Boundless Affections: Methodologies in Transnational History of Same-Sex Desire in Literature (19th–20th centuries)

This international workshop is conceived as a preparatory event for the ICLA Comparative History of Literatures in European Languages Series’ Topic Volume Representing Same-Sex Desire. Local Contexts, Global Circulations in European Literary Cultures. (CHLEL : https://www.uantwerpen.be/en/projects/chlel/).

Date: September 19-20, 2024
Location: CEFRES, Na Florenci 3, Prague and online
Organizers:

• Mateusz Chmurski, Sorbonne-Université / CEFRES
• Clément Dessy, Université libre de Bruxelles
• Hélène Martinelli, École normale supérieure de Lyon / CEFRES
• Ana Isabel Simón-Alegre, Adelphi University
• Josef Šebek, Ústav české literatury a komparatistiky, Filosofická fakulta, Univerzita Karlova

Partners:

• Coordinating Committee for the Comparative History of Literatures in European Languages Series, International Comparative Literature Association (CHLEL-ICLA)
• National Research Fund, Belgium (FNRS)
• Research Centers STRIGES and Philixte, Université libre de Bruxelles (ULB), Belgium
• Adelphi University (New York), United States
• French Research Centre in Humanities and Social Sciences (CEFRES), Prague, Czech Republic
• Department of Czech and Comparative Literature, Charles University (ÚČLK FF UK)

The book project aims to embrace the complexity of same-sex desire representations in European-language literatures: from the late 19^th century and the beginning of the modernist movement, which is also a moment when contemporary definitions of homosexuality appeared in different European contexts, until the end of the 20^th century, which coincided with the years of AIDS pandemic years and the remodeling of these representations. The last decades of the last century were a time of depenalization and theoretical discussions in many Western countries, which paralleled the emergence of new social and historical perspectives, in the gay and lesbian studies, later followed by another conceptual turn, with the development of gender and queer studies.

The choice of a positive definition of same-sex desire as a point of departure prevents us from approaching the question from a social, cultural, and literary point of view, which would be based exclusively on an opposition to heteronormativity. This allows us to observe different local specificities and tendencies in literary representations from a transnational and comparative perspective. Our goal is to observe possible discrepancies between various traditions as well as fruitful dialogues between them, instead of proposing a universalist coming-out model of lesbian, gay and queer literary history set as a progressivist narrative.

Representations of same-sex desire are to be understood in both “aesthetic (mimetic) and political (acting on behalf of) sense of the term” (Couser 2016: 3). This will allow us to focus not only on the circulation of forms, genres, disposals of texts, works, and authors, but also on their potential for identification. This can also help us to determine the patterns of their reception in local and transnational circulations, as well as their interactions with social and political discourses. Here the opposition to various sets of norms – the transgression of which can eventually become to some extent norms themselves – is part of the reflections proposed for this volume.

In the context of this workshop, all analyses must go beyond purely national frameworks, taking into account the diversity and specific context of each country and/or linguistic area. We will focus on discussing theoretical and methodological issues in comparative literature, such as:

1. (Dis)continuities: How can we compare the historical representations of same-sex desire in European languages in terms of continuities and changes? How can we avoid essentializing of identities in the process?
2. Epistemology: What methods and concepts have already been used to analyze these representations across languages and literatures? Were there studies dedicated to literary representations of same-sex desire prior to the 1970s that paved the way for the establishment fields of investigation, such as gay and lesbian and queer studies?
3. Canon / Subcanon(s): How does the emergence of literature exploring diverse sexual orientations and gender identities relate to both European literary traditions and transcultural/transnational perspectives? Can we trace a comparative history of a subcanon of same-sex desire representations in literature?
4. Genre: Can we identify a use of specific genres in relation to representations of same-sex desire:
   in fiction/non-fiction, drama, poetry, etc.?
5. Gaze/Style: Does a gay/lesbian/queer gaze exist in the literary treatment of same-sex desire representations? Do these representations use certain tropes and regularities of authorial self-representation, negotiation with (dominant) norms etc. across texts and literatures?
6. (De)centering: How might one identify the differences and similarities between peripheral literary developments (such as post-imperial, post-colonial, post-socialist) within different social, cultural, and political contexts marked by oppression under authoritarian or religious power structures, especially in their depictions of same-sex desire?
7. Cultural transfers and nationalisms: How can we think about the relationship between nationalism and representations of same-sex desire in literature and other media (e.g. national stereotypes, fear of cosmopolitanism…)? What role have various forms of translation and appropriation of texts representing same-sex desire played on national and transnational levels?

To submit a proposal, please send the following information before May 15, 2024:
a) Your written proposal in English, between 250 to 300 words, including your name, email, and university
b) A brief biography in English, between 200 to 250 words, using the provided Google form: https://forms.gle/jb6oixDphUUVkKqNA

The committee will notify decisions regarding the proposals sent starting from May 30, 2024.

Proposals via email will not be accepted. Partial or integral refund of travel expenses may be available.

For any inquiries, please contact:

• Mateusz Chmurski, mateusz.chmurski@sorbonne-universite.fr
• Clément Dessy, clement.dessy@ulb.be
• Ana Isabel Simón-Alegre, aisimon@adelphi.edu
• Josef Šebek, Josef.Sebek@ff.cuni.cz

Samuel Beckett ve střední Evropě. Režie a recepce jeho díla navzdory cenzuře.

Zveme všechny badatele, jež se zaměřují na Samuela Becketta a na divadlo ve střední Evropě, na seminář, který proběhne v dubnu v CEFRESu a na Karlově Univerzitě. Ten se bude zabývat tím, jaké politické, estetické a někdy též právní a společenské otázky mohou souviset s divadelními texty, přičemž hry Samuela Becketta budou pojednány jako případová studie.

Kdy: čtvrtek 20. a pátek 21. dubna 2023
Kde: knihovna CEFRESu a Univerzita Karlova
Organizuje : CEFRES ve spolupráci se Sorbonnou, Univerzitou v Bordeaux a Univerzitou Karlovou
Jazyk: Angličtina
Organizátoři: Alice Clabautová, Charles Guillorit
Datum pro zasílání abstraktů: 31. ledna 2023

Abstrakt 

Hry Samuela Becketta se počínaje padesátými léty prosazovaly na všech mezinárodních divadelních scénách.  Hry jako Čekání na Godota, Konec hry či Happy Days se staly součástí kánonu a ve většině divadel bylo možné shlédnout nejen je, ale spatřit i vliv, který s sebou nesly. Beckett, který sám sebe nazýval avantgardistou a pohyboval se na okraji tradičního divadla, byl ve svých počátcích považován za absurdního, dnes je ale pokládán za autora, jehož hry spoluutváří divadelní repertoáry. Nicméně v zemích za železnou oponou byl Beckett persona non grata a jeho díla často podléhala silné cenzuře – v některých zemích tomu tak bylo až do velice nedávné doby. Tato politická cenzura – jejíž míra byla v každé zemi odlišná – příchod jeho díla zpomalila, což mělo nepochybně dopad rovněž na jeho recepci. Do jaké míry bylo v zemích bývalé komunistické střední Evropy příchodu Beckettova díla zabraňováno, a jak moc byl tento příchod zpomalován a zatajován? A do jaké míry může být toto patrné v režiích jeho děl a při jejich četbě? A jak tomu můžeme rozumět?

Odlišně tomu bylo ve Francii a Anglii. Tam Beckettovo divadlo oficiální politické cenzuře podrobováno nebylo, ale doléhaly na něj následky institucionální a estetické rigidity. Těm je vystavil dramaturg, který si je sám stanovil. Beckett si utvořil představu o tom, jak mají být jeho dramata hrána, a během svého života neváhal zakázat jakoukoli produkci, která této představě neodpovídala. Beckettovi pokračovatelé šli v jeho stopách a tuto estetickou rigiditu udržují až dodnes, což vyvolává mnohé otázky související s intelektuálním vlastnictvím divadelních her.  Jsou ale produkce Beckettových her zatěžkány pouze nyní již tradiční estetikou, která je dědictvím z padesátých let?  Nebylo určitým druhem cenzury již to, že pro režiséry bylo nesmírně těžké přijít s naprosto novým zpracováním, aniž by vystavili inscenaci nebezpečí zákazu uvádění?

Nicméně ve střední Evropě měli Beckettovi následovníci nad uváděním produkcí moc menší, a tak se zde vedle tradičních režií se objevovaly i režie zcela neotřelé. Jak velký vliv měla tradiční beckettovská režie na divadlo ve střední Evropě? A do jaké míry tyto inovativní režie oživují a obohacují čtení Becketta v dnešní Evropě? A konečně, je rozdělování Evropy na Evropu východní a západní stále relevantní i v době po konci komunismu?

Abstrakty v rozsahu tří set slov zasílejte na adresu beckettineurope@gmail.com a uveďte, zda budete chtít zajistit ubytování.

Vybrané kandidáté poprosíme o zaslání textů jejich příspěvků nejpozději dva týdny před zahájením semináře. Tyto texty pak budou k dispozici ostatním účastníkům během semináře a mohou sloužit jako podklad pro pozdější publikaci.

Hlavní přispěvatelé : Alice Clabautová, Charles Guillorit

Call for papers: Conference Proustian Perspectives

Date and location: March 22–24, 2023, Prague and online
Organizers: Charles University, Faculty of Arts, Department of Czech Literature and Comparative Studies & Department of Romance Studies; with the collaboration of CEFRES
Deadline for proposals: November 15, 2022
Languages: French and English

Although well explored, Marcel Proust’s literary work is a territory that never ceases to reveal unknown corners. Whether the subject of interest is the author’s masterpiece or his other literary attempts, or even his unpublished writings, research continues to bring out new discoveries. The century that has passed since the author’s death has been marked by efforts to understand his work, or at least to multiply its readings with different interpretative languages. Pokračování textu Výzva – Proustian Perspectives →