbonne-Université / CEFRES
  • Clément Dessy, Université libre de Bruxelles
  • Hélène Martinelli, École normale supérieure de Lyon / CEFRES
  • Ana Isabel Simón-Alegre, Adelphi University
  • Josef Šebek, Ústav české literatury a komparatistiky, Filosofická fakulta, Univerzita Karlova

Partneři:

  • Koordinační rada pro sérii Srovnávací dějiny literatur v evropských jazycích, Mezinárodní asociace pro komparatistiku (CHLEL-ICLA)
  • Národní fond pro výzkum (FNRS), Belgie
  • Výzkumná centra STRIGES a Philixte, Université libre de Bruxelles (ULB), Belgie
  • Adelphi University (New York), Spojené státy
  • Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES), Praha, České republika
  • Ústav české literatury a komparatistiky, Univerzita Karlova (ÚČLK FF UK), Praha, České republika

 

Cílem tohoto publikačního projektu je obsáhnout komplexnost znázornění stejnopohlavní touhy v literárních dílech psaných evropskými jazyky. Publikace se zaměří na období od konce 19. století, kam se datují počátky modernistického hnutí a zároveň objevení prvních dobových definic homosexuality v různých evropských kontextech, až po konec 20. století, kdy šlo vypuknutí pandemie AIDS  ruku v ruce s proměnou těchto znázornění. Poslední dekády minulého století představovaly v mnoha západních zemích období depenalizace a teoretických diskusí, odehrávajících se paralelně s otevřením nových sociálních a historických perspektiv, například ve studiích gayů a leseb, po nichž následoval další konceptuální obrat, jejž přinesl rozvoj genderových a queer studií.

Volba pozitivní definice stejnopohlavní touhy jako našeho východiska nám zabraňuje, abychom k otázce této touhy přistupovaly ze sociální, kulturní a literární perspektivy, která by byla založena výhradně na opozici vůči heteronormativitě. To nám umožňuje pozorovat různá lokální specifika a tendence v literárních znázorněních v nadnárodním a komparativním kontextu. Naším cílem je zkoumat možné diskrepance mezi různými tradicemi, stejně jako plodné dialogy mezi nimi, namísto toho, abychom nabízeli univerzalistický „coming-out” model lesbické, gay a queer literární historie předkládané jako progresivistický narativ.

Znázornění stejnopohlavní touhy budou chápána v „estetickém (mimésis) i politickém (reprezentování druhých) smyslu slova” (Couser 2016: 3). To nám umožní zaměřit se nejen na kolování forem a žánrů, textových formátů, děl a autorů a autorek, ale také na jejich potenciál identifikace. To nám zároveň pomůže určit vzorce jejich recepce v lokálním a mezinárodním oběhu, stejně jako jejich interakci se společenskými a politickými diskursy.  Opozice vůči různým souborům norem, jejichž překračování se nakonec může do jisté míry stát normami samotnými, je zde součástí úvah navržených pro tuto publikaci.

V kontextu tohoto workshopu musí všechny analýzy přesahovat čistě národní rámec a zohledňovat rozmanitost a specifický kontext každé země a/nebo jazykové oblasti. Zaměříme se na diskusi o teoretických a metodologických otázkách komparativní literatury, jako jsou:

  1. (Dis)kontinuity: Jak můžeme porovnat historická znázornění stejnopohlavní touhy v evropských jazycích z hlediska kontinuit a proměn? Jak se přitom vyhnout esencializaci identit?
  2. Epistemologie: Jaké metody a pojmy již byly použity k analýze těchto znázornění napříč jazyky a literaturami? Existovaly studie věnované literárním znázorněním stejnopohlavní touhy již před 70. lety 20. století, která otevřela příležitost pro etablování oborů jako jsou gay, lesbická a queer studia?
  3. Kánon / pod-kánon(y): Jak souvisí vznik literatury zkoumající různé sexuální orientace a genderové identity s evropskými literárními tradicemi i s transkulturními/nadnárodními perspektivami? Lze v literatuře vypracovat komparativní historii pod-kánonu znázornění stejnopohlavní touhy?
  4. Žánr: Dokážeme vypozorovat, zde se v souvislosti se znázorněním stejnopohlavní touhy používá specifických žánrů, ať už v beletrii, literatuře faktu, dramatu, poezii atd.?
  5. Pohled/styl: Existuje gay/lesbický/queer pohled v literárních znázorněních stejnopohlavní touhy? Využívají tato znázornění určité tropy a zákonitosti autorské sebeprezentace, vyjednávání s (dominantními) normami atd. napříč texty a literaturami?
  6. (De)centrace: Jak můžeme rozpoznat rozdíly a podobnosti mezi periferními literárními směry (např. postimperiálním, postkoloniálním, postsocialistickým) v rámci různých sociálních, kulturních a politických kontextů poznamenaných útlakem ze strany autoritářských nebo náboženských mocenských struktur, zejména v jejich zobrazeních stejnopohlavní touhy?
  7. Kulturní přenosy a nacionalismy: Jak můžeme uvažovat o vztahu mezi nacionalismem a znázorněním stejnopohlavní touhy v literatuře a dalších médiích (např. národní stereotypy, strach z kosmopolitismu…)? Jakou roli hrály na národní a nadnárodní úrovni různé formy překladu a přisvojování textů znázorňujících stejnopohlavní touhu?

Chcete-li předložit návrh příspěvku, zašlete nám do 15. května 2024 následující informace:
a) Váš písemný návrh v angličtině, 250 až 300 slov, včetně vašeho jména, e-mailu a univerzity.
b) Stručný životopis v angličtině, v rozsahu 200 až 250 slov, pomocí poskytnutého formuláře Google: https://forms.gle/jb6oixDphUUVkKqNA.

Komise oznámí své rozhodnutí počínaje 30. květnem 2024.

Návrhy zaslané e-mailem nebudou přijímány. Může být poskytnuta částečná nebo úplná náhrada cestovních nákladů.

V případě jakýchkoli dotazů se obracejte na: